Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
PŘIROZENÁ IMUNITA - ZÁKLADNÍ MECHANISMUS OBRANY ČLOVĚKA
2
pro specifickou imunitu
fylogeneticky konzervované identifikace „nebezpečných“ vzorů „stálá“ v ontogenezi okamžitá reakce vztah k jiným tělním soustavám určuje „kontext“ pro specifickou imunitu PŘIROZENÁ IMUNITA
3
PŘIROZENÁ IMUNITA přirozená cytotoxicita interferonový komplementový
systém fagocytární makrofágy dendritické buňky komplementový přirozená cytotoxicita granulocyty PŘIROZENÁ IMUNITA
4
zpracování a prezentace antigenů T-lymfocytům rozpoznání specifické
makrofágy dendritické buňky zpracování a prezentace antigenů T-lymfocytům vytvoření „kontextu“ rozpoznání specifické imunity identifikace „nebezpečných“ vzorů exogenních endogenních
5
Y PŘIROZENÁ IMUNITA IDENTIFIKACE „NEBEZPEČNÝCH“ VZORŮ (PAMP) APC
L MyD88 DD IRAK TRAF6 NIK ubiquitinace degradace I-B IL-1 IL-6 IL-8 IL-12 TRANSKRIPCE LEKTINY SCAVENGER RECEPTOR (vychytávací) CD14 peptidoglykan, lipoprotein LPS CR FcR aktivace komplementu lektinovou drahou NF-B IL-1R kys. lipoteichoová sacharidy polyanionty Y C3b MBL MASP CpG TLR9 TLR4 TLR2 LBP fosforyl cholin buněčná aktivace pentraxiny (CRP) ostrov patogenity APC dendritická buňka makrofág IL-10 TGF Tr reaktivita kontext pro specifické rozpoznávání IL-1, IL-12, TNF kostimulace TH1 PŘIROZENÁ IMUNITA IDENTIFIKACE „NEBEZPEČNÝCH“ VZORŮ (PAMP)
6
imunopatologie nádor infekce dendritické buňky makrofágy usmrcování
CYTOKINY dendritické buňky makrofágy usmrcování intracelulárních mikrobů TH1 TH2 polarizace pluripotentní prozánětové chemokiny stimulace krvetvorby ZÁNĚTOVÁ REAKCE infekce nádor imunopatologie AKTIVACE
7
ÚLOHA DENDRITICKÝCH BUNĚK V PŘIROZENÉ IMUNITĚ
buňka prezentace antigenů T lymfocytům ÚLOHA DENDRITICKÝCH BUNĚK V PŘIROZENÉ IMUNITĚ migrace do lymfatických uzlin zachycení a zpracování v tkáních
8
ÚLOHA FAGOCYTUJÍCÍCH BUNĚK V PŘIROZENÉ IMUNITĚ
GRANULOCYTY profesionální fagocyty adheze k endotelu aktivace stimuly exo- endo- diapedéza usmrcování a rozklad mikrobů zánět ÚLOHA FAGOCYTUJÍCÍCH BUNĚK V PŘIROZENÉ IMUNITĚ hematopoeza cytokiny
9
PŘIROZENÁ IMUNITA – HUMORÁLNÍ FAKTORY
INTERFERONOVÝ SYSTÉM nejvýznamější humorální složka přirozené imunity inducibilní systém induktory jsou virové (mikrobiální) agens, nukleové kyseliny funkční po vazbě na specifické buněčné receptory chrání proti infekcím (virovým) imunomodulační aktivita
10
INTERFERONY II. třída INF (TH1) I. třída INF ,, protivirové
působení antimikrobiální antiproliferativní protinádorové imunomodulační účinky prozánětlivé exprese HLA II cytotoxicita T ly NK INTERFERONY
11
PROTIVIROVÉ PŮSOBENÍ INTERFERONŮ NEODPOVÍDAVOST VŮČI VIROVÉ INFEKCI
infikovaná buňka neinfikovaná buňka PROTIVIROVÉ PŮSOBENÍ INTERFERONŮ interferony degradace virové nukleové kyseliny interference s virovou proteosyntézou Jak /STAT NEODPOVÍDAVOST VŮČI VIROVÉ INFEKCI
12
PROTIVIROVÉ PŮSOBENÍ INTERFERONŮ I. TYPU
