Autor: Boleslav Staněk H2IGE1. -Síť splňující konkrétní konfigurační a kvalitativní požadavky daného inženýrského či jiného projektu. -Důvody vzniku účelové.

Prezentace na téma: "Autor: Boleslav Staněk H2IGE1. -Síť splňující konkrétní konfigurační a kvalitativní požadavky daného inženýrského či jiného projektu. -Důvody vzniku účelové."— Transkript prezentace:

1 Autor: Boleslav Staněk H2IGE1

2 -Síť splňující konkrétní konfigurační a kvalitativní požadavky daného inženýrského či jiného projektu. -Důvody vzniku účelové sítě -Sítě mohou být 1D, 2D, 3D, 4D -Tyto sítě musí splňovat jak požadovanou přesnost tak i spolehlivost (-míra jistoty splnění požadované přesnosti) -Pro tyto sítě se volí vhodná souřadná soustava (např. S-JTSK, ETRS89, Bpv., místní souř. systém) Účelová geodetická síť

3 -Plošné sítě (Měří se vodorovné směry [rozdíl 2 směrů = úhel] a délky) -Polygonové pořady (oboustranně připojené a oboustranně orientované) -Protínání ( vpřed z úhlů, vpřed z délek, kombinované protínání) -Rajón -Ortogonální metoda Klasické metody pro tvorbu sítí

4 -Statická metoda ( mp= 3 - 5 mm, kontinuální observace několika aparatur po dobu hodin až dnů) -Rychlá statická metoda – pseudostatická metoda (mp= 5 - 10 mm, doba observace několik minut pomocí rychlého určení ambiguit) -Metoda STOP and GO ( mp= 10 – 20 mm, obdoba rychlé statické metody, ale příjmač měří i při přesunu mezi body, pouze na prvním bodě měřím až se určí ambiguity, používá se např. Pro měření podrobných bodů) -Kinematická metoda (mp= 20 – 30 mm, s inicializací nebo bez ni, určují se ambiguity za pochodu) -Metoda RTK – real time kinematic (mp= 30 – 50 mm, využívá radiového přenosu od referenčního příjmače) Metoda GNSS pro tvorbu sítí

5 -Klasické metody ( Nivelace [technická, PN, VPN], Trigonometrické určování výšek) -GNSS metody ( střední chyba v určení výšky z jednoho měření je cca 0,05m což odpovídá přibližně přesnosti trigonometrického určení výšek v triangulaci) Výškové sítě

6 -Obnova stávajícího polohového bodového pole -Doplnění stávajícího polohového pole s ohledem na jeho účel -Kombinované účelové sítě Využití družicových a terestrických měření

7 -ZhB a podrobné polohové body stávajícího polohového bodového pole jsou zpravidla dány souřadnicemi X,Y v S-JTSK a výškami H v baltském výškovém systému po vyrovnání (Bpv) -Nové body určujeme pomocí družicových a terestrických měření Využití družicových a terestrických měření

8 -Konfigurace a struktura sítě závisí především na požadované kvalitě určovaných bodů -Nové body vkládáme do stávající sítě do středu mnohoúhelníku připojovacích bodů -Poloha každého nového bodu musí být nezávisle kontrolována -Při terestrickém měření je nutná návaznost nových bodů na nejbližší dané body a každý bod má být určen alespoň 1 nebo 2 nadbytečnými veličinami Kombinace klasických metod a GNSS při tvorbě účelových sítí

9 Kombinované sítě

10 -Musíme zachovat homogenitu bodového pole (ČSTS) při souřadnicových výpočtech v zobrazovací rovině S – JTSK -Výsledné souřadnice určovaných bodů počítáme v etapových nebo v obecném přímém souřadnicovém vyrovnání, kdy společně vyrovnáme družicové i terestrické měření Vyrovnání kombinovaných sítí

11 -Výpočet probíhá buď v zobrazovací rovině (X,Y) a v baltském výškovém systému (Bpv.) nebo v prostorových souřadnicích -Do obecného vyrovnání můžeme zahrnout i vyrovnání výšek, obecné rovnice oprav se pak rozšíří i na měřené zenitové úhly, nivelovaná a trigonometricky určená převýšení a převýšení určená z měření GPS Obecná metoda vyrovnání

12 DĚKUJI ZA POZORNOST