Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

Prezentace na téma: "Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/"— Transkript prezentace:

1 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

2 Meteorologie Složení atmosféry Základní meteorologické prvky:
Teplota vzduchu Rychlost a směr větru Atmosférický tlak Tlaková výš a tlaková níž Synoptická mapa Srážky Oblačnost Vlhkost vzduchu Atmosférické fronty

3 Složení atmosféry okrajová vrstva atmosféry
teplota stoupá až na 1 400 °C vyskytuje se v ní polární záře teplota klesá až na - 100°C tyto dvě části jsou důležité pro předpověď počasí obsahuje ozónovou vrstvu, která zachycuje většinu UV záření, dopadajícího na Zemi je neustále promíchávána zahrnuje 80 % hmotnosti atmosféry

4 Základní meteorologické prvky:
slouží nám k popsání okamžitého stavu atmosféry jejich hodnoty měří a poskytují jednotlivé meteorologické stanice teplota vzduchu rychlost a směr větru atmosférický tlak srážky oblačnost Vlhkost vzduchu meteorologická stanice Žamberk, Dlouhoňovice, provozovatel Martin Balík

5 Teplota vzduchu udává se v °C měří se teploměry
Slunce zahřívá povrch Země nerovnoměrně a pak teplotní rozdíly v atmosféře spouštějí většinu procesů, které v ní probíhají, především proudění vzduchu

6 Vítr vítr je proudění vzduchu, vyvolané rozdíly tlaku vzduchu nad zemí
vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku vzduchu do místa s nižším tlakem vítr je vektor, měří se u něj směr a rychlost (někdy se uvádí i její slovní pojmenování) rychlost větru se měří anemometry některé druhy větrů: mořská bříza vichřice tornádo, orkán, hurikán “nárazy větru“- výrazné krátkodobé zvýšení rychlosti

7 Mořská bríza Mořská bríza ve dne Mořská bríza v noci
teplá pevnina chladná pevnina teplé moře chladné moře slabý vítr, který vzniká v pobřežních oblastech díky rozdílným změnám teplot mezi dnem a nocí nad velkou vodní plochou a nad pevninou přes den má pevnina větší teplotu a tak lehčí ohřátý vzduch nad ní stoupá vzhůru, čímž na jeho místo proudí chladnější vzduch od moře. Na pevninu proto vane vítr od moře, kde se opět ohřívá a stoupá v noci si vodní plocha zachovává své teplo déle než pevnina. Vzduch nad pevninou je chladnější a tlačí se pod vzduch nad vodní plochou, kde je teplejší vzduch a proto stoupá vzhůru. Tam se stáčí k pevnině a postupně se opět ochlazuje a klesá brízu hojně využívali příbřežní rybáři, brzy ráno vypluli na moře s větrem v zádech a odpoledne se stejně vraceli k pobřeží na moři působí bríza do vzdálenosti km

8 Tornádo, orkán, hurikán podle pohybu vzduchu se dá určit, je-li uvnitř tornáda podtlak nebo přetlak průběh hurikánu Katrina zachycen ze satelitu

9 Atmosférický tlak je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny, ve které tlak zjišťujeme, až po horní hranici atmosféry tlak vzduchu s rostoucí výškou klesá, největší je u zemského povrchu průměrná hodnota atm. tlaku na hladinu moře při teplotě 15°C je p 0 = 1013,26hPa k měření atm.tlaku slouží rtuťové tlakoměry a barometry, tlak udáváme v pascalech (Pa) nebo v jeho násobcích - hektopascalech (hPa) . Izobary jsou čáry na mapě spojující místa se stejným tlakem čím hustěji jsou u sebe, tím silnější se dá očekávat vítr místo s vyšším tlakem než v okolí - tlaková výš místo s nižším tlakem než v okolí - tlaková níž

10 Tlaková výš a tlaková níž
vyšší tlak než v okolí anticyklóna přinášejí jasné počasí, málo srážek, mírný vítr nebo bezvětří nižší tlak než v okolí cyklóna přinášejí větrno, velkou oblačnost a srážky

11 Synoptická mapa do synoptických map se zaznamenávají frontální systémy, tlakové níže a výše, izobary a jiné meteorologické prvky

12 Srážky Srážky dělíme na: padavé : déšť, sníh, kroupy
jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z oblaků, mlhy nebo usazující se na zemském povrchu a na předmětech v atmosféře Srážky dělíme na: padavé : déšť, sníh, kroupy usazené: rosa, jinovatka, jíní

13 Srážky – měření srážek základním přístrojem je srážkoměr, který má záchytnou plochu 500 cm2 platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2 pro registraci úhrnu a časového průběhu srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy ombrograf

14 Oblačnost pro vznik oblaku je zapotřebí, aby v atmosféře bylo potřebné množství vodní páry a teplota vzduchu byla pod rosným bodem, vodní pára pak začne kondenzovat na vodu a vzniká oblačnost - vodní kapičky nebo ledové krystalky ke kondenzaci dochází nejsnadněji na kondenzačních jádrech (částicích ~ 0,001 mm, obsažených ve vzduchu, jako např. prach, ionty anebo příměsi) vzduch se ochlazuje z několika důvodů: výstupem do výšky podél frontální plochy samovolným stoupáním, kdy přehřátý vzduch letí vzhůru, ochlazuje se a tvoří se kupovitá oblačnost vynuceným výstupním pohybem, např. přes horskou překážku

15 Oblačnost Podle výšky, ve které oblačnost vzniká, jí dělíme na :
vysoké mraky - výše než 6km nad zemí – obsahují jen ledové krystalky střední mraky až 6 km nad zemí – obsahují vodní kapičky a ledové krystalky nízké mraky - 0 až 2km nad zemí – obsahují jen vodní kapičky

16 Oblačnost Je velice nepravděpodobné, že by se všechny druhy oblaků vyskytli v jedné oblasti všechny najednou.

17 Vlhkost vzduchu popisuje množství vodní páry ve vzduchu
do vzduchu se dostávají vypařováním z vodní hladiny a z půdy množství vodní páry ve vzduchu pak dále podmiňuje vznik oblaků a srážek k měření vlhkosti se používá vlasový vlhkoměr a psychrometr (suchý a vlhký teploměr) mírou nasycení vzduchu vodní parou je relativní vlhkost - je to poměr mezi skutečným obsahem vodních par a maximálním možným obsahem par při dané teplotě relativní vlhkost se udává v % - 100% relativní vlhkost je např. při mlhách, pro člověka je optimální vlhkost okolo 60%, průměrná vlhkost je u nás nejvyšší v prosinci (93%) a nejnižší mezi dubnem až srpnem (76%) vlasový vlhkoměr – délka vlasu se v závislosti na teplotě mění. Světlý vlas mající při relativní vlhkosti 0% délku 15cm  je při vlhkosti 100% o 4mm delší. psychrometr - tvoří jej dva stejné teploměry, z níž jeden má čidlo suché (suchý teploměr) a měří teplotu vzduchu a druhý má čidlo obalené navlhčenou látkou (vlhký teploměr) a nižší teplotu kvůli vypařování vody z látky, z rozdílů údajů těchto teploměrů se určuje vlhkost vzduchu rosný bod - je teplota, při níž se pára obsažená ve vzduchu stane nasycenou

18 Atmosférické fronty studené fronty teplé fronty okluzní fronty
atmosférická fronta je přechodné pásmo mezi dvěma vzduchovými hmotami v atmosféře atmosférické fronty se dělí na : studené fronty teplé fronty okluzní fronty

19 Studená fronta je  atmosférické rozhraní, kdy na místo teplého vzduchu přichází studený vzduch protože studený vzduch je těžší, udržuje se při povrchu a zakliňuje se pod teplý vzduch, který je nucen stoupat vzhůru po ní nastává ochlazení v zimě přináší silné sněžení, pásmo srážek bývá široké km v létě přináší intenzivní bouřky, vydatné přeháňky a silný nárazovitý vítr, pásmo srážek bývá jen několik 10 kilometrů široké a srážky padají krátce

20 Teplá fronta je atmosférické rozhraní, které se pohybuje směrem do studenějšího vzduchu a za ní postupuje vzduch teplejší protože studený vzduch je těžší, udržuje se při zemském povrchu, zatímco přicházející teplý vzduch vyklouzává do vyšších vrstev atmosféry je na ní vázána mohutná oblačnost s dlouhotrvajícími srážkami až v 400 km pásmu postupuje pomalu (30 km/h při jejím přechodu může foukat silný vítr, díky kterému se otepluje

21 Okluzní fronta studené fronty se většinou pohybují rychleji než fronty teplé a pokud je v tlakové níži dostihnou a spojí se, vzniká fronta okluzní v ideálním případě bychom tedy měli zaznamenat počasí obou druhů front - nejdříve trvalé srážky teplé fronty, pak přeháňky ve skutečnosti bývá dlouhodobě špatné počasí

22 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.