Platební karty a elektronické peníze

Prezentace na téma: "Platební karty a elektronické peníze"— Transkript prezentace:

1 Platební karty a elektronické peníze
Petr Miňovský Odbor metodiky a rozvoje platebního styku eGovernment Tagung Lengenfeld října 2004

2 Legislativní základ Normy EU v českém právu Zákon č. 124/2002 Sb.,
Směrnice 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností Směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele pokud se týká smluv uzavřených na dálku Doporučení 97/489/ES o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky, a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, o elektronických platebních pro-středcích a o platebních systémech (zákon o platebním styku) Část třetí - Vydávání a užívání elektronických platebních prostředků Vyhláška č. 547/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o předchozí souhlas k vydávání elektronických peněžní prostředků Vzorové obchodní podmínky pro vydávání a užívání elektronic-kých platebních prostředků, které ČNB vydala jako doporučení

3 Definiční pojmy Doporučení 97/489/ES
elektronický platební prostředek zahrnuje prostředek vzdáleného přístupu k účtu umožňuje držiteli přístup k finančním prostředkům uloženým na jeho účtu v instituci a dovoluje provést platbu ve prospěch jiné osoby především platební karty (kreditní, debetní, s odloženým debetem nebo charge) a aplikace phone- a home- banking elektronický peněžní prostředek nabíjitelný platební prostředek, jiný než platební prostředek vzdáleného přístupu v podobě karty uchovávající hodnotu nebo počítačové paměti, v níž se hodnotové jednotky uchovávají elektronicky

4 Definiční pojmy Směrnice 2000/46/ES elektronické peníze
peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem uchovaná na elektronickém médiu, vydávaná proti přijetí peněžních prostředků, jejichž hodnota není nižší než vydávaná peněžní hodnota, přijímaná jako platební prostředek jinými podniky než vydavatel

5 Zákon o platebním styku
Definiční pojmy Zákon o platebním styku elektronický platební prostředek prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě elektronický peněžní prostředek platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem elektronické peníze peněžní hodnota uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku Elektronické peníze smějí být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředků a pouze na základě předchozího přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota elektronických peněz

6 Povinnosti vůči ČNB poskytnout své obchodní podmínky České národní bance všichni vydavatelé (vzdáleného přístupu i elektronických peněz) vydavatel elektronických peněz navíc oznamovat objem elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců a počet vydaných elektronických peněžních prostředků, a to vždy k 30. červnu a 31. prosinci každého kalendářního roku na vyžádání povinnost sdělit i další skutečnosti týkající se vydávání elektronických peněžních prostředků a elektronických peněz ČNB může stanovit vyhláškou další údaje podléhající hlášení, vymezit strukturu těchto údajů a stanovit způsob a lhůty jejich poskytování.

7 Vzdálený přístup povinnosti vydavatelů stanovené zákonem o platebním styku
informovat zájemce o vydání elektronického platebního prostředku o svých obchodních podmínkách pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, a to v dostatečném předstihu před vydáním elektronického platebního prostředku v úvodních ustanoveních svých obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků výslovně informovat, zda tyto podmínky odpovídají vzorovým obchodním podmínkám České národní banky a jaký je obsah případných odchylek

8 Vzdálený přístup v ČR ke konci roku 2003
17 bank vydává platební karty (celkem bank 29) 48% VISA, 46% MC, 6% ostatní (Amexco, Diners Club aj.) 21 bank nabízí „bankovnictví na dálku“ PC, Home, Tele, Phone, Mobile nebankovní karty především společnosti poskytující spotřebitelské úvěry (úvěrové karty) různé místní obchodnické karty

9 Mezibankovní zúčtovací
Proces použití karty BANKA “A" autorizační požadavek data o transakci souhlas Autorizační centrum kartových transakcí data o transakci BANKA "B" příkaz k zúčtování mezi bankami "A“ a "B" Mezibankovní zúčtovací centrum

10 Vydávání

11 Akceptace

12 Počty bankomatů a obchodnických terminálů

13 Elektronické peníze peníze stejné jako hotovost
emisní banka zná objem hotovostí v oběhu nezná však jejich pohyb, počet „peněženek“ nebo dokonce kolik je v každé jednotlivé peněz může však rozpoznávat padělky (různé stupně kvality) a místo jejich výskytu elektronické peníze na stejném principu předem přijaté peněžní prostředky od všech držitelů na jediném účtu bez údaje od koho a kolik při používání e-peněz se nepřenáší údaj o jejich držiteli vydavatel však nepozná „padělané“ e-peníze v systému

14 Elektronické peníze uchovaná peněžní hodnota (systémy roku 2000)
“na základě karty” (elektronická peněženka) “na základě sítě” (digitální hotovost) Centrální systém ATM server Web server ATM Internet „float“ Uchování zakódované hodnoty do čipu Uchování zakódované hodnoty na disk

15 Elektronický peněžní prostředek povinnosti vydavatelů stanovené zákonem o platebním styku
informační povinnosti jako vydavatel vzdáleného přístupu zpětnou výměnu v době platnosti elektronického peněžního prostředku na požádání držitele v nominální hodnotě za mince a bankovky nebo bezhotovostním převodem na účet, aniž by si za tuto službu účtoval cenu s výjimkou nákladů nezbytných k provedení zpětné výměny může stanovit minimální hodnotu pro zpětnou výměnu, která však nesmí překročit částku 300 Kč podmínky pro zpětnou výměnu elektronických peněz musí být jasně a srozumitelně stanoveny v obchodních podmínkách

16 E – peníze v ČR bankovní „peněženky“ nebankovní systémy
1997 pilotní projekty 2 systémů - CLIP (převzatý od Europay Int.), MONET (převzatý od VISA) systém FUNCHIP v používání nebankovní systémy především dopravci jako náhrada prodeje jízdenek za hotové nebo internetové „mikroplatební“ systémy diskuze o mobilních operátorech když uživatel mobilního telefonu kupuje výrobky (zboží) a služby třetí strany a platí elektronickou hodnotou zastoupenou na předplacené kartě (GTIAD)

17 Kartové systémy dopravců multifunkční bezkontaktní čipové karty
Zařízení pro plnění „kreditu“ do bezkontaktních čipových karet bezhotovostní odbavování cestujících v hromadné dopravě prodej jízdenek při odbavování cestujících v hromadné dopravě revizorské čtecí zařízení

18 „Mikroplatební“ internetový systém
Vydavatel Bankovní účet vydavatele Internet A D C B

19 Rozvoj platebního styku
rozvoj komunikační technologií a přenosu dat rychlost, objem přenášených dat, hlasové zadávání stále nové způsoby placení, resp. způsoby vyhotovení příkazu k převodu prostředků bez fyzické existence platebního instrumentu nutnost nové legislativní úpravy technologicky neutrální ochrana plátce namísto ochrany držitele platebního instrumentu současný poslední způsob placení bez platebního instrumentu i bez vyhotovení příkazu k převodu telefonní operátor pevné sítě nabízí předpověď budoucnosti věštkyní a cena je stanovena „jen“ za minutu hovoru (75 Kč) operátoři mobilních telefonů nabízejí tzv. DMS (dárcovské SMS) a k nim seznam klíčových slov označujících jednotlivé nadační fondy – cena DMS je cena SMS+“přirážka“

20 Nashledanou na webu ČNB