Osvobozování území ČSR

Prezentace na téma: "Osvobozování území ČSR"— Transkript prezentace:

1 Osvobozování území ČSR
uč

2 během roku 1944 sílila v protektorátu odbojová činnost – pod vlivem zpráv o neúspěších Němců na východě a vylodění v Normandii začaly působit i partyzánské oddíly – zejména záškodnická činnost – několik tisíc členů, lvelitelé z Rudé armády Slovenské národní povstání SNP – vypuklo 29. srpna 1944 v Banské Bystrici Povstání řídila Slovenská národní rada – myšlenka jednotného československého státu hlavními veliteli povstání byli generálové Rudolf Viest a Ján Golian – v listopadu 1944 zatčeni, popraveni pravděpodobně v Německu v koncentračním táboře Flossenbürg nacistům se podařilo povstání zlikvidovat

3 6. října 1944 českoslovenští vojáci vstoupili v Dukelském průsmyku na území bývalého Československa po krvavé karpatsko- dukelské operaci Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 43  

4 karpatsko –dukelská operace probíhala v září a říjnu 1944 = pokus Rudé armády spolu s 1. československým armádním sborem pomoci SNP pomoc povstání přišla pozdě, boje na Dukle byly velmi krvavé a těžké armádním sborem o pomoc SNP pokračovalo osvobozování území ČSR – duben 1945 osvobozena Bratislava, Brno, Ostrava 6. května 1945 osvobodila 3. americká armáda generála George S. Pattona Plzeň postup americké armády se musel zastavit na demarkační linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Saská Kamenice (dohodnuto již dříve, aby nedošlo k “promíchání“ anglo – amerických a sovětských vojsk) Jak vypadal Cheb v roce 1945?

5

6

7 http://aktualne. centrum

8 Nálet na Prahu v únoru 1945 4. února 1945 vyslala 8. letecká armáda USAAF nad říšské území čtyři mohutné svazy čítající dohromady bombardérů za doprovodu 962 stíhaček Cílem byly především Drážďany, jejichž děsivou zkázu započalo předešlé noci 772 Lancasterů a Halifaxů RAF, dále pak Saská Kamenice, Wesel a Magdeburg. Jako druhořadé či příležitostné cíle byla pro tento den určena i některá česká města, k nimž patřily Praha, Záluží u Mostu, Plzeň, Cheb, Tachov, Karlovy Vary nebo Duchcov. Nad západní Evropou panovalo mimořádně nepříznivé počasí. Byl to zřejmě hlavní důvod, proč 62 létajících pevností podlehlo navigačnímu omylu a svůj smrtonosný náklad shodilo místo na Drážďany na Prahu.

9 Navigační omyl začal již nad Nizozemím
Navigační omyl začal již nad Nizozemím. Nedaleko od Erfurtu činila již odchylka od stanoveného kursu 120 kilometrů, což zhruba představuje vzdušnou vzdálenost Drážďan a Prahy. Podle hlášení kryla zemský povrch silná oblačnost a hlavní navigátor byl nucen vypočítávat kurs pouze podle ulétnutého času. Je však zajímavé, že podle očitých svědků vládlo nad Prahou slunečné, téměř jarní počasí a viditelnost byla vynikající. Během pouhých pěti minut - mezi 12,35 a 12,40 hod. - bylo na město svrženo 152,5 tun pum. Útok byl veden od Radlic a Smíchova, v pásu od Mozartova mostu (dnes Palackého most) k Floře a mimo samotných Vinohrad zasáhl i části Nového Města, Vršovic, Nuslí a Žižkova.

10

11 Americké 500 lb pumy (nevybuchlé)
Bezprostřední ztráty činily 431 mrtvých a 1455 raněných; poválečná statistika uvádí 701 mrtvých a 1184 raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1500 lehké poškození.

12 Ruka zasypaného.

13 Vinohrady

14 Nakládání mrtvých

15 Nemocnice na Karlově náměstí

16 Emauzský klášter

17 Identifikace mrtvých.

18 Velká smuteční slavnost za české oběti bombardování se konala 18
Velká smuteční slavnost za české oběti bombardování se konala 18. února 1945 za přítomnosti protektorátní reprezentace na Říšském náměstí (dnes náměstí Míru). Slavnost za německé oběti proběhla na Mozartově náměstí (dnes nám. Jana Palacha).

