Martin Král a Ondřej Hlásek

Prezentace na téma: "Martin Král a Ondřej Hlásek"— Transkript prezentace:

1 Martin Král a Ondřej Hlásek
Počasí Martin Král a Ondřej Hlásek

2 PASÁTY

3 Okolo rovníku je moře i pevnina teplejší něž v jiných zeměpisných šířkách
Pasáty : Díky tomu se vzduch nad rovníkem ohřívá a stoupá Na jeho místo postupuje vzduch od severu a jihu díky otáčení Země ... ... pak pasáty vanou OD VÝCHODU K ZÁPADU

4 MONZUNY

5 Monzuny Letní monzun Zimní monzun pevnina pevnina moře moře
V létě vane v tropických krajinách z moře na pevninu a přináší s sebou vláhu. monzuny se objevují v Africe, Asii, ale nejdůležitější jsou na Indickém poloostrově. Kde od června do září přináší vytrvalý déšť který je nezbytný pro rýži a další plodiny. V zimě vane monzun z pevniny na moře

6 Vznik letního monzunu N
Protože se pevnina v létě zahřívá rychleji než voda, je vzduch nad pevninou teplejší než nad oceánem. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se N 30 °C 20 °C Vytváří tak oblast tlakové níže Aby se tlak vyrovnal, začne proudit na pevninu chladnější těžší vzduch, který byl nad oceánem a sbíral vypařenou mořskou vodu. Když monzun plný vlhkosti dosáhne pevniny, tak se na něj odsouvá teplejší vzduch . Vodní páry zkondenzují a začne pršet

7 Vznik zimního monzunu V zimě je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže se monzun bez vlhkosti žene z kontinentu k moři.

8 TLAKOVÁ VÝŠE (anticyklóna)

9 Tlakový výše (anticyklóna)
Tento nahromaděný vzduch svou vahou klesá dolů.Dole se rozbíhá do všech stran. Vlivem Coriolisovy síly se na severní polokouli vzduch proudící z tlakové výše stáčí ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček. Pro středoevropské podnebí platí, že v letním období je v oblasti tlakové výše zpravidla minimální až nulová oblačnost, žádné srážky a nanejvýš slabý vítr (toto bývá někdy charakterizováno termínem anticyklonální počasí). Vysoký tlak však neznamená hezké počasí vždy - v zimním období můžou být dvě situace. Buď jasné a mrazivé počasí beze srážek nebo inverzní oblačnost v nižších výškách, někdy doprovázená srážkami. Na meteorologických mapách bývá anticyklóna označována písmeny V (česky tlaková výše) nebo H (anglicky high pressure).

10 TLAKOVÁ NÍŽE (cyklóna)

11 Tlakový níže (cyklóna)
Tlaková níže je jev, kdy se nad určitou částí Země vytvoří oblast s výrazně nižším tlakem vzduchu, než je okolo. Na synoptických mapách, je tlaková níže vyznačena písmenem N. Tlak ve středu níže může klesnout až na 930 hPa. Z míst s vyšším tlakem vzduchu proudí vzduch do tlakové níže ve snaze dosáhnout fyzikální rovnováhy. Proudění vzduchu se vlivem zemské rotace stáčí. Na severní polokouli má směr proti pohybu hodinových ručiček, na jižní opačný. Ve středu tlakové níže vzduch stoupá vzhůru, čímž dochází ke kondenzaci vodní páry. Proto bývá v oblastech tlakových níží oblačné počasí, v létě chladnější, v zimě naopak teplejší. Díky rotaci s sebou tlakové níže strhávají na svých okrajích vzduch a nesou ho do jiných oblastí.

12 STUDENÁ A TEPLÁ FRONTA

13 Fronta Někdy se setká teplý vzduch od jihu se studeným vzduchem od severu a protože studený vzduch má větší hustotu, drží se při zemi a teplý vzduch je nad ním. Hranice mezi teplým a studeným vzduchem je fronta, která se pohybuje. Když teplý vzduch postupuje na místo studeného, tak je to teplá fronta. A naopak když studený vzduch postupuje na místo teplého, tak je to studená fronta.

14 TEPLÁ FRONTA

15 Teplá fronta Teplý vzduch se nasouvá na studený vzduch, dochází k tvorbě oblaků. Z těchto oblak jsou srážky většinou mírnější intenzity, avšak delšího trvání. Při přechodu teplé fronty atmosférický tlak vzduchu pozvolna poklesne, teplota vzduchu mírně stoupne. Pro ČR je teplá fronta typická pro chladnější období, kdy je pevnina ohřívána teplejším oceánským vzduchem. Pro letní měsíce je v ČR mnohem častější výskyt studené fronty.

