Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,

Prezentace na téma: "Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,"— Transkript prezentace:

1 Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin, růst a další fyziologicky významné děje Zdroj energie – jednoduché sacharidy, polysacharidy, bílkoviny, tuky Respirace – také zdroj stavebního materiálu (uhlíkové kostry) pro syntézu sloučenin

2 Všechny rostlinné buňky, také buňky nezelených
Všechny rostlinné buňky, také buňky nezelených částí, ve tmě spotřebovávají asimiláty a vyživují se heterotrofně Energie uložená v zásobních látkách umožňuje rostlině přežít i delší dobu bez fotosyntézy (např. Při klíčení semen, kvetení neolistěných stromů, buňky nezelených a neosvětlených částech rostlin – kořeny, oddénky, vnitřní části stonků). Energii získávají rozkladem těchto zásobních látek na látky jednodušší = disimilace

3 Rozklad glukózy Rozklad glukózy v aerobním prostředí (tzn. Za přítomnosti kyslíku) Po formální stránce je průběh reakce opačný ve srovnání s fotosyntézou

4 Anaerobní fáze Probíhá za nepřístupu vzduchu ( kyslíku)
Glykolýza = částečná oxidace glukózy odštěpením vodíku a navázání na molekulu přenašeče, který tím přechází z oxidované formy ( NAD+) do formy redukované (NADH) Glykolýza probíhá v cytoplazmě rostlinných buněk bez ohledu na přítomnost kyslíku Při anaerobní přeměně glukózy ( 6 C) na kyselinu pyrohroznovou ( 3 C) se získají 2 molekuly ATP

5 Aerobní fáze Probíhá bez přístupu kyslíku v mitochondriích
Vzniklá kyselina pyrohroznová prochází řadou enzematických reakcí = Krebsův cyklus = cyklus kyseliny citronové a je odbourána na oxid uhličitý (dekarboxylace) a jsou jí odňaty vodíky (dehydrogenace) Vodíky jsou oxidovány v dýchacím řetězci vzdušným kyslíkem na vodu a uvolňuje se značné množství energie, které se uvolňuje do molekul ATP → zabezpečení životních funkcí buňky Část energie se uvolňuje jako teplo Při aerobní přeměně kyseliny pyrohroznové na vodu a oxid uhličitý se získá 36 molekul ATP → výhodnější

6 Faktory ovlivňující intenzitu buněčného dýchání
Vnější faktory: Teplota prostředí – optimální teplota 25 – 35°C Obsah kyslíku v prostředí Přítomnost některých látek, které působí jako jedy buněčného dýchání ( kyanidy, oxid uhelnatý, oxid siřičitý...) Vnitřní faktory: fyziologický stav rostliny, její stáří, obsah vody v pletivech, množství asimilátů schopných oxidace

7 Schéma buněčného dýchání

8

9 Vypracovala: Nikola Mojžíšová, oktáva
Zdroje: Biologie pro gymnázia, J. Jelínek, V. Zicháček Biologie rostlin, L. Kincl, M. Kincl, J. Jarklová