ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Zeměpisné souřadnice POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_04 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky se zeměpisným souřadnicovým systémem a významnými zeměpisnými body na zemském povrchu. METODICKÝ POKYN:

2 Pomocí zeměpisných souřadnic určujeme polohu bodů na zemském povrchu
Zemská osa je myšlená přímka, kolmá k rovině rovníku, procházející středem Země a oběma zeměpisnými póly Zeměpisné póly jsou myšlené body na severní a jižní polokouli, kde myšlená zemská osa protíná povrch Země Na severním zeměpisném pólu se Země otáčí proti směru, na jižním po směru pohybu hodinových ručiček Zeměpisné souřadnice

3 Poledníky Proložíme-li rovinu zemskou osou, dostaneme na obvodu zeměkoule, kde tato rovina protíná její povrch, myšlenou kružnici, kterou nazýváme poledníková kružnice Polovina této kružnice je poledník Kterýkoliv poledník je nejkratší spojnici pólu na povrchu Zemi a určuje proto vždy zeměpisný sever a jih Poledník, který prochází určitým bodem na zeměkouli, nazýváme místním poledníkem pro tento bod

4 Poledníky Pootočí-me li poledníkovou kružnici tohoto poledníku kolem zemské osy vždy o jeden stupeň, dostaneme celkem 180 poledníkových kružnic, to je 360 poledníku Tyto poledníky jsou číslovaný od základního poledníku směrem na východ i západ Protipoledník základního poledníku má tedy číslo 180 Rozdělíme li uhlovou vzdálenost mezi dvěma sousedními poledníky na 60 stejných dílků (minut) a každým tímto dílkem vedeme další poledník, dostaneme minutové poledníky

5 Zeměpisné souřadnice Základní poledník nebo též nultý poledník je poledník 0° - Prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii (dnes jižní předměstí Londýna), podle toho se nazývá též Greenwichský poledník Další poledníky jsou identifikovány pomocí úhlu, který svírají s tímto základním poledníkem (resp. úhlu, který jejich poloroviny svírají s polorovinou nultého poledníku), tento údaj se nazývá zeměpisná délka

6

7 Královská observatoř Greenwich

8 Zeměpisná délka Zeměpisná šířka
Značí se řeckým písmenem lambda (λ), měří se ve stupních Body ležící na východ od nultého poledníku tj. na východní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku východní (kladnou) - zkratka v.d. Body ležící na západ od nultého poledníku tj. na západní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku západní (zápornou) - zkratka z.d. Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku Jde o úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země Zeměpisná šířka se značí řeckým písmenem φ a měří se ve stupních

9 Základní poledník v Greenwichi

10 Zeměpisná šířka Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku (zkratka s. š., v anglické literatuře N) Body na jih od rovníku tj. na jižní polokouli mají jižní zeměpisnou šířku (zkratka j. š. nebo S). Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech (90º S nebo 90º J) Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní

11 Průměrné teploty na Zemi do velké míry závisí právě na zeměpisné šířce

12 Rovnoběžka je kružnice na povrchu koule se stejnou zeměpisnou šířkou φ
Je určena rovinou procházející zvoleným bodem rovnoběžně s rovinou rovníku Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka) směrem k pólům (bod), přičemž 60. rovnoběžka je rovna 1/2 délky rovníku Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky jako např. 10. rovnoběžka s. š., ovšem některé význačné mají svá vlastní jména

13 Významné rovnoběžky severní pól (rovnoběžka 90° severní šířky),
severní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky), obratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky), rovník (rovnoběžka 0°), obratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky), jižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky) jižní pól (rovnoběžka 90° jižní šířky)

14 Rovník Je průsečnice zemského povrchu s rovinou, procházející středem Země a kolmou k zemské ose Je to pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly Rovník rozděluje povrch planety na severní a jižní polokouli Délka zemského rovníku je asi km

15 Severní pól je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge Velitelem expedice byl norský polárník Roald Amundsen Výprava především prokázala, že na severu není pevnina, ale jen moře

16 Vzducholoď Norge

17 Dochovaný kotevní stožár na Špicberkách

18 Severní pól Robert Peary
Robert Edwin Peary byl dlouho pokládán za prvního pokořitele severního pólu, ke kterému mělo dojít 6. dubna 1909, výzkumy v 80. a 90. letech minulého století ovšem jeho úspěch zpochybnily Prvním Čechem na severním pólu byl v roce 1928 František Běhounek, který nad pólem přeletěl ve vzducholodi Italia Jeho prvenství zpochybnil Frederick Albert Cook, který tvrdil, že severního pólu dosáhl o rok dříve, 21. dubna 1908 (svoje prvenství mohl ale ohlásit teprve v roce 1909, neboť byl nucen v Arktidě přezimovat)

19 Robert Peary (1856 – 1920) Ve sporu o prvenství nakonec rozhodovala dánská komise, která označila za prvního člověka na severním pólu Pearyho Ovšem důkazy o jeho prvenství nejsou stoprocentní, neboť plechová krabice, kterou na pólu umístil se vinou pohybu ledové masy pohybuje

20 Severní pól Na Severním pólu (v oblasti Severního polárního kruhu) je Slunce trvale nad obzorem v letních měsících a trvale pod horizontem během zimních měsíců Východ Slunce nastává těsně před jarní rovnodennosti (19. březen), slunce pak během tří měsíců vystoupá do nejvyššího bodu nad obzorem kdy dojde k letnímu slunovratu (21. červen) a následně Slunce klesá k obzoru, kdy dojde k jeho západu při podzimní rovnodennosti (24. září) Doba, kdy je Slunce trvale nad obzorem se nazývá polární den, a doba, kdy je slunce pod obzorem se nazývá polární noc

21 Severní pól Mocnost (tloušťka) ledu na severním pólu se pohybuje kolem dvou až tří metrů Měření prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech snížila Mnozí to připisují vlivu globální změny klimatu, i když tento závěr je u části vědecké obce značně sporný Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu

22 1990 1999

23 Severní polární kruh je myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za letního slunovratu - tedy, kde Slunce za letního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za zimního slunovratu nevyjde nad obzor Jeho pozice je určena sklonem zemské osy, jenž je ovlivňován působením Slunce, Měsíce a ostatních planet Sluneční soustavy Za severním polárním kruhem žije pouze málo lidí Největšími městy jsou Murmansk s obyvateli a Norilsk se obyvateli, obě leží v Rusku Dalším významným městem je Tromsø ( obyvatel)

24 Murmansk

25 Tromsø

26 Obratník Raka je obratník na severní polokouli na Zemi, který se nachází na 23°27' severní šířky - jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu Zenit (nadhlavník) je bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem Je to průsečík kolmice na horizontální rovinu pozorovacího místa s nebeskou sférou Je pólem horizontální souřadnicové soustavy Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu V okolí obratníku Raka se podobně jako na jižní polokouli nachází nejvíce pouští na světě

27 Obratník Raka

28 Obratník Kozoroha je na Zemi obratník na jižní polokouli, který se nachází na 23°27' jižní šířky Jedná se o nejjižnější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok, a to v době zimního slunovratu V okolí obratníku Kozoroha se podobně jako na severní polokouli v oblasti obratníku Raka nachází nejvíce pouští na světě

29 Obratník Kozoroha

30 Jižní polární kruh je myšlená kružnice, která protíná všechna nejsevernější místa na jižní polokouli, z nichž lze vidět po 24 hodin Slunce za zimního slunovratu - tedy, kde Slunce za zimního slunovratu nezapadne za obzor, a na nichž Slunce za letního slunovratu nevyjde nad obzor Nynější geografická poloha jižního polárního kruhu je přibližně 66° 33′ 39″ jižní šířky Převážná část jižního polárního kruhu protíná Jižní oceán, menší část pak protíná pevninu Antarktidy

31 Jižní polární kruh

32 Jižní pól na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch
Prvním člověkem, který stanul na jižním pólu, byl norský polárník Roald Amundsen prosince 1911 Ve stejný okamžik se pokoušel dobýt jižní pól také Angličan Robert Falcon Scott Jeho expedice dorazila na točnu o měsíc později Při strastiplné zpáteční cestě se svou výpravou zahynul V současné době se na jižním pólu nachází trvale obydlená polární stanice Amundsen-Scott

33 Jižní pól Robert Falcon Scott Jižní pól se nachází ve výšce 2835 m nad mořem uprostřed v těchto místech rovného 2850 m silného ledového masivu Od postavení polární stanice jsou o jižním pólu známa některá klimatická data Zaznamenané teploty se pohybují mezi -82,2 a -13,6° C s průměrnou hodnotou -49° C Vítr zde fouká v průměru 5,5 m/s Roald Amundsen

34 Místo označující jižní geografický pól

35 Geodetický dóm focený ze samotného místa jižního pólu

36 Použité zdroje a literatura
Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Internetové zdroje:

37 Použité zdroje a literatura
SPOON, Silver. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SÁDOVSKÝ, Adam. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: OTAKAR, Přemysl. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CHRISO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: IDZKIEWICZ, Przemyslaw. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KRISTOF VT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KRISTOF VT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VFP15. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

38 Použité zdroje a literatura
FIALA, Anthony. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: FJELLHEISEN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WIKILAURENT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: THESEVENSEAS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MAULL, Henry; FOX, John. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SZACINSKI, Ludwik. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: LECHNER, Kuno. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: