2MO301 „Mezinárodní obchod“

Prezentace na téma: "2MO301 „Mezinárodní obchod“"— Transkript prezentace:

1 2MO301 „Mezinárodní obchod“
* Aktualizace 1. června 2014 Katedra mezinárodního obchodu 2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 4 : Struktura platební bilance na příkladu České republiky, zdůraznění vlivu mezinárodních obchodních vztahů na tvar vnější rovnováhy země. Diskuse na téma: „Může být obchodní bilance dlouhodobě či trvale deficitní/přebytková?“ Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

2 Vtip dne „Bastiat neúnavně (ovšem marně) vyvracel prastarý ale dodnes zakořeněný mýtus, podle kterého je aktivní obchodní bilance pro národní hospodářství "příznivá", zatímco pasivní bilance je "nepříznivá. Na důkaz nesmyslnosti tohoto mýtu použil příklad… K ještě pikantnějšímu závěru dospějeme, pokud se loď po opuštění francouzského přístavu potopí. Nešťastný obchodník utrpí ztrátu, ale zato Francie, jejíž celník poté, co loď opustila přístav, zaznamenal export, získává milion franků coby příspěvek k aktivní obchodní bilanci..“ Zdroj: Robert Holman: Frédéric Bastiat : jeho odkaz dnešnímu světu (2002)

3 Program cvičení Teorie platební bilance Platební bilance ČR
Dějiny platební bilance Definice, druhy a zásady Struktura Horizontální Vertikální + účtování Vnější rovnováha (salda) Vyrovnávací procesy Platební bilance ČR Týmová práce Zajímavé informace

4 Teorie platební bilance (PB)
POZNÁMKA: Teorie PB úzce souvisí s tzv. vnější ekonomickou rovnováhou, optimálním charakterem hospodářských transakcí zkoumané ekonomiky se svým okolím. PB umožňuje sledovat nejenom obchodní, ale i kapitálové (finanční) transakce, díky čemuž lze zjistit další úlohu zahraničního obchodu v ekonomice: zda ZO vyvolává nebo naopak kompenzuje příp. nerovnováhy.

5 „Dějiny“ vnější ekonomické rovnováhy (OB => OB a kapitálové pohyby => PB)
Merkantilismus (do konce 18. století) – bohatství = množství drahých kovů v ekonomice – zabývali se především obchodní bilancí, prosazovali aktivní OB Liberalismus (konec 18. století – I. sv. válka) – obchod – zdroj růstu, snížení nebo odstranění cel – začíná se klást důraz i na kapitálové transakce – cenový vyrovnávací mechanismus PB (D. Hume) Meziválečné období (I. sv. válka – II. sv. válka) – hospodářské problémy a desintegrační tendence – rozvoj národního účetnictví, měření transakcí Bretton Woods (1944 – 70. léta) – fixní měnové kurzy, prosazování volného obchodu v rámci GATT – keynesiánství, pravidelné statistické výkazy (mj. PB) – kurzový a důchodový přístup k vyrovnání PB – vznik příruček MMF upravujících PB (od r. 1948) Svět po pádu BW (70. Léta – 2007) – deregulace trhů, transformace CPE, posílení globalizace – růst významu finančního sektoru, investic (mj. PZI) – monetaristické přístupy k vyrovnání PB Světová ekonomická krize (2007 – 2010) – zásahy států do ekonomiky v rámci protikrizové politiky – v řadě zemí zhoršení OB, odliv kapitálu z řady zemí – modely finančních krizí a BP? regulace finančních trhů? NB Před Velkou depresí ze 30. let 20. století se národní účetnictví nepoužívalo ve stejné míře jako v současnosti (PB jako výkaz pravděpodobně také).

6 Definice PB Platební bilance – (standardizovaný) systematický statistický výkaz, záznam všech hospodářských/ ekonomických transakcí uskutečněných za určité období mezi národní ekonomikou a zahraničím. Období Měsíc, čtvrtletí, rok (u čtvrtletí a roku – kumulace). Transakce (tokové veličiny): Peněžní toky, Změny devizových pohledávek a závazků, Hmotné toky. Národní ekonomika a zahraničí Rezidenti dle MMF nebo Devizoví tuzemci (bydliště nebo sídlo v domácí zemi), Nerezidenti dle MMF nebo Devizoví cizozemci (opak).

