Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná

Prezentace na téma: "Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná"— Transkript prezentace:

1 Vítáme Vás na Informačním oddělení Regionální knihovny Karviná

2 Historie knihoven a knihovnictví

3 Předpoklady vzniku knihy
Písmo a psací látky - složitý a dlouhý vývoj - písmo je jedním z pozoruhodných výtvorů lidského ducha, fixuje sdělení a vzpomínky - zachovává jazyky národů, které již neexistují - potřeba komunikace je úzce spjata s výtvarným projevem - nelze přesně určit, kdy přesně se již jednalo o písmo a kdy o umělecký projev - písmo se vyvíjelo 5 tisíc let a vyvíjí se dodnes

4 Vývoj psací techniky Na počátku stály pamatovací neboli mnemotechnické
značky, které měly především praktický ráz. Číselné vztahy a pojmy (Čína, Střední a Jižní Amerika) - např. uzly na šňůrkách nazývané Kipu, význam měla i vzdálenost mezi uzly. Podle nových výzkumů bylo zjištěno, že Kipu nesloužilo jen k statistickým potřebám, ale i pro záznam textů Zářezy na hůlkách (Řím) - byly platné jako stvrzenka o zaplacení daní

5 Vývoj písma v jednotlivých zemích
Egypt Obrázkové písmo vývojem přechází v hláskové. Jedna hláska = jeden znak Hieroglyfické písmo, slouží především k monumentálním nápisům. Zjednodušení písma na hieratické písmo knězích a démonické písmo lidové Zjednodušení přinesla výroba papyru a také výroba svitků kolem roku – 1500 před naším letopočtem. Mezopotámie Písmo Sumerů je písmo klínové Odlišnost je v psací látce, kterou je u Sumerů hliněná tabulka Klínové písmo se vyvíjelo 3 tisíciletí Písmo klínové rozluštil profesor Bedřich Hrozný Egyptské písmo však bylo dokonalejší

6 Vývoj knihovnictví ve středověku
Ve středověku knihy vznikaly ručně v tzv. skriptoriích. Tato skriptoria byla především soustředěná u klášterů. Kniha dostává tvar kodexu Výroba knihy byla zdlouhavá práce při niž uplatnili svá zaměstnání písaři, iluminátoři, knihvazači a rubrikátoři Psacími látkami středověku byly pergameny nebo palimpsesty Středověké knihy nekladly důraz na původnost textu spíše reprezentovaly své majitele

7 Počátky knihtisku V prvopočátcích se používaly matrice ze dřeva, pálené hlíny a okrajově se používala i měď Nejvýznamnější osobnost, která má zásluhy na vzniku knihtisku je Johannes Gutenberg. Zabýval se výrobou matric pro tištění z kovu Roku 1453 světlo světa spatří první tištěná bible a to právě zásluhou Gutenberga Za první tištěnou knihu v českých zemích je považována Kronika Trojánská jež byla vydána v Plzni. Tento latinský překlad je datován svým vznikem na rok 1468

8 Významní čeští knihtiskaři
Jiří Melantrich z Aventina ( ) Daniel Adam z Veleslavína ( ) Jan Blahoslav ( ) Václav Matěj Kramerius ( )

9 Renesanční knihovny předbělohorské doby
Pražská metropolitní kapitulní knihovna - Nejvýznamnější církevní knihovna - Rukopisné fondy budované od 10. století - Více jak tištěných knih - Jan Hartemberger z Lokte daroval 172 rukopisů - Jiří Barthold Montana z Brejtenbergu daroval knihovně 93 kodexů

10 Renesanční knihovny předbělohorské doby
Břevnovská benediktinská knihovna Břevnovský klášter založen již roku 993 Ztráta knihovny za husitských bouří Dochováno jen 28 prvotisků Spolupráce s klášterem v Broumově Vzácný kodex Gigas ( největší rukopisná kniha)

11 Renesanční knihovny předbělohorské doby
Strahovská knihovna Strahovský klášter založen roku 1143 Po husitských válkách dochováno minimum Obnovitel knihovny Jan Lohelius Spisy zachovány v originálních renesančních vazbách Knihovna řádu Premonstrátů

12 17. Století doba temna Třicetiletá válka úpadek knihtisku, doba inkvizice. Poněmčování literatury, odchod knihtiskařů do zahraničí Gotická písma, švabach a fraktura Barokní sloh se uplatňuje hlavně v obsahu a výzdobě Nejvýznamnější jezuitská tiskárna – Svatováclavská bible

13 Zámecké a měšťanské knihovny v dobách humanismu
Knihovna Jana z Rabštejna Knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic Knihovna Alexia z Třeboně Knihovna Václava z Rovného Knihovna Jana Žáka Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic

14 Šlechtické knihovny Kvalita obsahu a vazeb těchto knih prudce převyšuje kvalitu knih z ostatních knihoven Knihovna Petra Voka posledního z Rožmberků Knihovna Karla staršího ze Žerotína Kralická knihovna Jednoty bratrské Knihovna Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (z rodu Lobkoviců)

15 Zámecké knihovny 17.-19. století
Buchlovská knihovna (nejstarší, uložená v gotickém hradním paláci) Knihovna olomouckého arcibiskupství v Kroměříži Knihovna zámku Mikulov Hradní knihovna v Křivokládě Nosticova knihovna na Malé Straně Palácová knihovna Kinských na Staroměstském náměstí Dačická knihovna

16 Počátky veřejných knihoven v Čechách
Vznik Pražské univerzitní knihovny Vznik knihoven vědeckých ústavů Vývoj pokračuje až do roku 1918 Zámecké a klášterní knihovny jen pro úzký okruh uživatelů Doba Marie Terezie a Josefa II. – rozšiřování vzdělanosti pro širší vrstvy Snaha zpřístupnění knižního bohatství minulosti, ale i přítomnosti

17 Univerzitní knihovna 1773 nejdůležitějším okamžikem chápeme založení a zpřístupnění této knihovny 1777 ke Klementinu připojena Karolínská knihovna Spravována klementinským exjezuitem Charuelem a karolinským Mendem 18. století obrovský příliv knih ze zrušených klášterů 1801 knihovna čítá na 147 tisíc svazků V roce 1920 je to již 400 tisíc svazků, včetně 4 tisíc rukopisů a 1 600 prvotisků.

18 Univerzitní knihovna Olomouc
1775 se datuje založení UK jako veřejného ústavu Existence od roku 1566, kdy byla založena Olomoucká Jezuitská kolej Za třicetileté války okupována Švédy – pozastaven růst Fondy z 5 zrušených jezuitských knihoven a 34 moravských klášterů 1807 povinný výtisk z Moravy a některých obdobích i Slezska

19 Univerzitní knihovna Brno
Jako univerzitní ústav zřízena univerzitou až v roce 1919 1770 zřízena Hospodářská společnost pro Moravu. 1883 otevřena knihovna k obecnému užívání 1899 knihovna vystupuje samostatně jako Zemská knihovna Moravská počátek 20. století – vzrůstá kulturní autorita knihovny.

20 Soukromá společnost nauk
Přepokládaný vznik roku 1769 Nejvýznamnější osobností Ignác Rytíř Born Sdružují se zde přední čeští badatelé jako G. Dobner, F. M. Pelcl, M. A. Voigt, J. Dobrovský, K. R. Unra 1790 společnost povýšena císařem Leopoldem II na Královskou českou společnost nauk dnes začleněna do Základní knihovny Akademie věd ČR

21 Veřejná vědecká knihovna v Těšíně
1802 – iniciativa Leopolda Jana Šeršníka Královský úřad v Opavě, ani Moravské gubernium – nemají pro tuto knihovnu pochopení vytváření osobní nadace, která by knihovnu zachovala i po jeho smrti jako majetek města Těšína 1824 – 12 tisíc svazků filozofických, teologických, právnických, pedagogických i jiných spisů.

22 Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin
Zaměřeny především na odbornou, vědeckou literaturu, díla klasiků minulosti i své doby Beletrie vesměs nebyla veřejnosti přístupná Zájem o knihy chtěli pokrýt knihkupci, v Praze, Brně, Plzni Nakladatelé zřizovali půjčovny a čítárny knih a novin. Z důvodu cenzury zakázána francouzská literatura Wolfgang Gerle založil jako první roku 1772 LEARNED CLUB – nakonec upadl díky nedostatku financí

23 Výčet nejznámějších čítáren v Čechách
1781 zřízena čítárna knih a časopisů Ondřeje Gerleho půjčovna knih závodu Františka Haase 1811 půjčovna Barthova v Železné ulici 1843 Zápůjční knihovna synů Bohumila Haase 1774 otevírá čítárnu Jakub Bianchi v Brně Johann Georg Gastl vlastnil na 922 knih 1811 Josef Georg Trassler – v roce tisíc svazků Hudební půjčovna i v Brně Půjčovny také v Plzni, Opavě, Českých Budějovicích

24 Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v létech 1918-1938
V českých zemích rozsáhlá síť knihoven 1910 v Čechách 4451 všeobecně přístupných lidových knihoven z toho 3 883 českých a 566 německých Na 100 obyvatel české národnosti připadalo 30 svazků knih v českém jazyce Výpůjčky – 2 a půl miliónů svazků čeští čtenáři za rok 15. březen 1919 Morava a Slezsko – 2 155 veřejných knihoven Snaha o zákonnou úpravu veřejného knihovnictví Vše poznamenáno vlivem anglo-amerického a skandinávského knihovnictví Snaha vymanit se z vlivů německo-rakouských vzorů L. J. Živný propaguje s výhradami desetinné třídění, usiluje o domácí bibliografický ústav Poslední etapa přípravy zákona od 14. října 1918 – Knihovnický odbor Osvětového svazu

25 Založení československé národní knihovny
Po roce 1918 snaha o Národní knihovnu, která by zahrnovala vše co se týká jak původem tak obsahem Československa. Využití pro uživatele bylo velmi omezené Myšlenka Z. V. Tobolky - Veřejné a univerzitní knihovny – nápad však jen z poloviny splňoval požadavky pro NK 1935 NK plní svoji funkci v plném rozsahu a dostává povinný výtisk Její založení je spojeno s oslavou 75. narozenin Tomáše Garyka Masaryka

26 Národní knihovna České Republiky
Je centrální knihovnou České Republiky Vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven Její knižní fond je univerzální, uchovává i speciální sbírky a konzervační fond Samostatnou součástí je Slovenská knihovna Zřizovatelem je Ministerstvo kultury Je největší a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven Celkem uchovává a zpřístupňuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem titulů V knihovně je registrováno ca čtenářů. V současnosti sídlí knihovna v historické jezuitské koleji Klementinu v Praze na Starém Městě

27 Nádvoří Klementina součastného sídla Národní knihovny

28 Historie Regionální knihovny Karviná
Knihovna vznikla v roce 1923 na základě 1. knihovnického zákona 28. května roku 1923 konala ve Fryštátě schůze knihovních výborů tří národností (Čechů, Poláků a Němců Byla zahájena činnost všech tří knihoven v jedné budově v Panském hotelu V roce 1934 byla česká knihovna ve všech ukazatelích své činnosti považována za třetí největší knihovnu ve fryštátském okrese Její vývoj byl však násilně přerušen událostmi 2. světové války. Znovuotevření knihovny se uskutečnilo 4. června 1945 pod vedením učitele Jana Rohla a Jana Jelínka V letech 1950 - 1992 nesla knihovna název Okresní knihovna Karviná, od 1. května 1992 byla přejmenována na Regionální knihovnu Karviná Zřizovatelem knihovny byl od roku 1950 Okresní úřad v Karviné a od 1. dubna 1996 Město Karviná, nyní statutární město Karviná Od roku 1968 vyvíjí při knihovně nepřetržitě svou činnost Filmový klub v Karviné

29 Ceny, které obdržela Regionální knihovna Karviná
28.února 2000 v Helsinkách získala Regionální knihovna Karviná Cenu Evropské veřejné knihovny za její vynikající práci v oblasti prosazování literatury a čtení 19.záři 2000 v Seči získala Regionální knihovna Karviná Pamětní medaili Z.V. Tobolky za úspěšnou reprezentaci českého knihovnictví. Organizační výbor konference INFORUM 2000 udělil Regionální knihovně Karviná 1. místo v anketě o nejvýznamnější český a slovenský produkt, službu nebo čin spojený s elektronickými informačními zdroji za elektronickou MVS

30 Současnost Regionální knihovny Karviná
V současné době má Regionální knihovna Karviná 14 poboček Jsou to pobočky rozmístěné v: - Karviná 1 (Oddělení hudby a umění, polské literatury) - Karviná 4 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 5 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 6 (Oddělení dětské a dospělé) - Karviná 7 (Oddělení dětské, informační, studovna, svt) - Karviná 8 (Oddělení dospělé, dětské, studovna ) - Karviná 8 (Oddělení rehabilitačního sanatoria Lázně Darkov) - Karviná 9 (Oddělení dětské a dospělé) - MIC (Městské informační centrum) - Odzkf (Oddělení doplňování a zpracování knihovního fondu + knihařství v Karviné 4)

31 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení hudby a umění, polské literatury

32 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení dětské a dospělé

33 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení dětské a dospělé

34 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení dětské a dospělé

35 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení dětské, informační, studovna, svt

36 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Oddělení dospělé, dětské, studovna

37 Prohlídka poboček Regionální knihovny Karviná
Rehabilitační sanatorium Lázně Darkov

38 Použité zdroje ŽIVNÝ, Ladislav J. Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa. V Praze : Politika, s. HLAVÁČEK, Ivan. Knihy a knihovny  : v českém středověku. 1. vyd. Praha : Karolinum, s. ISBN  VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha : Libri, s. ISBN  BRADÁČ, Ludvík, et al. České knihovnictví : o knihách a knihovnách. V Praze : Československý kompas, s. Regionální knihovna Karviná. Regionální knihovna Karviná [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: <

39 Děkuji Vám za pozornost a nashledanou Zpracovala: Kateřina Kantorová