Electricity Market Reform ve Velké Británii

Prezentace na téma: "Electricity Market Reform ve Velké Británii"— Transkript prezentace:

1 Electricity Market Reform ve Velké Británii
Prezentace pro Konferenci na Mělníku Energetika - stihneme budoucnost? červen 2013

2 Úvod Pořadatelé a partneři projektu konference „Energetika – stihneme budoucnost?“ v dostatečném předstihu kontaktovali následující hosty: Hergen Haye, Department of Energy & Climate Change – oslovil Ing. Pavel Šolc, MPO James Greenhalgh, National Grid – oslovil ČEPS Sheila Connell, Allen & Overy – oslovila Euroenergy Mark Higson, Department of Energy & Climate Change – oslovila Euroenergy Department of Energy & Climate Change - pan Mark Higson oslovil ještě znovu pana Hergen Haye avšak zejména z důvodu příprav a projednávání „Energy Bill“, ve kterém je „Electricity Market Reform“ (EMR) zejména zakomponována, v parlamentu, nebyl ze strany hostů časový prostor navštívit konferenci na Mělníku Z výše uvedeného důvodu se pořadatelé a partneři projektu konference rozhodli o náhradním řešení, a sice prezentaci vlastními kapacitami, která byla vytvořena na základě analýz a společné práce Euroenergy spol. s.r.o. a ČEPS, a.s.

3 Situace v UK V následujících dekádách bude energetika Velká Británie čelit řadě nebývalých výzev/problémů V horizontu 10 let se z důvodu končící životnosti nebo znečišťování životního prostředí uzavře asi 1/5 (tj. cca 19 GW) stávající výrobní kapacity, čímž může být ohrožena bezpečnost dodávky elektřiny. V důsledku potřeby nahrazení této výrobní kapacity, obnovy elektrizační soustavy a rovněž kvůli závazku VB k významnému snížení emisí skleníkových plynů bude třeba velmi významných investic. Celospolečenské náklady za emise CO2 nejsou plně zohledněny v tržních cenách elektřiny, protože se neberou v úvahu všechny negativní dopady na změnu klimatu. Vyrovnávání špiček zatížení bude s rostoucí poptávkou po elektřině ve vytápění a v dopravě stále obtížnější. Vláda Velké Británie se spolu se zástupci odvětví domnívá, že při současném uspořádání trhu nebude možné přilákat potřebné investice a Velká Británie nebude schopna splnit své cíle ve snižování emisí CO2 a bezpečnosti energetiky.

4 Situace v UK Politika britské vlády v oblasti energetiky a ochrany klimatu pro následující roky a desetiletí stanovuje náročné cíle: Redukce emisí CO2 o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990) Redukce emisí CO2 o 50 % do roku 2025 (oproti roku 1990) 15% podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na primární energii do roku 2020 Domy s nulovými emisemi uhlíku do roku 2016 Systémy inteligentního měření v každé domácnosti do roku 2020 Bezodpadová ekonomika Základní cíl VB v oblasti klimatu, tj. do roku 2050 snížit emise CO2 o 80% oproti úrovni roku 1990, je legislativně zakotven již od roku v zákoně o změně klimatu („Climate Change Act 2008“).

5 Situace v UK Cíle ve snižování emisí CO2 do roku 2050
Nejedná se pouze např. o dekarbonizaci výroby elektřiny, ale je nutné snížení spotřeby energie a emisí v rámci celé ekonomiky Vládní akční program pro snižování emisí CO2 „Carbon Plan“ z prosince naznačuje, že nákladově nejefektivnější cestou k dosažení cílů pro rok 2050 je podstatná dekarbonizace ekonomiky již v průběhu 30. let 21. století Elektrická energie je nejdůležitější oblastí pro dosažení výše zmíněných cílů

