Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství

Prezentace na téma: "Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství"— Transkript prezentace:

1 Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství
VY_32_INOVACE_19_19 Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství

2 Název materiálu: Od masopustu k Velikonocům
Anotace: Prezentace nabízí podrobnější seznámení se s obdobím od masopustu po Velikonoce. Přibližuje lidové zvyky, tradice z různých oblastí naší vlasti, objasňuje význam názvů jednotlivých postních nedělí. Autor: Mgr. Ivana Vaňková Jazyk: čeština Očekáváný výstup: žák vyjmenuje příklady významných osobností a zvyklostí, popíše kulturní život v místě bydliště a okolí, zdůvodní, proč je třeba dodržovat místní tradice Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: masopust, Popeleční středa, postní neděle, postní jídlo, Morana Druh učebního materiálu: prezentace Druh interaktivity: aktivita Cílová skupina: žák, skupina žáků Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň

3 Od masopustu k Velikonocům
Zvyky, tradice lidová moudrost

4 Masopust Třídenní svátek
Slavil se ve dnech, které předcházely Popeleční středě Masopustní neděle mohla připadnout na dny mezi 1. únorem až 7. březnem (souviselo to s datem Velikonoc) Masopust se slavil od nejchudších vrstev až po panovníka

5 Příprava masopustu a masopustní zábava
„tučný čtvrtek“, „tučňák“ – zabíjačka, vepřová pečeně Neděle – vydatný oběd, tanec, muzika až do rána Pondělí - pokračování zábavy – tanec, muzika Úterý – průvody maškar po vesnici

6 Masopustní zvyky a tradice
Masopustní divadelní představení Stínání kohouta Babský mlýn Pochování basy Zábava „šedivek“ Nesmělo se tancovat a bavit se přes půlnoc

7 Popeleční středa Je nazývána také: Škaredá, Černá, Bláznivá
Tímto dnem začíná období čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi Mnozí lidé se přizpůsobovali i oděvem V kostele byl hlavní obraz na oltáři až do Bílé soboty zakryt fialovým „hladovým“ plátnem

8 Postní doba Období čtyřicetidenního půstu od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního Uvádí se šest postních nedělí: Černá – Invocabit Pražná – Reminiscere Kýchavná – Oculi Družebná – Laetare Smrtná – Judica Květná - Palmarum

9 1. neděle postní Přívlastek „černá“ získala pravděpodobně proto, že se ženy halily do černých šátků Jiné označení je „pučálka“ které vzniklo podle jídla z namočeného a usmaženého hrachu Objevuje se i označení „liščí“, kvůli preclíkům, které hospodyně pekly v noci a ráno dětem řekly, že je tam nechala liška

10 2. neděle postní „pražná“ podle postního jídla pražma, který se připravoval pražením nedozrálého obilí

11 3. neděle postní Podle pověry, kolikrát kdo tento den kýchne, tolik roků bude ještě živ, se jí říkalo „kýchavná“

12 4. neděle postní Ten den bylo možné uvolnit postní kázeň
Fialové roucho v kostele krátkodobě nahrazeno růžovým Název „družebná“ vznikl od družby, kdy se lidé mohli sejít a pobavit se Další názvy: růžová, růžebná, středopostí Družba se ženichem tento den navštěvovala dům nevěsty a domlouvala námluvy

13 5. neděle postní V kostele se na oltáři zahalovaly kříže
Tuto neděli se vynášela a byla hozena do potoka Morana – Mořena – Mařena. Toto mělo symbolizovat konec zimy a začátek jara Někde vynášel smrtku chudý chlapec, někde děvčata, jinde musel zapojit každý z domácnosti

14 6. neděle postní Tento den se připomíná památka vjezdu Krista do Jeruzaléma Název „květná“ je připisován květům, kterými byl Kristus při vjezdu vítán Tento den se v kostele světí kočičky, které se pak zastrkovaly za domácí kříž i na kraj pole, vytíraly se s nimi oči, polykaly se na ochranu před nachlazením

15 Pašijový týden Poslední týden čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi
Sazometná středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční Pondělí velikonoční