Kůže a kožní orgány Integumentum commune

Prezentace na téma: "Kůže a kožní orgány Integumentum commune"— Transkript prezentace:

1 Kůže a kožní orgány Integumentum commune
2009 Kůže a kožní orgány Integumentum commune

2 Kůže (cutis, derma) Nejtěžší orgán v těle - 16% hmotnosti
Rozměry: 1,2-2,3m2 Funkce: Ochrana (mechanická, před vyschnutím) Termoregulace Potní žlázy (perspiratio insensibilis) Změny průtoku krve Vylučování solí (ztráty železa) Nespecifická imunita Metabolismus- ergosterol-vit.D Senzorická zakončení Sexuální signalizace (Endokrinní sekrece - tuková tkáň: leptin, adiponectin, estrogeny)

3 Vývoj kůže Ektoderm Periderm – 2 vrstvy – kubické bazální bb a ploché povrchové Mnohovrstevný dlaždicový epitel Žlázy včetně mléčné, nehty – vývoj z ektodermu invaginovaného do vaziva dermis

4 Ohybové rýhy (lineae distractiones)
Dermální papily tvořené vazivem Epidermální lišty a rýhy – otisky prstůrýhy u kloubů, vrásky sulcus mentolabialis, nasolabialis sulcus gluteus

5 Kůže - reliéf kožní rýhy (sulci cutis) – mezi nimi rhombická kožní políčka hmatové lišty (cristae cutis) – 9 typů dle Purkyněho → daktyloskopie hmatové polštářky (toruli tactiles) – 10 na ruce (např. thenar)‏ ohybové rýhy (lineae distractiones) kožní poutka (retinacula cutis)‏ (retinaculum caudale)‏ pajizévky (striae cutaneae) – růst, těhotenství, obezita

6 Ruka – Purkyně - chiromantie
linea oppositionis pollicis (vitalis)‏ linea manus clausae (cephalica, naturalis)‏ linea occlusionis dig. trium ulnarium (mensalis)‏ sulcus cutaneus intercarpalis (linea rasceta) – nejproximálnější zápěstní linea restricta – prostřední zápěstní

7 KŮŽE Pokožka (epidermis)‏ Škára (dermis)‏
Podkoží (tela subcutanea; hypodermis)‏ Kožní deriváty Chlupy, vousy a vlasy Nehty Kožní žlázy Mléčná žláza

8 Epidermis Vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící + melanocyty, Langerhansovy buňky, Merkelovy buňky Tlustý typ: dlaně a chodidla Tenký typ: ostatní části těla Obnova buněk epidermis:15 – 30 dní EGF, Keratinocyte growth factor, kyselina retinová (vitamin A)

9 Epidermis Stratum basale (bazofilní kubické až cylindrické bb. na basální lamině – kmenové buňky) Stratum spinosum – polygonální buňky, obsah cytokeratinových filament, desmosomy Stratum granulosum – 3 – 5 vrstev oploštělých buněk – keratohyalinová granula – bazofilní; lamelární granula – lipidy (ceramidy) - tmel Stratum lucidum – u tlustého typu kůže Stratum corneum – buňky vyplněny cytokeratiny vázanými dohromady filaggrinem; desmosomy

10 Kmenové buňky Kmenové buňky asi uprostřed vlasového folikulu – odtud migrují do papily (vlas), mazových žlaz a na povrch (keratinocyty) Progenitorové buňky epidermis – ve stratum basale Obnova buněk epidermis – 15 – 30 dní

11 Keratinizace Bb. stratum spinosum – syntéza acylglucosylceramidu – GER + GC = membránu povlékající granula (lamelosní tělíska) Bb. stratum granulosum – syntéza proteinů, které obalují cytokeratinová filamenta = keratohyalinová granula, lamelosní tělíska se vylévají do mezibuněčných prostorů Bb. stratum lucidum – postupná ztráta jádra a organel Bb. stratum corneum - buňky vyplněny keratinem (intermediární filamenta pospojovaná filaggrinem), bez jader, spojeny desmosomy, které postupně zanikají

12 Melanocyty Původ – crista neuralis
Eumelanin, feomelanin (rezavé vlasy; s cysteinem) Tyrozin – dopa – dopachinon – melanin (Tyrozináza) Zrání: Enzymaticky aktivní membrána, jemně zrnitý obsah granula Melanosom s filamenty o periodocitě 10nm Husté granulum Melanosom viditelný SM, velikost 1x0,4 mm

13 Melanocyty Cytokrinie – melanosomy injikovány do keratinocytů
Zásoba v keratinocytech -ochrana před UV Melaninová jednotka – asi 1000/mm2 Vyšší (dvojnásobně) výskyt v pigmentovaném typu kůže (scrotum, cirkumanální krajina, areola mammae)

14 Merkelovy buňky Přítomny obvykle v tlustém typu kůže
Obsahují temná granula (neurotransmitery) Nervová zakončení Senzorické mechanoreceptory

15 Langerhansovy buňky Ve stratum spinosum epidermis
Z kostní dřeně - antigen prezentující buňky – v lymfatických uzlinách se diferencují na dendritické buňky – (obsahují Birbeckova granula - tyčinkovitá)

16 Dermis Husté kolagenní neuspořádané vazivo s příměsí elastických vláken. Hlavním glykosaminem je dermatan sulfát Připojení epidermis – hemidesmosomy a kotevní filamenta (laminin5) a fibrily (kolagen VI) – puchýř, pemphigus Stratum papillare Stratum reticulare Deriváty kůže – žlázy, chlupy, nehty. Senzorické orgány (Vater-Pacciniho, Meissnerova tělíska atd.)

17 Čáry štěpitelnosti Důležité při chirurgickém zákroku
běží ve směru snopců fibril ve škáře důležité v plastické chirurgii i při vedení kožních řezů podle Kraisla Důležité při chirurgickém zákroku

18 Podkoží (Tela subcutanea, Hypodermis)‏
Řídké kolagenní vazivo a bílá tuková tkáň Chybí na očních víčcích, clitoris a penisu. Retinacula cutis Panniculus adiposus Stratum musculorum Stratum fibrosum Stratum membranosum Textus connectivus laxus Bursae synoviales subcutaneae

19 Kožní adnexa Vlas a vlasový folikul Mazové žlázy Potní žlázy
Apokrinní žlázy

20 Vlas Vlasový folikul Vlasová cibulka (bulbus pili) Dermální papila
Vlas (kutikula, kůra a dřeň) Vnitřní kořenová (epitelová) pochva Zevní kořenová (epitelová) pochva Vazivová pochva Musculus arrector pili

21 Nehet Kořen nehtu Eponychium
Ploténka nehtu leží na nehtovém lůžku (stratum basale a spinosum) Vlastní nehet vyrůstá z nehtové matrix (kořen a lunula)

22 Kožní žlázy Žlázy mazové – holokrinní žlázy, složené alveolární
Vývod – vrstevnatý dlaždicový epitel Chybí v oblasti tlustého typu kůže Obvykle vázány na vlasový folikul Bez vazby: glans penis, clitoris, labia minora a vnitřní část labia maiora, ret, areola mammae

23 Kožní žlázy Potní žlázy ekrinní – jednoduché stočené tubulární žlázy
Vývod přímo na povrch pokožky Tmavé buňky – mukoidní- glykoproteiny Světlé buňky – glykogen, basolaterální labyrint – transport vody a iontů. Myoepitelové buňky Vývody dvojvrstevý kubický epitel Funkce - termoregulace

24

25 Kožní žlázy Apokrinní potní žlázy – axila, cirkumanální a genitální krajina, areola mammae, modifikované v uchu (ceruminální) a očním víčku (Mollovy) Sekreční část širší, vývody ústí do vlasového folikulu (vrstevnatý dlaždicový epitel) Adrenergní inervace

26 Mléčná žláza (glandula mammaria)‏
Největší kožní žláza Sekrece mléka → výživa novorozence Párová žláza – sulcus intermammarius 3. – 6. mezižebří, tukový polštář před i za žlázou parasternální ► přední axillární čára 11 cm x 12 cm 150g, v laktaci g

27 Vývoj Mléčná lišta Mléčná lišta – od axily po inquinální oblast
Redukce jen na hrudní oblast Vývoj mamilly a vlastní žlázy 15-20 epitelových čepů vrůstajících do vaziva – ductus lactiferi Do puberty jen ductus lactiferi a sinus lactiferus Růst po pubertě (vliv estrogenů) do terminálních interlobulárních duktů + tuková tkáň

28 Mléčná žláza (glandula mammae)‏
Těleso žlázy (corpus mammae)‏ processus axillaris 15-20 složitých tuboalveolárních žláz každá má vlastní exkreční vývod = mlékovod (ductus lactifer) → sinus lactifer → bradavka (papillae mammae)‏ Laloky → lalůčky → žlazové alveoly ‏ odděleny hustým vazivem a tukovou tkání Retinaculum cutis mammae = ligg. suspensoria mammaria Cooperi

29 Mamma Menstruační cyklus Progesteron stimuluje cyklické změny – zakládání nových alveolárních základů (apoptosa) Těhotenství – Prolactin a placentární lactogen – vývoj sekrečních alveolů

30 Laktace Nervový stimulus – oxytocin – kontrakce myoepitelových buněk
Prolaktin – sekrece mléka Colostrum -první mléko Mléko – Proteiny – merokrinní sekrece Lipidy -apokrinní sekrece Cukr (laktosa) produkce v GA Imunoglobuliny (IgA) Po poklesu prolaktinu – návrat do původního stavu

31 Mléčná žláza – tepenné zásobení
Arcus aortae → a. subclavia → a. thoracica interna aa. intercostales anteriores (I.-V./VI.) → rr. perforantes Arcus aortae → a. subclavia → a. axillaris → a. thoracica superior → (r. pectoralis a. thoracoacromialis, a. thoracica lat., a. subscapularis)‏ Aorta thoracica aa. intercostales posteriores (II.-V.) → rr. perforantes /II. nejsilnější/

32 Mléčná žláza – žilní odtok
plexus venosus Halleri – pod dvorcem v. axillaris v. thoracica interna vv. intercostales posteriores

33 Mléčná žláza – nervy nn. intercostales IV.- VI.
 rami ant. + lat. senzitivní pleteň kolem bradavky (T4)‏

34 Mléčná žláza – mízní odtok
4 kvadranty nodi l. axillares Sorgius - nejkraniálnějí ze skupiny nodi l. pectorales, na 2./3. zubu m. serratus ant. nodi l. parasternales nodi. mediastinales ant. nodi epigastrci sup. + inf. nodi l. supraclaviculares kontralaterálně do druhé žlázy a axilly plexus subareolaris Sappeyi

35 Karcinom mléčné žlázy Nejčastější nádor u žen-
postihuje 9% ženské populace Klinické známky – zduření, vtažení kůže/bradavky, ulcerace Vyšetření – pohmat, ultrazvuk, mamografie, mízní uzliny exstirpace mastektomie (parciální, totální)‏ Obrázky – viz 1. LF UK

36 Karcinom mléčné žlázy 90% karcinomů vzniká z duktálního epitelu a pouze 10% z lobulárního alveolo-duktálního epitelu Duktální epitel má estrogenní receptory Pagetův karcinom – v oblasti bradavky a areoly Intraduktální – uvnitř ductus lactiferus Lobulární karcinom