6 Situace v UK – Electricity market reform (EMR)

7 Situace v UK – harmonogram EMR

8 Aktuální stav EMR a následující milníky
Současné uspořádání trhu s elektřinou neumožňuje zajistit potřebný objem investic do nízkouhlíkových zdrojů předložen britskému parlamentu návrh nového energetického zákona Největší změny za poslední dvě dekády s cílem zajistit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku Zahrnuje především předpisy a opatření, týkající se reformy trhu s elektřinou (EMR), která má zajistit bezpečnou, čistou, udržitelnou a cenově dostupnou elektřinu. Navrhovaná opatření by měla přinést do britské elektroenergetiky investice v hodnotě přibližně 110 mld. liber, přičemž jejichž zdrojem by měl být přímo soukromý sektor Nahrazení dosluhující výrobní kapacity Splnění cílů ve snižování emisí CO2 Obnova elektrizační soustavy

9 Aktuální stav EMR a následující milníky
Carbone Price Floor vstoupil v platnost 1. dubna 2013 Řešeno úpravou daňové a finanční legislativy („Finance Act“) „Doplatek do CPF“ rozšiřuje a spadá pod systém tzv. uhlíkových daní Další milníky: Červenec 2013 – návrh „Delivery plan“, další detaily „Supplier obligation“, finální podoba CfD kontraktu Říjen 2013 – počátek konzultačního procesu ve vládě ohledně sekundární legislativy Konec r.2013 – očekávaný vstup nového energetického zákona v platnost, finální verze „Delivery plan“ 2014 – sekundární legislativa s detaily implementace EMR, rozběh implementačních mechanizmů

10 Institucionální rámec reformy

11 Institucionální rámec reformy
Vláda Odpovědnost za politická rozhodnutí v rámci EMR, kontrola nad systémovými změnami jednotlivých mechanizmů Stanovování „strike price“ v období administrativního stanovování cen, kontrola objemu elektřiny obchodované v rámci aukcí po přechodu k tržní tvorbě cen Odpovědnost za dosažení cílů týkajících se bezpečnosti dodávky elektřiny a množství výkonu, určeného pro trh s disponibilním výkonem Definování a vymezení role systémového operátora, zajišťujícího provedení EMR Systémový operátor (National Grid) Odpovědnost za implementaci a administraci mechanizmů EMR Provádění analýz a vyhodnocování funkčnosti nasazených mechanizmů, reporting dosažených výsledků vládě Posuzování způsobilosti zdrojů pro poskytnutí kontraktů, alokace a administrace kontraktů CfD

12 Institucionální rámec reformy
Nezávislý regulátor (Ofgem) Dohled nad procesem zavádění jednotlivých mechanizmů EMR, regulace systémového operátora, dohled na jeho činnost a efektivitu při zajišťování CfD a trhu s disponibilním výkonem Monitorování plnění závazků výrobců, distributorů a dodavatelů elektřiny ve vazbě na EMR Protistrana CfD Nová společnost zcela vlastněná vládou, zodpovědná za podepisování způsobilých CfD kontraktů s výrobci Řízení, zúčtování a finanční vypořádání CfD kontraktů v souladu se smluvními podmínkami

13 Carbon Price Floor

14 Carbon Price Floor (CPF)
Cíle CPF Zajištění potřebných investic do nízkouhlíkových zdrojů Posílení motivace a snížení nejistoty investorů do nízkouhlíkových zdrojů - jasný signál potenciálním investorům o dlouhodobé jistotě budoucích cen emisí uhlíku Hlavní argumenty pro zavedení CPF Cena emisí CO2 ve formě povolenek EU ETS nebyla a není dostatečně vysoká a stabilní na to, aby vedla k zajištění dostatečných investic do nízkouhlíkové výroby elektřiny. Lze předpokládat, že objemy obchodovaných emisních povolenek CO2 budou nadále klesat, avšak tempo tohoto poklesu není v souladu s tempem a rozsahem dekarbonizace, která by vedla ke splnění vlastních cílů VB do roku 2050.

15 Carbon Price Floor (CPF)
Mechanismus CPF Stanovení minimální ceny emisí CO2 - pod tuto cenu nemůže cena za emise CO2 klesnout Koncept CPF spočívá v dorovnání ceny EU ETS na cílovou minimální cenu emisí CO2 stanovenou v CP Cílová cena CPF je stanovena s ohledem na zachování konkurenceschopnosti stávajících zdrojů tak, aby bylo možné dosáhnout požadovanou úroveň investic Rozdíl mezi cenou povolenky EU ETS a cílovou cenou CPF, tzv. doplatek do CPF („Carbon Price Support Rate“), se bude stanovovat vždy v rámci návrhu rozpočtu Vláda VB představila cíle CPF v rozpočtu na rok 2011: zavedení CPF v roce 2013 při přepokládané minimální ceně za emise £16/tCO2; rovnoměrný růst ceny a dosažení £30/tCO2 do roku 2020; rovnoměrný růst ceny a dosažení £70/tCO2 do roku 2030.

