Základy přírodních věd

Prezentace na téma: "Základy přírodních věd"— Transkript prezentace:

1 Základy přírodních věd
Vznik a vývoj Země Základy přírodních věd

2 Vznik vesmíru Velký třesk (Big Bang) 13,5 miliardy let Z jednoho bodu
singularita (nekonečně malý objem, nekonečně velká hustota, teplota, žádné fyz. parametry) Vznikly zákony fyziky, čas, prostor,… Z energie se postupně vytvořili: Fotony Kvarky Elektrony vteřina Protony, neutrony Atomy (H) Ostatní prvky – jaderná fůze – slunce Následně nastalo ochlazování a rozpínání

3

4 Vznik planetárního systému
4,6 miliardy let Vznik planetárního systému Shlukování prachu a plynu Vnik protoplynného mraku Hustý střed o veliké hmotnosti Zvyšování tlaku a teploty ve středu mraku Termonukleární reakce Vznik Hvězdy Shlukování zbylých částeček a kusů hmoty Vznikly Planetesimály (objekty o velikosti jednotek km – zárodky planet) Postupné, zvetšování těchto zárodků Vznik Planet

5 Stavba Země

6 Stavba Země Zemské jádro – převážně těžké kovy, 2890–6370 km
Vnitřní – pevné (4700°C), 1,7% hm.Země Vnější – tekuté, 30,8% hm.Země, el.vodivé -> vytváří elektrické a magnetické pole země (ochranný štít před kosmickým zářením),

7 Stavba Země Plášť – převážně těžké minerály, 2890-60km Kůra – 50–0km
Spodní plášť – 49,2%hm.Z, Si, Mng, O Svrchní plášt – 10,3%hm.Z, Astenosféra – 7,5%hm.Z, km, plastická Vrstva, která umožňuje pohyb litosférických desek Kůra – 50–0km Pevninská - 0,347 %hm.Z, 6-50km Oceánská - 0,099 %hm.Z, 6-8km

8 Stavba Země Litosféra Tvořena zemskou kůrou a nejsvrchnější částí pláště, km Litosférické desky (oceánské, pevninské) Plavou na plastické vrstvě zemského pláště – astenosféře -> Přetváření Země Přibližování Podsouvání desek - (subdukce) Zpříčení desek - horotvorný proces (orogeneze) - > zemětřesení Oddalování – vznik nové kůry

9 Pohyb litosférických desek

10 Formování Země

11 Litosférické desky

12 Stavba Země Hydrosféra – vodní obal Země Atmosféra – plynný obal Země
Voda tvoří 71% Země Atmosféra – plynný obal Země Troposféra -> stratosféra -> mezosféra -> termosféra -> exosféra Hustota s rostoucí výškou klesá

13 Vývoj Země Prahory, starohory (prekambrium) Prvohory (paleozoikum)
Druhohory (mezozoikum) Třetihory (terciér) Čtvrtohory (kvartér)

14 Prahory, starohory (prekambrium)
(4,6 mld mil. let) Prahory, starohory (prekambrium) 88% stáří Země Výrazná vulkanická činnost Neustálé pronikání magmatu na povrch, vysoká teplota (rozpad radioaktivních prvků) Vznik horstva Vznik prokaryotních buněk (bakterie) Nejstarší organismus, jednodušší stavba než u eukaryotních buněk (živočichové, rostliny,…)

15 Prahory, starohory (prekambrium)
(4,6 mld mil. let) Prahory, starohory (prekambrium) Vznik fotosyntetizujících organismů (3 mld. let) Modro-zelené řasy -> stromatolity Fotosyntéza – biochemický proces Vznik eukaryotních buněk (1,4 mld let) Mnohobuněčné organismy (1 mld. let) Mikroorganismy s měkkým tělem (680 mil. let) Fotosyntéza – biochemický proces S pomocí světla a tepla se vytváří z jednoduchých anorganických látek energeticky bohaté organické látky Oxid uhličitý Voda Světlo Cukr

16 Prvohory (paleozoikum)
Kambrium ( mil. let) Jediný kontinent – Gondwana Trilobiti – 60% živočichů Plži, mlži, první hlavonožci Ordovik ( mil. let) Z počátku teplé kontinentální klima Korály, hvězdice, ramenonožci, členovci, první obratlovci, houby,… Na konci velké zalednění Obrovské vymírání většiny živočichů Silur ( mil. let) Superkontinent Euroamerika Další rozvoj již existujících mořských organismů

17 Prvohory (paleozoikum)
Devon ( mil. let) Moderní ryby Suchozemské rostliny První obojživelnící Karbon ( mil. let) Gondwana se sráží s Amerikou a Evropou Rozvoj hmyzu První plazi Rozvoj rostlin (první jehličnaté stromy) Perm ( mil.) Vymírání trilobitů a dalších druhů Vznik motýlů, rozvoj obratlovců

18 Druhohory (mezozoikum)
Trias ( mil. let) Rozpad superkontinentu Pangea Rozvoj - žraloci, želvy, plazi – dinosauři Jura ( mil.let) Velké záplavy pevnin Rozvoj dinosaurů (zem), pterosaurů (vzduch), ichthyosaurů (voda) První drobní savci Křída( mil.let) Rozdrobení kontinentů Vytvoření klimatických pásem První ptáci Ke konci dramatické vymírání dinosaurů, pterosaurů

19 Třetihory (terciér) Paleogén (65 - 26 mil. let)
Bouřlivý nástup savců, ptáků Hlavně koně, chobotnatci, nosorožci, vepři a hroši Většina dnešních stromů a rostlin Neogén (26 - 1,8 mil. let) Rozdělení kontinentů se blíží současnému stavu Rozvoj prvních primátů rodu Homo Homo Habilis (člověk zručný)

20 Čtvrtohory (kvartér) 1,8 mil. let až dodnes
Střídání dob ledových a meziledových Další rozmach savců Homo erectus (člověk vzpřímený) Homo sapiens (člověk rozumný) Homo neandrethales Homo sapiens sapiens (moderní člověk)

21 Vývoj člověka