Občanské sdružení na pomoc Nepálu

Prezentace na téma: "Občanské sdružení na pomoc Nepálu"— Transkript prezentace:

1 Občanské sdružení na pomoc Nepálu

2 Občanské sdružení NAMASTÉ NEPÁL (DCWC-CZ), o.s.
Občanské sdružení Namasté Nepál bylo založeno v roce 2007, jeho posláním je humanitární, vzdělávací a kulturní podpora Nepálu a přibližování života jeho obyvatel lidem v České republice. V současné době má občanské sdružení 24 členů a mnoho dalších spolupracovníků. Název sdružení vychází z nepálského pozdravu „namasté“. Sdružení Namasté Nepál úzce spolupracuje s partnerskou organizací - nepálskou nadací Development of Children and Women Center (DCWC), jejíž prostřednictvím vykonává svou rozvojovou činnost v Nepálu. DCWC se zaměřuje na pomoc ženám i dětem a sdružuje asi 30 nepálských dobrovolníků. Podobné aktivity na pomoc Nepálu rovněž organizuje naše sesterská organizace DCWC Nepál ve Velké Británii. Všichni dobrovolníci zapojeni do charitativní pomoci Nepálu sdílejí stejné hodnoty, spolupracují a navzájem se inspirují. Aktivity občanského sdružení se dají rozdělit do 5 základních oblastí: Úsměv z Nepálu Vzdělání pro Nepál Netradičně Nepálem Nepálský obchůdek Nemocnice

3 Úsměv z Nepálu Jedná se o dlouhodobý projekt podpory základního vzdělání nepálských dětí, který funguje na principu adopce na dálku. Lidé z České republiky finančně přispívají na školní vzdělání dětí, které si sami vyberou na našich internetových stránkách a tím se stanou jejich „adoptivními rodiči“. Nepál patří mezi nejchudší země světa, což se odráží i na nepříznivých životních podmínkách nepálských dětí. Vysoká míra analfabetismu je způsobena jednak rapidním nedostatkem školních budov a jednak nepochopením důležitosti vzdělání mezi prostým vesnickým obyvatelstvem. Rodiče, kteří sami vzdělání nemají, nevědí, proč ho potřebují jejich děti, a navíc odmítají posílat své potomky do škol, protože by tak přišli o levnou pracovní sílu. A také ne každé dítě má v Nepálu možnost chodit do školy. Školní docházka je ve státních školách sice bezplatná, ale rodiče musí dítěti pořídit uniformu a veškeré učebnice i pomůcky, což si chudé rodiny ze svého skromného rozpočtu nemohou dovolit. A tak v některých vesničkách navštěvuje školu méně než polovina dětí a ty ostatní jen zvyšují hrozivou míru analfabetismu v zemi. Nepříliš stabilní politická situace neumožňuje realizaci sociální pomoci ze strany nepálské vlády. Finanční částka na jedno dítě ve výši Kč ročně postačuje také na pokrytí pravidelné lékařské péče. Adoptivní rodiče jsou se svým dítětem v písemném kontaktu, vyměňují si dopisy, fotografie i drobné dárky. Od školy rovněž dostávají informace o školním prospěchu a mohou je při své cestě po Nepálu navštívit. Děti vybrané do projektu ÚSMĚV Z NEPÁLU žijí v nepříznivých podmínkách, mnohé na pokraji úplné chudoby. Často pocházejí z neúplných rodin nebo jsou zdravotně handicapované. Výběr dětí není ničím podmíněn (ani náboženským vyznáním ani etnickou či kastovní příslušností). Podpora vzdělání zvyšuje možnosti dětí rozvíjet své schopnosti, svůj talent a schopnost postarat se v dospělosti nejen sami o sebe, ale i o členy své rodiny. V současné době je prostřednictvím tohoto projektu podporováno více než 180 nepálských dětí, což zdaleka nepokrývá zájem z nepálské strany.