16 Carbon Price Floor (CPF)
Trajektorie cílové ceny CPF do roku 2020 Poznámka: ? Skutečný vývoj ?

17 Carbon Price Floor (CPF)
Stanovení výše „doplatku do CPF“ Výše „doplatku do CPF“ se vypočítá z rozdílu cílové ceny CFP a prognózované budoucí ceny povolenky EU „Doplatek do CPF“ bude stanovován vždy dva roky předem, což by mělo zajistit výrobcům dostatek času pro učinění strategických rozhodnutí, či provedení dodatečného zajištění CPF vstoupil v platnost 1. dubna 2013 a legislativně je implementován prostřednictvím úpravy systému uhlíkových daní („Climate Change Levy“) a daní z kapalných paliv („Fuel duty“) Řešeno úpravou daňové a finanční legislativy („Finance Act“) „Doplatek do CPF“ rozšiřuje a spadá pod systém tzv. uhlíkových daní

18 Carbon Price Floor (CPF)
Očekávaný dopad CPF – zvýšení ceny silové elektřiny Zvýhodnění výroby elektřiny ze stávajících jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů (které nepodléhají uhlíkové dani ani CPF) V současnosti probíhá ve VB politická diskuse o možném zdanění „nepřiměřených“ zisků z elektřiny vyrobené v těchto elektrárnách (tzv. „Windfall tax“). Negativní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu VB s vysokou náročností na spotřebu elektřiny (např. výroba hliníku, cementu apod.) Vláda VB zamýšlí zavést opatření na kompenzaci zvýšených nákladů pro vybrané oblasti průmyslu V současnosti se pracuje na návrhu kompenzačního mechanismu a přesné specifikaci příjemců dotací

19 Emissions Performance Standard

20 Emissions Performance Standard (EPS)
Regulatorní strop omezující výrobu elektřiny ze zdrojů znečišťujících ŽP Má zajistit, že všechny nové (nebo významně modernizované) uhelné elektrárny budou vybaveny technologií CCS Elektrárny s výkonem od 50 MWe spalující fosilní paliva budou moci vypustit maximálně takové množství emisí, které odpovídá 450g CO2/kWh pro elektrárnu pracující v základním pásmu Výpočet maximálního ročního množství emisí: 𝐸𝐿= 𝑅∗𝐶∗7,446 𝐸𝐿 je maximální roční množství emisí CO2 v tunách, 𝑅 je zákonem stanovený limit EPS (tj. 450g CO2/kWh), 𝐶 je instalovaný výkon zdroje v MW Limit 450g CO2/kWh je vztažen na elektrárnu v základním pásmu, kdy uvažovaná doba využití instalovaného výkonu je 7 446 hodin ročně (85%) Emise CO2 nových plynových elektráren by měly být pod určeným limitem a EPS je tedy ve výrobě elektřiny nijak neomezí (cca 370g CO2/kWh u nových PPC)

21 Contracts for Difference

22 Contracts for Difference
Cíle CfD Stabilizace výnosů výrobců elektřiny na pevné úrovni („strike price“) Nahrazení současného systému podpory obnovitelných zdrojů „Renewables Obligation“ (RO) Důvod zavedení CfD Nástroj na podporu výroby elektřiny z nových nízkouhlíkových zdrojů a investic do této výroby postavený na bázi dlouhodobých kontraktů Podpora by měla být realizována prostřednictvím mechanismu výkupních cen na základě kontraktu CfD

