Státni moc princípy.

Prezentace na téma: "Státni moc princípy."— Transkript prezentace:

1 Státni moc princípy

2 Veřejná a státní moc Veřejná moc je svrchovaná a nadřazená. Státní moc je druhem veřejné moci. Orgány disponujicí veřejnou mocí (kromě státu je to samospráva, nebo např. lékařská komora či Česká televize) mají právo jednostraně vnutit své autoritativní rozhodnutí ostatním subjektům.

3 Horizontální dělba moci
Představuje samostatnost a funkční oddělenost jednotlivých složek moci a zároveň jejich vzájemné kontrolní působení. Její provedení definuje formu vlády (státní zřízení) konkrétního státu (např. prezidentská rep., parlamentní rep. nebo absolutistická monarchie atd.) Podle klasické koncepce dělby moci, kterou vytvořil Ch. Montesquieu (O duchu zákonů) a rozpracovali tvůrci Ústavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozlišujeme moc zákonodárnou, výkonnou asoudní (tripartice moci)

4 Systém brzd a protiváh (checks and balances)
Zakotvuje zajištění rovnováhy mocí a jejich vzájemnou kontrolu i rovnováhu mezi politickou reprezentací a profesionálním (apolitickým) výkonným státním aparátem. Pluralita moci Představuje dělbu kompetencí a vzájemnou kontrolu mezi ústavními orgány v rámci jedné složky moci (např. dvě komory bikamerálního parlamentu navzájem nebo prezident a vláda v rámci moci výkonné)

5 Vertikální dělba moci (decentralizace moci)
Zajišťuje reálnou decentralizaci moci a uplatnění principu subsidiarity (rozhodování ve veřejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k občanům, jak je to možné) V klasickém smyslu určuje jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a jakou mírou orgány místní  autonomie  nebo územní a zájmové samosprávy. Vertikální dělba moci definuje jakým způsobem je stát územně uspořádán  Jejím dalším aspektem je dělba moci mezi státem a mezinárodními institucemi a organizacemi, případně odlišení moci státu (jako zákonodárce) a ústavodárce.

6 Dělba moci Ústava ČR

7 Horizontální dělba moci
Princip dělby moci je v Ústavě ČR zakotven v  čl. 2: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podle doktrinálního výkladu patří toto ustanovení mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu a jeho změna je nepřípustná Dělba moci se projevuje v konstrukci ústavy rozdělením ústavních orgánu do jednotlivých hlav a jejich pojmenováním.

8 Moc zákonodárná - hlava druhá
Je tvořena Senátem a Poslaneckou sněmovnou. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně prostřednictvím institutu vyslovení důvěry a odvozuje od ní svoji legitimitu. Jako narušení systému dělby moci se jeví nezakotvení inkompatibility funkcí poslanců a členů vlády. Důležitá je stabilizační a brzdící funkce Senátu voleného na jiném principu než PS a obměňovaného postupně.

9 Moc výkonná - hlava třetí
Zahrnuje Prezidenta, vládu a její orgány a státní zastupitelství Postavení vlády v ústavním systému je velmi silné nejen kvůli dlouhodobé tendenci oslabování role Parlamentu, ale především vlivem faktického působení vládních politických stran jako rozhodující politické síly v Parlamentu. Rozsah pravomocí vlády je vymezen pouze negativně, tzn. že může rozhodovat o všech otázkách nenáležících ostatním ústavním orgánům.

10 Moc soudní - hlava čtvrtá
Ústavní soud, soustava soudů. Moc soudní stojí stranou a její oddělení není v zásadě ohroženo. Do jejího výkonu ale zasahuje prezident svou pravomocí udělit milost (čl 62 g) Ú) a amentstii (čl 63 j) Ú). Ovlivňuje také personální složení soudů při jmenování soudců (event. při výběru ústavních soudců). Ústavní soud představuje důležitý konrolní a brzdící prvek nejen vůči Parlamentu (v rámci abstraktní kontroly ústavnosti), ale i jiným orgánům.

11 Moc kontrolní Nejvyšší kontrolní úřad - hlava pátá
Historicky se vyděluje z moci soudní a v ČR ji představuje Nejvyšší konrolní úřad a implicitně Ochránce veřejných práv (tento insitut není zakotven ústavně, upravuje ho zákon č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv, ale v materiálmím smyslu se svým postavením blíží ústavnímu orgánu).

12 Moc bankovní Česká národní banka - hlava šestá
Vyděluje se z moci výkonné, její zakotvení není z hlediska ústavní komparatistiky příliš obvyklé.

13 Vertikální dělba moci (decentralizace moci)
Z hlediska vertikální dělby moci je ČR decentralizovaný unitární stát …. čl. 11 Ú: Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.) ……se zaručenou uzemní samosprávou uplatňujicí princip subsidiarity (čl. 8 Ú: Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.).

14 A) Decentralizace moci se uplatňuje v rámci systému dvoustupňové územní samosprávy:
Krajská samospráva Obecní samospráva

15 B) Vertikální dělba moci ve zvláštním smyslu vyplývá jednak z přijetí mezinárodních právních závazků, jednak z přenesení některých pravomocí na mezinárodní organizace. Představuje dělbu moci mezi těmito organizacemi a státem. čl. 10a Ú: (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Projevuje se zde stále sílící tendence omezení suverénní státní moci.

16 Disponuje jí parlament jako celek.
C) Ústavodárná moc Z hlediska vertikální dělby moci má zvláštní povahu, je svým způsobem nejvyšší mocí ve státě. Je to moc konstitujicí (pouvoir constituant) nadřazená moci již ustavené (pouvoir constitué). Disponuje jí parlament jako celek.