4 Vzdělání pro Nepál Po nedávné změně politické situace se Nepál začíná pomalu modernizovat. To s sebou přináší příliv turistů a mohutnou novou výstavbu především v horských oblastech. Ale mnohdy jen několik desítek kilometrů od turistických destinací však žijí lidé stále tradičním způsobem. Živí se výhradně zemědělstvím. Co si sami nevypěstují, to nemají. Tyto oblasti himalájského předhůří jsou často velice špatně dostupné. Proto zde výstavba nových škol postupuje tak pomalu. VZDĚLÁNÍ PRO NEPÁL je název jednoho z hlavních projektů občanského sdružení Namasté Nepál, jehož hlavním zaměřením je finanční podpora výstavby nových škol a pořádání kurzů čtení a psaní pro negramotné vesničany. Tento rozvojový projekt napomáhá snížit velmi vysokou míru analfabetismu, která v zemi pod Himálajem panuje. Vzděláním dostávají obyvatelé chudého nepálského venkova šanci na lepší život a schopnost postarat se o sebe i o svoji rodinu, tedy všem lidem, kteří by jinak zůstali zcela negramotní. Kurzy čtení a psaní se těší velkému zájmu vesničanů, zejména žen. Výuka probíhá každý den kromě soboty a trvá půl roku. Absolventi kurzů získávají osvědčení o získaných schopnostech. Za peníze získané sdružením Namasté Nepál se těchto kurzů mohlo zúčastnit již přes 200 negramotných Nepálců. V Nepálu zejména na venkově je velký nedostatek škol. Díky aktivitám nadace Development of Children and Women Center (DCWC) bylo v Nepálu postave-no již osmnáct nových škol pro více než dětí, na které se shromáždily finance především ve Švýcarsku, ve Velké Británii, USA i v České republice.

5 Vzdělání pro Nepál V dubnu 2008 byla dokončena stavba další základní školy zcela financovaná z České republiky ve vesnici Khandadéví. Nejvyšší částkou na její výstavbu přispěl Jihomoravský kraj. Částečná finanční pomoc byla poskytnuta při výstavbě školy v Čétaně. Novými školami zpřístupňujeme studium dětem z oblastí, kde škola buďto vůbec není a děti by musely chodit do nejbližší školy kilometry daleko obtížně schůdným a nebezpečným terénem nebo je v havarijním stavu a pobyt v ní ohrožuje život dětí. Vesnická komunita je totiž natolik chudá, že na výstavbu či opravu vlastní školy prostředky nemá. V Nepálu existují dva druhy základních škol: státní a soukromé. Státní jsou bezplatné, soukromé školy jsou díky vysokému školnému pro chudé vrstvy obyvatel nedostupné. Základní školní docházka je osmiletá a dělí se na tříletý nižší stupeň a pětiletý vyšší stupeň. Děti začínají školní docházku ve věku  pěti let. Vyučovacím jazykem je nepálština, což je uměle vzniklý dorozumívací jazyk pro multietnický Nepál, kde se mluví 67 základními jazyky. Nepálština není pro žádné nepálské dítě rodnou řečí, a proto výuka v prvních třídách vypadá poněkud odlišně než u nás. Děti se musí nejprve naučit komunikovat v nepálštině, takže způsob výuky v nejnižších třídách je srovnatelný s našimi školkami. Dalším problémem je výuka angličtiny, která je v Nepálu používána jako obchodní jazyk. Děti se v prvé řadě musí naučit latinkové písmo, protože nepálština užívá indické znakové písmo dévanágarí. Nepálské státní školství se rovněž potýká s nedostatkem kvalitních učitelů angličtiny. Proto také hledáme dobrovolníky ochotné jet alespoň na měsíc učit děti na nepálských školách angličtinu.

6 Netradičně Nepálem v rámci tohoto projektu poskytujeme poradenství pro cestovatele do Nepálu. Navrhujeme itinerář cesty přímo dle přání klientů, zaměřený na klasické trekové oblasti i na méně známá, ale o to zajímavější místa po celém Nepálu. Vyhledávané jsou tzv. etnografické treky, umožňující poznání života četných kmenů, které tvoří multietnické osídlení himálajské země. Můžete se přitom seznámit s náboženskými zvyklostmi, navštívit hinduistické chrámy proslulé svými dřevořezbami; nejcennější z nich byl postaven již v 5. stol. v Čangunarajan. Díky značné výškové členitosti můžete během několika dnů pozorovat veškeré zemědělské činnosti: od orby, přes rozsazování mladých rostlinek rýže, po sklizeň a mlácení obilí. Nabídnout vám můžeme i některé adrenalinované sporty, např. mountaineering, rafting, bungee jumping a paragliding, opomenout nelze ani safari, vyhlídkové lety, balónové létání, biking nebo rybaření. Realizace probíhá prostřednictvím naší nepálské cestovní agentury Buddha Eye Treks, jejíž pracovníci část své mzdy věnují na pomoc chudým dětem.

7 Nepálský obchůdek Nemocnice
V něm prodáváme zboží, které jsme dovezli z Nepálu. Nabízíme buddhistické obrazy thangky (vlevo ukázka jedné z nich s kresbou mandaly), modlitební praporky lungta, nejrůznější taštičky, náramky, medailonky, přívěšky, náušnice, tibetské mísy, tibetské zvony dilbu, modlitební mlýnky mani khorlo, růžence málla, sošky, dveřní závěsy, ručně vyšívaná trička, vonné tyčinky a další umělecké nebo užitkové předměty ze země pod Himálajem. Thangky byly nakresleny nejlepšími malíři v malířských školách v Káthmándú s použitím čtyřiadvacetikarátového zlata. Většina zboží byla vyrobena v továrničce provozované naší partnerskou organizací nepálskou nadací Development of Children and Women Center (DCWC), v níž jsou nabízeny pracovní příležitosti především nezaměstnaným ženám, které by jinak jen ztěží mohly nalézt práci. Zakoupením zboží lidé přispívají na humanitární aktivity našeho sdružení a pomáhají tak chudým obyvatelům Nepálu. Nemocnice Koncem ledna 2009 začaly přípravné práce na stavbu nemocnice, kterou financuje naše sesterská organizace ve Velké Británii DCWC Nepal. Vesnička Rádžbás, v níž se nová nemocnice staví, leží asi 55 km východně od nepálské metropole Káthmándú na rozhraní distriktů Kávré a Raméčhap. Tisíce obyvatel této špatně přístupné hornaté oblasti mají nejbližší nemocnici až v Káthmándú, což znamená více než půldenní jízdu autobusem, na který musí dojít několikahodinovou chůzí těžce schůdným terénem. Celkové náklady na stavbu se pohybují zhruba kolem 1,5 mil. Kč. Dokončení stavby se předpokládá během dubna Roční náklady na provoz nemocnice se odhadují na amerických dolarů a probíhá intenzivní hledání sponzorů. Nemocnice bude mít 15 lůžek, 5 lékařů a 15 zdravotních sester. Namasté Nepál pomohlo sestavit první lékařský tým, který právě začíná své působení v Nepálu. 

8 Projekt Brýle pro Nepál
Občanské sdružení NAMASTÉ NEPÁL ve spolupráci s ČESKO-NEPÁLSKOU SPOLEČNOSTÍ a nepálskou nadací DCWC (Development of Children and Women Center) pořádá sbírku brýlí pro zrakově postižené obyvatele Nepálu. Sbírku lze podpořit i finančním příspěvkem určeným na nákup zdravotnického materiálu, který zašlete na účet občanského sdružení Namasté Nepál. číslo účtu / 0600 variabilní symbol 987 Shromážděný materiál bude dopraven EXPEDICÍ TSUM VALLEY, která se uskuteční v říjnu 2010, do odlehlého nepálského údolí Cchum. Tato velice chudá oblast, kde v několika vesnicích žije zhruba obyvatel převážně tibetského původu, byla pro cizince otevřena teprve v roce 2007. Expedice se jako vyšetřující lékařka zúčastní MUDr. Michala Karkanová z Oční kliniky Fakultní nemocnice Brno.

9 Projekt Brýle pro Nepál
Údolí CCHUM (angl. Tsum Valley) je odlehlé údolí v severní části Nepálu při hranici s Tibetem (Čínou). Oblast byla sídlena v 8. století kočovnými Tibeťany, kteří se zde ukrývali před nájezdníky, jenž v té době křižovali Tibetskou plošinu. Údolí údajně objevil sám Padmasambhava (tib. Guru Rinpočhe) - historicky doložený zakladatel tibetského buddhismu - a jako skryté svaté místo je předal k dispozici lidem s čistou myslí a srdcem. Údolí o délce cca 45 km je lépe přístupné z tibetské strany než z nepálské. Díky této odlehlosti si obyvatelstvo zachovalo původní kulturu, zvyky i způsob života. Místní lidé hovoří svým vlastním jazykem odvozeným z tibetštiny, celebrují své vlastní buddhistické svátky a zcela běžně se zde setkáváme s mnohomužstvím. V dřívějších dobách měla oblast dokonce statut samostatného království. CCHUM v překladu znamená “živé“ a skutečně živé je. Nachází se zde dva buddhistické kláštery a v několika vesnicích žije asi 4000 obyvatel. Od jihozápadu je chráněna mohutnou hradbou masivu osmitisícového Manáslu a na jihovýchodě více než sedmitisícovými štíty Ganéšského Himáláje, což příznivě ovlivňuje klimatické poměry a umožňuje kulturní osídlení i v nadmořských výškách od 2300 do 4600 m. Vzhledem k tomu, že oblast leží v subtropickém pásmu na přibližně stejné rovnoběžce jako egyptská Káhira, je možné ve spodní části údolípěstovat mimo rýže, kalužnice, kukuřice, pohanky a žita také kávovník. V horních partiích údolí se lidé živí zejména pastevectvím jaků a tibetských koz. Neméně důležitou obživou je rovněž obchod s Tibetem, se kterým je oblast propojeno dvěma relativně snadno dostupnými sedly s nadmořskou výškou mírně nad 5000 m. V oblasti žijí i vzácné modré divoké ovce bharalové (Pseudois nayaur) a spolu s nimi i jejich predátoři sněžní levharti. Dokonce se traduje, že mnoho lidí se zde setkalo se sněžným mužem, kterému místní obyvatelé říkají MEHTI. Život v nadmořských výškách spojených se značnou expozicí UV záření je spojen s vysokým rizikem výskytu šedého zákalu a zánětů očí. Proto je Expedice Tsum Valley zaměřená na pomoc v oboru oční medicíny. Vzhledem k odlehlosti území a zejména chudobě místních obyvatel, je přístup k lékařskému ošetření jinak téměř nemožný.

10 Projekt Bambusová škola
V rámci dlouhodobého projektu VZDĚLÁNÍ PRO NEPÁL občanské sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. ve spolupráci s nepálskou nadací Development of Children and Women Center (DCWC) a dalšími subjekty především z Velké Británie a Švýcarska postavilo v chudých vesnických oblastech distriktů Kavré, Ráméčhap a Makvánpur ve středním a severovýchodním Nepálu již 18 nových škol pro zhruba 2 000 žáků. Vznik a současný stav projektu Projekt BAMBUSOVÁ ŠKOLA vznikl v polovině roku 2009 jako soutěžní návrh do mezinárodní architektonické soutěže o nový design třídy pořádané organizací Architecture for Humanity, které se zúčastnilo více než 400 architektonických týmů z celého světa. Návrh BAMBUSOVÉ ŠKOLY skončil ve finále mezi osmi nejúspěšnějšími projekty. V současné době projekt zaštiťuje sdružení Namasté Nepál, které má zkušenosti s výstavbou škol v distriktu Kavré v Nepálu, pro který je BAMBUSOVÁ ŠKOLA navržena. Projekt BAMBUSOVÁ ŠKOLA, vytvořený českým architektonickým týmem, byl založen především na půlroční praxi v nepálské škole a znalosti místních podmínek. Pro nový architektonicko-stavebního prototyp BAMBUSOVÉ ŠKOLY byla vybrána vesnička Teksing, kde již proběhl první terénní monitoring. Nový design školy předpokládá použití tradičních a místně dostupných materiálů inovativním způsobem s důrazem na dodržení elementárních principů ekologické architektury a stavitelství. Veřejnost byla již s tímto úspěšným projektem seznámena v únoru 2010 prostřednictvím výstavy finalistů mezinárodní soutěže v Národní technické knihovně v Praze, která se konala pod záštitou generálního konzula Nepálu v ČR, patronátem občanského sdružení Namasté Nepál a města Prahy. Širší veřejnost se mohla o BAMBUSOVÉ ŠKOLE doslechnout rovněž prostřednictvím několika rozhovorů v Českém rozhlase a článků v časopise nebo na internetu (příloha č.1).

11 Projekt Bambusová škola
Místní podmínky a problémy Distrikt Kavré je velmi chudý region ve středním Nepálu, ve kterém je postaveno minimum škol, které navíc vykazují významné nedostatky. Jedná se nejen o dezolátní, často až životu nebezpečný stav přestárlých objektů škol, ale také dispoziční, konstrukční a technologické vady budov. Temné místnosti, absence barev, stísněné prostory, mříže v oknech a celkový chladný vzhled je však i neduhem nově stavěných školních budov vznikajících podle starého japonského prototypu ze 70. let minulého století. Konstrukci tvoří kamenné nosné zdivo, ocelový krov a střešní krytina z vlnitého plechu. V okenních otvorech není z klimatických důvodů sklo, ale mříže. Takto zbudované školy nejenže působí rušivým dojmem v nepálské krajině, ale jsou rovněž nepříliš vyhovující z hlediska hygienického (špatné osvětlení, malá vzdušnost, apod.). Použité materiály působí až industriálním dojmem a těžko lze hovořit o této škole jako soběstačné, tzn. že velká část materiálu musí být na stavbu dovezena odjinud. Absence barev a přítomnost mříží v oknech navíc negativně působí nejen na děti, ale také na učitele, čímž značně narušují proces výuky. Řídká síť škol navíc nutí školou povinné děti docházet denně i několik hodin pěšky v nebezpečném terénu. Projekt BAMBUSOVÉ ŠKOLY si klade za cíl eliminovat tyto i další problémy stávajících objektů škol. Vzhledem k odlehlosti a neprostupnosti krajiny v regionu Kavré se návrh zaměřuje na použití lokálně dostupných materiálů jako je hutněná hlína, bambus nebo kámen. V regionu je nedostatek elektřiny a často i vody. Vesnice nemají žádné odborné pracovní síly, každý si opravuje svůj dům sám. Tyto skutečnosti byly v návrhu zohledněny, aby mohla vzniknout soběstačná a dostupná stavba. Jednoduchost zpracování totiž umožňuje stavět školu za přispění místních lidí a tím zároveň posiluje fungování tradiční nepálské komunity v intencích tradiční architektury.

12 Projekt Bambusová škola – Nový design školy
Technologie a konstrukce Dispozičně BAMBUSOVÁ ŠKOLA funguje tak, že z otevřené chodby za “bambusovým lesem“ se vstupuje do jednotlivých učeben, které jsou definovány barvami, obrázky a nápisy. Jednotlivé třídy jsou tak akusticky odděleny od hlučného prostředí školního dvora, který slouží i jako hřiště. Škola se naopak otevírá do krajiny tím, že stěna na opačné straně chybí, resp. je tvořena pouze bambusovými sloupy a otvíratelnými rohožemi. Je tak zajištěno nejen dostatečné osvětlení tříd, ale také klidné výukové prostředí, plné barev. Konstrukčně je BAMBUSOVÁ ŠKOLA řešena jako jednoduchá jednopodlažní stavba s nosnými stěnami z hutněné hlíny, střešní nosné konstrukce z bambusových nosníků a krytinou z vlnitého plechu resp. alternativního lehčího materiálu s vrchní vrstvou štěrku fungujícím jako akustická izolace při monzunových deštích. Čela hliněných stěn jsou vystavěna z kamene, aby hliněná konstrukce byla ochráněna před působením přímého deště.

13 Projekt Bambusová škola – příloha č. 1
Odkazy na rozhovory v Českém rozhlase: Odkazy na články o projektu:

14 příloha č. 2 - KONTAKTNÍ ÚDAJE
Občanské sdružení NAMASTÉ NEPÁL (DCWC-CZ), o.s. Sídlo: Jílovská 1150/41, Praha 4 - Braník   IČ: Č. účtu: /0600 RNDr. Tomáš Beránek, CSc. předseda občanského sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. adresa: Jílovská 1150/41, Praha 4 mobil: Ing. Petr Kostner člen Rady občanského sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. koordinátor projektu Vzdělání pro Nepál adresa: Kamenná 42, Aš mobil: Bc. Martina Matuštíková členka Rady občanského sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. koordinátorka projektu Úsměv z Nepálu adresa: Čtyřkoly 115, Čerčany mobil: