Světelné jevy a jejich využití

Prezentace na téma: "Světelné jevy a jejich využití"— Transkript prezentace:

1 Světelné jevy a jejich využití

2 Světlo - je elektromagnetické vlnění
- ve vakuu se šíří rychlostí m/s -ve stejnorodém prostředí se šíří přímočaře - za neprůstupnou překážkou vytváří stín - zdrojem jsou a) rozžhavená tělesa (slunce, žárovka) b) studená tělesa (laser, zářivka)

3 Hladké a lesklé plochy dobře odrážejí světelné paprsky (zrcadla)
Kolmice dopadu Úhel odrazu Úhel dopadu Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Odražený paprsek leží v rovině dopadu

4 Zobrazení rovinným zrcadlem
Obraz v rovinném zrcadle je zdánlivý, stejně velký jako předmět a je stranově převrácený Bod A a A´ jsou souměrně sdružené podle roviny zrcadla. A A´

5 Kulová zrcadla DUTÉ VYPUKLÉ F F Bod F je ohnisko zrcadla

6 Vlastnosti obrazu, který vzniká v dutém zrcadle, závisí na vzdálenosti předmětu od zrcadla.
Obraz zrcadla, který vzniká ve vypuklém zrcadle, je nezávisle na vzdálenosti předmětu od zrcadla zdánlivý, přímý a zmenšený

7 Lom světla Na rovinném rozhraní dvou optických prostředí nastává lom světla. Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří menší rychlostí např. ze vzduchu do skla nebo do vody, nastane lom paprsku ke kolmici. k Vzduch sklo

8 Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu
Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí, např. ze skla nebo z vody do vzduchu nastane lom paprsku od kolmice k sklo Vzduch Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu

9 Úplný odraz světla - Nastává při průchodu paprsku z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí – paprsek se nezalomí, ale odráží se zpět do hustšího prostředí (paprsek č. 5) Obr. 106/7.8 a Mezní úhel – je takový úhel, při kterém nedochází k průchodu paprsku a ani k jeho odražení – nastane lom do rozhraní (paprsek č. 4) Obr. 106/7.8 b

10 Úplný odraz se využívá v optických vláknech obr 108/7
Úplný odraz se využívá v optických vláknech obr 108/7.10, ve speciálních hranolech (triedr)

11 Rozklad světla optickým hranolem

12 Čočky Spojka mění rovnoběžný svazek paprsků na sbíhavý svazek S S
Ohnisková vzdálenost Optický střed čočky

13 Spojka mění rovnoběžný svazek paprsků na sbíhavý svazek
Čočky Spojka mění rovnoběžný svazek paprsků na sbíhavý svazek S S F f Optický střed čočky Ohnisková vzdálenost

14 Y o F‘ F Y´

15 Y o F‘ F Y‘

16 Y o F F‘ Y‘

17 Y F F‘

18 Y‘ Y o F F‘

19 Rozptylka mění rovnoběžný svazek paprsků na rozbíhavý svazek
Ohnisková vzdálenost Optický střed čočky

20 Obraz vytvořený rozptylkou je vždy přímý, zmenšený a zdánlivý.
F F‘ Obraz vytvořený rozptylkou je vždy přímý, zmenšený a zdánlivý.

21 Optická mohutnost Kladná čísla – spojka Záporná čísla - rozptylka
Čočka, která je více zakřivená má blíže ohnisko, více láme procházející paprsky - má větší optickou mohutnost φ (jednotky dioptrie) Kladná čísla – spojka Záporná čísla - rozptylka

22 Optické vlastnosti oka

23 Oční čočka – spojka, která mění svoji ohniskovou vzdálenost a přizpůsobuje se různě vzdáleným předmětům. Dvě nejčastější vady oka: dalekozrakost a krátkozrakost

24 Vady oka Vidí dobře blízké předměty Upravuje se brýlemi s rozptylkami.
Krátkozraké oko Dalekozraké oko Vidí dobře blízké předměty Upravuje se brýlemi s rozptylkami. Obr. 115/7.22 Vidí dobře vzdálené předměty. Upravuje se brýlemi se spojkami. Obr. 116/7.23

25 Optické přístoje Samostatná práce