17 Zákonodárna moc

18 Ústava ČR – parlament 1.Zákonodárná pravomoc
Čl. 15 Ú: (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. Parlament ČR má výlučné právo přijímat zákony a je jediným orgánem v ČR, který má pravomoc vydávat všeobecně závazné předpisy s celostátní působností (mimo Parlament by podle Ústavy mohl zákonodárnou moc vykonávat lid přímo – především prostřednictvím referenda, ale ústavní zákon upravující referendum dosud nebyl přijat) zákonodárná pravomoc zahrnuje jak moc ústavodárnou (přijímání Ústavy a ústavních zákonů), tak i pravomoc vydávat běžné zákony

19 Pravomoc vyjadřovat souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv
souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv musí vyjádřit obě komory Parlamentu mezinárodní smlouvy, s jejichž ratifikací Parlament vyjadřuje souhlas, se dělí do 2 základních skupin:

20 smlouvy podle článku 10a Ústavy, kterými „mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci“ taková smlouva přenáší výsostné pravomoci ČR vyplývající z její suverenity na mezinárodní subjekt, přičemž článek je nutné použít jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy již existující k ratifikaci takové smlouvy je třeba souhlasu 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů (smlouva se schvaluje stejně jako ústavní zákon) v případě smluv uvedených v článku 10a také může zvláštní ústavní zákon stanovit, že k ratifikaci dané smlouvy je zapotřebí souhlas v referendu, pak se ratifikace smlouvy Parlament neúčastní jedinou takovou smlouvou je Smlouva o přistoupení České republiky k EU (č.44/2004 Sb.m.s), ale k její ratifikaci došlo podle ústavního zákona č. 515/2002 na základě souhlasu daného v referendu

21 ostatní smlouvy, k jejichž ratifikaci je nezbytný souhlas Parlamentu na základě čl.49 Ústavy
smlouvy upravující práva a povinnosti osob, smlouvy spojenecké, mírové a jiné politické, smlouvy, z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci, smlouvy hospodářské, které jsou všeobecné povahy a smlouvy o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonem tyto smlouvy musí být přijaté oběma komorami Parlamentu a to většinou přítomných (čl.39 odst.2) tyto smlouvy sjednává prezident, proto jsou často označovány jako prezidentské (jejich sjednávání prezident nepřenesl na vládu podle čl.63 odst.1 b)

22 Komory Parlamentu České republiky
Struktúra parlamentu Komory Parlamentu České republiky

23 ČR má dvoukomorový Parlament, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu
koncepce dvoukomorového parlamentu vychází z tradice první republiky (Národní shromáždění se skládalo z PS a Senátu) a z Federálního shromáždění, přihlédnuto bylo také k fungujícím dvoukomorovým systémům v současných demokratických státech, dvoukomorový systém má zejména funkci kontrolní a také funkci dvojí ochrany stability Ústavy.

24 Poslanecká sněmovna (= dolní komora Parlamentu)
200 poslanců volených na 4 roky systémem poměrného zastoupení aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 21 let PS může být rozpuštěna prezidentem republiky z důvodů taxativně vymezených v čl. 35 Ú

25 Senát (= horní komora Parlamentu)
81 poslanců volených na 6 let s tím, že každé 2 roky se obmění 1/3 senátorů volba je dvoukolová, volí se většinovým systémem aktivní volební právo 18 let, pasivní volební právo 40 let senát je stále činný a nerozpustitelný

26 Vzájemný vztah obou komor
vztah obou komor je dán především jejich rolí v legislativním procesu (čl Ú) rozhodující slovo při zákonodárné činnosti má Poslanecká sněmovna, může totiž Senát při přijímání běžných zákonů přehlasovat a to nadpoloviční většinou všech poslanců rovnocenné postavení má Senát při přijímání ústavních zákonů a také zákonů podle čl.40 Ú (= volební zákon, stykový zákon, zákon o jednacím řádu Senátu), kdy nemůže být přehlasován dále mají komory rovné postavení při vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami a při přijímání některých dalších rozhodnutí, zejména těch týkajících se bezpečnosti ČR

27 Senát má významnou úlohu zejména v případě, je-li PS rozpuštěna (čl
Senát má významnou úlohu zejména v případě, je-li PS rozpuštěna (čl.33 Ústavy) Senát může v této době přijímat na návrh vlády zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by k přijetí vyžadovaly formu zákona Senát v tomto období nemůže přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a volebních zákonů sám vyjadřovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv Senát v tomto období naopak může sám rozhodnout o mimořádných stavech o souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR do zahraničí o souhlasu s pobytem cizích ozbrojených sil na našem území o přijetí usnesení o účasti ČR v ozbrojených systémech mezinárodních organizací, jejíž je ČR členem zákonné opatření smí Senátu navrhnout jen vláda, vyhlašuje se stejně jako zákony, ale musí být PS schváleno na její první schůzi, jinak pozbývá platnost

28 Orgány a funkcionáři komor Parlamentu ČR
je důležité odlišit pojem zřízení orgánu a ustavení orgánu zřízení orgánu = rozhodnutí, že v komoře bude určitý orgán jednat ustavení orgánu = volba členů daného orgánu Ústava v čl.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány zřizují výbory a komise – ty jsou zřizovány usnesením komor; Ústava nepředpisuje, které výbory a komise má komora zřídit, z jednacích řádů komor ale vyplývá, že komora je povinna zřídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce

29 Ústava zřizuje tyto orgány a funkcionáře komor:
Funkcionáři PS: předseda PS, místopředsedové PS Orgány PS: výbory, komise, vyšetřovací komise (orgán sui generis, nikoli komise) Funkcionáři Senátu: předseda Senátu, místopředsedové Senátu Orgány Senátu: výbory, komise na každé schůzi jsou z členů komor voleni tzv. ověřovatelé, kteří ověřují správnost vyhotovení usnesení komory, ale ti nejsou považováni za funkcionáře

30

31 Výbory a Komise Ústava v čl.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány zřizují výbory a komise – ty jsou zřizovány usnesením komor; Ústava nepředpisuje, které výbory a komise má komora zřídit, z jednacích řádů komor ale vyplývá, že komora je povinna zřídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce podle JŘPS musí PS zřídit výbor mandátový a imunitní, petiční, organizační, rozpočtový, kontrol ní a výbor pro evropské záležitosti podle JŘS musí Senát zřídit výbor organizační, mandátový a imunitní a výbor pro záležitosti EU

32 Podvýbory a volební komise
samotné výbory si mohou zřizovat své podvýbory jako orgány výboru (nikoli orgány komory) výbory jsou vždy zřizovány na ustavující schůzi PS resp. na první schůzi v novém funkčním období Senátu, během volebního období sice lze zřídit nový výbor, ale běžně se to nestává komise bývají zřizovány k určité dílčí problematice a to buď jako komise stálé nebo ad hoc po volbách je v každé komoře jako první orgán ustavena volební komise jako orgán, který hraje důležitou roli při volbě funkcionářů i orgánů komor

33 Pravomoci funkcionářů a orgánů komor
předseda Poslanecké sněmovny jeho pravomoci jsou stanoveny Ústavou a vyjmenovány v §29 JŘPS, předseda pak plní také další úkoly dle pověření Sněmovny funkce na základě Ústavy = funkce svým způsobem samostatné a osobní, v nichž předseda PS není zastupitelný místopředsedy navrhování předsedy vlády (čl.68 odst.3 Ú) a to v případě, kdy se dvakrát nepodaří vyslovit důvěru vládě výkon části pravomocí prezidenta republiky v době, kdy není funkce prezidenta obsazena nebo ji prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat (čl.66 Ú) funkce vztahující se ke vzniku a zániku úřadu prezidenta republiky – předseda PS přijímá slib prezidenta a přijímá prohlášení prezidenta, kterým se vzdává úřadu v dalších pravomocích je předseda PS zastupitelný místopředsedy zastupování PS navenek – předseda postupuje návrhy zákonů Senátu a prezidentu republiky, zasílá zákony předsedovi vlády k podpisu, podepisuje zákony a usnesení PS a vykonává další funkce stanovené zákony vnitřní pravomoci – svolává, zahajuje, ukončuje, přerušuje a řídí schůzi, vyhlašuje stav legislativní nouze, povolává náhradníky za poslance atd. ústavní povahy je též pravomoc poskytnout souhlas k předání zadrženého poslance soudu pokud byl dopaden při spáchání trestného činu (čl.27 odst.5 Ú) předsedu PS zastupují místopředsedové a to v určeném pořadí nebo na jeho pokyn

34 předseda Senátu zastupuje Senát navenek, vykonává podobné vnější a vnitřní funkce pro Senát jako předseda PS, v případě potřeby jej zastupují místopředsedové Senátu nepodepisuje zákony, ale podepisuje zákonná opatření Senátu nemá žádnou zvláštní osobní funkci, pouze v případě rozpuštění PS vykonává předseda Senátu pravomoci prezidenta republiky podle čl.66 Ú

35 výbory komor nejdůležitější orgány komor Parlamentu, výbory mají úlohu legislativní (projednávají návrhy zákonů a mezinárodních smluv) i úkoly další (např. kontrola exekutivy) činnost výborů je poměrně podrobně upravena jednacími řády, zejména jejich činnost v rámci legislativního procesu, kdy jsou výbory ve své funkci nezastupitelné

36 výbory Poslanecké sněmovny
výbory mají především dva hlavní úkoly = zákonodárnou činnost a kontrolu vlády v jednotlivých rezortech člen vlády je povinen se dostavit na jednání výboru kdykoli o to výbor svým usnesením požádá (čl.38 odst.2 Ú), může se ale nechat zastoupit svým náměstkem nebo jiným členem vlády; dále si výbor může vyžádat též účast vedoucích ústředních správních orgánů výbory mohou zřizovat pro dílčí otázky podvýbory, jejichž členy mohou být pouze poslanci, podvýbory nemají rozhodovací funkci, pouze poradní jednání výborů je veřejné pokud výbor nerozhodne jinak

37 výbory se zvláštními funkcemi:
mandátový a imunitní - ověřuje mandáty poslanců na ustavující schůzi PS petiční – projednává petice adresované Poslanecké sněmovně, má též funkci běžného výboru pro oblast lidských práv organizační – úloha řídícího orgánu v PS, organizuje a koordinuje práci orgánů sněmovny, připravuje schůzi sněmovny a navrhuje její pořad volební – zřízen JŘPS pro účely volby členů Rady ČT a Rady Českého rozhlasu výbor pro evropské záležitosti – má zvláštní postavení, zabývá se informacemi o připravovaných rozhodnutích na půdě orgánů EU, které vláda poskytuje Parlamentu

38 delegace = zvláštní sbory, které Parlament vytváří pro zastupování Parlamentu nebo ČR v mezinárodních organizacích, které mají orgán parlamentního typu – např. Delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Delegace do Parlamentního shromáždění NATO

39 řízení před Vyšetřovací komisí upravuje JŘPS ve své příloze
Vyšetřovací komise může jí zřídit jen Poslanecká sněmovna a to pro vyšetření věci veřejného zájmu, její zřízení musí navrhnout nejméně 1/5 poslanců (čl. 30 Ú) výsledkem její činnosti je předložení zprávy na schůzi PS řízení před Vyšetřovací komisí upravuje JŘPS ve své příloze

40 Zákonodárný proces

41 Proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů → upraveno souhrnem norem, zakládajících postup orgánů státu při přípravě a přijetí zákonů Zákonodárná a ústavodárná moc náleží výhradně Parlamentu (čl. 15 Ú) - PS a Senát tu mají nerovné postavení (slabší úloha S), je to jedna ze základních funkcí Parlamentu