7 Druhy a úprava PB Dvě koncepce: Úprava PB
Devizová PB – souhrn veškerých inkas a plateb za určité období, Ekonomická PB – souhrn veškerých pohledávek a závazků vůči zahraničí, které vznikly v daném období bez ohledu na vlastní realizaci. Zásada: podvojnost (každé transakci odpovídají dva zápisy), souvztažnost (každému účtu odpovídá protiúčet/y). Úprava PB Mezinárodní pravidla MMF, Balance of Payments Manual, BPM (1948, 1950, 1961, 1977, 1993, 2008), od r – 6. vyd., zatím se ještě často připravuje PB dle 5. vyd., ale už se pracuje na přechodu. Devizový zákon ČR (Zákon č. 219/1995 Sb.).

8 Rozdíly mezi statistikou ZO a PB (1)
Odlišné zdroje informací: Statistika ZO zpravidla vychází z celních dokladů / systémů EU. Statistika PB vychází z platebních dokladů. Odlišná metodologie: V ČR statistika ZO používá FOB ceny u exportu a CIF ceny u importu. PB používá FOB ceny jak u exportu, tak i u importu + započítává do dovozu řadu dalších položek (viz další slide). Statistika PB v současně době používá národní pojetí ZO (hodnoty byly přepočteny min. na r. 2005), dříve se ZO odhadoval přeshraničně.

9 Rozdíly mezi statistikou ZO a PB (2)
V dovozu PB jsou “započteny nákupy zboží v zahraničí nezahrnuté do statistiky zahraničního obchodu (např. nákupy pohonných hmot na letištích v zahraničí, hodnota podlimitních poštovních zásilek nepodléhajících celní deklaraci ze zemí mimo eurozónu). Jejich celková hodnota činila v r cca 4 mld. Kč” Zdroj: ČNB, Platební bilance 2010

10 Horizontální struktura PB (dle 5. vydání Příručky MMF)
BÚ Běžný účet KÚ Kapitálový účet FÚ Finanční účet CH Saldo chyb a opomenutí ∆DR Změna devizových rezerv

11 Horizontální struktura PB (dle 6. vydání Příručky MMF)
BÚ Běžný účet KÚ Kapitálový účet FÚ Finanční účet ∆DR Rezervní aktiva CH Saldo chyb a opomenutí

12 Horizontální struktura – BÚ (dle 5. vydání Příručky MMF)
OB Obchodní bilance: export a import zboží, zušlechťovací operace (dovoz za účelem zušlechtění, oprav a dalšího vývozu). BS Bilance služeb: doprava, cestovní ruch (pohyb osob), ostatní služby, ostatní služby (EBOPS 2002): komunikace, stavební, pojišťovací, finanční, počítačové a informační služby, licenční poplatky, jiné obchodné služby, osobní, kulturní a rekreační služby a vládní služby. BV Bilance výnosů: příjmy a kompenzace zaměstnancům přes hranice, příjmy a výdaje související s toky zahraničních investic (dividendy, úroky a reinvestované zisky). BP Bilance běžných převodů: transfery mezinárodního charakteru (vládní a soukromé, finanční a věcné) – hospodářská pomoc, příspěvky mezinárodním institucím, dary, penzy, alimenty, převody pracovních příjmů.

13 Horizontální struktura - KÚ
Mezinárodní převody kapitálového charakteru: transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k základním prostředkům. v ČR též část transakcí související s převody z evropských fondů (v závislosti na typu transakce). Převody nevýrobních nefinančních aktiv (např. pozemků pro zastupitelské úřady), nehmotných práv (patenty, autorská práva).

14 Horizontální struktura - FÚ
PZI Přímé zahraniční investice dlouhodobý zájem, min. 10 % na kontrole podniku (také založení nového podniku), definice OECD a MMF. 3 podpoložky: základní kapitál, reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. PFI Portfoliové investice krátkodobý zájem, investice do majetkových (akcie) a dluhových cenných papírů (dluhopisy), méně něž 10 % na kontrole. FD Finanční deriváty forwardy, futures, swapy a opce (termínoví kontrakty, ČNB zveřejňuje od r. 2000). OI Ostatní investice Platby za obchodní transakce, vklady na účtech a úvěry poskytnuté tuzemcům cizozemci a naopak (člení se na dlouhodobé a krátkodobé a podle subjektů: ČNB, obchodní banky, vlády, ostatní sektory).

15 Horizontální struktura – CH a ∆DR
CH Chyby a opomenutí vznikají kvůli nedostatku informací o transakcích mezi domácí ekonomikou a zahraničím a existenci šedé ekonomiky. Nízká hodnota však nemusí znamenat přesnost (transakce se mohou kompenzovat v rámci účtů). ∆DR Změna devizových rezerv centrální banky (ČNB), příp. ministerstva financí: Mají podobu investic do cenných papírů, vkladů, zlata, úvěrů MMF apod. Jsou zaznamenávány s opačným znamínkem („-“ = zvýšení DR, „+“ – snížení DR) Mění se při státních intervencích (režimy fixních kurzů, řízený floating), inkasování výnosů z držení cenných papírů, čerpání nebo splacení úvěrů centrální bankou, změn kuru domácí měny (depreciace – zvýšení v jednotkách domácí měny, apreciace - snížení). Účetní změny

16 Dodatek: kurzové změny DR- ilustrace

17 Dodatek: Kurzovým režimem ČR je od r. 1997 řízený floating (od r
Dodatek: Kurzovým režimem ČR je od r řízený floating (od r do r – de facto čistý floating) Zdroj: Lubomír Lízal, PhD. Intervence jako (ne)konvenční nástroj měnové politiky Nedořešené problémy tzv. bankovní unie Obchodně podnikatelská fakulta Karviná, intervence

18 Horizontální struktura PB - příklad

19 Horizontální struktura PB (dle 6. vydání Příručky MMF)
NOVÁ STRUKTURA BÚ NOVÁ STRUKTURA KÚ A FÚ Obchodní bilance: Export a import zboží, Re-exporty, Merchantingové obchody. Bilance služeb: Zušlechťovací styk (nově služba) a nové členění dle EBOPS 2010. Bilance prvotních důchodů (=VF): Náhrady zaměstnancům, Úroky, Zisky společností, Reinvestované zisky, Renta. Bilance druhotných důchodů (=transfery): Daně z příjmu, bohatství atd., Některé pojistné prémie, Současná mezinárodní spolupráce, Ostatní běžné transfery, Korekce související s penzemi. Kapitálový účet: Pořízení / prodej nevýrobních nefinančních aktiv: Přírodní zdroje, Smlouvy, leasing a licence, Nehmotná aktiva (goodwill, loga...). Kapitálové transfery: Odpuštění dluhů, Některá pojistná plnění, Investiční a jiné granty, Vybrané daně atd. Finanční účet: Přímé zahraniční investice, Portfoliové investice, Finanční deriváty (mimo rezervy), Ostatní investice, Rezervní aktiva (nově na FÚ). Zdroj:

20 EBOPS 2010 Extended Balance of Payments Services Classification (angl
MMF BPM5 – EBOPS 2002 MMF BPM6 – EBOPS 2010 Transport Travel Other services: Communications services, Construction services, Insurance services, Financial services, Computer and information services, Royalties and license fees, Other business services, Personal, cultural, and recreational services, Government services, n.i.e. Manufacturing services on physical inputs owned by others , Maintenance and repair services n.i.e., Construction, Insurance and pension services, Charges for the use of intellectual property n.i.e., Telecommunications, computer, and information services, Government goods and services n.i.e. Zdroje: EBOPS EBOPS

21 Vertikální struktura PB (dle 5. vydání Příručky MMF)
kreditní transakce (kredit) příliv peněz do ekonomiky (export, PZI,…) debetní transakce (debet) odliv peněz z ekonomiky (import, mzdy zahr. pracovníků) výjimka: devizové rezervy snížení DR - kreditní operace zvýšení DR – debetní operace

22 Vertikální struktura PB - příklad
Kredit Debet

23 Vertikální struktura FINANČNÍHO ÚČTU (dle 6. vydání Příručky MMF)
kreditní transakce (kredit) –> čisté pořízení aktiv. příliv peněz do ekonomiky. debetní transakce (debet) –> čisté pozbytí aktiv. odliv peněz z ekonomiky.

24 Podvojnost v PB Transakce jsou zaznamenávány do PB na podvojném principu: kreditní transakce na jednom účtu je doprovázena debetní na jiném účtu (součet všech kreditních transakcí = součet všech debetních transakcí): Např. export a import zboží a služeb (OB a BS) mají protizápis na ostatních investicích (OI). Změna devizových rezerv (rezervních aktiv, ∆DR) vyplývající z pohybu kurzů měn má protizápis na saldu chyb a opomenutí (kurzové rozdíly). Změny v bilanci výnosů (prvotních důchodů) se mj. zaznamenávají do přímých zahraničních investic (reinvestice zisků), ale u repatriace zisku do ostatních investic. Nový vklad v zahraniční bance je debet na ostatních investicích atd. V některých případech nedochází k reálnému odlivu peněz z ekonomiky a naopak. Podrobněji viz mj. Štěrbová, L. a kol. (2013).

25 Tvar vnější rovnováhy (salda) (1)
Tvar se posuzuje pomocí salda (platební bilance jako celek je vždy vyrovnána, tj. BÚ + KÚ + FÚ + CH + ∆DR = 0 ) – POZOR!!! Zde posuzujeme podle BPM5 (v BPM6: BV –> BPD a BP –> BDD a ∆DR spadá do FÚ, tedy BÚ + KÚ + FÚ + CH = 0). Saldo obchodní bilance (nejužší): OB = - (BS + BV + BP + KÚ + FÚ + CH + ∆DR). Saldo výkonové bilance: VB = OB + BS = - (BV +BP + KÚ + FÚ + CH + ∆DR), mod. VB = OB + BS + BV = - (BP + KÚ + FÚ + CH + ∆DR).

26 Tvar vnější rovnováhy (salda) (2)
Saldo běžného účtu: BÚ = - (KÚ + FÚ + CH + ∆DR), Dlouhodobě udržitelný stav: deficit BÚ/HDP < 5 (někdy 8) %. Saldo základní bilance: ZB = BÚ + KÚ + PZI = - (PFI + FD + OI + CH + ∆DR). Saldo maximální likvidity (nejširší): BÚ + KÚ + FÚ + CH = - ∆DR.

27 Vyrovnávací procesy PB (doma)
Administrativní vyrovnání Pomocí nástrojů obchodní politiky: Tarifní (=různé druhy cel), Netarifní. Státní regulace: omezení pohybu krátkodobého kapitálu, omezení směnitelnosti měny, monopol ZO apod. Intervence CB: devizové rezervy. Působení tržních sil Vyrovnávací mechanismy důchodový, kurzový, cenový, monetaristický – viz Mezinárodní ekonomii. V praxi působení více mechanismů najednou.

28 Důchodový vyrovnávací mechanismus
Keynesiánský přístup: Y = C + I + G + NX ∆X (autonomní veličina) => ∆Y (multiplikační vztah) M = Ma + M * Y Podmínky: pevné ceny, fixní kurz, nevyužité kapacity Mechanismus BÚ (přes multiplikátory):  X =>  Y =>  M => vyrovnání VB FÚ (přes úrokové sazby):  MS (např.  BÚ) =>  IR =>  MS =>  FÚ PS MS – nabídka peněz, množství peněz v ekonomice

29 Kurzový vyrovnávací mechanismus
Podmínky: pohyblivý kurz (floating) Vysoká citlivost (elasticita) vývozu a dovozu na změny kurzu, tzv. Marshallova-Lernerova podmínka (autor Abba Lerner, viz konec prezentace): kurzová eX + kurzová eM > 1 Mechanismus : BÚ < 0 (odliv peněz) => depreciace =>  X a  M => => vyrovnání BÚ, BÚ > 0 (příliv peněz) => apreciace =>  X a  M => => vyrovnání BÚ.

30 Cenový vyrovnávací mechanismus PB
Popsal již David Hume Podmínky: fixní kurzy (původně drahé kovy), v případě pohyblivých kurzů – platnost Marshallovy-Lernerovy podmínky. Mechanismus: VB > 0 =>  MS =>  P =>  X a  M => vyrovnání VB, VB < 0 =>  MS =>  P =>  X a  M => vyrovnání VB.

31 Monetární vyrovnávací mechanismus
Hlavní myšlenka: nerovnováha platební bilance je dána nesouladem mezi poptávkou po penězích MD a nabídkou peněz MS. Přizpůsobování probíhá pořízením / prodejem aktiv v zahraničí. Mechanismus MD > MS (málo peněz) =>  IR a  P =>  X a  M, současně  MS (dovoz K) => vyrovnání PB. MD < MS (přebytek peněz) =>  IR a  P =>  X a  M, současně  MS (vývoz K) => vyrovnání PB.

32 Investiční pozice Samostatný statistický výkaz zachycující stav domácích investic v zahraničí (A) a zahraničních investic v domácí ekonomice (P) Kopíruje strukturu finančního účtu, jedná se ale o stavové veličiny Upraven v BPM6. Aktiva Pohledávky za zahraničními subjekty, Držba zahraničního majetku domácími subjekty (např. akcie). Pasiva Závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům, Držba majetku na domácím území zahraničními subjekty.

33 Platební bilance ČR

34 Týmová práce Otázka č. 1: Charakterizujte a zhodnoťte vývoj jednotlivých součástí běžného účtu platební bilance ČR ve sledovaných letech s důrazem na rok 2012 a r Otázka č. 2: Jaké jsou obecně možnosti krytí schodku běžného účtu? Zhodnoťte jejich účinnost a dlouhodobou udržitelnost. Které z nich se uplatňují v PB ČR? Otázka č. 3: Jak hodnotíte vývoj sald základní bilance a maximální likvidity v ČR? Jak by se podle Vašeho názoru vyvíjely, pokud by ČR měla fixní kurz a byla zasažena akutní fází finanční krize (akutní fáze = USA podzim r. 2008)? Otázka č. 4: Z čeho se skládají devizové rezervy ČR? Uveďte, které vlivy podle Vašeho názoru determinují meziroční změny jejich výše. Rozdíl v hodnotě v CZK a v USD? Otázka č. 5: Jak hodnotíte vnější rovnováhu ČR (dle jednotlivých sald v PB)? Zdůvodněte.

35 Důležité statistiky v r. 2013
Saldo OB 188,0 mld. CZK (Saldo VB cca 240 mld. CZK) Saldo BÚ ,0 mld. CZK Saldo FÚ ,9 mld. CZK Saldo PZI ,2 mld. CZK Devizové rezervy (stav v r. 2013) ,0 mld. USD

36 Možnosti krytí deficitu BÚ (zpravidla se jedná o položky FÚ)
Dluhový způsob: financování pomoci ostatních investic (= přijetí úvěrů ze zahraničí na soukromé či vládní úrovni, např. půjčky IMF) – např. významné v Rusku, i když má přebytek BÚ. Nedluhový způsob -> uplatňováno v ČR Financování pomoci přímých zahraničních investic (= dlouhodobý kapitál, malá pohyblivost) – ČR. Zachyceno v základní bilanci. Financování pomocí portfoliových investic (= krátkodobý kapitál, značná volatilita) – např. Pobaltí.

37 Vývoj jednotlivých sald PB ČR (údaje ČNB) v pojetí do r. 2014
Zdroj: ČNB

38 Jak hodnotíte celkovou vnější rovnováhu ČR?

39 Vývoj salda BÚ k HDP, % problémy

40 Shrnutí a diskuse Může být obchodní bilance dlouhodobě či trvale deficitní?

41 Závěr Může být obchodní bilance dlouhodobě či trvale deficitní?
V teorii působí vyrovnávací mechanismy. V praxi takové případy nastávají. ČR – dlouhodobý schodek OB v 90. letech a BÚ v novém miléniu, USA – dostávají zaplaceno v USD a platí za importy v USD (fungování kurzového vyrovnávacího mechanismu je omezeno), Chudé rozvojové země, které jsou odkázány na rozvojovou pomoc (deficit OB větší než přebytek BP / druhotných důchodů).

42 Statistiky PB a IP v ČR ČNB – Stránky (údaje v CZK, EUR, USD):
(1993-současnost, čtvrtletí včetně kumulace). Investiční pozice: ČNB - systém časových řad ARAD (údaje v CZK, EUR, USD): Eurostat (údaje v CZK a EUR): - sekce „Balance of payments“. World Bank – WDI & GDF (údaje v USD) + DEVIZOVÉ REZERVY: IMF – IFS (BPM6 od r. 2008) a COFER – DEVIZOVÉ REZERVY: (přístup k plné verzi je podmíněn registrací, pro 5 dní je zdarma – TRIAL). COFER:

43 Zajímavé informace

44 Abba Lerner ( ) Americký ekonom židovského původu, narodil se v carském Rusku, vyrůstal v Londýně, znal Keynese (nebyl akademik, nedostal Nobelovu cenu...): Jako první uvedl fiskální a monetární politiku jako základní nástroje keynesiánské ekonomie, Vymyslel koncept NAIRU (přirozené míry zaměstnanosti), Vypracoval model tržního socialismu. Lernerův index monopolní síly v mikroekonomii: (P-MC) / P. Marshallova – Lernerova podmínka: eX + eM > 1.

45 Některé ukazatele PB nových členských zemí EU v poměru ku HDP (toky, průměr za 1999-2009)
(X+M) / HDP ( (X+M) / HDP ) / 2 PZI / HDP (PFI+OI) / GDP ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko Česká republika 135,50% 67,75% 6,40% 2,80% Slovensko 152,70% 76,35% 5,40% 4,40% Polsko 70,40% 35,20% 3,50% 3,30% Maďarsko 143,10% 71,55% 4,90% 9,20% Pobaltí Estonsko 155,40% 77,70% 9,30% 9,40% Litva 112,00% 56,00% 3,70% 7,30% Lotyšsko 97,20% 48,60% 4,30% 15,80% Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko Bulharsko 118,80% 59,40% 12,60% 5,70% Rumunsko 73,10% 36,55% Slovinsko 118,70% 59,35% 2,00% 9,10% Malta a Kypr Malta 168,60% 84,30% 12,30% 44,00% Kypr 102,80% 51,40% 8,40% 43,50% Poznámka: X+M – obrat obchodu, Zdroj: Eurostat

46 Děkuji za pozornost!   PB 

47 Použité zdroje ŠTĚRBOVÁ, L. a kol. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Grada Publishing, Praha ISBN: PLCHOVÁ, B. a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR. Oeconomica, Praha ISBN Lubomír Lízal, PhD. Intervence jako (ne)konvenční nástroj měnové politiky Nedořešené problémy tzv. bankovní unie. Obchodně podnikatelská fakulta Karviná, Přednášky doc. Ing. Emílie Kalínské, CSc., ZS 2006/2007 Přednášky prof. Ing. Boženy Plchové, CSc., ZS 2006/2007 Prezentace Ing. Radka Čajky, Ph.D., ZS 2009/2010 BOLOTOV, I. Channels of Influence of the Global Crisis on the Internal Balance of the EU New Member States (MBK, Zlín, 2011).