Externality a veřejné statky

Prezentace na téma: "Externality a veřejné statky"— Transkript prezentace:

1 Externality a veřejné statky

2 Vymezení externalit Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili. Externality jsou porušením něčího práva. Vznikají jen tehdy, když na někoho přenesete nějaký náklad a on s tím nesouhlasí (záporná externalita) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (kladná externalita).

3 Záporné externality Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu). Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.

4 Kladné externality Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit. Kladná externalita může vzniknout např. v tom případě, kdy si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů.

5 Externality a neefektivnost
Externality vyvolávají neefektivnost - vedou k výrobě takového množství statku, které není optimální. To nám ilustrují následující 2 příklady. Motivační příklad: Nadoptimální množství elektřiny Uhelná elektrárna produkuje emise a jimi poškozuje lesy v okolí, část lesů hyne a jejich majitelům vznikají škody. Předpokládejme, že elektrárna není nucena hradit majitelům lesa jejich škody. Pak vzniká negativní externalita - elektrárna nenese všechny náklady na výrobu elektřiny. Situace na trhu s elektřinou je zobrazena na následujícím obrázku.

6 Neefektivnost záporné externality
Křivka poptávky odráží mezní užitek elektřiny pro spotřebitele. Křivka MC odráží mezní náklady elektrárny (které neobsahují náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví). Křivka MCS odráží společenské mezní náklady, tj. nejen náklady elektráren na výrobu elektřiny, ale také náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví. Křivka tržní nabídky S je totožná s křivkou MCP a tržní rovnováha vzniká v bodě E při množství Q a ceně P. V bodě E je však mezní užitek statku menší než společenské mezní náklady.

7 Neefektivnost záporné externality
Pokračování motivačního příkladu: Jaké množství elektřiny bude elektrárna vyrábět? Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS. Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.

8 Neefektivnost záporné externality
Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady. Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.

9 Neefektivnost kladné externality
Motivační příklad: Jaké jsou výnosy majitelů lesa? Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.

10 Neefektivnost kladné externality
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.

11 Neefektivnost kladné externality
Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat? Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku. Kladná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými výnosy a společenským užitkem, což je součet všech užitků ze statků. Protože výrobci nejsou schopni přisvojovat si některé z výnosů, jsou jejich soukromé výnosy menší než společenský užitek. Důsledkem je, že soukromé optimální množství statku je menší než společensky optimální množství.

12 Vymezení pojmu veřejný statek
Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě. Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.

13 Veřejné statky Veřejné statky se vyznačují na rozdíl od soukromých statků: * nevylučitelností ve spotřebě (např. zřídí-li obec z obecních daní veřejné osvětlení, je prakticky nemožné zabránit v jeho užití lidem, kteří do obce přijeli z jiných míst, u statků tohoto typu je tak nemožné vyloučit ze spotřeby jedince, kteří neplatí za jejich spotřebu) * nezmenšitelností ve spotřebě (nerivalitní spotřeba), tj. spotřeba veřejného statku jedním jedincem nesnižuje jeho množství dostupné ostatním jedincům. Výroba určitého objemu veřejného statku je spojena s určitými náklady. Jakmile však již je veřejný statek vyroben, jsou náklady na poskytnutí veřejného statku dalšími jedinci nulové ( v příkladě s veřejným osvětlením jeho vybudování stálo jistě nemalé prostředky, jakmile však veřejné osvětlení funguje, je z hlediska nákladů jedno, zda po osvětleném chodníku projde o jednoho člověka více nebo méně).

14 Rozhodování o veřejném statku
Veřejný statek se od soukromého statku významně liší i tím, že o jeho množství nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu, nýbrž musí jej určit stát (obec). Úředníci a politikové se přitom nemohou opřít o poptávku, protože u veřejného statku žádná tržní poptávka neexistuje a nelze ji ani odhadnout. I kdybychom se lidí ptali, kolik by byli ochotni zaplatit za to, že je v obci pouliční osvětlení, nebyli by schopni dát smysluplnou a plnou odpověď. Množství veřejného statku (například rozsah pouličního osvětlení), proto nelze určit jinak nežli politickým rozhodnutím.

15 Poskytování veřejných statků
Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi. Z nevylučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů - tedy z daní. Stát však může tyto statky objednávat od soukromých firem. Například veřejné osvětlení je veřejným statkem a stát nebo obec jej musí zaplatit ze svého rozpočtu, ale jeho vybudování objedná u soukromé firmy. Podobně státní silnice jsou sice financovány státem, ale stavěny (na objednávku státu) soukromými firmami.

16 KONEC