16 STUDENÁ FRONTA

17 Studená fronta je rozhraním mezi teplým vzduchem v teplé části tlakové níže a studeným vzduchem v týlu tlakové níže. Frontální plocha postupuje poměrně rychle a na svém čele vytlačuje teplejší vzduch prudce do výšky. Po přechodu studené fronty se ochladí a zpravidla fouká silný nárazový vítr, zprvu padají trvalé srážky, které časem přecházejí k přeháňkám. Teplota vzduchu po přechodu fronty rychle poklesne, naopak atmosférický tlak vzrůstá. Zajímavost : Za studenou frontou se obvykle ochladí o 10 až 15°C, ale jsou známy případy, kdy se ochladilo o 30°C. K takovéto situaci došlo o silvestrovské noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979, kdy se v Československu ochladilo z +12°C na -20°C během několika hodin.

18 OKLUZNÍ FRONTA

19 Okluzní fronta Protože studená fronta postupuje rychleji než teplá fronta, časem ji dožene. U zemského povrchu se spojí dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která postupovala před studenou frontou, a druhá, která postupovala za studenou frontou. Teplý vzduch, který ležel mezi oběma frontami, je vytlačen vzhůru nad zemský povrch.

20 ZAJÍMAVOST : Synoptické mapy

21 Synoptická mapa Synoptické mapy zaznamenávají a zobrazují různé meteorologické jevy, tzn. např. frontální systém, tlakové níže a výše, izobary a další. Synoptické mapy rozlišujeme zejména na: přízemní mapy (znázorňuje data z pozemních meteorologických stanic), výšková mapy (znázorňuje data z pozemních aerologických stanic)...

22 Nápověda k synoptické mapě
Teplá fronta Teplá fronta se v České republice nejčastěji vyskytuje v zimě. Vyskytují se na ní trvalé slabé srážky.Na obloze převládá vrstevnatá oblačnost. Po jejím přechodu následuje oteplení. Studená fronta V létě se na ní často vyskytují bouřky nebo silné srážky. V zimě přináší silné sněžení (někdy zpočátku déšť). Po jejím přechodu následuje ochlazení. Okluzní fronta Okluzní fronta vznikne spojením teplé a studené fronty. Čára instability Čáru instasbility většinou tvoří pás bouřek.

23 Tlaková výše Písmeno H značí tlakovou výši podle anglického slova high.
V češtině se používá písmeno V. Počasí v tlakové výši je většinou slunečné. Tlaková níže Písmeno L značí tlakovou níži podle anglického slova low. V češtině se používá písmeno N. Počasí v tlakové níže je deštivé s přechody jednotlivých front. Izobary Jsou čáry spojující místa se stejným tlakem. Čím hustěji jsou u sebe, tím silnější se dá očekávat vítr.

24 Příklady synoptických map

25 ZAJÍMAVOST : Tropické cyklony a tornáda

26 Tropické cyklony Tropická cyklóna je atmosférický útvar charakteru tlakové níže, v podobě obrovského víru s okem uprostřed. Tropické cyklóny vznikají v oblasti okolo rovníku. V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy : Kanada a USA  Hurikán Mexiko  Chubasco Haiti  Taino Asie  Tajfun Filipíny  Bagyo Austrálie a na Nový Zéland  Willy-will

27 Vznik tropických cyklon
Tropická cyklóna má známý vzhled : obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy. Prvořadým zdrojem energie víru je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par (latentní teplo). Vzhledem k tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský tepelný motor. Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou poruchy počasí, tzn. teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, neuvěřitelné vlny, prudké lijáky a záplavy. Hnací silou tropické cyklóny je kondenzace. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti. Celosvětově mají tropické cyklóny vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší. Protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklón různý.

28 Hurikán Floyd, září 1999

29 Družicový snímek tajfunu Higos

30 Tornáda Tornádo je silně rotující vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Má podobu nálevky nebo chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus (vlevo dole). Rychlost tornád se pohybuje zhruba od 100 do 500 km/h někdy i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů. Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, je to tzv. tornádová alej, resp. tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím - Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve Spojených státech je největší výskyt tornád na světě. Nejvíce tornád se tam vyskytuje v období od dubna do června. Ideální podmínky pro vznik tornáda nastávají v okamžiku, kdy masa teplého vlhkého vzduchu, postupující z Mexického zálivu na sever, uvízne pod chladnějším a těžším vzduchem, přicházejícím z protisměru. V takové situaci vznikají bouře, které občas vyvrcholí v prudkém vířivém gejzíru teplého vzduchu.

31 Fujitova stupnice Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí (F-stupnice), která dělí tornáda do šesti stupňů - F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád ve Spojených státech. F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odmršťována F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy

32 Tornáda v ČR 2004 9.6. Velmi silné tornádo o síle F3 v Litovli. Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. škody: Poničeno či zcela zbořeno bylo mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Bylo poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několika desítek metrů širokém a stovek metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tonádo za posledních 20 let. 2005 29.7. Tornádo o síle F2 v Krušných horách. škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.

33 KONEC