23 Contracts for Difference

24 Contracts for Difference
Schéma institucionálního a legislativního rámce CfD

25 Capacity Mechanism

26 Capacity Mechanism Důvody pro zavedení „Capacity Mechanism“
Zajištění dostatečného množství disponibilního výkonu pro uspokojení poptávky po elektřině v budoucnosti Zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v budoucnosti Existuje potenciální riziko pro bezpečnost dodávek elektřiny v budoucnosti, vyplývající z Uzavření přibližně pětiny současné výrobní kapacity během následujícího desetiletí Výstavby elektráren s více přerušovanou (větrné el.) a méně přizpůsobivou (jaderné el.) dodávkou elektřiny Podpora investic do zdrojů, které mohou měnit svůj výkon pro pokrytí spotřeby Jedná ze zejména o plynové elektrárny Do roku 2020 může být potřeba nahradit až 9 GW instalovaného výkonu

27 Capacity Mechanism Nástroj pro zajištění dostatečného množství spolehlivého disponibilního výkonu Motivace výrobců elektřiny mít k dispozici zdroje v období, kdy to je z pohledu soustavy nejvíce potřeba Nejedná se o systémovou službu O kontrakty na disponibilitu budou moci soutěžit existující i nové plánované elektrárny a potenciálně nevýrobní technologie, např. využití odezvy strany spotřeby a akumulace V rámci návrhu „Capacity Mechanism“ se již uvažuje i se zahrnutím nevýrobních technologií a to zejména odezvy strany spotřeby (DSR) DSR (Demand Side Response) by měla umožnit ovládání části spotřeby při využití systémů inteligentního měření a inteligentních sítí

28 Capacity Mechanism Zvolen model „Capacity Market“ – trh s disponibilním výkonem Poskytovatelé zdrojů obdrží pravidelné platby za svou disponibilitu, ale zároveň budou moci uplatnit silovou elektřinu (resp. snížení výkonu) na velkoobchodním trhu s elektřinou stejně jako doposud

29 Capacity Mechanism Navrhovaný model „Capacity Market“

30 Capacity Mechanism Základní předpoklady navrhovaného modelu „Capacity Market“ (shrnutí) O celkovém množství disponibilního výkonu potřebného pro zajištění bezpečnosti dodávky elektřiny bude rozhodovat vláda VB Potřebná kapacita by se měla zajišťovat aukčním způsobem Za organizaci centrálních aukcí a za nákup potřebné disponibility bude odpovědný jeden centrální subjekt - systémový operátor Aukce by se měly konat 4 roky let před samotným fyzickým vypořádáním Poskytovatel disponibilního výkonu se formou kontraktu zaváže, že pro období stanovené v kontraktu bude jeho zařízení disponibilní Zdroje využívající CfD se zatím nebudou moci zúčastnit „Capacity Market“ Přístup k existujícím a novým plánovaným zdrojům bude téměř stejný, lišit se bude pouze v délce kontraktu Roční kontrakty pro existující zdroje Pro nové plánované zdroje kontrakty v délce 1 – 10 let

31 Capacity Mechanism Náklady na zajištění „Capacity Market“
Náklady za fungování „Capacity Market“ by měli nést dodavatelé elektřiny Způsob rozdělení nákladů mezi dodavatele ani platební model zatím není definitivně stanoven Zvažuje se rozdělení na základě podílu jednotlivých dodavatelů na špičkovém zatížení soustavy Dodavatelé by tím byli motivováni ke snížení svého podílu na špičkovém zatížení, což by mohlo vést ke snížení celkové potřeby výkonové zálohy resp. k jejímu efektivnějšímu využití Zúčtování plateb by měl zajišťovat jeden subjekt (obdobně jako zúčtování odchylky) Náklady na zajištění „Capacity Market“ se přenesou na všechny spotřebitele v ceně elektřiny

32 „Lessons learned“ aneb co jsme si odnesli
Byly vydefinovány cíle z reálného stavu britské energetiky a z požadavků (cílů) EU: Nahrazení dosluhující výrobní kapacity Splnění cílů ve snižování emisí CO2 Obnova elektrizační soustavy Cíle byly schváleny vládou Velké Británie Byl nastaven institucionální rámec a právní zakotvení (některé již v platnosti) Byl sestaven a schválen komplexní harmonogram přípravy a realizace reformy V neposlední řadě je řešen přechod stávajících systémů podpory (OZE) v rámci EMR

33 Děkujeme za pozornost