Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMariana Jarošová
1
O struktuře atomů a molekul Patrik Čermák Niels Bohr jako vědec filosof a občan Pardubice 20. listopadu 2012
2
HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 161. ISBN 0-7204-1802-X.
3
NIELSEN, J. Rud. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1972, s. 378 a 379. ISBN 0-7204-1801-1.
4
HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 103. ISBN 0-7204-1802-X.
5
HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 112. ISBN 0-7204-1802-X.
6
HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 162. ISBN 0-7204-1802-X.
7
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 1. Obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 163. ISBN 0-7204-1802-X. KRAGH, Helge. Conceptual objections to the Bohr atomic theory – do electrons have a “free will“ ?. The European Physical Journal H. 2011, roč. 36, č. 3, s. 330. ISSN 2102- 6459.
8
HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 243 a 128. ISBN 0-7204-1802-X. Larmorův vzorec SI cgs
9
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 1. Obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 164 a 165. ISBN 0-7204-1802-X.
10
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 1. Obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 167. ISBN 0-7204-1802-X.
11
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 2. Emise čárového-spektra. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 168 a 169. ISBN 0-7204-1802-X.
12
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 3. Pokračující obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 172 a 173. ISBN 0-7204-1802-X.
13
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 3. Pokračující obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 174. ISBN 0-7204-1802-X.
14
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 3. Pokračující obecné úvahy. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 175. ISBN 0-7204-1802-X.
15
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 4. Absorpce záření. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 176 a 177. ISBN 0-7204-1802-X.
16
Část I.–Vázání elektronů kladnými jádry. § 5. Permanentní stav atomového systému. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 182, 184 a 185. ISBN 0-7204-1802-X.
17
Část II.–Systémy obsahující pouze jedno jádro. § 2. Uspořádání a stabilita systémů. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 192. ISBN 0-7204-1802-X.
18
Část II.–Systémy obsahující pouze jedno jádro. § 3. Struktura atomů obsahujících velmi málo elektronů. VodíkHelium HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 199, 200, 201 a 202. ISBN 0-7204-1802-X.
19
Část II.–Systémy obsahující pouze jedno jádro. § 4. Atomy obsahující větší počet elektronů. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 209. ISBN 0-7204-1802-X.
20
Část III.–Systémy obsahující několik jader. § 2. Uspořádání a stabilita systémů. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 219. ISBN 0-7204-1802-X.
21
Část III.–Systémy obsahující několik jader. § 4. Formování systémů. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 226. ISBN 0-7204-1802-X.
22
Část III.–Systémy obsahující několik jader. § 5. Systémy obsahující větší počet elektronů. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 231, 232 a 150. ISBN 0-7204-1802-X.
23
Část III.–Systémy obsahující několik jader. Závěrečné poznámky. HOYER, Ulrich. Niels Bohr: Collected Works. Amsterdam: North-Holland, 1981, s. 232 a 233. ISBN 0-7204-1802-X.
24
I. I. An atomic system can, and can only, exist permanently in a certain series of states corresponding to a discontinuous series of values for its energy, and consequently any change of the energy of the system, including emission and absorption of electromagnetic radiation, must take place by a complete transition between two such states. These states will be denoted as the “stationary states” of the system. II. II. The radiation absorbed or emitted during a transition between two stationary states is “unifrequentic” and possesses a frequency ν, given by the relation E’ − E’’ = hν, where h is Planck’s constant and where E’ and E’’ are the values of the energy in the two states under consideration. KRAGH, Helge. Conceptual objections to the Bohr atomic theory – do electrons have a “free will“ ?. The European Physical Journal H. 2011, roč. 36, č. 3, s. 333. ISSN 2102- 6459.
25
„The quantum theory of atomic structure that Niels Bohr proposed about a century ago was as empirically fertile as it was conceptually strange in its foundation. Although the theory only survived for a little more than a decade, after which it was replaced by the new quantum mechanics, it was hugely important both in its own right and because it provided the background out of which the Göttingen quantum mechanics grew.“ KRAGH, Helge. Conceptual objections to the Bohr atomic theory – do electrons have a “free will“ ?. The European Physical Journal H. 2011, roč. 36, č. 3, s. 327. ISSN 2102- 6459.
26
„The third of the trio of philosophers, Paul Feyerabend, did not agree with Kuhn’s assertion that Bohr’s atomic theory had its origin in puzzles of normal science. In a long paper primarily aimed at defending the later Bohr against Popper’s charges of dogmatism, Feyerabend maintained that Bohr’s works were from the very beginning ‘non- normal’, being guided throughout by philosophical principles. The way he portrayed Bohr was as a philosopher, not a physicist, and how can a philosopher be engaged in something as mundane as normal science? Even when Bohr occupied himself with puzzle-solving research, it was from philosophical perspective, namely in order to turn even minor problems into difficulties of a fundamental nature. The disagreement between Feyerabend and Kuhn seems to reflect different understandings of what constitutes normal science. At any rate, it is generally agreed that none of the general schemes of science development proposed by Kuhn, Lakatos, Feyerabend, or other philosophers adequately capture the complex history of Bohr’s atomic theory and its transition into Heisenberg’s quantum mechanics.” KRAGH, Helge. Niels Bohr and the quantum atom: the Bohr model of atomic structure, 1913-1925. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 369. ISBN 01-996-5498-0.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.