42 princip svrchovanosti zákona - postavení zákona v systému předpisů států (v LZPS v preambuli - „uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona“) Souvisí s čl. 2 odst. 1 Ú - lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní Jen zákon (vč. ÚZ) je primárním celostátním předpisem a jen díky němu může být prosazena moc na území státu a vůči obyvatelstvu státu + jen Parlament může stanovit, které mezinárodní smlouvy mohou být bezprostředně závazné na území ČR

43 Fáze

44 1) Zákonodárná iniciativa
Právo podat návrh zákona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zároveň povinnost zákonodárného sboru se tímto návrhem jako návrhem zákona zabývat (pokračovat v zákonodárném procesu projednáváním návrhu) S právem zákonodárné iniciativy souvisí i právo navrhovatele vzít svůj návrh zpět (to lze dle JŘ PS jen do ukončení druhého čtení v PS, poté jen a pouze se souhlasem PS - pokud je již návrh v Senátu, zpět jej vzít nelze) čl. 41 odst. 2 Ú - Návrh zákona může podat Poslanec Skupina poslanců Senát (jako celek) Vláda (a pouze vláda při návrhu zákona o státním rozpočtu / návrh státního závěrečného účtu → o těchto dvou se pak usnáší pouze PS) → preferována, většina návrhů pochází od vlády + zmocnění k sekundární normotvorbě (nařizovací moc vlády - čl. 78 Ú) Zastupitelstvo vyšších územních samosprávných celků (krajská zastupitelstva a zastupitelstvo hlavního města Prahy, toto ustanovení nalezneme i v zákoně č. 129/2000 Sb. o krajích a 131/2000 Sb. o hl. městě Praze)

45 Návrh se podává PS (respektive jejímu předsedovi )
Má-li být k zákonu vydán také prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele také jeho návrh, a obligatorně musí být předložen tehdy, pokud má nabýt účinnosti zároveň se zákonem

46 Náležitosti návrhu stanovuje JŘ PS
Písemný návrh přesného znění toho, na čem se má Parlament usnést (+ navíc předložit na technickém nosiči dat v elektronické podobě) Návrh zákona v paragrafovaném znění (ÚZ na články) - obsah normativních vět, členění Důvodová zpráva

47 2) Projednání v Parlamentu
Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavně podílem PS/S Běžný (standartní) legislativní proces (viz níže) Nejčastější, dle čl a Ú, zkrácený proces v čl. 8 ÚZ o bezpečnosti ČR 3 subjekty - PS, S a prezident Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor Pro přijetí zákona je třeba výslovné schválení oběma komorami Senát nelze přehlasovat, Senát nemůže vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s konečnou platností a jeho projednávání končí Ústavní zákony, zákony dle čl. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o JŘ S

48 Návrhy ÚZ PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) většinou všech poslanců - pokud jde o přijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení předkladateli či o pozměňovacích návrzích běžnou většinou S se usnáší 3/5 většinou všech přítomných senátorů Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit

49 Ratifikace mezinárodních smluv
dle čl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je třeba při ratifikaci těchto mezinárodních smluv: upravujících práva a povinnosti osob spojeneckých, mírových a jiných politických z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci hospodářských, jež jsou všeobecné povahy

50 Legislativní proces v jediné komoře
Pouze PS - návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu, Senát jej neprojednává vůbec (čl. 42 Ú) Upraveno zvláštní částí JŘ PS Nevztahují se na něj obecná ustanovení JŘ o legislativním procesu - zejména lhůty Odlišný legislativní proces → JŘ PS zakazuje prostřednictvím zákona o státním rozpočtu změny jiných zákonů Návrh je oprávněna předložit pouze vláda, návrh se projednává na veřejné schůzi PS

51 3) Prezident Prezident se též podílí na zákonodárném procesu
Dle čl. 62 i) Ú - podepisuje zákony (pravomoc bez kontrasignace) Prošel-li návrh zákona úspěšně celým legislativním procesem v Parlamentu, je zákon přijat, následuje podpis předsedy PS a postoupení zákona k podpisu prezidentu republiky Pravomoc vrátit přijatý zákon Dle čl. 50 odst. 1 Ú - prezident má právo vrátit přijatý zákon s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen Dle čl. 62 h) Ú - má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního Bez kontrasignace Pouze zákony obyčejné, ne ÚZ + ne zákon přijatý ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpečnosti ČR

52 Podpis zákona Pokud prezident republiky zákon nevrátí, je povinen jej podepsat Podpis - vyjádření toho, že nehodlá zákon vetovat Po podepsání není nutno čekat na uplynutí 15ti denní lhůty a podepsaný zákon lze poslat k podpisu předsedovi vlády a poté jej vyhlásit

53 Vyhlášení Přijaté zákony podepisuje tedy předseda PS, prezident a nakonec předseda vlády K platnosti zákona je potřeba, aby byl vyhlášen

54 Publikace Ve Sbírce zákonů se vyhlašují jednak právní předpisy, jednak další akty státních orgánů Uveřejněním plného znění v českém jazyce se vyhlašují tyto právní předpisy ústavní zákony zákony zákonná opatření Senátu (dosud nepřijato, zatím nedošlo k rozpuštění PS - info z 2008) nařízení vlády právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností (tj. vyhlášky)

55 Platnost - právní předpis jí nabývá dnem vyhlášení ve Sb.
Den vyhlášení → den rozeslání příslušné částky Sb., uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná alespoň v každé obci Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu a též schvalující orgán je jím vázán Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů → zákaz retroaktivity)

56 Účinnost - nutno odlišit od platnosti
Den, kdy právní předpis zakládá, mění nebo ruší právní vztahy, tedy „vstupuje v život“ Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené → právně vynutitelné Obvykle stanovena výslovně (nalezneme zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost Pokud není výslovně stanoveno datum účinnosti, platí obecné pravidlo (dle zákonu č. 309/1999 Sb.) → není-li stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis účinnost 15. dnem po vyhlášeníX Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem účinnost dřívější, lze tak výjimečně učinit, nikdy však nesmí být datum účinnosti dříve, než datum platnosti

