Vývoj Státu Izrael 1948 - 2010.

Prezentace na téma: "Vývoj Státu Izrael 1948 - 2010."— Transkript prezentace:

1 Vývoj Státu Izrael

2 Návrat do Země zaslíbené

3 Podle Tóry byla země izraelská Hospodinem přislíbena Abrahámovi a jeho potomkům jako Země zaslíbená
Roku 70 n.l. byl Římany zničen tzv. Druhý chrám v Jeruzalémě Následovala židovská diaspora v letech 70 – 1948

4 Na závěr každého jídla o svátku Pesach pronášejí Židé přání „Příští rok v Jeruzalémě“
Po téměř 2000 let se to zdálo být snem, i když židovské osídlení v této oblasti nikdy zcela nezaniklo

5 Od konce 19. století usilovalo o vznik židovského státu světové sionistické hnutí
– OSN odhlasovala možnost vzniku židovského státu v Palestině (33 států pro, 13 proti, 10 se zdrželo)

6 14.5.1948 – vyhlášen Stát Izrael (v 17:00 v hlavním sále muzea v Tel-Avivu)
Ben Gurion – předseda vlády Chajm Weizmann – prezident Již 11 minut poté uznaly Izrael USA

7 Ha-Tikva (Naděje) – hymna, která zahájila ceremoniál vyhlášení Státu Izrael
Dokud hluboko v srdci duše Židů prahnou a kupředu na východ k Sionu oko hledí, naše naděje nebude ztracena, naděje dvou tisíců let, být svobodným lidem ve své zemi, zemi Sionu a Jeruzaléma.

8 Chaim Weizmann ( ) David Ben Gurion ( )

9 15.5. 1948 Britové definitivně opustili Palestinu
Tentýž den okolní arabské státy napadly špatně vyzbrojený Izrael – začala První arabsko-izraelská válka (Izraelci označovaná jako Válka za nezávislost) Původně obranná organizace Hagana se okamžitě transformovala na Izraelské obranné síly (Israel Defense Forces)

10 Po 19 měsících vítězství Izraele (zbraně z Československa) Výsledky:
Zvětšení území o 1/5 Obsazení západní části Jeruzaléma Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém si ponechalo Jordánsko Pásmo Gazy zůstalo obsazené Egyptem Přístup do Starého města v Jeruzalémě zůstal zakázán až do roku 1967 Útěk cca palestinských Arabů Imigrace cca Židů z arabských zemí

11

12 Problémy s imigranty (ubytování, práce …)
Osídlování Negevské pouště, která zabírá cca 70% plochy země – města, kibuci … Bouřlivé projednávání zda přijmout německé reparace ( $) – hrozila občanská válka Spory o vodu s Jordánskem Založen jaderný program

13 1956 - 1957 – Sinajské tažení – I. s podporou Francie a Velké Británie
Reakce na Suezskou krizi Likvidace značné části egyptské armády Obsazení pásma Gazy Zajištěn přístup k Akabskému zálivu OSN pod tlakem USA a SSSR donutila spojence po roce vyklidit Sinaj Mezinárodní autorita Izraele vzrostla Poté nejklidnější období v dějinách Izraele (1957 – 67)

14 Gamal Násir – prezident Egypta
Moše Dajan – náčelník Generálního štábu IDF

15

16 Zatčení, soud a poprava Adolfa Eichmanna (Mosad)
Navázání úzkých vztahů s USA Vzniká Organizace za osvobození Palestiny (OOP) a Al- Fatáh (Jásir Arafat) 5. – Šestidenní válka Moment překvapení na straně Izraele Ovládnutí 3x většího území než před válkou Obsazení Sinaje, Golanských výšin, Západního břehu Jordánu a jeruzalémského Starého města Nutno stabilizovat nové hranice a zvládnout 1 milion Arabů na Západním břehu („pozitivní okupace“)

17 Jásir Arafat Adolf Eichmann
začíná budování žid. osad na Západním břehu 1967 – 70 tzv. Opotřebovávací válka – mezi Izraelem, Egyptem a Sýrií, série konfliktů bez frontových bojů Jásir Arafat Adolf Eichmann

18

19 Rozsáhlé vojenské dodávky: SSSR do arabských zemí, USA do Izraele
Na mnichovské olympiádě zabito 11 izr. sportovců 6. – Jomkipurská válka Výborně naplánovaný útok Egypta a Sýrie Zprvu Arabů x Izraelců Selhání izr. tajných služeb, nebyli mobilizovány zálohy Hrozba porážky - zvažováno nasazení jaderných zbraní Během 5 dnů nastal obrat ve prospěch Izraele Pod hrozbou zapojení USA a SSSR do války příměří Otřesení sebedůvěry Izraele

20 Rok 1974 – OOP má statut pozorovatele při OSN
Červenec 1976 – legendární záchranná akce v Entebbe Egyptsko – izraelská jednání vrcholí podpisem dohod z Camp Davidu ( ) Autonomie Západního břehu a Gazy Mír mezi Egyptem a Izraelem Prostředníkem prezident Jimmy Carter

21 Menachem Begin - premiér Izraele
Anvar Sadat - prezident Egypta Jimmy Carter – prezident USA

22

23 Červen – září 1982 – 1. libanonská válka
První protesty izraelských vojáků proti chování armády na okupovaných územích Červen – září 1982 – 1. libanonská válka Cílem základny OOP v jižním Libanonu Útok neměl podporu celé společnosti Obsazení jižní poloviny Libanonu Dvouměsíční bombardování Bejrůtu x statisícové protiválečné demonstrace v Izraeli Po zavraždění libanonského prezidenta - masakr civilistů v táborech Sabra a Šatíla (křesťanskými milicemi – cca 2300 obětí) – izr. armáda mu nezabránila OOP opustila Libanon Do r zůstala armáda v již. Libanonu (nárazníková zóna)

24

25 Od r. 1987 – prudký příliv imigrantů ze SSSR
Izrael 6. největší jadernou velmocí V prosinci1987 – vypukla tzv. První intifáda – lidové povstání Arabů v Gaze a na Západním břehu Trvala 5 let a přivedla Izrael k otázce udržitelnosti okupace 1988 – vytvořen Hamas (Hnutí islámského odboje) – program džihádu x Židům a umírněným Arabům Hamas vytvořil vlastní sociální síť a zpochybnil autoritu OOP – izr. vláda navrhuje uspořádat v Gaze a na Západním břehu volby – počátek tzv. mírového procesu

26

27 13. 9. 1993 (podepsána ve Washingtonu) – uzavřena mezi Izraelem a OOP
Říjen 1991 – Madridská konference – poprvé od války všechny znepřátelené strany u jednacího stolu Jednání Izraele s Palestinci, Sýrií, Libanonem a Jordánskem vedlo k podpisu tzv. Mírové dohody z Osla (podepsána ve Washingtonu) – uzavřena mezi Izraelem a OOP Izrael a OOP se vzájemně uznali Dohoda o zřízení Palestinské samosprávy (Gaza, Záp. břeh) V následujícím roce Nobelova cena míru (Arafat, Rabin, Peres)

28 Jicchak Rabin, Bill Clinton a Jásir Arafat

29 Vlna odporu proti dohodám z Oslo – jak ze strany radikálních Palestinců, tak izraelské pravice
Premiér Jicchak Rabin zastřelen studentem Jigalem Amirem V roce 2000 IDF staženy z Libanonu Téhož roku Arafat odsunul založení Palestinského státu - vypuklo další povstání palestinských Arabů, tzv. Druhá intifáda

30 Jicchak Rabin Jigal Amir
„Byl jsem vojákem 27 let. Bojoval jsem, dokud nebyla šance na mír. Věřím, že nyní pro mír šance existuje, veliká šance.“ „Každý Žid, který ponechá svůj lid nebo území nepříteli podobně jako Rabin, musí být zabit. Studoval jsem Halachu celý život a dobře vím o čem mluvím.“

31

32 Červenec – srpen 2006 – Druhá libanonská válka
V roce 2006 schválena výstavba bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu (700 km, 90% ploty, 10% osmimetrová zeď) Červenec – srpen 2006 – Druhá libanonská válka Po ostřelování sev. Izraele Hizballáhem a zajetí 3 vojáků teroristy Pro Izrael spíše neúspěch bez jednoznačných výsledků

33

34 2008 sílící raketové a minometné útoky Hamasu z Gazy na jih Izraele
vstupuje pozemní ofenziva IDF do Gazy V rozporu s mezinárodními konvencemi použily IDF střely s bílým fosforem Po 14 dnech stažení z Gazy, útoků na Izrael ubylo a křehké příměří zatím trvá Vyšetřovatelé OSN konstatovali, že Izrael i palestinští ozbrojenci „spáchali činy rovnající se válečným zločinům a možná zločinům proti lidskosti“

35

36 Vybrané informace o Izraeli

37

38

39

40

41 Politický systém Izraele
Parlamentní demokracie Nemá ústavu, ale 11 tzv. Základních zákonů Jednokomorový parlament (Kneset – 120 křesel) Poměrný volební systém – kvórum 2% hlasů Jeden z nejdemokratičtějších volebních systémů na světě plodí pravidelně nestabilní vládní většiny V Knesetu pravidelně 10 – 15 stran Vládu vede premiér – volební období 4 roky Prezident jen reprezentativní – volen na 7 let

42 Nejvýznamnější politické proudy:
Dělnický sionismus Revizionistický sionismus Náboženský sionismus (ortodoxní) Náboženské neortodoxní strany Antisionistické arabské strany Prvních cca 30 let vládly koalice levicových a náboženských stran (spíše umírněné vůči Arabům) Zlom nastal v roce 1977 Poté již nastalo období vyrovnané síly pravice a levice – pravolevých koalic

43 Ekonomika Izraele Podle HDP je izraelská ekonomika 39. největší na světě (2009) Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v HDI, v otázce svobody tisku a ekonomiky

44 Zdroje: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art,  s. ISBN Wikipedie – heslo Izrael Wikimedia – Atlas of Israel Wikipedie – heslo Demografie Izraele Politický systém Státu Izrael Wikipedie – hesla HDP, HDI