• Chardonnay (zkratka Ch) je bílá odrůda vinné révy. Pochází z Burgundska (Francie). Chardonnay dozrává později a má nižší výnosy než jiné odrůdy.

Prezentace na téma: "• Chardonnay (zkratka Ch) je bílá odrůda vinné révy. Pochází z Burgundska (Francie). Chardonnay dozrává později a má nižší výnosy než jiné odrůdy."— Transkript prezentace:

1

2

3

4 • Chardonnay (zkratka Ch) je bílá odrůda vinné révy. Pochází z Burgundska (Francie). Chardonnay dozrává později a má nižší výnosy než jiné odrůdy bílého vína, ale jakost vína je vyšší. Víno je světle žluté barvy, vůně má ovocný nádech převážně po jablkách u mladších vín nebo u vín základních, jako jsou Chablis (minerální tóny, díky vápennému podloží) AOC. U výraznějších stylů vín (Chile, Kalifornie, Francie - Chassagne Montrachet) vůně přechází v máslovou až smetanovou a zejména, pokud vína zrála v dubových sudech (např. barrique), vanilkovou. Na chuť je kořenité s kyselinkou. Odrůda Chardonnay je vhodná k delšímu zrání v láhvi či jako složka jakostních šumivých vín. V Champagne spolu s odrůdami Pinot Noir a Pinot Menieur vytváří delikátní (Champagne) přírodně šumivá vína. V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami. Zejména při kombinaci ryb (pstruh) a másla se stává z Chardonnay správný doplněk. Základní Chardonnay Petit Chablis, mnohdy nazývané ústřicové víno, se hodí k stejnojmennému pokrmu, který nechybí na žádné francouzské štědrovečerní tabuli. Ročníky k ochutnávce 1998, 2002, 2005vinné révyBurgundskaFrancie Víno • Zweigeltrebe – Rosé 2006

5 • Rulandské modré Synonyma: Pinot noir, Pineau noir, Franc Noiren, Savagnin noir, Morillon, Auvernat, Spätburgunder, Blauburgunder, Schwarzklevner, Klevner blau, Pinot Nero, Burgundac Crni, Nagyburgundi, Cerna Ranka, Roučí modré, Burgundské modré. • Původ odrůdy: Pochází z Francie pravděpodobně z Burgundské oblasti. Křížení není přesně známo. Nové studie však ukazují, že by mohlo jít o křížence Tramínu červeného s Mlynářkou (Pinot Meunier, Schwarzriesling). V registraci od roku 1941. • Charakteristika: List je středně velký, okrouhlý, lehce vrásčitý, pětilaločnatý,s mírnými až středně hlubokými horními výkroji. Bazální výkrojek je lyrovitý, úzce otevřený až mírně překrytý. Řapík je středně dlouhý, narůžovělý. • Hrozen je malý, válcovitý, hustý. Průměrná hmotnost hroznu je 102 g. Bobule je malá až střední, kulatá, tmavě modrá. Dužnina je řídká, plné chuti. • Odrůda má středně bujný růst. Raší i kvete poměrně raně, dozrává koncem září až začátkem října. Má nízkou odolnost k padlí révovému a plísni révové, střední proti plísni šedé a mrazu. V uléhavých a vlhkých půdách je citlivá na chlorózu. Plodnost je střední 7 - 11 t.ha -1, cukernatost v moštu je 19 - 24 °NM, obsah kyselin je 8 - 12 g.l -1. Odrůda vyžaduje teplé a slunné polohy, půdy záhřevné, nejlépe hlinitopísčité. Hodí se pro většinu vedení, snáší dobře i krátký řez. Vhodné jsou podnože „SO 4“, „T 5C“, „125 AA“ i „5 BB“. • Víno je plné, kořenité, světle granátové až cihlové barvy, chuti jemně hořkomandlové až po sušené švestky u starších ročníků v láhvové zralosti. • Ročníky k ochutnávce 2001, 2002, 2004, 2008

6 • Cabernet Moravia je odrůda vinné révy, která vznikla z křížení Zweigeltrebe a Cabernet Franc, které bylo provedeno v roce 1975 Lubomírem Glosem. První sklizeň hroznů na většině semenáčích byla v roce 1979. Z nich se ukázal jako nejzajímavější semenáč M-43 a to jak po stránce pěstitelské, tak také kvality hroznů i vyrobeného vzorku vína. Na základě těchto výsledků došlo k intenzivnímu rozmnožování a vysazování na další stanoviště. Za celé toto období jsme získali dostatek výsledků a zkušeností s pěstováním a kvalitou vína této odrůdy.vinné révyZweigeltrebeCabernet Franc1975 • Cabernet Moravia je vitální a velmi plodná pozdní odrůda. Proto jsou pro ni nejvhodnější jen ty nejteplejší a nejjižnější polohy na Moravě. Lépe jí vyhovují chudší a sušší půdy, kde sklizně nejsou tak vysoké a je podstatně lepší kvalita. Množství hroznů a jejich kvalitu je možno do značné míry ovlivnit řezem. Nejvhodnější a také nejúčelnější je řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Cabernet Moravia má velkou autoregulační schopnost. Čím kratší řez provádíme, tím jsou hrozny větší a také jejich počet je na letorostech vyšší a dochází k podstatnému zvětšení bobulí. Proto je vhodné tento systém doplnit redukcí počtu hroznů nebo jejich půlením v době zaměkání. • Všechna doporučená agrotechnická opatření vedou k uspíšení zrání, zvýšení cukernatosti, extraktu a k dobré fenolické vyzrálosti semen. Samozřejmě i co nejpozdnější sklizeň hroznů dává předpoklad k produkci suroviny na přívlastková vína. Množství barviva bývá každoročně vysoké i v horších letech nebo při velkých úrodách. • Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle množství úrody, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Aromatické složky vína jsou velmi podobné odrůdě Cabernet Franc a podstatně se mění jak vyzrává hrozen. Z počátku zrání hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, které se zvýrazní sířením na rmut, pak přechází přes vůni paprik k aromatickým složkám připomínající borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu. Pokud vína mají možnost zrát na sudu, podstatně se zvyšuje jejich kvalita a prodlužuje uchovatelnost. • Na základě dosavadních zkušeností lze hodnotit odrůdu Cabernet Moravia jako vhodnou pro pěstování v těch nejteplejších polohách na Moravě. Obohacuje sortiment povolených modrých odrůd a nabízí možnost výroby zajímavých jakostních vín. • Odrůda je právně chráněna. • Ročníky k ochutnávce – 2004, 2005, 2006, 2007