57

58 Výkonní moc Vláda skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů je politicky odpovědná PS

59 Vznik funkce předsedu vlády jmenuje prezident republiky (ústavní zvyklost - je z vítězné strany X a priori však prezident nevázán žádnými ústavněpr. skutečnostmi, stejně tak není stanovena žádná lhůta, nicméně mělo by to být bez zbytečného odkladu) a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (čl. 68) vláda předstupuje do 30 dnů po svém jmenování před PS a žádá o vyslovení důvěry (jako celek)

60 k přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru (musí tak podat demisi, nebo ji prezident odvolá), znovu prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády jestliže ani takto nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy PS (při opětovném nevyslovení důvěry může prezident PS rozpustit) předseda i další členové vlády se ujímají své funkce jmenováním, po jmenování skládají slib do rukou prezidenta republiky

61 Zánik funkce předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky, ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády obligatorní demise vlády → prezident je povinen tuto demisi přijmout, když: PS zamítla její žádost o vyslovení důvěry - z jakéhokoliv důvodu, i bez jeho udání PS jí vyslovila nedůvěru (nadpoloviční většinou všech poslanců) vždy po ustavující schůzi nově zvolené PS prezident republiky odvolává vládu, která nepodala demisi, ačkoli ji byla povinna podat fakultativní demise vlády - vláda se na tom sama usnese, většinou z politických důvodů, prezident tuto demisi nemusí ihned přijmout (může se pokusit vládu přesvědčit, aby demisi vzala zpět)

62 ukončení výkonu funkce člena vlády z vlastní vůle - člen vlády se rozhodne vzdát funkce, podává demisi do rukou prezidenta prostřednictvím předsedy vlády, prezident ji může odmítnout/ihned nepřijmout a sám zahájit jednání s předsedou, aby odvrátil přijetí demise ukončení výkonu fce člena vlády z vůle předsedy vlády - předseda prezidentu navrhne odvolat člena vlády, ten je povinen návrhu vyhovět

63 Výkonná moc ČR podle Ústavy je zdrojem veškeré státní moci lid - moc výkonná je tedy vedle SM a ZM jednou z mocí, pomocí níž lid uplatňuje svou vůli při správě věcí veřejných VM obstarává především záležitosti podstatné části veřejné správy, jejímž subjektem je stát, který ji vykonává skrze vládu, ministerstva a jiné správní úřady, popř. i orgány územní samosprávy (čl. 79 odst. 3, čl. 105 Ú) za orgány moci výkonné lze považovat veškeré orgány, které nenáležejí ani do moci zákonodárné, ani do moci soudní moc výkonná - Hlava III Ústavy ČR

64 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
e2 typy ústředních správních úřadů: ministerstva a jiné ústřední správní úřady ústřední správní úřady – typické znaky: působnost pro území celého státu a nadřízenost ostatním správním úřadům v oboru jejich působnosti (princip subordinace)

65 Ministerstva monokratický orgán – v čele ministr (na základě pověření - čl. 68 odst. 2 Ú), jmenován prezidentem na návrh předsedy vlády ministr je oprávněn delegovat určité pravomoci na vedoucí zaměstnance ministerstva (zejména náměstky) x ale odpovědnost ministra za rozhodnutí vydané úřadem ministr ústavně-politicky odpovědný předsedovi vlády, který může navrhnout odvolání člena vlády → ministr ale nemá právní odpovědnost premiérovi (tu může nést pouze v případě, má-li na konkrétní rozhodnutí skutečně vliv) okruh působnosti ministerstev vymezuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb. („kompetenční zákon“), v dalších zákonech je působnost pak dále rozšiřována a měněna

66 VLÁDA ČR

67 i pro vládu platí obecné principy vyjádřeny v Ústavě a Listině: státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ú a čl. 2 odst. 2 LZPS), vláda musí vždy při výkonu svých pravomocí dbát hodnot demokracie a vyvarovat se stranění jakékoli výlučné ideologii (čl. 2 odst. 1 LZPS) vláda je vrcholným orgánem moci výkonné (čl. 67 odst. 1 Ú) je ústředím celé exekutivy, celou výkonnou moc a její součásti řídí, sjednocuje, usměrňuje, kontroluje a nese za ni vrcholnou a politickou odpovědnost (čl.68 odst.1 Ú)

68 Normotvorba vlády ČR vláda vydává nařízení k provedení zákona a v jeho mezích → jedná se o oprávnění k druhotné, prováděcí podzákonné normotvorbě (secundum et intra legem účelem nařízení je rozvést zákon do větších podrobností a uvádět jej v život nařízení musí být obecné (dopadat na neurčitou skupinu adresátů) nařízení jsou vyhlašována ve Sbírce zákonů nařízení vlády bez vazby na zákon (tj. vedle zákona, praeter legem) jsou vyločena, není třeba k tomuto provedení výslovného zmocnění, vláda k tomu má oprávnění přímo z Ústavy → generální zmocnění nařízení musí být založeno na určitém zákoně nařízení vlády proti zákonům (contra legem) jsou také vyloučena, neboť nařízením vlády nelze měnit platný zákon účinnost zákona může být závislá na vydání nařízení vlády

69 poslanci podle čl. 53 mohou interpelovat vládu nebo člena vlády
Kontrola vlády PS ustavuje jako své orgány různé stále komise, které dohlíží nad zákonností postupů různých složek exekutivy podle čl.30 Ústavy JEN PS může zřídit vyšetřovací komisi pro vyšetření věci veřejného zájmu, pokud to navrhne alespoň 1/5 poslanců PS může vládě ukládat obecné úkoly, při nesplnění z nich může vyvodit politickou odpovědnost, neváže ale budoucí vlády, pokud je nepřevezme nová PS poslanci podle čl. 53 mohou interpelovat vládu nebo člena vlády povinnost odpovědět na interpelaci do 30ti dnů JŘ PS rozlišuje interpelace ústní (§111) - podané na schůzi PS, nebo písemné (§112) - podané přes předsedu PS

70 Prezident republiky ČR
a. Úprava Hlava III. Ústavy - Moc výkonná Zákon o bezpečnosti ČR ( č. 110/1998 Sb.) JŘ PS (č. 90/1995 Sb.) JŘ S (č. 107/1999 Sb.) Zákon o Kanceláři prezidenta republiky (č. 114/1993 Sb.) tradice, obyčeje (právo prezidenta být mezi státními činiteli uváděn na prvním místě, je držitelem klíčů od korunovačních klenotů státu) hodnoty, principy státu (vyjádřené v Ústavě, Listině)

71 Postavení, charakteristika
Zařazení prezidenta (před vládu) neodpovídá realitě, ale historickému konceptu, podíl na výkonné moci malý Čl. 54 odst. 1 Ú – Prezident je hlavou státu. X vrcholným orgánem je vláda Čl. 62 Ú - taxativní výčet kompetencí bez kontrasignace Čl. 63 Ú– demonstrativní výčet kompetencí s kontrasignací (člena vlády, odpovědný), ne vše,co je zde zahrnuté, jsou rozhodnutí, přesto u těchto kompetencí musí prezident postupovat společně s vládou

72 Odpovědnost za velezradu a hrubé porušení Ústavy
 – čl. 65 odst. 2, čl. 87 odst. 1 g) Ú) Velezrada – jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i demokratickému právnímu řádu (zák. o ÚS); ústavní delikt, nikoli TČ (proto nelze nikoho stíhat za spolupachatelství) Hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku - ústavní delikt Soudí ÚS, žaloba Senátu (předkládá 1/3 senátorů, jednání neveřejné, hlasování veřejné podle jmen), lze ji odvolat do doby, než se ÚS odebere k závěrečné poradě, prezident má právo si zvolit jednoho či více obhájců, rozsudek Nálezem ÚS Sankce – ztráta funkce a volitelnosti

73 Prezident nemá zástupce, Ústava nezná osvobození z úřadu
Výjimkou je čl. 66 Ú → Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a shodne-li se na tom PS i S, přecházejí některé pravomoci na předsedu vlády, některé na předsedu PS (při rozpuštění PS na předsedu S)

74 Základní pravomoci hlavy státu v mezinárodních vztazích
Zastupuje stát navenek (čl. 63 odst. 1 a) Ú) – jeho právně závazné mezinárodní úkony jsou úkony státu Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (čl. 63 odst. 1 b) Ú) Prezidentské smlouvy – čl.49 a 10a Ú – k ratifikaci nutný souhlas Parlamentu ČR (či souhlas prostřednictvím referenda) Přijímá, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí (čl. 63 odst. 1 d) Ú) Velvyslanci, nunciové, vyslanci… Kontrasignace Reprezentuje stát navenek při návštěvách, při vystupování na zasedáních mezin. organizací či shromáždění hlav států - při výkonu zahraniční politiky je povinen dbát obsahu svého slibu, obsah výkonné moci v této oblasti je specifikován kompetenčním zákonem (č. 2/1969 Sb.)

75 Akty prezidenta republiky
Rozhodnutí Jmenuje a odvolává vládu, přijímá demisi - VM Svolává zasedání PS, rozpouští ji; podepisuje nebo vrací zákony – ZM Ratifikuje, sjednává mezinárodní smlouvy – diplomatická oblast, mezinárodní právo Jmenování soudců a funkcionářů; milost, amnestie – SM Rozhodnutí vrchního velitele ozbrojených sil, jmenování generálů – obrana Udělování vyznamenání… Jiné právní akty akt, kde vystupuje jako procesní strana u soudu - nevystupuje zde jako rozhodovací orgán návrh kandidáta na fci ombudsmana - rozhoduje PS Politické akty Vystoupení v zahraničí

76 Skládání slibů a rezignací do rukou prezidenta
Slib do rukou prezidenta skládají předseda a členové vlády (čl. 69 Ú) soudci ÚS (čl. 85 Ú) prezident a viceprezident NKÚ Ukončení funkce rezignací do rukou prezidenta demise vlády a členů vlády – bez kontrasignace, jde o rozhodnutí prezidenta

77 Udělování státních vyznamenání
propůjčuje a uděluje st. vyznamenání (řády a medaile), oceňuje tak zásluhy (za budování svobodné, demokr. společnosti atd); kontrasignace, návrhy podávají obě komory Parlamentu a vláda, prezident může udělit vyznamenání i mimo tyto návrhy řády lze udělit za zásluhy o stát i těm , kteří nejsou občany ČR

78 Funkční období Trvá 5 let, počítá se ode dne složení slibu, konec dnem který předchází dni volby po 5 letech Lze prodloužit maximálně o 6 měsíců, podle čl. 10 ÚZ 110/1998 Sb. O bezpečnosti ČR Není-li možné konat volby ve stanovených lhůtách – stav nouze, ohrožení, válka Nelze jej odvolat, ani při trvání důvodu v čl. 66 Ú – mezera v Ústavě

79 čl. 62 Ústavy Bez kontrasignace
Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu, d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky

80 čl. 63 Ústavy S kontrasignací
(1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, k) má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

81 SOUDNÍ MOC Ústava - 4.hlava (Moc soudní)
LZPS - 5.hlava (Právo na soudní a jinou právní ochranu) 2 důležité zákony pro moc soudní 6/2002 Sb., o soudech a soudcích – soustava soudů, zásady činnosti, organizace soudů, ustanovování soudců a přísedících, zánik funkce soudce a přísedícího, postavení soudců… 182/1993 Sb., o Ústavním soudu – viz příslušná otázka Ostatní zákony 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – věci kolem kárného řízení 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících Státního zastupitelství 159/2006 Sb., o střetu zájmů 236/1995 Sb., o platu soudců 99/1963 Sb. - Občanský soudní řád 141/1961 Sb. - Trestní soudní řád 150/2002 Sb. - Správní soudní řád (je nutné chápat ho jako lex specialis ve vztahu k zákonu o soudech a soudcích)

