Oběti koncentračních a vyhlazovacích táborů

Prezentace na téma: "Oběti koncentračních a vyhlazovacích táborů"— Transkript prezentace:

1 Oběti koncentračních a vyhlazovacích táborů

2 Koncentrační tábory Po porážce Německa nacházeli spojenečtí vojáci po celé Evropě strašlivé koncentrační tábory, což bylo zařízení sloužící k izolaci, terorizování a fyzické likvidaci a vyhlazování celých národů a národnostních skupin. V nich nacisté během 2.světové války věznili na 26 milionů lidí, kteří jim byli nepohodlní. Mezi nimi bylo několik milionů Židů. Nacisté vězně mučili, vykořisťovali, týrali je hladem a většinu z nich nakonec zavraždili v plynových komorách. První byly založeny v roce 1933 SA, SS a policií. Od roku 1942 podléhaly hospodářské správě SS a staly se dodavatelem německého zbrojního průmyslu a zásobárnou levných a bezprávných pracovních sil. Nejznámější koncentrační tábory: Mauthausen, Dachau, Treblinka, Majdanek, komplex táborů Osvětim, Buchenwald, Sochsenhausen, Terezín (konc.tábor a ghetto), Belzec, Chelmno, Sobibor a mnoho dalších.

3 Způsoby usmrcování: odstřelování - neefektivní, problémy s odstraňování mrtvých, nepohodlné 2. zavádění kysličníku uhelnatého do hermeticky uzavřeného prostoru - neúčinná metoda, náročná na čas 3. krystalická kyanovodíková sloučenina Zyklon B - v plynových komorách- velmi účinné Opatření proti uprchlíkům: - miniaturní minová pole - ploty s vysokým napětím - smečky zuřivých a hladových německých ovčáků a dobrmanů

4 Koncentrační tábory

5 Oběti - Počet mrtvých Židé 5,9 milionů Sovětští váleční zajatci 2–3 milionů Poláci 1,8 – 2 milionů Romové 220,000–1,500,000

6 Markéta Nováková Markéta Nováková se narodila 5. prosince 1922 v Bratislavě jako Markéta Drexlerová. Její otec byl novinářem, rodina se často kvůli jeho zaměstnání stěhovala. Od dvou let vyrůstala v Praze, v deseti letech se s matkou vrátila k příbuzným do Brna. Markétino spokojené dětství a mládí skončilo s nacistickou okupací - její rodiče byli Židé, a tak se jí dotkla veškerá protižidovská opatření. Musela v polovině šestého ročníku opustit brněnské reálné gymnáziumNásledující dvě sezony pracovala jako zemědělská dělnice, vykonávala práci také pro židovskou obec - roznášela obsílky k transportům. Ona sama s matkou a prarodiči musela nastoupit do transportu do Terezína v březnu 1942.

7 V terezínském ghettu díky kontaktům z dřívějška mohla nastoupit na zemědělské práce, což s sebou neslo určité výhodyV Terezíně uzavřela sňatek se svým přítelem Egonem Forscherem. Když byl Egon přikázán v roce 1944 do transportu na východ, Markéta se do něj také přihlásila. Ihned po příjezdu do Osvětimi-Birkenau byla od manžela oddělena, v transportu se však setkala se svou sestřenicí Ilsou , se kterou sdílela společný osud až do konce války. Přestože Markéta přijela do Osvětimi se zlomenou rukou, podařilo se jí shodou šťastných okolností projít Mengeleho selekcí a byla určena na práci. Po šesti týdnech byla na podzim roku 1944 deportována do městečka Bad Kudowa ve Slezsku jen pár kilometrů od českého Náchoda. Tam byly ženy z transportu internovány v lágru spadajícím pod koncentrační tábor Gross Rosen. Markéta pracovala v místní zbrojovce u frézy. Díky kontaktu s válečnými zajatci a nuceně nasazenými dělníky měla informace o blížící se frontě. V noci z 8. na 9. května velitelky SS jejich tábor opustily a Markéta spolu s dalšími vězeňkyněmi byla i díky pomoci českých povstalců z Náchoda osvobozena. Po válce se shledala se svým manželem a přestěhovala se za ním do Prahy. V „normálních" podmínkách však jejich vztah nevydržel. Markéta vystudovala obchodní školu a provdala se za bývalého politického vězně, se kterým se seznámila během ozdravného pobytu v Karlových Varech. Po únoru 1948 rodina přišla o manželův obchod s lahůdkami, Markéta pracovala jako účetní v textilním velkoobchodu, vychovala dvě děti.

8 Selekce u Mengeleho „Hned za těma sprchama a tím oblečením jsme přišly před takovej velkej stůl, kde uprostřed seděl Mengele. Kdo to byl, nemusím vykládat. A teď jsme k němu přišly a on se nás ptal, čím jsme. Jako zaměstnání. A já jsem řekla: Zahradnice. A jelikož jsme byly mladý a pravděpodobně tenkrát už, to bylo ve čtyřiačtyřicátým v říjnu, asi potřebovali pracovní síly, tak se na mě podíval, brejle jsem sundala… A udělal takhle a já jsem šla doleva. Co bylo doprava, jsem nevěděla. Teprve později jsem se dozvěděla, že ty, co šly doprava, šly do plynu.“

9 Zpracoval: Petr Prokop
Zdroje: