M ODELOVÁNÍ SYSTÉMU POMOCÍ USE CASE Jan Kožusznik.

Prezentace na téma: "M ODELOVÁNÍ SYSTÉMU POMOCÍ USE CASE Jan Kožusznik."— Transkript prezentace:

1 M ODELOVÁNÍ SYSTÉMU POMOCÍ USE CASE Jan Kožusznik

2 R EFERENCE Alistair Cockburn: „Use Cases: Jak efektivně modelovat aplikace“, Computer Press, 2005

3 T ĚLO SCÉNÁŘE Sekvence kroků z nichž každý obsahuje jednu z možnosti: Interakce mezi dvěma aktéry Validace (abychom ochránili účastníka) Interní změna stavu (v zájmu účastníka)

4 D OPORUČENÍ 1: P OUŽÍVEJTE JEDNODUCHOU MLUVNICKOU FORMU Podmět … sloveso … přímý předmět … předložková fráze. Systém odečte částku od účetního zůstatku.

5 D OPORUČENÍ 2: U KAZUJTE JASNĚ „ KDO MÁ MÍČ “. V každém kroku má míč (zpráva a data) jeden aktér.

6 D OPORUČENÍ 3: P IŠTE Z POHLEDU PTAČÍ PERSPEKTIVY Chybou je psát scénář pohledem systému: „Dostat platební kartu a PIN. Odečíst částku od zůstatku účtu.“ Správná forma je: „Zákazník vloží do bankomatu kartu a PIN.“ „Systém odečte částku od zůstatku účtu.“

7 D OPORUČENÍ 4: U KAZUJTE PROCES V POHYBU VPŘED Pište kroky na úrovni uživatelských cílů Pokud jste na nižší úrovni, tak přechod znamená otázka „Proč“. „Uživatel stiskne klávesu Tab“ -> aby se dostal do pole “adresa“ -> protože musí zadat jméno a adresu před dalším úkonem „Uživatel zadá jméno a adresu“.

8 D OPORUČENÍ 5 : U KAZUJTE AKTÉRŮV ZÁMĚR, NE ČINNOSTI Chybou je popisovat pohyby v uživatelském rozhranní (toto je úkol návrháře UR). 1. Systém požádá jméno 2. Uživatel zadá jméno 3. Systém požádá o adresu. 4. Uživatel zadá adresu. 5. Uživatel klepne na „OK“. 6. Systém zobrazí profil uživatele Místo toho takto: 1. Uživatel zadá jméno a adresu. 2. Systém zobrazí profil uživatele.

9 D OPORUČENÍ 6: V LOŽTE PŘIMĚŘENOU MNOŽINU AKCÍ Krok případů užití označme pojmem transakce (Ivar Jacobson): Primární aktér odesílá požadavek s daty systému. Systém ověří požadavek a data Systém změní interní stav. Systém odpovídá žadateli výsledek transakce. Každou část možno psát jako oddělený akční krok.

10 D OPORUČENÍ 7: „O VĚŘUJTE, NEKONTROLUJTE ZDA.. “ Špatně: Systém kontroluje, zda je heslo správné Pokud je, systém zobrazí dostupné akce uživateli. Korektně: Systém ověří, že heslo je správné. Systém zobrazí dostupné akce pro uživatele.

11 D OPORUČENÍ 8: V OLITELNÉ UVEDENÉ ČASOVÁNÍ „Kdykoliv mezi kroky 3 a 5 uživatel bude…“ „Jakmile uživatel má …, systém bude…“

12 D OPORUČENÍ 9: I DIOM : „P ODMÍNĚNÉ OPAKOVÁNÍ KROKŮ X - Y “ Uživatel vybere jeden nebo více produktů. Uživatel prochází katalog produktů, dokud nenajde ten, který chce použít.

13 D OPORUČENÍ 9: I DIOM : „P ODMÍNĚNÉ OPAKOVÁNÍ KROKŮ X - Y “ 1. Uživatel vybere položky k nákupu a označí je pro nákup. 2. Systém přidá zvolené položky do zákazníkova nákupního vozíku. Zákazník opakuje kroky 1-2, dokud nepotvrdí, že je hotov. 3. Zákazník nakoupí položky z nákupního vozíku.

14 R OZŠÍŘENÍ USE CASE Alternativní scénáře Začíná podmínkou, která zdůvodňuje existenci scénáře. 5a- PIN byl zadán špatně již 3X: 5a1. Karta se zabaví a uživatel je informován. Případ užití končí. Ošetření všech případů: Alternativní cesty vedoucí k úspěchu. Primární aktér se nechová korektně. Nečinnost primárního aktéra. Výskyt činnosti „systém ověří“. Nesmyslná nebo žádná odpověď pomocného aktéra. Interní chyba vyvíjeného systému. Neočekávaná nebo abnormální chyba. Kritická provozní chyba systému.

15 D OPORUČENÍ 11: F ORMULUJTE PODMÍNKU TAK, ABY VYJADŘOVALA, CO BYLO DETEKOVÁNO. Pište, co systém detekoval, nikoliv to, co se stalo. Nepište „ Klient zapomněl PIN “.

16 Z RACIONALIZUJTE SEZNAM ROŠÍŘENÍ Vyřaďte situace, které není třeba ošetřovat. Omezte se na rozšíření která splňují: Systém musí být schopen detekovat podmínku. Systém musí při výskytu podmínky provést příslušné kroky.