82 soudnictví je specifická činnost státu, při níž k tomu určené, na ostatních složkách státního mechanismu nezávislé, orgány státu garantují a naplňují spravedlnost tím, že poskytují ochranu fyzickým i právnickým osobám základem soudnictví je rozhodování o dodržování a porušování právních norem soudnictví je funkcí státu, může existovat pouze ve vazbě na stát, pomocí vytvoření soudů jako specifických orgánů státu soudy rozhodují spory o právo, vyslovují vinu za porušení práva a udělují tresty i proti vůli účastníků rozhodnutí soudů jsou závazná a jsou vynutitelná státní mocí

83 soudy při nalézání práva též právo tvoří, využívají precedenty
Soudní systémy Kontinentální soudy nalézají právo, rozhodují v konkrétních věcech, kauzu posuzují podle obecně závazných pravidel - zákonů Angloamerický soudy při nalézání práva též právo tvoří, využívají precedenty

84 Úkoly soudnictví rozhodovat o občanských a trestních věcech
pomocí občanských (civilních), trestních, specializovaných (obchodní, pracovní, finanční, vojenské ) a vyjímečných (stanný) soudů zajišťovat ochranu základních práv a svobod před veřejnou mocí, pomocí ústavního soudu zajišťovat kontrolu ústavnosti státních aktů také ústavnost konání představitelů státní moci impeachment = obžaloba z velezrady, ze špatného výkonu funkce zajišťovat kontrolu zákonnosti aktů státní správy správní soudnictví

85 Výkon soudnictví = organizační způsob rozhodování, rozhoduje :
samosoudce měl by to být vždy soudce z povolání senát buď jenom soudci nebo soudce + přísedící porota složená z laiků posuzuje otázky viny a neviny profesionální soudci posuzují právní otázky existuje hlavně v angloamerické právní kultuře na rozhodování a jiné činnosti soudů se mohou podílet justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci (na základě zákona č. 189/1994 Sb.), soudní tajemníci a soudní vykonavatelé (zákon č. 120/2001 Sb.) v dědickém řízení připravuje podklady pro rozhodnutí soudu notář ve funkci soudního komisaře jako poradní orgán předsedy soudu je zřizována soudcovská rada, volená všemi soudci příslušného soudu

86 1) Obecné soudy Civilní soudnictví Trestní soudnictví
je historicky nejstarší činnost soudů, dělí se na: 1) řízení nalézací – řízení sporné, nesporné, konkursní, vyrovnávací, zajišťovací, rozhodčí řízení 2) řízení exekuční Trestní soudnictví řeší 2 státní funkce: právní konflikt mezi pachatelem a státem, postih kriminality Této vnitřní (výše uvedené) diferenciaci odpovídá soustava obecných soudů: a) podle specializace – soudy občanské, trestní, obchodní, pracovní, platební atd. b) podle stupňů soudní soustavy okresní - obvody jsou vymezeny územím obcí (viz příloha zákona o soudech a soudcích) krajské - obvody jsou vymezeny obvody okresních soudů vrchní Praha - do tohoto obvodu patří obvody Městského soudu v Praze a krajskýcch soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové Olomouc - do tohoto obvodu patří obvody krajských soudů v Brně a Ostravě nejvyšší - sídlem Nejvyššího soudu je Brno; rozdělen na kolegia (občanskoprávní, trestněprávní a obchodní)

87 v ČR soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.)
) Správní soudnictví specializovaná soudní kontrola zákonnosti v rozhodnutích orgánů státní správy (exekutivy) v ČR soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) rozhodnutí nepřezkoumává jiný správní orgán, ale soud kořeny má v Anglii a ve Francii od 19.stol. několik modelů německý – správní soudnictví je součást správního systému rakouský - správní soudnictví je odděleno od státní správy jediným kritériem je zákon rozhoduje na kasačním principu – soud rozhodnutí správního orgánu potvrdí nebo zruší a vrátí správnímu orgánu k novému rozhodnutí, nemůže ho však změnit a nahradit vlastním rozhodnutím x v apelačním a revizním principu – odvolací orgán může též rozhodnutí potvrdit, zrušit i změnit vykonávají ho: obecné soudy jediný správní soud – pro celý stát

88 Mezinárodní soudnictví
má nadstátní povahu Mezinárodní soudní dvůr – v Haagu, podle Charty OSN řeší spory mezi státy Výbor pro lidská práva – v Ženevě Evropský soud pro lidská práva – ve Štrasburku Evropský soudní dvůr – v rámci EU, sídlí v Lucemburku existují též trestní tribunály – soudí válečné zločiny a zločiny proti lidskosti

89 Rozhodčí soudy státem uznávané nestátní instituce, kde rozhodci na základě shodné vůle stran rozhodují zejména obchodní spory Soudní unie soudnictví pro jeden stát vykonává druhý (Itálie pro San Marino)

90 Záruky soudcovské činnosti
Nezávislost vs. nestrannost Nezávislost = soudce nesmí dostat (např. politický) pokyn, oddělenost všech státních mocí Nestrannost = soudce nesmí být zainteresován na rozhodnutí Nezávislost soudů vs. nezávislost soudců Nezávislost soudů = důsledné oddělení od ostatních složek státní (veřejné) moci, jejich autonomie v rámci dělby státní moci Nezávislost soudců = oddělení od ostatních složek státní (veřejné) moci, ale i politického systému + zahrnuje v sobě i nezávislost v rámci moci soudní a v rámci daného soudu Nezávislost je nutným předpokladem nestrannosti, kterou nikdo nesmí ohrozit (zákaz peticí zasahovat do nezávisosti soudu, TZ (10.hlava) – TČ proti pořádku ve věcech veřejných, §335 – zasahování do nezávislosti soudu (hrozí až 12 let odnětí svobody))

91 ÚZEMNÍ ČLENENÍ

92 Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který je nadán právem samostatně rozhodovat o svých záležitostech = samostatná, nezávislá, svobodná správa, kterou vykonává územní společenství občanů samo nad sebou (společenství obecní a krajské) jedna z forem spoluúčasti FO na správě státu doplňuje klasické pilíře moci

93 Veřejná správa = poskytování správních činností souvisejících s veřejnými službami úroveň: ústřední (vláda), regionální (kraje, …), místní (obce) nositelem je nejklasičtěji stát dnes rozdělena na státní správu a samosprávu

94 Státní správa → vykonávají ji státní orgány – moc zákonodárná, výkonná a soudní, nejvíce „práce“ má moc výkonná Samospráva ve smyslu politickém → princip veřejné správy ve smyslu právním → právní vymezení postavení samosprávy (právo na kus veřejné správy) Korporace (corpus=tělo) samospráva má korporativní charakter (čl. 101 odst. 3 ústavy) jedná se o společenství, které je složeno z FO, ale navenek vystupuje jako jedno „tělo“ – jako PO – má právo svým jménem vystupovat v právních vztazích (obec, kraj, …), je subjektem práv samospráva je veřejnoprávní korporací → je to subjekt veřejnoprávní → enumerativnost veřejnoprávních pretenzí při výkonu veřejné moci zároveň však soukromoprávní charakter - §18 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku → zásada legální licence ve věcech samosprávy

95 Municipio = teritorium, území municipalita = obecní/městská samospráva používá se z hlediska vymezení území obce nebo vyšších celků municipální právo = právo obcí Decentralizace z centra předané pravomoci na místní orgány = deetatizace = odstátnění, oslabování role státu v místních záležitostech Dekoncentrace postoupení kompetencí na orgány nižšího stupně (výkon státní správy, např. stavební řízení) právní řád stanoví meze, ve kterých se decentralizované a dekoncentrované orgány mohou pohybovat

96 Rozdíl mezi autonomií a samosprávou
územní autonomie může vydávat své právní předpisy, dokonce i zákony, navíc se jejich pravomoci liší; samospráva je v každé jednotce ve státě stejná; autonomie je vyšším prvkem samostatnosti (např. ve Španělsku jsou různé autonomie)

97 Národnostní samospráva
příslušnost k samosprávnému společenství je dána národností je obvykle realizována ve státech s národnostními menšinami někdy její funkci může suplovat územní samospráva (Rakousko-Uhersko a postavení Čechů)

98 Charakteristika územních samosprávných celků
vytvořit nebo zrušit VÚSC lze jen ústavním zákonem → realizováno úst. zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků (úst. zákon 176/2001 Sb. změnil pak název 4 krajů) vytvořeno 14 VÚSC (13 krajů + Praha)

99 samospráva má základ územní, osobní a ekonomický
ÚSC je územní společenství občanů s právem na samosprávu, patřící mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu spravuje své záležitosti má svůj majetek hospodaří se svým rozpočtem spravuje se přímo (občany v referendu) nebo nepřímo (volené orgány) vydává vlastní právní normy v samostatné působnosti, které musí být v souladu se zákonem státní správu vykonává jen v zákonem svěřených záležitostech soustava NENÍ na hierarchickém principu, kraj i obec je na stejné samosprávné úrovni obec je základním článkem územní samosprávy, samosprávná kompetence kraje je doplňující a musí být výslovně stanovena zákonem samospráva má základ územní, osobní a ekonomický

100 A. Územní základ samosprávy
území obce = jedno či více katastrálních území (na jednom k.ú. nemůže být více obcí) území jednotlivých obcí na sebe bezprostředně navazují obec má povinnost trvale označit hranice svého území a toto označení udržovat

101 Osobní základ samosprávy
osobním základem obce je územní společenství občanů obce, tj. FO, které jsou st. občany ČR a mají v obci trvalý pobyt(jde tedy o vztah FO k danému území), zvláštní kategorií jsou a. cizinci, kterým je uděleno čestné občanství (jeho udělení není podmíněno trvalým pobytem v obci) či b. cizinci, kteří mají práva občanů obce z mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena, avšak musí být v obci přihlášeni k trvalému pobytu

102 Ekonomický základ samosprávy
majetek obcí a krajů je tvořen hmotným majetkem a majetkovými právy subjekty samosprávy (obce, kraje) mají vlastní majetek, se kterým samostatně hospodaří, mají vlastní příjmy a svůj vlastní rozpočet – shodné postavení s jinými FO a PO

103 rozlišujeme 2 základní působnosti (toto rozlišení stanovuje zákon o obcích): samostatnou a přenesenou samostatná = samospráva, správa těch záležitostí, které obec/kraj spravují samostatně, nezávislost na výkonné moci je garantována přímo ústavou přenesená – jde o státní správu (kompetence státu), pouze je přenesena na územně samosprávné celky

104 Orgány územních samosprávných celků
Zastupitelstvo vrcholný samosprávný orgán územního samosprávného společenství zastupitelé voleni tajně, všeobecné, rovné, přímé volební právo (čl. 102 ústavy), funkční období 4 roky

105 Rada výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti členy volí a odvolává zastupitelstvo kolektivní orgán

106 Další orgány starosta/primátor/hejtman, obecní/městský/krajský úřad, zvláštní orgány (přestupková komise..)

107 Normotvorba územních samosprávných celků
vydávání obecně závazných vyhlášek upraveno v čl odst. 3 ústavy (zastupitelstvo) není to ani moc výkonná, ani zákonodárná (vyplývá to ze systematiky ústavy) je to projev samosprávy

108 KONEC