Linux pro lokální stanice Případová studie č. 2 Petr Pechek Jan Kučera.

Prezentace na téma: "Linux pro lokální stanice Případová studie č. 2 Petr Pechek Jan Kučera."— Transkript prezentace:

1 Linux pro lokální stanice Případová studie č. 2 Petr Pechek Jan Kučera

2 Úvod  Linux = jádro operačního systému  GNU = nástroje a knihovny pro použití systému  Často označení Linux = celý systém GNU/Linux  známým příkladem svobodného softwaru a Open source vývoje  celý jeho zdrojový kód volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat.  Zpočátku vyvíjen a používán nadšenci, později podpora velkých společností  poslední dobou získává popularitu i na desktopovém trhu

3 Úspěch Linuxu díky:  nezávislosti na dodavateli  nízkých nákladech  Flexibilitě  Bezpečnosti  spolehlivosti.

4 Historie -1965 se Bellovy laboratoře spojily s GE a MIT na vývoji nového OS se sdílením času MULTICS 1969 Bellovy laboratoře svou spolupráci na projektu ukončily Programátorům chybí vývojové prostředí a proto, Ken Thompson, napsal v assembleru na nepoužívaném minipočítači PDP-7 omezenou verzi systému MULTICS -k Thonmpsonovi se posléze připojil nejprve Dennis Ritchie a později celé oddělení. jméno UNIX navrhl další z vývojářů, Brian Kernighan, jako slovní hříčku na jméno MULTICS 1974 publikace zprávy o UNIXU mnohé univerzity požádaly Bellovy laboratoře o kopii UNIXu pro výukové účely v roce 1978 verze UNIX Version 7, má všechny podstatné vlastnosti současných systémů UNIX, zachovává původní jednoduchost a čistotu návrhu

5 Historie – volně šířitelné systémy Richard M. Stallman, v průběhu sedmdesátých let jedním z nejproduktivnějších členů Laboratoří umělé inteligence na MIT, kde pracoval na výzkumu a vývoji v oblasti překladačů, editorů a operačních systémů v roce 1982 prodán laboratorní operační systém, na jehož vývoji se podílel, Stallman opustil své zaměstnání Rozhodl se vytvořit nový operační systém, který by mohl kdokoli používat a upravovat Jako model byl zvolen systém UNIX Po dvou letech práce Stallman vytvořil GNU Emacs, programovatelný editor pro UNIX -založil Free Software Foundation (nadaci pro vývoj volného software)

6 Historie – další vývoj V červnu 1993 USL koupena firmou Novell, současně přešlo na Novell také právo používat ochrannou známku UNIX. V listopadu 1993 přenechal Novell ochrannou známku UNIX sdružení X/Open v roce 1995 prodal zdrojové texty systému firmě SCO. V budoucnu bude zřejmě další vývoj UNIXu řízen sdružením The Open Group.

7 Distribuce systému Linux Binární distribuce Zdrojové distribuce Live distribuce Mini distribuce

8 Binární distribuce Caldera Network Desktop, OpenLinux Debian GNU/Linux Mandriva Redhat Linux Slackware Linux SuSe Linux Turbo linux

9 Zdrojové distribuce Gentoo GNU/Linux Source Mage GNU/Linux

10 Live a mini distribuce Live distribuce = distribuce spustitelná bez instalace na HDD Mini distribuce = malá distribuce, bez velkeho uzivatelskeho komfortu, Brutalware I a II, Damn Small Linux, Monkey – mini Linux

11 Instalace Linuxu Textová Grafická - pomocí programu DrakeX nebo jiný

12 Instalace Mandriva Linuxu 2006 Výběr jazyka instalace a prostředí Volba rozdělení disku Heslo superuživatele „root“ Výběr zavaděče systému (LILO), nutná podmínka Aktualizace a restart systému

13 Instalátor Mandriva Linux 2006 Zdroj: ftp://mandriva.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdv-2006cz_1_Pouzivame_Mandriva_Linux.pdfftp://mandriva.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdv-2006cz_1_Pouzivame_Mandriva_Linux.pdf

14 Správa paměti v systému Linux Virtuální adresování paměti Odkládací prostor na disku – Swap Disková vyrovnávací paměť Vlastní diskový oddíl Soubor na oddíl se systémem

15 Grafické prostředí Linuxu GDE Gnome

16 KDE Kompletní grafické rozhraní pro správu systému a práci s ním Obsahuje konfigurační nástroje Programy pro tvorbu grafiky (gimp), prohlížeče internetu apod.

17 Ukázka vzhledu KDE ftp://mandriva.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdv-2006cz_1_Pouzivame_Mandriva_Linux.pdf

18 Gnome Podobné nástroje jako v KDE

19 Viry ve Windows Jako viry se zpravidla označují programy, šířící se ve spustitelných aplikacích šíří se i pomocí maker v dokumentech Microsoft Word, Excel PowerPoint, díky některým vlastnostem programů Microsoft Outlook a Outlook Express se viry šíří také e-mailem Viry určené pro Windows nemohou na Linuxu fungovat Novější systémy Microsoft Windows 2000 a Windows XP mají podobný systém oprávnění jako Linux ALE dodávají se v nezabezpečeném stavu, kdy jediným uživatelem systému je správce, jako správce by majitel systému měl pracovat jen výjimečně

20 Viry a Linux Jsou neperspektivní, narazí na systém oprávnění Problém pro viry: podpora mnoha platforem, kromě x86 je to také například PowerPC, MIPS, Alpha, ARM a mnoha dalších… nutnost specializace na jednu platformu, zcela univerzální šíření je možné jen ve zdrojovém tvaru s kompilací na cílovém stroji aplikace dodávané Linuxovými distributory jsou digitálně podepsané, lze ověřit, že v instalačním balíku nebyly provedeny žádné změny

21 Viry - červy 3 červy pro Linux Bliss - byl laboratorním experimentem a stal se reklamou pro antivirovou firmu McAfee, která ho „objevila“ několik měsíců po veřejném představení v programátorské elektronické konferenci Bliss nikdy nedoznal žádného rozšíření. Slapper napadal některé verze webového serveru Apache, používající zranitelnou verzi šifrovací knihovny OpenSSL může systém napadnout, jen když je na serveru přítomen kompilátor GCC, a tento kompilátor musí být spustitelný uživatelem, pod kterým běží Apache Linux/Ramen napadá některé starší nezabezpečené systémy Red Hat

22 Sytém souborů Společný kořenový adresář pro všechny disky a diskové oddíly – root / Připojení disků pomocí přípojných bodů Příkazem mount a unmout (odpolení) Připojení diskety mount /mnt/floppy /

23 Kořenový svazek „root“ Neobsahuje žádné soubory, kromě standardního obrazu systému /wmlinuz Vše je v adresářích Struktura adresářů by měla být daná

24 Adresáře v kořenovém adresáři /binPříkazy potřebné pro zavedení systému a pro práci běžných uživatelů po jeho zavedení. /sbinStejné jako u adresáře /bin. Příkazy v tomto podadresáři ale nejsou určeny běžným uživatelům, i když je též mohou použít (je-li to nutné nebo možné). /etcKonfigurační soubory specifické pro daný počítač. /rootDomovský adresář superuživatele. /libSdílené knihovny pro programy v kořenovém souborovém systému. /lib/modulesZaváděcí moduly jádra systému –důležité pro zotavení systému /devSpeciální soubory. /tmpDočasné soubory. /bootSoubory, jež používá zavaděč operačního systému, např. LILO. I obrazy jádra /mntPřípojné místo pro dočasná připojení dalších systémů souborů správcem systému. /proc, /usr, /var, /home Přípojná místa pro další souborové systémy. zdroj: http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/02/020-03.htm

25 Děkuji za pozornost Zajímavé odkazy: www.root.cz www.abclinuxu.cz www.linux.cz www.mandrivalinux.cz www.suse.cz