ROMÁNSKÉ UMĚNÍ ve světě 11. – 12. st. u nás až 40. léta 13. st.

Prezentace na téma: "ROMÁNSKÉ UMĚNÍ ve světě 11. – 12. st. u nás až 40. léta 13. st."— Transkript prezentace:

1 ROMÁNSKÉ UMĚNÍ ve světě 11. – 12. st. u nás až 40. léta 13. st.

2 První univerzální stavební sloh.

3 Předrománské umění   doba karolínská podle císaře Karla Velikého, u nás do konce 10. století   doba otónská podle císaře Oty II., u nás do konce 11. století   následuje umění románské

4  vzor - římské stavby (po technické stránce)  vznik - na několika místech bývalé římské říše přibližně současně  očekávání konce světa kol.r. 1000 ( Rozmach stavebního podnikání nastal po roce 1000, kdy se nedostavil očekávaný konec světa a každá obec chtěla vystavět krásný kostel).  sakrální umění – umění sloužilo hl. církvi k propagaci náboženské ideologie – církev hl. zadavatel, odběratel, sponzor i výrobce – předepsaný obsah i forma  světské umění - jen v omezené míře  necenila se tvůrčí originalita (práce podle předloh)  autoři víceméně anonymní

5 ARCHITEKTURA

6 Hlavní znaky  velice masivní, silné zdi  oblouky, malá oblouková okna, valená a křížová klenba, sloupy, pilíře, zdobené vstupní portály  stavební materiál –kámen a cihla  zdi z kamenných kvádříků, zvenčí neomítnuty

7 Půlkruhový oblouk

8 Valená a křížová klenba  tlak kleneb nesou pilíře a silné zdi

9 Románský sloup •trojdělení •hlavice –ornamentální nebo rostlinný motiv •dřík –silný, mohutný, hladký, kruhový průřezí •patka

10 Svislé podporovací románské články  1 - sloup –a - krycí deska (abakus) –b - hlavice –c - prstenec –d - dřík –e – patka –f - nárožní drápek –g - plintus  2 - pilíř  3 - křížový pilíř  4 – polosloup  5 - polopilíř

11 Románská hlavice  6 - polštářová  7 - krychlová  8 - kalichová

12 Románské okno  okna jsou malá v silné zdi  sdružená okna  rozety

13 Románské portály  nejzdobenější - západní průčelí kostelů  katedrála v Autunu (Francie)

14 • Porta Coeli - Brána nebes v Předklášteří u Tišnova • - založena r. 1233 královnou Konstancií • jako ženský cisterciácký klášter • rozsáhlému komplexu vévodí románsko- gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie • gotický bohatě zdobený portál - ve střední Evropě jedinečný

15 Porta coeli – Předklášteří u Tišnova

16

17 Druhy staveb  sakrální stavby –kostel –klášter  světské stavby –hrad –městský palác –měšťanský dům –kamenný most

18 Bazilika

19 Upravený podélný řez bazilikou s příčnou lodí a kryptou • a – hlavní (střední) loď • b - bazilikální okna • c – boční loď • d – dvojice západních věží • e - podvěží • f – mezilodní arkády na pilířích • g – trámový strop • h – příčná loď (transept) • i – chór nad kryptou • j - krypta • k - apsida

20 Půdorys trojlodní baziliky

21 Chrám v Cluny

22 Baptisterium, dóm a zvonice - - šikmá věž v Pise

23 Opatský kostel v Maria Lach

24 Naše románské stavební památky  baziliky a rotundy - bazilika svatého Jiří na Hradčanechbazilika svatého Jiří na Hradčanech - bazilika Panny Marie Tismicebazilika Panny Marie Tismice - rotunda svatého Jiří na Řípurotunda svatého Jiří na Řípu - rotunda svaté Kateřiny ve Znojměrotunda svaté Kateřiny ve Znojmě  kláštery – Břevnovský klášter, krypta Břevnovský klášter, krypta  městské paláce – Přemyslovský palác v Olomouci, fragmenty oken Přemyslovský palác v Olomouci  hrady – Strakonice, Přimda, císařská falc v ChebuPřimda  mosty – Juditin most

25 Bazilika sv. Jiří na Hradčanech v Praze

26 Jiřský klášter

27

28 Panský (vlastnický, tribunový) kostel

29 Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory • vysvěcen 1165

30

31 Kostel sv. Mikuláše ve Vinci • tribunový kostel • kol.r. 1240 • kostely vineckého typu

32 • Kostel sv. Mikuláše, původně doložen již ve 12. století, stojí ve Vinci, jihozápadně od Mladé Boleslavi. Nynější stavba pochází z doby kolem r. 1240. Přestože není mezi veřejností příliš známý, jde o jeden z nejvýznamnějších kostelů v českých zemích a jedinečnou památku románské architektury. Kostel má jednu loď čtvercového půdorysu, na níž navazuje malá nepravidelně šestiboká apsida. Stanová střecha kostela je zakončena bedněnou věžičkou.

33 • Bazilika sv. Jiljí v Milevsku • Sv. Mikuláš v Potvorově

34 Břevnovský klášter-krypta

35 Rotunda

36 Rotunda sv. Jiří na Řípu • v r. 1126 dal kníže Soběslav na památku vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce • uvnitř se nachází socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870

37 Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu • V roce 1126 dal kníže Soběslav na památku vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce obnovit kapli na Řípu. Stávající kostelík dal Soběslav opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že stavba byla založena již dříve. Románská rotunda byla původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. A až později bylo její svěcení změněno na sv. Jiří. Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Stavba je vybudována z opracovaných opukových kvádříků, je klenutá a byla pokryta kamennou krytinou spočívající přímo na klenbě. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. • Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Po husitských válkách byli majiteli vladykové Ctinští, z lké úpravy, při nichž byla sejmuta kamenná krytina a nahrazena cementovými deskami. V letech 1966-74 byl opraven celý plášť rotundy a obnoven původní tvar a umístění oken. • Roku 1848 se Říp stal místem táborů lidu za národní a sociálnichž Martin z Mnetěše dal pro rotundu ulít dva zvony. V roce 1515 se Říp stal opět majetkem strahovského kláštera, který jej s Mnetěší prodal roku 1577 Vilému z Rožmberka. Po jeho smrti se stali na dlouho dobu držiteli Lobkowitzové. • Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. V letech 1869-81 byly provedeny vení práva. Od roku 1963 je Říp s rotundou národní kulturní památkou. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid.

38 Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě • fresková výzdoba

39 •Fresková výzdoba rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě

40 • Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

41 • Rotunda sv. Kříže v Praze • Rotunda sv. Longina v Praze

42 Hrad Přimda • zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu nad městem Přimda v okrese Tachov • tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I.

43 • gotický hrad ze 13. stol. založen Bavory ze Strakonic. • část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243) • rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně. Strakonice

44 Císařská falc v Chebu • jedinečná ukázka Falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí, která vznikla před koncem 12. století rozšířením a přestavěním staršího kamenného hradu na akropoli slovanského hradiště. • Římský císař Friedrich I. Barbarossa ji začal budovat v roce 1179

45 Přemyslovský palác v Olomouci • původní areál byl postaven ve 12. st., po požáru byl přestavěn v pozdně románském slohu • po vymření Přemyslovců byl hrad přenechán duchovním • na přelomu 17. a 18. st. přestavěn v pozdně gotickém styl

46 Juditin most v Praze

47

48 • Zachovalé zbytky románského mostního oblouku • Bradáč

49 Románský most - Písek

50 SOCHAŘSTVÍ  sochařská díla byla vázána na architekturu – především tympanon portálu  církev jako odběratel i výrobce děl předepisovala náměty i formu zobrazení  tvůrci jsou většinou anonymní  stavitelské hutě  převládá plošný reliéf  neznají perspektivu  kreslených vzorníků, které obsahovaly hlavní vzorové náboženské výjevy  zmizela snaha individualizovat lidské postavy, rozlišovaly se pouze pohlaví a věk, postavy byly bez výrazu v obličeji, strnulé v pohybu těla  v tympanonu nad vchodem do chrámu byl obvykle vytesán reliéf Krista jako krále nebes, na hlavicích sloupů boj dobra se zlem, duše s pokušením těla, ctnosti s hříchem…

51 řezbářství - jediným námětem Kristus na kříži. z anonymity vystoupila pouze postava sochaře Gisleberta, který zdobil kostely ve Francii. Sochařská díla: - reliéf z baziliky svatého Jiří v Prazereliéf z baziliky svatého Jiří v Praze - portál kostela svatého Prokopa, Záhoří n.L.portál kostela svatého Prokopa, Záhoří n.L. - portál kostela svatého Trofima v Arbes, Francieportál kostela svatého Trofima v Arbes, Francie - reliéf Daniel v jámě lvové z dómu ve Wormsureliéf Daniel v jámě lvové z dómu ve Wormsu

52 Detail reliéfu z baziliky svatého Jiří v Praze

53 reliéf z baziliky sv. Jiří v Praze

54 portál kostela sv. Prokopa Detail výzdoby portálu ukazuje střídání geometrických, abstraktních, rostlinných a figurálních motivů v obloukových pásech.

55 portál kostela sv. Trofima v Arles

56 Daniel v jámě lvové

57 MALÍŘSTVÍ   převažuje nástěnná malba – –schematičnost a strnulost postav jako v sochařství – –náměty byly předepsány církví - například v kněžišti velká postava Krista – Soudce v mandorle   knižní malba – –zhotovovala se pro kněze a světské feudály   vznik malby na skle a deskové malby – –( plně se rozvinuly až v gotice)

58 Památky   Freska povolání Přemysla na trůn Freska povolání Přemysla na trůn   z rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě   po celém obvodu válcovité stavby až do kopule se táhnou tři pásy nástěnných maleb – fresek – –v nejvyšším pruhu jsou umístěny postavy andělů a svatých – –ve středním pásu jsou vyobrazení přemyslovských knížat – –spodní pás je vyprávěním o povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec ( Nalevo přijíždí kněžna Libuše, napravo jede vstříc samotnému Přemyslovi. Přemysl ji vítá vztyčenou paží. Na obrázku stačil za spřežením volků zasadit do země otku, lískový prut, kterým spřežení poháněl. Malíř zachytil i pověstný zázrak - z prutu již vyhnaly větve a listy…)

59 Freska z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě

60 Kodex vyšehradský - iluminovaný rukopis - evangelistář – výbor z evangelií - celostránkové iluminace

61 • Kodex vyšehradský • korunovační evangelistář • vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán • rozměry 415 × 340 mm • obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě

62 Kodex vyšehradský Zmrtvýchvstání při Posledním soudu Na obrázku je zachycen kníže Václav na trůně s praporcem

63

64 Vazba strahovského evangeliáře Nejstarší část - vazba pochází z doby prvních Přemyslovců, další části byly doplněny v gotice a renesanci

65 Kodex gigas (Ďáblova bible) • největší rukopisná kniha (kodex) světa • napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi • záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“ •

66 • rozměr desek je 920×505×220 mm • původně obsahoval asi 640 str. • hmotnost je 75 kg • na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů Kodex gigas

67 Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

68 Použitá literatura:  Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004  Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000  Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994  Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990  Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975  Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970  Hora, P.: Toulky českou minulostí 1-9. Praha 1985 – 2004  Stadler, W.: Dějiny sochařství. Praha 1996  CD ROM Artopedia 2  CD ROM Encyklopedie světové architektury  CD ROM Lexikon českých výtvarníků..