Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas.

Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas

Pozadí příběhu Lekce Těžký zápas popisuje vzpouru Kóracha.
Dějištěm příběhu je poušť před zaslíbenou zemí, nehostinné místo , v kterém je mnohem obtížnější získávat prostředky k obživě, než tomu bylo v Egyptě. Tato nehostinná poušť je nedaleko země, která naopak překypuje hojností snadných zdrojů obživy. Numeri 13:23+27 (Zvědové) uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků. Přišli konečně k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země. Ve svém vyprávění mu řekli: "Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její ovoce. Příběh se odehrává poté, co Hospodin vynesl trest za vyslání zvědů do zaslíbené země. Izraelci neměli totiž vyslat zvědy, ale měli jít zemi dobít rovnou. Trestem pro celý Izraelský národ byl Hospodinův rozsudek, že všichni starší 20 let zemřou na poušti, a do zaslíbené země nevejdou. Jediný, koho se trest netýkal, byl Káleb a Jozue. Numeri 14:26-35 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: "Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitost, která proti mně stále reptá? Slyšel jsem reptání Izraelců, jak proti mně reptají. Vyřiď jim: Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, naložím s vámi tak, jak jste si o to říkali. Na této poušti padnou vaše mrtvá těla, vás všech povolaných do služby, kolik je vás všech od dvacetiletých výše, kdo jste proti mně reptali. Věru že nevejdete do země kromě Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, ačkoliv jsem pozvedl ruku k přísaze, že v ní budete přebývat. Ale vaše děti, o nichž jste tvrdili, že se stanou kořistí, do ní uvedu, takže poznají zemi, kterou jste zavrhli. Avšak vy, vaše mrtvá těla padnou na této poušti a vaši synové budou pastevci na poušti po čtyřicet let. Ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvá těla nebudou do jednoho ležet na poušti. Podle počtu dnů, v nichž jste dělali průzkum země, ponesete své viny. Za každý den jeden rok, za čtyřicet dnů čtyřicet let. Tak pocítíte mou nevoli. Já Hospodin jsem promluvil. S celou touto zlou pospolitostí, která se proti mně spikla, naložím vskutku tímto způsobem: na této poušti do posledního vymřou."

Biblický základ pro lekci
Nejprve společně projdeme Biblickou pasáž z Numeri 16 kapitoly. Verše 1-35. Kapitola není dlouhá, ale děj se v ní odvíjí poměrně rychle. Nepřeleťte tedy verše rychle očima, ale věnujte jim pozornost. Ke každé stati je doplněn komentář, který by Vám měl usnadnit orientaci v příběhu.

Vzpoura Kóracha, Dátana, Abírama a Óna a 250 předáků společnosti Numeri 16:1 – 3: Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce, a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní. Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: "Příliš mnoho si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?"

Mojžíš námitky vyslýchá, ale poukazuje na to, že je vyvolen Bohem, nikoliv že se na místo vedoucího Izraelců dosadil sám. Numeri 16:4– 5: Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. Potom promluvil ke Kórachovi a celé jeho skupině: "Ráno oznámí Hospodin, kdo je jeho a kdo je svatý, komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k němu přistupoval. Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho skupina, a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Hospodinem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliš mnoho si osobujete, Léviovci!"

Mojžíš poukazuje na to, že vzpoura proti němu a Áronovi je vzpourou proti Bohu, který Mojžíše a Árona řídí. Numeri 16:8– 11: Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže poslyšte, Léviovci. Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí? Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu. To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?"

Mojžíš si zavolá vzbouřence, ti odmítnout přijít. Mojžíš jim tedy nařídí předstoupit přímo před Hospodina. Numeri 16:12– 17: Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. Odpověděli: "Nepřijdeme. Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat ze sebe nad námi velitele? Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme.” Mojžíš zlobně vzplanul a volal k Hospodinu: "Neobracej se k jejich obětním darům. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého.” Mojžíš potom Kórachovi nařídil: "Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron. Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici."

Hospodin se ukáže celému lidu, a přikáže Mojžíšovi a Áronovi, aby se oddělili od společnosti, aby společnost mohl vyhubit. Na Mojžišovu přímluvu trest omezí jen na vedoucí vzpoury a jejich rodiny a služebníky v jejich domech. (Mezi vzbouřenci Bohem označenými chybí Ón) Numeri 16:19– 26: Kórach shromáždil proti nim celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání. Vtom se celé pospolitosti ukázala Hospodinova sláva. Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: "Oddělte se od této pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat.” Oba padli na tvář a volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?” Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova!” Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi a starší izraelští šli za ním. Promluvil k pospolitosti: "Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy."

Mojžíš řekne, že pokud vzbouřence postihne něco nadpřirozeného, poznají ostatní Izraelci, že své rozhodnutí dělá podle Boha. Sotva to dořekne, otevře se země a vzbouřence pohltí. Numeri 16:27– 35: I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi. Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.” Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila.”Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.

Hlubší studium textu Mnohem více informací o příběhu s Kórachem podává výklad k sidře Kórach. Sidra Kórach je jednou ze sider Tóry, která popisuje pasáž Numeri 16,1 – 18,32. Hebrejsky „Kórach“

Co sděluje o Kórachovi Talmud?
Tora nám nesděluje příliš mnoho informací o Korachovi, o jeho pohnutkách, proč učinil to, co učinil.. O vysvětlení se pokouší moudří Talmudu: Veškerá podstata vady Korachovy osobnosti spočívala v přílišném milování světských statků. (Pesachim 119a) Talmud objasňuje, že Korach se stal velmi bohatým člověkem. Část z tohoto bohatství získal Josef v Egyptě když tam působil celá dlouhá léta ve funkci místokrále a které před svoji smrtí ukryl, Korach tento poklad našel a přivlastnil si ho. Být bohatým znamená získat si respekt a vliv.

Kórachova vzpoura v hlubším studiu
Na rozdíl od dřívějších případů, kdy si lidé stěžovali na konkrétní věci, např. chybění jídla, vody či rostředníka mezi Bohem a lidem na místě (nepřítomného) Mojžíše, v této sidře jde o otevřenou vzpouru a pokus zbavit Mošeho a Árona vůdcovství. Vzpouru iniciuje a řídí jejich bratranec Korach: vystupuje jako zastánce mas a pokouší se zdiskreditovat Mojžíše.

Ke vzpouře došlo rok po Exodu. Korach se vzbouřil hned po zasvěcení svatyně, poté, co byli Aron a jeho synové určeni, aby vykonávali bohoslužbu místo prvorozených. To Koracha rozezlilo, protože sám byl prvorozený; a snadno našel dalších 250 vůdců, kteří byli prvorození. Datan, Abiram a On byli z kmene Ruben, jenž měl vlastní důvod ke vzpouře, neboť kdysi ztratil postavení prvorozeného ve prospěch Josefa. Také další levité se zlobili, že byli určeni za pouhé pomocníky.

Ke Korachově vzpouře došlo po incidentu zvědů, neboť lidé byli pobouřeni výnosem, že všichni muži starší dvaceti let vymřou v poušti. Korachova vzpoura měla počátek už dřív, když Aron byl ustanoven za kohena gadol (hebrejské slovo označujícího náčelníka mezi knězy) a když jejich bratranec Elizafan, syn Uziela, stanul v čele Kehatova rodu a stal se tak nadřízeným Koracha na místě, jež Korach chtěl pro sebe. V té době však si Korach nedovolil kritizovat Mojžíše, milovaného lidem. Po selhání zvědů a ustanovení, že celá generace zemře v poušti, aniž spatří zemi zaslíbenou, využil Korach obecné nespokojenosti k vyvolání vzpoury.

Korachovi stoupenci měli na sobě oděv barvy techelet (fialové) a vystoupili proti Mojžíšovi s otázkou: „ Musí mít oděv, který je celý barvy techelet, ještě fialovou stuhu?“ Mojžíš odvětil, že ano, neboť je to nařízeno Hospodinem (Numeri 15:38 "Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať se dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu.) a Korach se vysmíval: „Když fialová stuha stačí pro celý oděv jiné barvy, není to důkaz, že oděv, který je celý v barvě techelet, už nevyžaduje další stuhu této barvy?“ Takovými výpady chtěl Korach přesvědčit lid, že „nelogické“ zákony jsou jen výplodem Mojžíše.

Rozbor biblického textu
Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce, a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní. Postavil se: Korach se postavil proti Aronovu přijetí kněžství. Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova…: Korachův rodokmen končí Levim a vynechává Jakova, neboť Jakov se na smrtelném loži modlil za to, aby jeho jméno nebylo spojováno s Korachem.

Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce, a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní. Rúbenovce: „Běda hříšníkovi a běda jeho sousedu!“ Kmen Ruben, hojně zastoupený mezi Korachovými přívrženci, tábořil vedle rodu Kehatovců, jižně od svatyně. Blízkost Koracha přivodila Rúbenovcům zkázu. Předáci společnosti: Tóra říká o Korachových stoupencích, že to byly význačné osoby - byli vůdci rodů (midraš) či předsedové soudů (Raši) a byli to mužové dobrého jména, kteří byli zváni k důležitým schůzkám a poradám. Přítomnost takových vážených osob propůjčila Korachově vzpouře věrohodnost.

Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: "Příliš mnoho si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?" Příliš mnoho si osobujete: Korach chtěl svou řečí zahnat Mojžíše a Arona do defenzívy; obvinil je ze sobeckého uzmutí moci pro sebe na úkor národa. Aby získal masy, řekl, že všichni Židé jsou stejně svatí a proto Mojžíš s Aronem nemají právo uzurpovat nejvýznačnější postavení pro sebe. Tato řeč však vynechává zásadní prvek svatosti Izraele. Je sice pravda, že každý Žid - od učence až po služku - je svatý svým narozením, ale jeho svatost závisí také na jeho osobních zásluhách - čím větší budou, tím větší jeho svatost. Korach mluví jen o společné svatosti, Mojžíš o svatosti jednotlivce, jehož si vyvolil Bůh; Mojžíš uznával svatost národa, ale dodával k tomu, že úřad závisí na osobních zásluhách člověka, a Aron je duchovně výš než jeho pomlouvači.

Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. Padl na tvář: Pro Mojžíšův pád na tváře existují tři výklady a) ponížením nad proradnými výpady Koracha b) zoufalstvím, neboť se cítil příliš bezmocný, než aby prosil Boha za odpuštění pro národ. Když uctívali zlaté tele, když bezdůvodně reptali a když popřáli sluchu pomlouvání zvědů - pokaždé se modlil, ale teď popřeli Boha počtvrté a Mojžíš cítil, že už nemůže za ně prosit. c) padl na tvář v modlitbě.

Potom promluvil ke Kórachovi a celé jeho skupině: "Ráno oznámí Hospodin, kdo je jeho a kdo je svatý, komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k němu přistupoval. Ráno Mojžíš chtěl získat čas, proto řekl, že Bůh odpoví až ráno. Doufal, že mezitím přijdou k rozumu a on na ně bude moci zapůsobit, aby upustili od dalších projevů. Kdo je jeho a kdo svatý „Jeho“= levité, kteří nahradili prvorozené v bohoslužbě; po tomto postavení prahli stoupenci Koracha. „Svatý“= kohen gadol; tím chtěl být Korach.

Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho skupina, a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Hospodinem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Vezměte si kadidelnice Kadidelnicemi byly posvátné nádoby, používané ke každodenní oběti kadidla ve svatyni. Mojžíš řekl: „Tuto službu si Bůh přeje nade všechny ostatní, je tu však nebezpečí smrti - Nadav a Abihu zemřeli, když přinesli nevyžádanou oběť, tj. můžete se sami přesvědčit, zda vaše oběť kadidla bude přijata, pokud ne, očekávejte smrt. Mojžíš doufal, že tím povolí jejich zatvrzelost..

Pozn. povšimněte si, že Kórach osočil Mojžíše a Árona, že si příliš mnoho osobují, a touto stejnou větou káral Mojžíš Kóracha Příliš mnoho si osobujete, Léviovci! Příliš mnoho si osobujete: opět existují tři verze výkladu Vzpourou proti Bohu si Korach a jeho přívrženci dovolují příliš mnoho. Termín znamená „máte dost“, tj. Mojžíš říká levitům v Korachově skupině, že se jim dostalo vysoké pocty, ať nežádají víc. Korach byl rozumný muž, jak mohl takto jednat? Spatřil prorockým zrakem, že v jeho potomstvu bude prorok Samuel, jenž bude ve své době stejně velký, jako Mojžíš a Áron, a dále 24 levitů, kteří budou promlouvat svatým duchem ( viz 1 let 25:5). Korach byl tedy přesvědčen, že zvítězí nad Mojžíšem a Aronem. Nepředvídal, že jeho synové se budou kát a přežijí, kdežto on se propadne do zapomnění.

Příliš mnoho si osobujete, Léviovci! Léviovci!: existují dvě verze výkladu Většina Korachových přívrženců byli levité, jež si Korach získal obviněním Mojžíše, že udělal svého bratra kohenem gadol. Je nepravděpodobné, že by se kmen „Božích služebníků“ bouřil proti Mojžíšovi. Mojžíš se obrací na Koracha, aby odhalil, že jeho nesobecká oddanost „svatému shromáždění“ je předstíraná. Mojžíš naznačuje, že Korachovým motivem je touha po osobním povýšení, protože byl nespokojený, že je pouze levita a chtěl strhnout Aharonův úřad na sebe. Moše taktně hovoří v plurálu, aby tak projevil úctu ke všem levitům a otupil jejich vzdor.

Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže poslyšte, Léviovci. Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí? Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu. To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?" Řekl Kórachovi: „Nuže poslyšte, Léviovci.“ Mojžíš začal mluvit ke Korachovi, ale vida, že je neústupný, adresoval svá slova celému kmeni Levi, z obavy, aby nebyli svedeni k podpoře Koracha.

Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže poslyšte, Léviovci. Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí? Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu. To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?" Proti Hospodinu Vzpoura je namířena proti Bohu, říká Mojžíš a odmítá Korachovo osočení, že Mojžíš a Aron na sebe strhli vedení národa o své vůli.

Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. předvolat Dátana a Abírama Když se Mojžíšovi nepodařilo zviklat Koracha, obrátil se na ostatní vůdce vzpoury, i k nejbouřlivějším Datanu a Abiramovi. Moudří z toho odvozují, že člověk se má vždy pokusit urovnat spor. Syn Peleta byl jedním z revoltujících vůdců, těchto střetů se však neúčastnil. Podle Moudrých ho jeho moudrá a spravedlivá manželka přesvědčila, aby se zdržel a zabránila jeho druhům, aby ho stáhli zpět. Řekla mu: Co z toho budeš mít? I kdyby zvítězil Korach, stane se kohenem gadol a ty budeš jeho podřízeným, jako jsi podřízeným Mojžíše a Arona. (Sanhedrin 109b)

Odpověděli: "Nepřijdeme“ Nepřijdeme Datan a Abiram bezděky pronesli proroctví, protože skutečně nepřišli, zaživa padli do jámy. Datan a Abiram napadli Mošeho jako špatného vůdce, který zavedl národ z prosperity a pohodlí Egypta k pomalé smrti v poušti, a nemá tedy právo vést národ. Tímto krokem tedy veřejně prezentovali před Izraelci své osamostatnění od Mojžíše a odmítnutí jeho autority.

Odpověděli: "Nepřijdeme. Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat ze sebe nad námi velitele? Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme.” vyloupnout oči… existují dva výklady: Byl to reálný trest Odpověď se dá interpretovat obrazně: Myslíš, Mojžíši, že nás zaslepíš, abychom neviděli tvoje nezdary?

Mojžíš zlobně vzplanul a volal k Hospodinu: "Neobracej se k jejich obětním darům. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého.” jejich obětní dary Mojžíš prosí Boha, aby odmítl kadidlovou oběť Koracha a jeho stoupenců. Podle midraše prosil, aby Bůh odmítl i jejich podíl a každodenní společné oběti.

Mojžíš potom Kórachovi nařídil: "Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron. Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici." I když verš zdánlivě jen opakuje v.6-7, objevuje se tu důležitý požadavek, aby se i Aron připojil k oběti kadidla. Kdyby se Aron zkoušky nezúčastnil, vzbouřenci by mohli namítnout, že nepřítomnost Božího ohně u jejich obětí nic nedokazuje a zažehnutí Aronovy oběti nebeským ohněm při inauguraci svatyně také není důkazem legitimity jeho postavení jakožto kohena gadol, protože kterýkoli Žid by při té příležitosti uspěl. Proto Mojžíš zahrnul do zkoušky i Arona.

Kórach shromáždil proti nim celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání. shromáždil Celou noc předtím Korach burcoval lid, obviňoval Mojžíše z uzmutí veškerých poct pro sebe a svého bratra, kdežto on, Korach, chce jen dobro národa. I když se vzpoura stále omezovala jen na Koracha a jeho druhy, jeho rétorika vzbudila v lidech pochybnosti o věrohodnosti Mojžíše a jeho proroctví, to byl závažný hřích.

Vtom se celé pospolitosti ukázala Hospodinova sláva. Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: "Oddělte se od této pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat.” Oba padli na tvář a volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?” Oba padli na tvář Mojžíš věděl, že Bůh je připraven potrestat všechny, kdo zhřešili v srdci a neozvali se proti vzbouřencům. Mojžíš se tedy přimlouval za národ a naléhal na lid, aby se od Kóracha distancovali. jen jediný muž zhřešil Mojžíš v modlitbě říká: Bože, ty znáš nejniternější myšlenky všech lidí, nemusíš tedy trestat celý národ, jen lidský panovník trestá vzpouru bez rozdílu, protože neví, kdo je ve skutečnosti věrný a kdo ne. Mojžíš obvinil Koracha, že nese odpovědnost za hřích lidí. Podobně i v 2S 24:17 prosí David Boha, aby ušetřil národ pohromy, neboť hřešil on, David, ne lid.

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova!” Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi a starší izraelští šli za ním. Promluvil k pospolitosti: "Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy." Hospodin promluvil Bůh přijal Mojžíšovu prosbu a přikázal, ať se lidé vzdálí od Korachovy skupiny a prokáží tak věrnost Bohu a Mojžíšovi. Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi Mošeho přesvědčování u Koracha selhalo, stále však doufal, že zachrání další buřiče. Otevřeně promluvil k lidem, aby se zdrželi všech kontaktů se zatvrzelými hříšníky, nechtějí- li zahynout; domníval se, že zviklá Datana a Abirama, ale zůstali neústupní.

I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi. Hebrejský text uvádí, že se Dátan a Abíram postavili vedle svých stanů vzpřímeně.. ..tzn. vyzývavě. Datan a Abiram opustili své stany vyzývavě, proklínajíce Mošeho a odmítajíce projevit mu úctu.

Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. všechny tyto skutky Korach osočil Mojžíše, že rozhoduje o své újmě: Udělal Arona kohenem gadol a jeho syny pověřil dohledem nad levity, Elizafana dal do čela Kehatovců. Mojžíš nyní prohlašuje, že to vše mu přikázal Bůh. ne ze svého srdce Tj. nejen že jsem nerozhodl o své vůli, ale ani jsem nechtěl, aby mi to Bůh přikázal.

Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.” jestliže…něco mimořádného Mojžíš si přál, aby se stalo něco neobvyklého, bezprecedentního, co by přesvědčilo všechny o jeho věrohodnosti. Neprosil o zemětřesení, které je sice neobvyklé, ale nikoli nepřirozené. A vskutku země se nyní otevřela, pohltila vzbouřence a pak se opět zavřela bez jakékoli známky, že se něco přihodilo. Pohlceni byli jen Korach a jeho druhové.

Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. všechny, kdo byli s.. V Korachově domácnosti byli cizí otroci, žili tu i jeho židovští přívrženci. I ti byli pohlceni spolu s Korachem, neboť zůstali loajální k němu a odmítli poslechnout Mojžíšovy výzvy, aby ustoupili od vzpoury. Korachovi synové však nebyli pohlceni, protože byli spravedliví a zasloužili si žít. Všichni synové byli dospělí, protože Tóra se nezmiňuje o žádných dětech. Není v tom zahrnuto 250 Korachových stoupenců, neboť ti byli stráveni ohněm, jak říká v.35. všechen majetek Kdyby jejich majetek nebyl pohlcen, připadl by jeho synům a dalším spravedlivým. Avšak mají-li z majetku hříšníka ropspěch spravedliví, přinese to (podle židovského chápání) zásluhu hříšníkovi a Korach nebyl hoden mít zásluhu.

Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila.”Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo. jejich křik Tj. buď křik pohlcovaných, nebo to byl zvuk otvírané a zavírané země.

Druhé dějství příběhu V pokračování příběhu projdeme biblickou pasáž z Numeri 17 kapitoly. Verše 1-28.

1Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2„Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nichdej rozmetat opodál. 3Z kadidelnic těch, kteří pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře; přinesli je před Hospodina, a proto jsou svaté; budou pro Izraelce znamením.“ 4Kněz Eleazar tedy vzal měděné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich obložení k oltáři 5jako výstražnou připomínku pro Izraelce, aby nikdo nepovolaný, kdo by nepocházel z potomstva Áronova, nepřistupoval a nechtěl pálit před Hospodinem kadidlo, nebo dopadne jako Kórach a jeho skupina, jak muto řekl Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

6Druhého dne reptala celá pospolitost Izraelců proti Mojžíšovi a Áronovi: „Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu.“ 7Když se však pospolitost shromáždila proti Mojžíšovi a Áronovi a obrátili se k stanu setkávání, hle, přikryl jej oblak a ukázala se Hospodinova sláva. 8I šel Mojžíš s Áronem před stan setkávání. 9Hospodin k Mojžíšovi promluvil: 10„Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat.“ Tu padli oba na tvář

11a Mojžíš řekl Áronovi: „Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a vlož kadidlo a rychle jdi k pospolitosti. Vykonej za ně smírčí obřady , neboť již vyšlehl od Hospodina hrozný hněv, pohroma již začala.“ 12Áron vzal kadidelnici, jak mu řekl Mojžíš, a běžel doprostřed shromáždění. Ale pohroma v lidu již začala. Zapálil kadidlo, aby vykonal smírčí obřady za lid. 13Postavil se mezi mrtvé a živé a pohroma se zastavila. 14Mrtvých při té pohromě bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě mrtvých v případě Kórachově. 15Pak se Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Pohroma byla zastavena.

16Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 17„Mluv k Izraelcům a vezmi od nich po holi za každý otcovský rod, od všech předáků dvanáct holí za jejich otcovské rody. Jméno každého napíšeš na jeho hůl. 18Áronovo jméno napíšeš na hůl Léviho; za každého představitele otcovského rodu bude jedna hůl. 19Uložíš je do stanu setkávání před schránu svědectví, tam, kde se s vámi setkávám. 20Hůl muže, kterého vyvolím, vypučí. Tak zkrotím reptání Izraelců, kteří proti vám reptají.“ 21Mojžíš k Izraelcům promluvil a všichni jejich předáci mu odevzdali dvanáct holí, za každého předáka po holi za jeho otcovský rod; Áronova hůl byla uprostřed mezi jejich holemi. 22Mojžíš uložil hole ve stanu svědectví před Hospodinem. 23Když pak nazítří Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vyrazilo poupě, rozkvetl květ a dozrály mandle. 24Všechny hole vynesl Mojžíš od Hospodina ke všem Izraelcům, aby to viděli, a každý si vzal svou hůl. 25Hospodin řekl Mojžíšovi: „Dones Áronovu hůl zpátky před schránu svědectví, aby byla opatrována jako znamení pro vzpurné. Tak skoncuješ s jejich reptáním proti mně a nezemřou.“ 26I učinil Mojžíš přesně tak, jak mu Hospodin přikázal. 27Ale Izraelci řekli Mojžíšovi: „Ach, zajdeme, zhyneme, my všichni zhyneme. 28Každý, kdo se jen přiblíží k Hospodinovu příbytku, zemře. Máme snad do jednoho zhynout?“

Hlubší studium textu I k druhému dějství můžeme najít mnoho myšlenek ve výkladu k sidře Kórach. Sidra Kórach je jednou ze sider Tóry, která popisuje pasáž Numeri 16,1 – 18,32. Hebrejsky „Kórach“

Numeri 17:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nich dej rozmetat opodál. Tento úkol nebyl svěřen Aronovi, protože se nehodil pro kohena gadol anebo proto, že se nepatřilo, aby on – nástroj jejich smrti- bral jejich kadidelnice.

Numeri 17:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nich dej rozmetat opodál. Svaté 250 mužů posvětilo kadidelnice pro osudnou oběť kadidla. Mojžíš totiž přikázal, aby přinesli oběť kadidla. Jiný výklad: Ne muži, ale Bůh posvětil kadidelnice tím, že z nich učinil nástroj posvěcení Svého jména.

Z kadidelnic těch, kteří pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře; přinesli je před Hospodina, a proto jsou svaté; budou pro Izraelce znamením. Kněz Eleazar tedy vzal měděné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich obložení k oltáři jako výstražnou připomínku pro Izraelce, aby nikdo nepovolaný, kdo by nepocházel z potomstva Áronova, nepřistupoval a nechtěl pálit před Hospodinem kadidlo, nebo dopadne jako Kórach a jeho skupina, jak mu to řekl Hospodin prostřednictvím Mojžíše. ať nedopadnou jako… Měděné pláty na oltáři byly připomínkou trestu, jenž dopadl na ty, kdo si zahrávali s obětí či zpochybňovali legitimnost postavení Aharona a jeho potomků.

Druhého dne reptala celá pospolitost Izraelců proti Mojžíšovi a Áronovi: "Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu." reptala celá pospolitost Mojžíš lidem neřekl, že Bůh přikázal, aby vzbouřenci obětovali kadidlo a tím zemřeli. Lidé se domnívali, že to byl Mojžíšův nápad. Reptali, proč nevymyslel jiný způsob, který by nevedl ke smrti. Reptání se však nedotýkalo smrti Koracha, Datama a Abirama, jež byla očividně způsobena zázrakem. Jiný výklad: Lidé obviňovali Mojžíše, že zavinil smrt svou modlitbou.

Když se však pospolitost shromáždila proti Mojžíšovi a Áronovi a obrátili se k stanu setkávání, hle, přikryl jej oblak a ukázala se Hospodinova sláva. I šel Mojžíš s Áronem před stan setkávání. Hospodin k Mojžíšovi promluvil: "Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat." vzdalte se Nevinní se mají vzdálit, aby nedopadli jako vinní? Bůh přece ušetří ty, jež chce ušetřit., bez ohledu na to, kde se nacházejí. Podle jednoho rabína je to nápověda spravedlivým, aby se modlili a získali smíření pro své bratry; Mojžíš to učinil bez prodlení

Tu padli oba na tvář a Mojžíš řekl Áronovi: "Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a vlož kadidlo a rychle jdi k pospolitosti. Vykonej za ně smírčí obřady, neboť již vyšlehl od Hospodina hrozný hněv, pohroma již začala.” Áron vzal kadidelnici, jak mu řekl Mojžíš, a běžel doprostřed shromáždění. Ale pohroma v lidu již začala. Zapálil kadidlo, aby vykonal smírčí obřady za lid. kadidlo Lidé zahlíželi na kadidlo a říkali, že bylo příčinou smrti Nadava a Abihua i Korachových druhů. Bůh řekl: „Ať vidí, že kadidlo neusmrcuje, ale naopak brání pohromě.“

Postavil se mezi mrtvé a živé a pohroma se zastavila. Postavil se mezi mrtvé a živé a pohroma se zastavila. Mrtvých při té pohromě bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě mrtvých v případě Kórachově. Pak se Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Pohroma byla zastavena. Postavil se mezi mrtvé Aron se postavil mezi mrtvé a živé, tj. lidi, kteří byli dosud naživu, byť nemocní; Aronovo kadidlo je uchránilo od zhoršení nemoci. Pohroma byla zastavena, tj. od této chvíle nikdo další neonemocněl. Ti, kteří onemocněli, se uzdravili.

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Mluv k Izraelcům a vezmi od nich po holi za každý otcovský rod, od všech předáků dvanáct holí za jejich otcovské rody. Jméno každého napíšeš na jeho hůl. Áronovo jméno napíšeš na hůl Léviho; za každého představitele otcovského rodu bude jedna hůl. Uložíš je do stanu setkávání před schránu svědectví, tam, kde se s vámi setkávám. Jméno každého muže Každý z 12 kmenů byl zastoupen jednou holí, na níž bylo jen jméno vůdce kmene. Kdykoli je zastoupen kmen Levi (jako zde Aronem), spojovali se Menaše a Efrajim jako jeden kmen - Josefův.

„Hůl muže, kterého vyvolím, vypučí. Tak zkrotím reptání Izraelců, kteří proti vám reptají.“ Mojžíš k Izraelcům promluvil a všichni jejich předáci mu odevzdali dvanáct holí, za každého předáka po holi za jeho otcovský rod; Áronova hůl byla uprostřed mezi jejich holemi. Mojžíš uložil hole ve stanu svědectví před Hospodinem. Když pak nazítří Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vyrazilo poupě, rozkvetl květ a dozrály mandle. Všechny hole vynesl Mojžíš od Hospodina ke všem Izraelcům, aby to viděli, a každý si vzal svou hůl. Hospodin řekl Mojžíšovi: "Dones Áronovu hůl zpátky před schránu svědectví, aby byla opatrována jako znamení pro vzpurné. Tak skoncuješ s jejich reptáním proti mně a nezemřou.” I učinil Mojžíš přesně tak, jak mu Hospodin přikázal. Hůl zůstala kvetoucí po staletí, po většinu doby trvání 1.Chrámu stávala před schránou. Král Jošijáš ji potom ukryl, spolu s láhví many. (Joma 52b)

Použité zdroje Skoro všechno bylo převzato z časopisu Šavua tov, Číslo 34/5767, 15.červen ’07 Výklad barvy techelet byl proveden studentem teologického semináře Radkem Kantorem, neboť výklad podle časopisu Šavua tov nedával smysl. Pro citaci biblických veršů byl použit Český ekumenický překlad Bible.

Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Týden od 8. do 14. listopadu 2009 Těžký zápas."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář