PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 2007/2008.

Prezentace na téma: "PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 2007/2008."— Transkript prezentace:

1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 2007/2008

2 2 TVAR ZEMĚ  Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky  Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 357 km povrch = 510 mil. km2 složité výpočty využití pro podrobné mapy  Referenční koule poloměr = 6 371,11 km povrch = 510 mil. km2

3 3 POHYBY ZEMĚ  ROTACE = otáčení Země okolo své osy  REFERENČNÍ POHYB = otáčení Země okolo Slunce  PRECESE = pohyb zemské osy  NUTACE = pohyb zemské osy

4 4 ROTACE ZEMĚ DOBA ROTACE:  Hvězdný den = 23 h 56 min 4 s  Pravý sluneční den = kolem 24 h jeho délka se během roku mění  Střední sluneční den = 24 h Zpomalování rotace o 0,001- 0,002 s/stol.

5 5 ROTACE ZEMĚ DŮSLEDKY ROTACE:  střídání dne a noci  místní čas (na 1° z.d. se čas mění o 4 min)  zploštění Země  Coriolisova síla  pohyb noční oblohy

6 6 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ POJMY:  EKLIPTIKA  ORBITA  BOD JARNÍ ROVNODENNOSTI  SVĚTOVÝ ROVNÍK

7 7 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PRVNÍ DVA KEPLEROVY ZÁKONY:  Planety obíhají po elipsách, v jejichž jednom ohnisku je Slunce  Plochy, které vytvoří průvodič planety, za stejný čas jsou stejné

8 8 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ APLIKACE KEPLEROVÝCH ZÁKONŮ NA ZEMI:  Orbita Země = málo zploštělá elipsa, v jejímž jednom ohnisku je Slunce PŘÍSLUNÍ = PERIHELIUM (147 mil. km) ODSLUNÍ = AFELIUM (152 mil. km)  Země se v přísluní pohybuje rychleji než v odsluní  Průměrná rychlost Země = 30 km/s

9 9 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ SKLON ZEMSKÉ OSY:  66,5° s rovinou ekliptiky  během oběhu Země kolem Slunce se sklon zemské osy nemění  v přísluní – ke Slunci přikloněna jižní polokoule  v odsluní - ke Slunci přikloněna severní polokoule

10 10 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ PERIODA POHYBU:  TROPICKÝ ROK = 365,2422 dne  SIDERICKÝ ROK = 365,256 dne

11 11 REFERENČNÍ POHYB ZEMĚ DŮSLEDKY POHYBU a sklonu zemské osy:  Změna sklonu slunečních paprsků během roku 21.3. a 23.9.90° -  21.6.s.p.90° - | - 23,5 °|j.p.21.12. 21.12.s.p. 90° - | + 23,5 °|j.p.21.6.  Různá délka dne a noci na Zemi ROVNÍK – délka dne a noci se během roku nemění (12h:12h) POLÁRNÍ KRUH – na 24 hod nastává polární den (s.p.:21.6.) a polární noc (s.p.:21.12.) PÓL – střídá se polární den (s.p.:21.3.-23.9.) a polární noc OSTATNÍ OBLASTI – od 21.12. do 21.6. prodlužování dne (s.p.) a od 21.6. do 21.12. zkracování dne

12 12 PRECESE A NUTACE = pohyby zemské osy PRECESE osa opisuje plášť dvojkužele perioda – PLATÓNSKÝ ROK = 26 000 let důsledek – sever budou ukazovat jiné hvězdy NUTACE drobné výkyvy osy (póly vytváří kružničky) zvlnění pláště dvojkužele

13 13 ČASOVÁ PÁSMA VÝVOJ POUŽÍVÁNÍ:  místní čas (sluneční hodiny)  železniční čas  časová pásma (USA, konec 19. stol.)

14 14 ČASOVÁ PÁSMA TEORIE:  24 časových pásem  šířka 1 pásma = 15° z.d.  střed pásma = 0-tý poledník či poledník, který je násobkem 15-ti  sousední časová pásma se liší časem posunutým o 1 hod  na východ: +1 hod  na západ :-1hod  PÁSMO SVĚTOVÉHO ČASU = pásmo se středem na hlavním poledníku

15 15 ČASOVÁ PÁSMA PRAXE:  24 časových pásem  hranice časových pásem přizpůsobeny hranicím států (u velkých států nižším administrativním celkům)  některé státy se časovými pásmy neřídí (např. Indie)  LETNÍ ČAS = čas sousedního východního časového pásma (+1h)  zaváděn v letních měsících (období není celosvětově vymezeno)  pro úsporu energie

16 16 ČASOVÁ PÁSMA DATOVÁ HRANICE:  vede převážně po 180-tém poledníku  v obydlených oblastech se od něj odklání (např. Fidži)  při jejím přechodu se mění datum o 1 den  z východní polokoule na západní-1 den  Ze západní polokoule na východní+1 den

17 17 KALENDÁŘ VÝVOJ NAŠEHO KALENDÁŘE:  Římský kalendář  Juliánský kalendář  Gregoriánský kalendář

18 18 KALENDÁŘ ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ:  nejprve pouze 10 měsíců, začínal březnem  později doplněn o leden a únor

19 19 KALENDÁŘ JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ:  vytvořen na popud Julia Caesara vzor v přesném egyptském kalendáři zavedeny přestupné roky (letopočet dělit. 4), 2x po sobě 24.2. liché měsíce 31 dní, sudé 30 dní, únor 29 dní rok = 365 dní (+ 1 přestupný) červenec přejmenován na Juli  nepochopen, přestupné roky již po 3 letech  náprava za císaře Augusta (po určitou dobu přest. roky zrušeny) srpen přejmenován na Augustus únoru ubrán jeden den a přidán srpnu od srpna obráceno pravidlo o lichých a sudých měsících

20 20 KALENDÁŘ GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ:  úprava juliánského kalendáře na popud papeže Řehoře  jeho nedostatek nalezen předbíháním se velikonoc  příčina: tropický rok netrvá celých 365,25 dní  stoleté roky přestupné pouze tehdy pokud jsou dělitelné 400  postupně přijat ve většině zemí  např. v Rusku až ve 20-tých letech 20. stol (VŘSR v listopadu)