ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA

Prezentace na téma: "ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA
PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

2 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE 90. LET
rozvoj průmyslu v českých zemích – růst měst, prohloubení politické krize, vrcholí národně politický boj s Vídní (nedořešeno úsilí o politickou svobodu národa), sociální rozpory – radikalizace dělnictva i inteligence skepse a pocity hořkého zklamání, rozchod kultury s vládnoucí společností, program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů starší generace (představitelka národně obrozeneckých tradic) x mladší generace (vliv zahraniční literatury, zvl. francouzských prokletých básníků, obdiv k individualismu, nové způsoby vyjádření, projevy moderních uměleckých směrů)

3 ČESKÁ MODERNA 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy
autoři – J. S. Machar, F. X. Šalda (literární kritik), podepsali ho např. A. Sova, O. Březina, V. Mrštík volné sdružení spisovatelů, bez jednotného uměleckého programu různorodost umělecká i názorová – důraz na individualitu, osobité pojetí tvorby jednotící prvek = nonkonformismus, rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky návaznost na Havlíčka, útoky proti lumírovcům i realistům pronikání nových uměleckých směrů = tvůrčí inspirace, ne napodobování nové pojetí literární kritiky (konstituovala se jako svébytná literární tvorba)

4 JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)
- básník (autor politické poezie), satirik a publicista, spoluautor Manifestu České moderny, představitel kritického realismu narodil se v Kolíně vystudoval gymnázium v Praze po roční vojenské službě odešel jako bankovní úředník do Vídně, kde zůstal přes 30 let sblížil se s Masarykem a stal se členem Realistické strany, na Masarykovo přání se po r vrátil do Československa později se přiklonil ke krajní pravici, protože byl zklamán společenskými a politickými poměry u nás patřil mezi svobodné zednáře, byl také navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel v Praze

5 MACHAROVO DÍLO Confiteor I. – III. – z lat. zpovídám se, vyznávám, sbírka politické lyriky Čtyři knihy sonetů – společenská lyrika Tristium Vindobona – žalozpěvy z Vídně, politická poezie, kritika české politiky Zde by měly kvést růže – veršovaná epika, příběhy/osudy trpících žen Svědomím věků – básnický cyklus, zamyšlení nad lidskými dějinami (vývoj od antiky až po současnost), obdiv k antické kultuře

6 ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

7 ŽIVOT A. SOVY básník a prozaik, impresionista a symbolista
narodil se v Pacově (obliba jižních Čech a Vysočiny – básník české krajiny) maturoval na gymnáziu v Písku, poté odešel do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek peněz se musel vrátit domů díky A. Heydukovi a J. Vrchlickému se uchytil v Ottově slovníku naučném r navštívil Itálii r podepsal Manifest České moderny v letech 1898 – 1920 byl ředitelem pražské městské knihovny (navštívil knihovny v Německu a Belgii) před 1. světovou válkou se u něj projevila těžká a bolestná choroba (nejspíš syfilis), která mu nakonec znemožnila volný pohyb zemřel v Pacově

8 SOVOVO DÍLO a) impresionistická přírodní lyrika Květy intimních nálad – lyrická krajinomalba (do obrazu krajiny promítá autor své duševní stavy) Z mého kraje – subjektivní a přírodní lyrika, citlivý vztah k rodnému kraji Soucit a vzdor, Zlomená duše b) symbolistická poezie Vybouřené smutky, Údolí Nového království Ještě jednou se vrátíme – intimní milostná a přírodní lyrika Zpěvy domova – reakce na 1. světovou válku c) próza Ivův román – psychologický román

9 OTOKAR BŘEZINA (1868 – 1929)

10 ŽIVOT O. BŘEZINY básník, představitel symbolismu
vlastním jménem Václav Jebavý narodil se v Počátkách po maturitě složil učitelské zkoušky a stal se učitelem v Nové Říši, později v Jaroměřicích nad Rokytnou (učitelství však považoval za nutné zlo) r se stal členem České Akademie a získal čestný doktorát Karlovy univerzity vedl samotářský život byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel na vrozenou srdeční vadu v Jaroměřicích nad Rokytnou

11 BŘEZINOVO DÍLO Tajemné dálky – intimní lyrika (motivy noci, tajemství, samoty a smrti) Svítání na západě – oxymorón (západ = symbol smrti), naděje v podobě víry Větry od pólů – nejabstraktnější sbírka, vrchol spirituality, zápas dobra a zla Stavitelé chrámu – vedle reflexí se vyskytují lyrické básně a monumentální epika Ruce – překonání individualismu, mlhavá představa o sbratření lidstva

12 MODERNÍ REVUE A DEKADENTI
měsíčník Moderní revue (1894 – 1925), soustředil se na symbolisty a dekadenty vydávali ho Arnošt Procházka (kritik a překladatel) a Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) – básník, dekadentní básnické sbírky Zazděná okna, Ostrov vyhnanců, Sodoma (kvůli sexuální otevřenosti zakázaná cenzurou)

13 KAREL HLAVÁČEK (1874 – 1898) POZDĚ K RÁNU – baladická poezie
básník, významný český dekadent a představitel symbolismu narodil se v Praze svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy působil jako první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze – Libni zemřel v Praze na tuberkulózu dílo: POZDĚ K RÁNU – baladická poezie MSTIVÁ KANTILÉNA – 12 básní inspirovaných historickou událostí (potlačení povstání holandských gézů proti Španělům)

14 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar