Umělecké směry 1. poloviny 20. století

Prezentace na téma: "Umělecké směry 1. poloviny 20. století"— Transkript prezentace:

1 Umělecké směry 1. poloviny 20. století
Expresionismus – definice, umění Kubismus - definice, umění Dadaismus - definice, umění Surrealismus - definice, umění Futurismus - definice, umění

2 Expresionismus V. Je charakteristický zaměřením na vnitřní psychické stavy (impresionismus se soustředí na dojmy a pocity z okolí), vyjadřuje se barevnou a tvarovou deformací. Exprese = výraz V literatuře je zaměřen na vyjádření individuálních prožitků, dostatečně silných, aby se mohly stát pravdivou realitou, emocionálně srozumitelnou. Velkým impulsem k rozvoji expresionismu byla deziluze 1. světové války a sociální konflikty, v nichž se bezprostředně reflektuje krize humanity. Zpět

3 Surrealismus III. A. Breton – Manifest surrealismu Freud velmi oprávněně zaměřil svoji kritiku na sen. Je skutečně nepřípustné, že tato nemalá část duševní aktivity, protože přinejmenším od narození člověka do jeho smrti myšlení nijak neustává, součet momentů snění, i když se bere v úvahu jen čistý sen, sen ve spánku, není z hlediska času menší než součet momentů reality, anebo řekněme pouze: momentů bdění na sebe doposud tak málo upoutala pozornost. Zpět

4 Surrealismus IV. Apollinaire - Pásmo
U středozemního moře jsi dnes na pobřeží Pod citroníky jež celý rok kvetou svěží A v chaluhách plují ryby obrazy Mesiáše Jsi v zahradě hospůdky v okolí Prahy Hledě na mandelinku spící v růžovém kalichu V achátech svatovítských zříš zděšen své vlastní rysy Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru Jak v hospodách české písně zpívají Hle jsi uprostřed melounů v Marseilli Hle sedíš v Římě pod japonskou mišpulí Zpět

5 Surrealismus V. Jeho představitelé chtěli svým dílem co nejvíce vyjít vstříc přirozenému smyslu člověka pro obrazotvornost a fantazii. Čerpali z psychoanalytického učení S. Freuda a snažili se najít nejpůvodnější zdroj umělecké tvorby v lidském podvědomí, kde podle S. Freuda převládá sexuální pud. Typické odpoutání od zobrazení vnější skutečnosti; vnější model nahrazen vnitřním modelem, malba má být optickým vyjádřením umělcových představ, pramenících v hlubinách lidské psychiky (nevědomí, podvědomí, sen). Fantazijní básnické výtvarné prvky jsou uskutečňované metodou tzv. psychického automatismu Básníci se pokoušeli zaznamenat proud nahodilých pocitů, představ, snů a halucinací bez kontroly rozumové logiky, objevuje se zde typ básně tzv. pásmo Zpět

6 Kubismus II. Apollinaire - Kravata Zpět K S R V A O V J A I TU NE
ŠŤAST NOU KTEROU TU NOSÍŠ A JEŽ TĚ ZDOBÍ VZDĚLANČE ZA CHCEŠ-LI HOĎ DÝCHATI VOLNĚ Zpět

7 Kubismus III. Umělecký směr založený kolem roku 1910 v Paříži P. Picassem a G. Braquem. Charakteristické je opuštění perspektivního zobrazování prostoru (klasické malířství) a naproti tomu dochází k zdůraznění základních geometrických tvarů objektů Předměty redukovány na základní geometrické tvary, tyto části, ve skutečnosti nazírané z různých úhlů, jsou zobrazeny najednou a vedle sebe v ploše obrazu. Volnou asociaci představ směřovali k postižení „nadskutečna“. Důraz kladli také na grafickou úpravu básní Zpět

8 Futurismus II DOPIS "PASSÉISTICKÉHO" PÁNA MLADÉ KRASAVICI
iiiiiiiiiiiiiiii lllllllllllllll ááááááááááááá áááááá + Miluji tě + - × 29 lichotek + luna a potůčky pějí pod stromy ráj mých paží Přijď štěstí + - × měsíčně + prsten nicotnosssssst s rubíny botičky. Zítra u mne. Buď rozumnou. Tři futuristické polibky Zpět

9 Futurismus III Marinetti –BITVA V 9 POSCHODÍCH NA MONT ALTISSIMO Zpět

10 Futurismus IV Vznik futurismu je spojen s Futuristickým manifestem F. T. Marinettiho Futurismus programově neguje dosavadní estetické konvence a literární formy (zvláště v poezii), oslavuje dynamiku technického světa a industriální společnost a za projev této dynamiky považuje i sociální revoluci se všemi nezbytnými rysy militarismu (Marinetti byl zastáncem fašismu) Zpět

11 Dadaismus II umělecké literární a výtvarné hnutí založené v roce 1916 T. Tzarou od roku 1920 centrem Paříž Podstatou dadaismu je negace konvenčního umění i života, a to formou nesmyslného, provokativního počínání; ve výtvarném umění zejména použití ready-mades (nalezené objekty, předměty denní potřeby povýšené na umělecké předměty). Od pol. 20. let dadaismus plynule přecházel v surrealismus. Používají se různé techniky, např. koláž, asambláž, frotáž… Umělci – Ernst, Arp, Duchamp Literární tvorba je založena na náhodě a nevědomí. Zpět