19 Nálet na Beroun: V průběhu války se město a okolí stalo několikrát místem nouzových odhozů bomb z přelétávajících svazů, obvykle směřujících z jihu Itálie nad severočeský Most. Cílený útok dne 17. dubna snaha o likvidaci veškeré dopravy v týlu německých vojsk . Náletem bylo zasaženo zejména nádraží, 32 bomb údajně dopadlo přímo do kolejiště a celkem 174 bomb explodovalo v areálu stanice. Přímý zásah dostal hlavní cíl akce - železniční most přes Berounku, ale bomba nevybuchla. Zasaženy byly bohužel ve velkém množství také civilní objekty. Za odlétajícím svazem zůstalo v troskách domů 43 obětí a mnoho zraněných.

20 Květnové povstání ilegální Česká národní rada (ČNR) – sdružovala všechny směry odboje, předsedou Albert Pražák, vliv komunisty Josefa Smrkovského Již 1. května povstání v Přerově – reakce na sebevraždu Hitlera 5. května vypuklo povstání spontánně – vedení se ujala ČNR, vojenské velení generál Karel Kutlvašr a podplukovník Bartoš zpočátku úspěchy povstalců, obsadily budovu rozhlasu – volání o pomoc, Patton z Plzně pomoci nesměl do města se začaly stahovat jednotky SS

21 stavba barikád - v noci na 6
stavba barikád - v noci na 6. května vyrostlo v ulicích na 1600 barikád, aby zabránily postupu německých vojsk do středu města německé jednotky se snažily dostat spíše do amerického zajetí na západě, než do sovětského popelem lehla během bojů např. Staroměstská radnice včetně orloje

22 do Prahy se vydala sovětská vojska od Drážďan, pomoci chtěli i Američané, kteří to měli blíž, sověti si to ale nepřáli – získání vlivu na osvobozených územích povstání pomohli Vlasovci – zběhlí sovětští vojáci, kteří bojovali po boku nacistů, doufali v azyl na Západě 7. a 8. května Němci nasadili těžké zbraně 8. května uzavřela ČNR s Němci dohodu o kapitulaci, umožněn průchod přes město do amerického zajetí 9. května dorazily sovětské tanky od Drážďan

23 Ztráta paměti – osud generála Karla Kutlvašra
45 let se při oslavách Pražského povstání nesmělo vyslovit jméno muže, který byl jeho vrchním velitelem. Za pouhé čtyři roky, v devětačtyřicátém, byl vítězný velitel zatčen, odsouzen k doživotnímu vězení a degradován. Za "zločiny proti republice", jak stálo v rozsudku. Ve skutečnosti však za to, že nebyl komunista, a kapitulaci nacistických vojsk přijal z rukou generála Toussainta o téměř dva dny dříve, než Prahu stačila "osvobodit" Rudá armáda. Popravit se ho však neodvážili.

24 Nebyl mu přiznám ani starobní důchod.
V roce 1960 byl po amnestii prezidenta republiky propuštěn. Z vězení se vrátil ve velmi špatném zdravotním stavu. Chvíli se živil jako hlídač nebo vrátný. Zemřel náhle 2. října 1961. V roce 1968 zrušil Městský soud v Praze absurdní obvinění z roku 1949. Plně rehabilitován byl Karel Kutlvašr teprve po listopadu In memoriam byl povýšen na armádního generála a byl mu udělen Řád Milana Rastislava Štefánika.

25 Poslední výstřely nacistické řádění nepolevilo ani na sklonku války
5. května vypálena obec Javoříčko vraždění v Třešti a ve Velkém Meziříčí poslední výstřely u Milína na Příbramsku mezi 10. a 12. květnem

26 Památník ve Slivici Bitva mezi partyzány a příslušníky SS se odehrála v trojúhelníku tvořeného obcemi Milín, Buk a Slivice.  

27 zdroje: text: Dějiny moderní doby 1. díl, PhDr. Marek Pečenka, RNDr
zdroje: text: Dějiny moderní doby 1. díl, PhDr. Marek Pečenka, RNDr. Pavel Augusta, PhDr. František Honzák, PhDr. Petr Luňák, SPL – Práce, str. uč mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 43 obrázky: