Bilingvismus: jazykový a kognitivní vývoj

Prezentace na téma: "Bilingvismus: jazykový a kognitivní vývoj"— Transkript prezentace:

1 Bilingvismus: jazykový a kognitivní vývoj
Denisa Bordag Herder-Institut Universität Leipzig

2 Bilingvismus Podle výsledku:
Oba jazyky jako mateřské (stejná či téměř stejná úroveň) Podle způsobu osvojení: Simultánní osvojování dvou (či více) jazyků od narození Jak velký může být odstup mezi začátkem osvojování obou jazyků? Dominantní vs. nedominantní jazyk

3 Hlavní otázky Probíhá osvojování jazyka (jazyků) u bilingvních dětí stejně jako monolingvních, popř. jak se průběh odlišuje? Ovlivňuje bilingvismus kognitivní vývoj dítěte? Pokud ano, jak?

4 Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Podobnosti
Časový průběh nejdůležitějších vývojových fází: žvatlání (Oller et al., 1997) produkce prvních slov (Nicoladis & Genesee, 1997) růst celkové slovní zásoby (Pearson et al., 1997) a proporce slovních druhů (Nicoladis, 2001) vývoj morfosyntaxe (Paradis & Genesee, 1996) Přinejmenším v dominantním jazyce

5 Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Rozdíly
Menší slovní zásoba v jednotlivých jazycich Pozdější diskriminace fonémů Opoždění při osvojování minimálních slovních párů Transfer struktur; obzvlášť z dominantního do nedominantního jazyka (Gawlitzek-Maiwald &Tracy, 1996; Paradis & Genesee, 1996; Matthews & Yip, 2003; cf. Müller, 1999; Nicoladis, 2002) Mnoho těchto jevů vysvětlitelných na základě frekvence/množství inputu (input frequency) (Pearson et al., 1997; Marchman, Martínez-Sussman, & Dale, 2004)

6 Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Dodatečné schopnosti
Jak používat obou jazyků k dosažení komunikačního cíle? Bilingvní děti dokáží velmi záhy adekvátně a s ohledem na komunikačního partnera užívat obou jazyků (vs. mezery ve slovní zásobě) Socio-pragmatické aspekty komunikace Metajazykové myšlení

7 Specifika bilingvního jazykového vývoje
Pozdější diskriminace fonémů Opoždění při osvojování minimálních slovních párů

8 Exkurz do fonetiky Kategorialní vnímání fonémů

9 Percepce fonémů: Komputační problém
Úkol při osvojování: Roztřiď zvuky do kontrastivních kategorií (fonémů) Příklad: 23 akusticky rozdílných zvuků tvoří (clusters) 4 kontrastivní kategorie. Zvuky v jedné kategorii jsou vnímány jako identické. x x x x x x x x x x x C1 C2 x x x x x x x x x x x x x x x x x C3 x x x x C4 x x x x x x x x x x x x x x

10 Kategoriální percepce
Řada stimulů, jež tvoří kontinuum, je vnímána jako rozčleněná do několika málo kategorií, jejíž členové jsou vnímáni jako identičtí. Skutečné stimuly Kategoriální percepce stimulů

11 Voice onset time (VOT)‏
U konsonantů dochází k vytvoření striktury (překážky) v cestě výdechovému proudu. VOT je doba mezi uvolněním striktury a začátkem chvění hlasivek. pozitivní VOT: striktura se uvolí před zapojením hlasu negativní VOT: kmitání hlasivek začíná před uvolněním striktury kmitání hlasivek = zapojení hlasu

12 VOT: Kdy se rozkmitají hlasivky

13 Kategoriální vnímání

14 Diskriminace fonémů Jazyky mají různé inventáře fonémů
Dospělí mají obtíže rozlišovat mezi hláskami, které v jejich mateřském jazyce nemají distinktivní funkci, tj. nejsou samostatnými fonémy (např. angličtina /r/ - /l/ x japonština /l/)

15 Diskriminační schopnost u monolingvních dětí
Novorozené děti mají „universální“ diskriminační schopnost; mohou rozlišovat mezi všemi fonémy všech jazyků na světě → mohou si osvojit jakýkoliv jayzk Během prvního roku života se na základě inputu mění performance Děti se učí lépe rozlišovat mezi fonémy mateřského jazyka a ztrácejí schopnost rozlišovat mezi fonémy, které neslyší („Lernen durch Verlernen“ – „Učení se odnaučením“)

16 Angličtina /r/ - /l/ x japonština /l/)‏
Kuhl et al. (2006) Anglické a japonské děti mají mezi 6. a 8. měsícem stejnou schopnost rozlišovat mezi /ra/– /la/ Kolem měsíce se tato schopnost u japonských dětí zhoršuje, zatímco u anglických dětí se zlepšuje

17 Kotrasty v hindi a salish u anglických dětí
L1 salish a hindi: v jednom roce dokonalá schopnost rozlišovat mezi fonémy, jež jsou specifické jen pro Salish- und Hindi L1 angličtina: se stopajícím věkem schopnost rozlišovat mezi fonémy specifickými jen pro Salish und Hindi mizí (Werker & Tees, 1984) Salish – indiánský jazyk, Severní Amerika Hindi: alveolární [d] x retroflexní [D]

18 Dospělí bilingvní mluvčí
3 hypotézy: Bilingvní mluvčí mají jednu společnou fonetickou reprezentaci obou jazyků, jež se odlišuje od fonetické reprezentace každého z těchto jazyků (Flege, 1987, 1995; Flege, Munro & MacKay, 1995) Hranice mezi fonémovými kategoriemi bilingvních mluvčí vedou jinak, než jak je tomu u monolingvních mluvčí každého z obou jazyků Bilingvní mluvčí mají jen jednu fonetickou reprezentaci a to tu svého dominantního jazyka (Bosch, Costa & Sebastian- Galles, 2000) Bilingvní mluvčí mají dva oddělené, na sobě nezávislé fonetické systémy (Grosjean, 1997; MacLeod & Stoel- Gammon, 2005)

19 Osvojování vokálů španělsko-katalánských bilingvních dětí
---e E Є katalánština španělština /e/ - /Є/: kontrast specifický pro katalánštinu Katal. Spanisch Bilingual 4 Monate ja ja ja 8 Monate ja nein nein 12 Monate ja nein ja (Bosch & Sebastian-Galles, 2003)

20 Bilingvní děti Organizace fonetického prostoru („bilingual phonetic space“) trvá u bilingvních dětí déle, protože tento prostor je hustěji „osídlen“, resp. je komplexnější Problém: Frekvenční efekty: katalánské /Є/ má výrazně nižší frekvenci než španělské a katalánské e/E „The less frequent phone was amalgamated into the more frequent category“ (Burns et al., 2007)

21 Osvojování konsonantů francouzsko-anglickými bilingvními dětmi
Jen frekvenční efekt, nevypovídá nic o rozdílu mezi mono a bi: Burns et al. (2007) Výzkum schopnosti francouzsko-anglických bilingvních dětí rozlišovat voice onset time různých plosiv (s vysokou frekvencí) Francouzština ---ba II pa Angličtina ba II pha Výsledek: Bilingvní děti (10-12 měsíců) rozlišují hranice fonémů obou jazyků → žádné zpoždění vývoje

22 Asociativní učení slov
Habituační fáze Experimentální fáze /bi/ /di/ /bi/ /di/ Úkol: Učení slov se znělými plosivami /b/–/d/ (labial x alveolar): minimální slovní páry jako bih x dih Monol.: 17 měsíců Biling.: 20 měsíců Stager & Werker, 1997; Werker et al., 2002; Peter et al., 2004; Fennell, Byers-Heinlein & Werker, 2007

23 „Overhearing a language“
Dospělí, kteří do dvou let vyrůstali jako anglicko- hindští bilingválové a později byli v kontaktu jen s angličtinou, jsou po krátkém tréninku opět schopni rozeznávat kontrasty specifické pro hindi (Tees & Werker,1984; podobně také Au, Knightly, Jun & Oh, 2002; Oh, Jun, Knightly & Au, 2003) Korejské děti, které byly adoptovány do Francie, nejsou v dospělosti schopny rozlišovat mezi fonémy specifickými jen pro korejštinu (Ventureyra, Pallier & Yoo, 2004)

24 Exkurze: Metody výzkumu

25 EEG

26 High-amplitude sucking

27 Head-turn preference

28 Kognitivní schopnosti
Probíhá kognitivní vývoj bilingvních a monolingvních dětí odlišně?

29 IQ testy (I) starší studie
Bilingvismus má negativní vliv na kognitivní vývoj Bilingvismus má za následek sníženou inteligenci (z. B. Haugen,1956) „mental confusion“ (Saer, 1923; welština-angličtina)‏ ‘retarded’, ‘feeble-minded’, ‘handicapped’ in their mental growth (Saer 1924, Goodenough 1926, Thomson ) „If it were possible for a child to live in two languages, at once equally well, so much the worse. His intellectual and spiritual growth would not thereby be doubled, but halved.“ (Laurie 1893: 18)

30 IQ testy (I) pozdější studie
Bilingvismus ma pozitivní vliv na kognitivní vývoj Bilingvismus „zvyšuje mentální flexibilitu“ (Peal & Lambert, 1962; angličtina - francouzština) A bilingual child is […] a youngster whose wider experiences in two cultures have given him advantages which a monolingual does not enjoy. Intellectually his experience with two language systems seems to have left him with a mental flexibility, a superiority in concept formation, a more diversified set of mental abilities […] There is no question about the fact that he is superior intellectually. […] In contrast, a monolingual appears to have a more unitary structure of intelligence which he must use for all types of intellectual tasks (Peal and Lambert 1962:20)

31 IQ testy (II) Reliabilita studií (Hakuta,1986)
Bilingválové byli testováni v jazyce, který dobře neovládali Srovnávané skupiny nebyly dostatečně „stejné“ Socioekonomický status, vzdělání Děti imigrantů z nejnižších verstev byly srovnávány s monolingvními dětmi ze středních verstev Záměr vs. objektivita Bilingvismus může ovlivnit nonverbální kognitivní vývoj

32 Hypotézy o kognitivním vývoji bilingvních dětí
Zkušenost, že existují dvě možnosti, jak popsat svět, dává bilingvním mluvčím základ pro porozumění tomu, že tutéž věc je možné vidět ze dvou různých úhlů  bilingválové jsou flexibilnější ve vnímání a interpretaci (Peal & Lambert, 1962) Vzájemná interference mezi dvěma jazyky nutí bilingvály užívat strategie, které urychlují kognitivní vývoj (Ben-Zeev, 1977)

33 Kontrola/ regulace pozornosti
Patří k exekutivním funkcím/ kognitivní kontrola Funkce, kterými lidé řídí své chování s ohledem na podmínky, ve kterých se nacházejí: Určování cílů, plánování, rozhodování o prioritách, regulace emocí, oprava vlastního jednání apod. Přední lalok mozkové kůry (Cortex) Část mozku, která nejpozději dozrává a jejíž funkce se ve stáří nejdříve zhoršují Exekutivní funkce, především kontrola pozornosti, jsou ovlivňovány bilingvismem

34 Selekce jazyka u bilingvních mluvčích
Oba jazyky jsou simultánně aktivní, i když bilingvál právě užívá jen jeden z nich (e.g., Grainger & Beauvillain, 1987; Brysbaert, 1998; Kroll & Dijkstra, 2002)‏ Bilingválové musí neustále kontrolovat zaměření pozornosti na jeden ze dvou „soutěžících“ jazykových systémů, aby mohli plynně mluvit zvoleným jazykem Bilingválové neustále trénují zaměřování pozornosti na jeden či druhý jazyk. Schopnost regulovat a kontrolovat pozornost je u nich obzvlášť vyvinutá a zlepšuje jejich kognitivní kontrolu, jež se pak může uplatnit i v jiných, nejazykových, oblastech

35 Selekce jazyka u bilingvních mluvčí
Z prezentace E. Bialystok

36 Experimenty s počítáním: Bonbóny

37 Experimenty s počítáním: Věže (I.)

38 Experimenty s počítáním: Věže (II.)

39 Experimenty s počítáním: Shrnutí
Počítání malého množství předmětů → pouhé určení počtu úkol s věžemi navíc: zavádějící informace (o výšce), jež má přitahovat pozornost a tvořit možnou, leč nesprávnou alternativu ke správné odpovědi Bilingvní děti mají lepší schopnost zaměřit pozornost na správnnou informaci (počet) a ignorovat informaci zavádějící (výšku)

40 Experimenty s obrázky: „Embedded Figure Test“
Perceptuální analýza komplexního obrazce Cíl: najít jednoduchou část

41 Dům

42 Stan

43 Výsledky Bilingvní a monolingvní děti ve věku 5;6 (Bialystok & Shapero, 2005) Žádný rozdíl mezi skupinami

44 Experimenty s obrázky: „Ambiguous Figure Reversal“
Testuje schopnost alternativní interpretace dvojznačných obrázků (tato schopnost se objevuje kolem 6 let)

45

46 “rat” “man”

47 * Výsledky: „Ambiguous Figure Reversal“
Bilingvní děti častěji než monolingvní rozeznají oba obrázky(Bialystok & Shapero, 2005)

48 Figure: Embedded vs. Reversal
Analýza obrázku za účelem najít schovaný komponent (žádné řešení konfliktu) Nalezení významu, jenž je v konfliktu s aktuální interpretací Je třeba se přestat soustředit na kachnu, abychom mohli vidět zajíce

49 Výhody bilingvalismu Výhody v selektivním zaměření pozornosti byly pozorovány U bilingvních dětí U starších bilingválů (Bialystok et al., 2006) U mladých dospělých bilingválů jen při velmi náročných úkolech Bilingvní mluvčí jsou oproti monolingvním ve výhodě jen, jsou- li nároky na mentální zpracování úkolu velmi vysoké, nebo pokud jsou „ressources“ probandů velmi nízké; v ostatních případech řeší monolingválové a bilingválové úkoly stejně dobře U dětí se exekutivní kontrola teprve vyvíjí Starší lidé disponují redukovanými „ressources“ pro exekutivní kontrolu (normální důsledek stárnutí (Daniels, Toth & Jacoby, 2006)); redukce „ressources“ zvyšuje relativní náročnost zpracování => zvýhodnění bilingválů (Bialystok et al., 2004)

50 Shrnutí Vývoj jazyka probíhá u monolingvních a bilingvních dětí přibližně stejně Někdy lze pozorovat mírné opoždění v jazykovém vývoji bilingvních dětí (diskriminace fonémů), to se však velmi rychle vyrovnává (během několika měsíců) Bilingvismus má pozitivní vliv na určité aspekty kognitivního vývoje, např. kontrola pozornosti

51 Děkuji!

52 Referenzen (1.) Au,T.K. & Glusman, M. (1990). The principle of mutual exclusivity in word learning: To honor or not to honor. Child Development, 61, Au, T.K., Knightly, L.M., Jun, S.-A., & Oh, J.S. (2002). Overhearing a language during childhood. Psychological Science, 13, 238–243. Ben-Zeev, S. (1977). The influence of bilingualism on cognitive strategy and cognitive development. Child Development, 48, Bialystok, E., Craik, F.I.M., & Ryan, J. (2006). Executive Control in a Modified Antisaccade Task: Effects of Aging and Bilingualism. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 32(6), Bialystok, E. & Shapero, D. (2005). Ambiguous benefits: the effect of bilingualism on reversing ambiguous figures. Developmental Science, 8, Bialystok, E. & Martin, M.M. (2004). Attention and inhibition in bilingual children: evidence from the dimensional change card sort task. Developmental Science, 7, Bosch, L., Costa, A., & Sebastián-Gallés, N. (2000). First and second language vowel perception in early bilinguals. European Journal of Cognitive Psychology, 12, 189–221. Bosch, L. & Sebastián-Gallés, N. (2003). Simultaneous bilingualism and the perception of a language-specific vowel contrast in the first year of life. Language and Speech, 46, Brysbaert, M. (1998). Word recognition in bilinguals: Evidence against the existence of two separate lexicons. Psychologica Belgica, 38, 163–175. Burns, T. C., Yoshida, K. A., Hill, K., & Werker, J. F. (2007). The development of phonetic representation in bilingual and monolingual infants. Applied Psycholinguistics, 28(3), 455–474.

53 Referenzen (2.) Daniels, K., Toth, J., & Jacoby, L. (2006). The aging of executive functions. In: E. Bialystok & F.I.M. Craik (Eds.), Lifespan cognition: Mechanisms of change (pp ). New York: Oxford University Press. Fennell, C.T., Byers-Heinlein, K., & Werker, J.F. (2007).  Using speech sounds to guide word learning: The case of bilingual infants. Child Development, 78, Flege J. A. (1987). Critical period for learning to pronounce foreign languages?. Applied Linguistics, 8, 162–177. Flege, J.E. (1995). Second Language Speech Learning: Theory, Findings and Problems. In: W. Strange (Ed.), Speech Perception and Linguistic Experience: Theoretical and Methodological Issues in Cross-Language Speech Research (pp ). Timonium: York Press. Flege, J.E., Munro, M.J., & MacKay, I.R.A. (1995). Effects of age of second language learning on the production of English consonants. Speech Communication, 16, 1-26. Gawlitzek-Maiwald, I. & Tracy, R. (1996). Bilingual bootstrapping. Linguistics, 34, 901- 926. Grainger, J. & Beauvillain, C. (1987). Language blocking and lexical access in bilinguals. Quarterly Journal of Experimental Psychology, 39A, Grosjean, F. (1997). The bilingual individual. Interpreting, 2, Hakuta, K. (1986). Mirror of Language: The debate over Bilingualism. New York: Basic Books. Halberda, J. (2003). The development of a word-learning strategy. Cognition, 87(1), B23-B34. Haugen, E. (1956). Bilingualism in the Americas: A Bibliographie and Research Guide. Alabama: Univ. of Alabama Press. Kroll, J.F. & Dijkstra, A.F.J. (2002). The bilingual lexicon. In R.A. Kaplan (Ed.), The Oxford Handbook of Applied Linguistics (pp ). Oxford: Oxford University Press. Kuhl, P. K., Stevens, E., Hayashi, A., Deguchi, T., Kiritani, S., & Iverson, P. (2006). Infants show a facilitation effect for native language perception between 6 and 12 months. Developmental Science, 9, F1–F9.

54 Referenzen (3.) MacLeod, A. A., & Stoel-Gammon, C. (2005). Are bilinguals different? What VOT tells us about simultaneous bilinguals. Journal of Multilingual Communication Disorders, 3, 118–127. Macnamara, J. (1966). Bilingualism and primary education. Edinburgh: Edinburgh University Press. Macnamara, J. (1967). The Bilingual’s Linguistic Performance. Journal of Social Issues, 23, Marchman, V. A., Martínez-Sussmann, C., & Dale, P. (2004). The language-specific nature of grammatical development: Evidence from bilingual language learners. Developmental Science, 7, Markman, E. M., Wasow, J. L., & Hansen, M. B. (2003). Use of the mutual exclusivity assumption by young word learners. Cognitive Psychology, 47, Matthews, S., & Yip, V. (2003). Relative clauses in early bilingual development: Transfer and universals. In A.G. Ramat (Ed.), Typology and Second Language Acquisition (pp ). Berlin: Mouton de Gruyter. Müller, N. (1999). Transfer in bilingual first language acquisition. Bilingualism: Language and Cognition, 1, Nicoladis, E. & Genesee, F. (1997). Language development in preschool bilingual children, Journal of Speech-Language Pathology and Audiology, 21, Nicoladis, E. (2001). Finding first words in the input. In J. Cenoz & F. Genesee (Eds.), Trends in Bilingual Acquisition (pp ). Amsterdam: John Benjamins. Nicoladis, E. (2002). What's the difference between "toilet paper" and "paper toilet"? French-English bilingual children's crosslinguistic transfer in compound nouns. Journal of Child Language, 29,

55 Referenzen (4.) Oh, J.S., Jun, S.-A., Knightly, L.M., Au, T.K. (2003). Holding on to childhood language memory. Cognition, 86, B53–B64. Oller, D. K., Eilers, R. E., Urbano, R., & Cobo-Lewis, A. B. (1997). Development of precursors to speech in infants exposed to two languages. Journal of Child Language, 24, 407- 425. Paradis, J. & Genesee, F. (1996). Syntactic acquisition in bilingual children: Autonomous or interdependent? Studies in Second Language Acquisition, 18, 1-25. Pater, J., Stager, C. L., & Werker, J. F. (2004). The perceptual acquisition of phonological contrast. Language, 80, 384–402. Peal, E. & Lambert, W. (1962). Relation of bilingualism to intelligence. Psychological Monographs, 76, Pearson, B.Z. Fernández, S.C., Lewedag, V., & Oller, D.K. (1997). The relation of input factors to lexical learning by bilingual infants (ages 10 to 30 months). Applied Psycholinguistics, 18, Saer, D.J. (1923). The effect of bilingualism on intelligence. British Journal of Psychology, 14, Stager, C. L., & Werker, J. F. (1997). Infants listen for more phonetic detail in speech perception than in word- learning tasks. Nature, 388, 381–382. Ventureyra, V. A. G., Pallier. C., Yoo, H.-Y. (2004). The loss of first language phonetic perception in adopted Koreans. Journal of Neurolinguistics, 17, 79–91. Werker, J. F. & Tees, R. C. (1984). Cross-language speech perception: Evidence for perceptual reorganization during the first year of life. Infant Behavior and Development, 7, 49- 63. Werker, J. F., Fennell, C. T., Corcoran, K. M., & Stager, C. L. (2002). Infants’ ability to learn phonetically similar words: Effects of age and vocabulary. Infancy, 3, 1–30. Zelazo, P.R., Kearsley, R.B., & Stack, D.M. (1995). Mental representations for visual sequences: Increased speed of central processing from 22 to 32 months. Intelligence, 20,