NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ

Prezentace na téma: "NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ"— Transkript prezentace:

1 NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ
PENÍZE NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ

2 Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit
10., 11., 12. století Denár 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní 13. století Denár, takzvaný plecháč neboli brakteát 2 až 4 plecháče = kus sýra 12 plecháčů = jehně 120 plecháčů = pytel žita v době hladu

3 Groš (12 haléřů neboli parvů) 2 haléře = jedno vejce
15. století Groš (7 peněz nebo 14 haléřů) 12 haléřů až 1 groš = slepice 1 groš = 18 cihel 2 groše 2 peníze = korec ovsa 6 grošů = vůz písku 6 grošů = uzda 15 grošů = kabátec 24 až 40 grošů = kráva 30 grošů = sud piva 120 grošů = kůň Kolik si tehdy vydělávali? noční hlídač 1/2 groše denně pacholek 1 1/2 groše denně ponocný 7 grošů týdně 14. století Groš (12 haléřů neboli parvů) 2 haléře = jedno vejce 2 až 32 haléřů = slepice 1 groš = nůž 1 groš = kus másla nebo sýra 3 groše = sekyra 3 až 8 grošů = boty 5 až 29 grošů = vepř 22 až 55 grošů = kráva 50 grošů = pluh Kolik si tehdy vydělávali? tesař 16 nebo 20 grošů týdně nádeník 4 nebo 6 grošů týdně

4 16. století Groš, tolar, zlatník (60 krejcarů) 1 groš = uzda 3 groše = hrábě 4 1/2 groše = strych ovsa 5 grošů = kopa vajec 9 až 12 grošů = sud piva 15 grošů = chomout 18 grošů = boty 45 grošů = korec žita Kolik si tehdy vydělávali? tesař 3 groše denně havíř 6 grošů týdně šafářka 210 grošů ročně 17. století Tolar, zlatník (60 krejcarů) 3 1/2 krejcaru = loket plátna 5 krejcarů = slepice 14 krejcarů = sáh dříví 15 krejcarů = kopa vajec (2. polovina století) Kolik si tehdy vydělávali? havíř a tesař 1 zlatník týdně nádeník 8 krejcarů denně

5 18. století Tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule 4 až 5 krejcarů = libra hovězího 48 krejcarů = střevíce 7 zlatek = kráva 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva (ceny z 1. poloviny století) Kolik si tehdy vydělávali? (1. polovina století) tesař mistr 9 ½ krejcaru týdně tovaryš 7 krejcarů týdně 19. století Tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, rakouská měna, koruna 15 krejcarů = slepice 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec 12 až 32 zlatek = sud piva 60 až 100 zlatek = kráva zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně tovaryš 42 až 48 krejcarů denně nádeník 18 až 24 krejcarů denně

6 20. a 21. století Koruna rok 1921 1939 1949 1969 1989 2001 1 vejce
1,20 0,70 3 1 2,60 1/2 l piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,80 kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 142 pánské boty 216 89 458 170 347 1330 Kolik si tehdy vydělávali? rok 1921 kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně vyšší úředník 20 tisíc korun ročně rok 1939 průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun rok 1949 zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně rok 1969 roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun rok 1989 průměrný měsíční příjem 3161 korun rok 1999 průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc ročně

7 Dějiny peněz: od křišťálu ke krejcaru
Konec starší doby kamenné a až let před n. l. - směna za různé suroviny (jantar, krevel, křišťál, kostěné předměty) - později ozdobné věci (náhrdelník z lastur) Doba bronzová - 1. pol. 2. tis. až 1. pol. 1. tis. před n. l. - platba kovem- měď a bronz v podobě svitku, spirály, sekery, různé ozdoby - v době železné- železné předměty Keltské období - 2. a 1. stol. před n. l. - první mince-zlaté keltské statéry (duhovky) - náměty:Alexandr III. Veliký, podoba mušlí, motiv hada, koně, bojovníci, nápisy - ražba i stříbrných mincí Počátek letopočtu až 10. století - platba plátnem-šátečky - peníze z ciziny- římské stříbrné denáry, bronzové sestercie, antoniniány

8 10. a 11. století - ražba prvních českých mincí-stříbrné přemyslovské denáry - ražené v Praze, Kouřimi, Plzni - motivy: starší- kříž (líc), stříška s křížkem (rub); novější- Bůh, knížata 12. století - zlepšení výtvarné podoby mince (mince panovník zabíjí ďábla) - ražba = jediný příjem panovníka,oběh minci v rámci jednoho území->znehodnocování 13. století - Přemysl Ot. I. –konec znehodnocování - zavedeny brakteáty (plecháče, němé mince) - žádný nápis, obraz na jedné straně (sedící panovník, zvířecí nebo architektonické motivy) - na brakteátu Přemysla Ot. II. poprvé použit dvouocasý lev - velmi tenké-> daly se těžko šidit - obíhaly spolu s denáry - razil je panovník i panstvo - na Moravě i feniky 14. století - stažení denárů - raženy groše - za vlády Jana Lucemburského- zlatý dukát (florin) - portrét panovníka a českého lva

9 15. století - vliv husitských válek - omezení ražby velkých grošů, ražena drobná mince- malé penízky - obnova velkého groše za vlády Jiřího z Poděbrad - rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře 16. století - v blízkosti Jáchymova naleziště stříbra - hrabata právo razit - velký stříbrný peníz, 29 gramů, šedesátkové členění = tolar - jméno si vypůjčili Američané- dolar - tolar vládní mincí, groš začíná končit - Ferdinand I. Habsburský bere hrabatům právo razit - nahradil tolar zlatníkem, rozděleným na šedesát krejcarů - zlatníkový systém trval 12 let, poté české stavy prosadily tolary 17. století - potlačeno povstání českých pánů- nahrazen tolar zlatníkem - po bitvě na Bílé hoře měna v úpadku

10 Dějiny peněz: od bankocetlí k rakousko – uherské koruně a současné měně
18. století - Marie Terezie- reformy - ražba kreditní měděné mince kryté státem, obdoba státovek - bankocedule = první papírové peníze - posílení měny 19. století - špatné období pro měnu z důvodu napoleonských válek - vydány měnové listy (šajny) - současně obíhaly měděné, stříbrné a zlaté mince vydány bankovky kryté zákonem - peníze založené na stříbře platily do r.1892,nahrazeny korunovou měnou postavenou na zlatě

11 20. století - Rakousko- uherská korunová měna platila do r.1919 první československé mince - kolkované bankovky nahrazeny prvními československými státovkami Národní banka československá první bankovky vytištěné v NBČS zákonné platidlo- říšské marky, protektorátní koruna československá koruna, zavedeny vázané vklady reforma- peníze vytištěné v SSSR- výtvarně i technicky na nízké úrovni, platí do počátku 60. let - změny motivů v průběhu let - připraveny mince s lepší ochranou - 90. léta- příprava federálních peněz, které nakonec nebyly vydány - tisk současných českých bankovek, podle návrhů Oldřicha Kulhánka

12