RNAáza L aktivní inaktivní vmRNA indukce syntézy 2´5´oligoadenylát- syntetázy ATP vdsRNA 2´-5´-oligo- adenylát- syntetáza 2´5´oligo- adenyláty DEGRADACE mRNA INHIBICE SYNTÉZY VIROVÝCH PROTEINŮ NA RIBOSOMECH ElF3 ElF4 ElF2 indukce syntézy proteinové kinázy (PKR) dsRNA + ATP PKR GTP Met P A U C mRNA G RIBOSOM IFN receptor IFN PROTIVIROVÉ PŮSOBENÍ INTERFERONŮ I. TYPU
13
a membránových proteinů
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM humorální složka nespecifické imunity KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM 30 plazmatických a membránových proteinů syntéza hepatocyty makrofágy
14
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM NOMENKLATURA KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
SLOŽKY: C1 až C9 KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM FAKTORY: označují se velkými písmeny (P, B, D, H) NOMENKLATURA KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU AKTIVNÍ KOMPLEX: vodorovnou čárou nad popisem (C4b2a) ŠTĚPY: malá písmena (a, b) fragment b: enzymaticky aktivní (C3b) fragment a: anafylakticky aktivní (C3a) inaktivované štěpy: označují se i (iC3b)
15
FUNKCE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU anafylaktická cytolytická likvidace
cytolytická opsonizační prozánětlivá chemotaktická likvidace imunokomplexů anafylaktická
16
AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
pracuje na principu zesilující kaskády po splnění proaktivačních podmínek vzniká aktivní enzym (serinová proteáza) štěpí následné složky za vzniku aktivních enzymů s ohledem na důsledky aktivace je komplement na několika úrovních regulován rozhodující je vznik konvertáz C3 a C5 alternativní a klasické dráhy
17
(proteolytické štěpení)
AMPLIFIKAČNÍ KASKÁDA stimuly (mikrobiální, kontaktní aktivace, koagulace) klidová složka (faktor) komplementového systému aktivace (proteolytické štěpení) prozánětové anafylaktické, chemoatraktivní aktivity serinová proteináza fragment a fragment b
18
AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
alternativní dráha lektinová klasická MASP komplex MAC LÝZA aktivace C3 konvertáz C5 konvertázy spontánní aktivace C3 MBP C1qrs
19
LEKTINOVÁ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
fylogeneticky stará zahájena vazbou manosu vázajícího proteinu (MBP) na cukerné zbytky mikrobiálních povrchů aktivace serinové proteinázy MASP další kroky aktivace totožné s klasickou dráhou
20
KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU agregáty imunoglobulinů
KLASICKÁ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU start na komplexu AgAb (IgM, IgG1, IgG3), agregáty imunoglobulinů C3 konvertáza: C4b2a C5 konvertáza: C4b2a3b
21
KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
IgG Fc C1r C1q 1. Ag C1s povrch mikroorganismu 4. C1s esteráza 3. enzymatická aktivita 2. C1 inhibitor KLASICKÁ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
22
KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
C6 C5b C7 Sestavování MAC komplexu 8. C3a C2a C4b 6. C3b C3 konvertáza I - C5a C5 7. C5 konvertáza C2b C4a 5. Ag Povrch mikroorganismu C2 C4 KLASICKÁ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
23
KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
C6 C5b C7 C9 C8 9. Povrch mikroorganismu 10. Funkční MAC komplex - lýza buňky KLASICKÁ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
24
KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
ALTERNATIVNÍ DRÁHA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU s ohledem na molekulární stavbu dochází ke spontánní aktivaci C3 ve vodném prostředí v nepřítomnosti proaktivačních podnětů je aktivovaná C3b inaktivována v přítomnosti proaktivačních molekul mikrob. původu (povrchy mikroorganismů, LPS, kys. teichoová), agregátů imunoglobulinů, arteficiálních povrchů (mimotělní oběh) není aktivovaná C3 inaktivována a aktivace komplementu pokračuje C3 konvertáza: PC3bBb C5 konvertáza: PC3bBbC3b
26
TERMINÁLNÍ FÁZE AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
aktivace alternativní a klasickou dráhou probíhá odlišně do stádia aktivace C5. nutná přítomnost pevných povrchů vznik menších štěpů (C5a, C4a), které mají anafylaktický a chemotaktický účinek aktivace od složky C6 po C9 probíhá: - shodně pro obě dráhy - neenzymaticky - konformační změny složek komplementu - vzniká tzv. MAC komplex, který perforuje membránu
27
SYSTÉMU NA ÚROVNI MEMBRÁN
REGULACE AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU NA ÚROVNI MEMBRÁN na membránách buněk jsou exprimovány regulační proteiny, které brání sestavení komplexu MAC protektin: (CD59) DAF: (CD55)
28
komplex napadající membránu ( MAC) KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU
KLASICKÁ CESTA C1q C1r2 C1s2 C4bC2a C4 C2 C2b C4a C4b • 2a C3 konvertázy P • C3b • Bb ALTERNATIVNÍ CESTA C3b +B C3b • B C3b • Bb + Ba P D anafylatoxin imunní adherence (fagocytóza, odstraňování CIK) C5a C5b C6 C5b, 6 C7 C8 C9 C5b, 6, 7 C5b, 6, 7, 8 komplex napadající membránu ( MAC) terminální fáze C1r2 • C1s2 • C1q C3a C3b C5b, 6, 7, 8, 9 C5 C4b • C2a • C3b P • C3b •Bb • C3b MBP Ag Ab lektiny PŘEHLEDNÉ SCHÉMA AKTIVACE KOMPLEMENTOVÉHO SYSTÉMU chemotaxe, anafylatoxin
29
RECEPTORY PRO SLOŽKY KOMPLEMENTU
exprese na fagocytujících buňkách: opsonizace exprese na erytrocytech: odstraňování imunokomplexů exprese na lymfocytech: regulace funkce (syntéza IgE)
30
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM: KLINICKÉ POZNÁMKY
VROZENÉ DEFICITY SLOŽEK A FAKTORŮ jsou velmi vzácné. deficience časných složek: deficience MBP vede ke zvýšené náchylnosti k mikrobiálním infekcím náchylnost k imunopatologickým onemocněním deficience inhibitoru C1 esterázy se projevuje jako tzv. hereditární angioedem deficience složek C6 až C9: náchylnost k meningokokovým infekcím
31
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM: KLINICKÉ POZNÁMKY
ZÍSKANÉ PORUCHY SLOŽEK A FAKTORŮ jsou časté u nemocných se systémovým onemocněním pojiva (SLE) k nežádoucí aktivaci komplementového systému dochází u nemocných napojených na mimotělní oběh (dialýzu) deregulovaná aktivace komplementového systému ohrožuje nemocné se systémovou zánětovou odpovědí (sepse)
32
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM: LABORATORNÍ PRŮKAZ
všechny složky, faktory a štěpné produkty aktivace komplementu lze stanovit imunochemicky C4 a C3 složky se stanovují v rámci měření bílkovin akutní fáze L ze určit aktivitu komplementu in vitro (CH50)
33
FAGOCYTÓZA buněčná součást nespecifické imunity pohlcení
cizorodých částic, usmrcení a rozklad mikrobů monocyty makrofágy dendritické buňky granulocyty prezentace antigenů zdroj cytokinů
34
MONOCYTY - MAKROFÁGY: dlouze žijící tkáňové buňky
hlavní zdroj pluripotentních prozánětových cytokinů zpracování a prezentace antigenů T lymfocytům imunoregulační funkce usmrcování intracelulárních patogenů (M. tuberculosis)
35
GRANULOCYTY: profesionální fagocyty krátce žijící krevní buňky
rychlá obnova z kostní dřeně (G-CSF) vysoce glykosylovaná povrchová molekula CD15 cytoplasmatická granula
36
FAGOCYTÓZA: AKTIVACE VEDE K:
adheze chemotaxe ingesce usmrcení a destrukce AKTIVACE VEDE K: zvýšené genové transkripci zvýšené metabolické aktivitě změnám v cytoskeletu změnám v povrchových molekulách
37
AKTIVACE FAGOCYTŮ endogenní: exogenní: prozánětové cytokiny C3a
mikrobiální působky LPS, CpG, „nebezpečné vzory“ PAMP CSF chemokiny C3a C5a PAF LT prozánětové cytokiny
38
AKTIVACE FAGOCYTŮ metabolické změny membránových molekul cytoskeletu
39
ADHEZE aktivované granulocyty endotelové buňky DIAPEDÉZA
40
ADHEZNÍ MOLEKULY cadheriny selektiny imunoglobulinová
E, P, L - selektiny cukerné ligandy imunoglobulinová rodina ICAM-1, 2, 3, VCAM-1 integrinová heterodimery 1 integriny (VLA) vazba na ECM 2 integriny leukocytární (LFA-1) 3 integriny cytoadheziny 7 cílená migrace
41
A D H E ZE pevná adheze aktivovaných neutrofilů
k aktivovaným endotelovým buňkám je předpokladem pro jejich diapedézu uskutečňuje se prostřednictvím specifických interakcí mezi adhezními molekulami ajejich ligandy exprese adhezních molekul je inducibilní (regulována cytokiny) selektivní adheze spolu s chemokinovými signály je odpovědná za selektivní migraci rozdílných leukocytárních populací
42
RODINA IMUNOGLOBULINŮ
ADHEZNÍ MOLEKULY jsou členěny do rodin na základě společných strukturních charakteristik RODINA IMUNOGLOBULINŮ imunoglobulinová doména ICAM-1, 2, 3 VCAM-1 a řada dalších
43
RODINA INTEGRINŮ: heterodimery (, řetězce)
společný typ řetězce určuje integrinové podrodiny (1, 2, 3 ) 1 (CD29) integriny: - VLA molekuly - ligandy jsou molekuly mezibuněčné hmoty (kolagen) 2 (CD18) integriny: - leukocytární integriny - LFA-1 (CD11a/CD18) - ligandem je ICAM-1 (CD54) 3 integriny: cytoadhesiny - destičky
44
RODINA SELEKTINŮ koncová část molekuly je podobná lektinu
ligandy jsou cukry chybějí na klidových buňkách rychlá mobilizace z nitrobuněčných zásob E-selektiny (CD62E): - aktivované endotelie - ligandem je cukr na molekuleCD15 P-selektiny (CD62P): - aktivované trombocyty - aktivované endotelie - ligandy jsou glykosylované molekuly (PSGL-1, CD 162) L-selektiny (CD62L): - leukocyty - ligandam je molekula CD34 na endotelu
45
ADHEZNÍ MOLEKULY inducibilní prozánětové cytokiny, chemokiny makrofág
dendritická buňka infekce nádor imuno- patologie
46
ČASNÁ FÁZE ADHEZE: rychlá změna exprese (minuty) selektinových molekul
na endotelových buňkách působením prozánětových cytokinů interakce mezi E-selektinem a CD15 slabá interakce (zachycení) „kutálení“ vzbuzených leukocytů na aktivovaných endoteliích
47
ČASNÁ FÁZE ADHEZE: koulení kolageny IMUNOPATOLOGIE fibronektin a1 b1
E-CADHERIN IL-1 TNF CHEMOATRAKTANTY MAKROFÁG MALIGNITA INFEKCE IMUNOPATOLOGIE ENDOTELIE GRANULOCYT PECAM-1 CD15 CD62L CD62P CD62E CD34 PSGL-1 koulení a1 b1 kolageny a3 b1 fibronektin rec. pro chemokin prozánětlivé podněty ČASNÁ FÁZE ADHEZE:
48
POZDNÍ FÁZE ADHEZE: pevná adheze interakce mezi LFA-1 a ICAM-1
přenos signálů: outside-in inside-out přilnutí buňky diapedéza do tkání
49
POZDNÍ FÁZE ADHEZE: eosinofil neutrofil A K T I V A C E
C-C CHEMOKINY MAKROFÁG DIAPEDÉZA 3CYTOADHEZINY FIBRINOGEN vWF ENDOTELIE neutrofil eosinofil C-X-C CHEMOKINY b2 LFA-1 ICAM-1 4 b1 VCAM-1 VLA-4 b2 A K T I V A C E POZDNÍ FÁZE ADHEZE:
50
granulocytů (jiných buněk) v gradientu chemoatraktantů
CHEMOTAXE : exogenní chemoatraktanty endogenní produkty mikrobů komplement C5a, C3a chemokiny CXC CC ELR+ ELR- usměrněný pohyb granulocytů (jiných buněk) v gradientu chemoatraktantů
51
serpentinové receptory
CHEMOTAXE serpentinové receptory pro chemoatraktanty diapedéza rozklad mezibuněčné hmoty MMP, TIMP vyvazování chemokinů na proteoglykany a erytrocyty
52
INGESCE: je vlastní pohlcení mikroba (částice)
je vyžadován těsný kontakt mezi mikrobem a fagocytem opsoniny: specifické protilátky složky komplementu (C3b) CRP povrchové receptory pro: Fc fragment imunoglobulinů C3b složku komplementu lektiny cukry fagozóm fúzuje s cytoplazmatickými granuly
54
INTRACELULÁRNÍ ZABÍJENÍ A ROZKLAD
nezávislé na O2 defenziny závislé na O2 NADPH oxidáza
55
NEUTROFILNÍ GRANULOCYT - OBSAH GRANULÍ
cytochrom b558 integriny lysozym laktoferin kolagenáza sekundární granula defenzíny MPO BPI katepsin-G elastáza proteináza-3 primární
56
N A D P H OXIDÁZOVÝ KOMPLEX
rac2 gp91 p22 p47 OH Rac 1 p67 gp 91 Rap1A P p40 p 22 K L I D O V Ý A K T I V O V A N Ý
57
TVORBA BIOLOGICKY AKTIVNÍCH PRODUKTŮ O2
FENTONOVA REAKCE HOCl H2O2 1O2 •OH O2 Cl- H2O H2O H2O O2-• O2 Fe Fe3+ e superoxidový aniont hydroxylový radikál singletový kyslík SUPEROXID DISMUTÁZA MYELOPER- OXIDÁZA NADPH + H+ O2- • CHLORAMINY AMINY
58
DEFEKTY FAGOCYTÓZY: vrozené defekty tvorby granulocytů
PRIMÁRNÍ: vrozené defekty tvorby granulocytů deficience adhezních molekul LAD-2 syndrom (deficit cukrů na CD15) LAD-1 syndrom (absence řetězce LFA1) defekt chemotaxe (lazy leukocytes) poruchy nitrobuněčného zabíjení deficience defenzínů deficience myeloperoxidázy defekty NADPH komplexu (CGD, chronic granulomatous disease) SEKUNDÁRNÍ: idiopatické, indukované infekcí nebo terapií granulocytopenie nízká hladina opsoninů
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.