Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska

Prezentace na téma: "Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska"— Transkript prezentace:

1 Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska
Pavel Bláha Pavel Švec Vojtěch Čermák

2 Obsah Bachův absolutismus Českoněmecké vyrovnání
Vznik politických stran a fungování sněmu Česká a německá představa o vzájemném soužití Vyspělost Čech a Rakouska Obrozenectví Češi v období první světové války Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska

3 Bachův absolutismus Alexandr Bach: 1848-1859 Redukce výuky češtiny
Potlačení českého veřejného života České národní hnutí potlačeno a nuceno omezovat se pouze na kulturní věci K.H.Borovský ve vyhnanství v Brixenu Alexandr Bach: Ministr vnitra Vídeňský advokát, revolucí vynesen do vlády Násilně potlačoval revoluci

4 Českoněmecké vyrovnání
Fundamentálky Fundamentálkami česká politika uznala rakousko - uherské vyrovnání a společnou správu zahraničních věcí, financí a armády. Požadované vyrovnání se však mělo týkat jen Českého království; Morava usilovala o stejné, ale nezávislé postavení, Slezsko se od celé akce distancovalo. Správu země měla převzít zemská vláda. Vztah mezi oběma národy měl upravovat národnostní zákon. Celkovému uklidnění by sloužilo i rozdělení okresů podle národnostních kritérií. Zdálo se, že poté co byly porady mezi českou opozicí a vládou úspěšně skončeny a co opětovným slibem korunovace naznačil vlídný postoj k těmto otázkám i panovník, proběhne české vyrovnání bez překážek. Zmar českého vyrovnání Proti němu se však postavil jeden z tvůrců rakousko - uherského vyrovnání, baron Beust, který ve svém memorandu tlumočil základní nesouhlas rakouských Němců a upozorňoval i na záporný ohlas Berlína, s nímž se Rakousko - Uhersko právě začalo sbližovat. Beustovy argumenty podpořil i Andrássy, který si nepřál ani náznakem rušit dosavadní uspořádání a ohrozit privilegované národy a vrstvy. Pod tímto tlakem přestal císař Hohenwarta a jeho politiku podporovat, Hohenwarth podal demisi a projekt vyrovnání padl. Nečekaný zvrat situace zmařil naděje, které česká společnost spojovala s alespoň částečnou restitucí svého státu. Vyrovnání nabízelo skutečně velké možnosti. Zklamání, které zavládlo, bylo obecné a posílila je ještě značná represivní opatření - čistky v státním aparátu a pronásledování tisku. Porážku české politiky potvrdily i volby do zemského sněmu v roce 1872.

5 Vznik politických stran
Staročeši: F. Palacký, F.L. Rieger Liberálně - konzervativní Pasivní politika (zpočátku) Mladočeši: Vznik 1874 K. Sladkovský, bratři Gregerovi, Radikálně – demokratičtí

6 Českoslovanská sociální demokracie
J.B. Pecka, L. Zápotocký, N. Zoula Program: Všeobecné hlasovací právo Národně sociální strana V. Klofáč Nacionalismus Antimilitarismus Agrární strana A. Švehla Rozvoj venkova Družstva… Křesťansko sociální demokracie J. Šrámek Prosazení křesťanských ideálů ve veřejném životě

7 Fungování sněmu Pasivní politika staročechů: Aktivní politika:
Protože staročeši získali málo hlasů v chabrusových volbách, odmítli se účastnit jednání sněmu, a dali přednost pasivní politice. To bylo ovšem velice nevýhodné tak i staročeši byli nuceni přejít na aktivní politiku. Aktivní politika: Princip pasivní politiky porušili roku 1873 jako první moravští politici vstupem do moravského zemského sněmu a roku 1874 vstoupili na říšský sněm. Téhož roku vznikla strana Mladočechů, která po moravských politicích také vstoupila na říšský sněm. Nakonec roku 1878 vstoupili po zhodnocení svých „úspěchů“ na sněm i Staročeši. Taaffeho drobečková politika…. „rozdávání“ malých ústupků, aby nikoho nerozhněval, uklidnil politickou situaci a získal podporu některých zákonů. Některé ústupky: Stremayerov jazyková nařízení …. Úřady odpovídají v jazyce v jakém byl dokument podán Rozdělení Pražské university na českou a německou část

8 České a německé představy o vzájemném soužití
České představy: Trialismus Rovnoprávnost češtiny s němčinou Uznání Čechů jako národa Rakouské představy: Centralizovaný stát s ústřední mocí ve Vídni Němčina jako oficiální, jediný jazyk

9 Vyspělost Čech a Rakouska
České země byly průmyslově nejrozvinutější částí Rakouska-Uherska. Jejich průmyslová produkce představovala asi dvě třetiny celkové produkce Rakouska-Uherska. V přepočtu na jednoho obyvatele byly na úrovni Francie Silný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl. Velmi vyspělé zemědělství (vyspělejší než v typicky agrárním Uhersku)

10 Obrozenectví Epocha poslední třetiny 18. století trvá do první poloviny 19. století, kdy se formuje český národ. Velkou úlohu sehrála hrdost na bohatou historii českého národa a myšlenka slovanské vzájemnosti. -Cíl: Obnovit a částečně dotvořit český jazyk, aby jím bylo možno psát umělecká a odborná díla. Josef Dobrovský napsal německy českou mluvnici. Vznik českého dějepisectví První generací buditelů se stali Gelasius Dobner a František Martin Pelcl. Do druhé generace buditelů patřil Josef Jungman, který vytvořil slovní zásobu (tj. 5-dílný česko - německý slovník)

11 Češi v době první světové války
Nesouhlas s válkou: čeští vojáci odjížděli na frontu i přes zákaz ozdobeni národními barvami, které jim byly německými vojáky násilím odejmuty. Češi přebíhali na stranu Trojdohody. Čeští politici se v podstatě odmlčeli. T.G. Masaryk, E. Beneš a M.R. Štefánik se snažili (v zahraničí) o propagaci československé samostatnosti. S průběhem války přibývalo vojenských vzpour. Největší českou se stala vzpoura pěšího pluku v Rumburku roku Vojáci odmítli jet na frontu, protože byly přesvědčeni, že už je válka rozhodnuta. Velitelství je nařídilo popravit.

12 Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska
Americký prezident Wilson zaslal Rakousko-Uherskému ministru zahrančí (J. Anrassy) podmínky kapitulace. Ten 27. října 1918 zaslal USA nótu o přijetí mírových podmínek. To pochopili český národní výbor, jako rozpad Rakouska-Uherska a již 28. října 1918 vyhlásil samostatnou ČSR-30.října se slovenská národní rada ve Sv. Martině přihlásila jménem slovenského národa k myšlence společného československého státu.

13 KONEC