Tvar a velikost Země Tvar Země - velice složitý, matematicky těžko definovatelné těleso. Velmi zjednodušeně: Země je koule na pólech zploštělá. - Geoid:

Prezentace na téma: "Tvar a velikost Země Tvar Země - velice složitý, matematicky těžko definovatelné těleso. Velmi zjednodušeně: Země je koule na pólech zploštělá. - Geoid:"— Transkript prezentace:

1 Tvar a velikost Země Tvar Země - velice složitý, matematicky těžko definovatelné těleso. Velmi zjednodušeně: Země je koule na pólech zploštělá. - Geoid: nepravidelné těleso (povrch klidné hladiny oceánů, který by pokračoval i pod oceány). - Elipsoid: delší poloosa = r rovníku (6378,25 km), o = km kratší poloosa = spojnice S a pólu (6356,86 km), o = km S = km2 (souše km, moře km = 71%) Hmotnost: 5,978x1024kg Koule: povrch i objem je stejný jako u elipsoidu ( r=6371 km) Důsledky: různá intenzita dopadajících sluneč.paprsků se změnou zeměpis.šířky→nestejné zahřívání zems.povrchu → rozdílnost (diferencovanost) krajinné sféry

2 Zemský magnetizmus: příčiny – nestejná rychlost pohybu zems
Zemský magnetizmus: příčiny – nestejná rychlost pohybu zems.jádra a pláště (princip dynama), kolem země vzniká magnetické pole (magnetosféra). význam: ochrana před nebezpečným kosmickým zářením. Gravitace Země: princip – neznámý význam: kulovitý tvar, diferenciace vrstev podle hmotnosti, působení na ostatní tělesa ve vesmíru. Teplota zems.povrchu: ovlivněna sluneč.zář., zem.š., nadm.v., roč.obdobím., střídání dne/noci (nepatrně jen asi do 20m hloubky pod povrch). Vnitřní zdroje tepla: rozpadem radioaktivních prvků – U, Th, 40K, které jsou rozptýleny v horninách. Teplotní gradient : °C/km

3 Pohyby Země a jejich důsledky
Keplerovy zákony: 1) Planety se pohybují po elipsách málo odlišných od kružnic v jejichž společném ohnisku je Slunce. 2) Plochy opsané průvodičem planety jsou za stejnou dobu stejné. 3) Druhé mocniny oběžných dob planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny jejich velkých poloos Pohyby Země 1) Oběh kolem Slunce – proti směru hodin.ručiček, nerovnoměrnou rychlostí, trvá 365 dní 5h 48 min 45,9747 s = tropický rok. Nejblíže Slunci (147 mil. km) je počátkem ledna ,tzv.přísluní(perihelium), nejdále v odsluní (afeliu) začátkem července (152 mil.km). + sklon zemské osy 66,5° vůči rovině oběhu (ekliptiky) = střídání 4 roč.období v mírném pásu (se změnou úhlu dopadu sluneč.záření se mění jeho intenzita): Jaro * jarní rovnodenností ( ) – letní slunovrat ( ) * léto – podzimní rovnodennost (23.9.) * podzim – zimní slunovrat ( ) * zima. Různá rychlost pohybu Země kolem Slunce (podle Keplerova zákona) → různá délka ročních období:zima 89 dní, podzim 89,7dne, jaro 92,8 dne, léto 93,7 dne

4 2) Rotace kolem vlastní osy (od Z →V) o 360° = 23 h 56 min 4,1s → střídání dne a noci
Rotace kolem společného těžiště Země-Měsíc → slapové jevy Čas a kalendář Kalendář je souhrn pravidel, jak dělit čas na určité časové úseky, které odpovídají periodicitě astronomických jevů (lat.calare=vyvolávat, od svolávání lidí k ohlášení nového měsíce). Základem určování času je rotace Země. Základem kalendáře jsou tropický rok, synodic.měsíc a střední sluneční den. Tropický rok 365,2422 dne ≠ kalendářní rok 365 dní Římský k.: Rómulův rok – 10 měsíců (označ.čísly,později názvy), 304 dny Numa Pompilius + 2 měsíce (Januarius,Februarius), lunární rok 355 dnů. Ve 4-letém cyklu se vkládali 2 měsíce (o 22 a 23 dnech): = 1465 dnů(rok=Ø366,25 dne) – rozdíly s tropic. Rokem libovolně upravovali pontifikové →chaos →

5 Juliánský k.: 3x365 dní + 366 dní = 1461 dní (1 rok = 365,25 dne)
tropic. roky 4 x 365,2422 = 1460,9688 dní → juliáns.rok je o 11min 13s delší než tropický → za 128 let se opozdil o 1 den atd. → potřeba reformy→ Gregoriánský k.: stoleté roky jsou přestupné, pokud jsou dělitelné 400 (2000 př.,2100 nepř.) → prům.délka k.roku je 365,2425 dne dovoluje nechat jej beze změny do roku 4840,který k odstranění nakupené 1denní diference nebude výjimečně přestupný). Církevní kalendáře: muslimský se zač. letopočtu 622 n.l.(útěk Mohameda z Mekky do Mediny) a židovský se zač př.n.l.(stvoření světa)

6 Otázky Vysvětli příčinu střídání ročních období v mírném pásu.
Proč dopadá v zimě na severní polokouli méně slunečního záření než na jižní? Jakým způsobem ovlivňuje střídání ročních období vzdálenost od Slunce? Proč netrvá na severní polokouli léto stejně dlouho jako zima? Co jsou to rovnodennost a slunovrat? Jak se střídají na rovníku roční období? Proč se mění délka dne a noci? Jaké dny trvá na severní a jižní polokouli den a noc stejně dlouho? Kdy začínají na severní polokouli jednotlivá roční období? Kde na Zemi je možné, aby trval den a noc celý rok stejně? Jaké začíná období, když Slunce vrcholí na: obratníku Raka, Kozoroha, rovníku, na pólu? Kde se na Zemi nachází místo, kde den a noc trvá půl roku. Jak dlouho trvá den na rovníku, v Praze, na pólech při začátku jara, podzimu, zimy a léta?