Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Prezentace na téma: "Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/"— Transkript prezentace:

1 Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673
Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 Větřní Téma hodiny: Rybníkářství Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková

2 JIHOČESKÝ KRAJ – HISTORICKÝ VÝVOJ
Ve výčtu historických událostí není možné opomenout historii rybníkářství. Rybníkářství je hospodářský obor zabývající se zakládáním rybníků. Největší komplex rybníků najdeme právě v Jižních Čechách, a to konkrétně na Třeboňsku. Je důležité položit si otázku, proč právě zde vznikla taková velká soustava rybníků. Při osidlování jižních Čech v 11. a 12. století byla půda podmáčená a bažinatá, plná vody. Museli nejprve tedy tato místa předtím než začali stavět obydlí odvodnit. Rybníkářské řemeslo se stalo výnosným oborem. Členové tohoto řemesla vysušovali bažiny na úrodná pole, připravovali místa pro nová obydlí a vesnice či města. Nejstarším rybníkem jižních Čech je rybník Dvořiště. Řemeslo bylo podporováno již králem Janem Lucemburským a císařem Karlem IV. Většina rybníků na Třeboňsku byla postavena v 15. a 16. století za vlády Rožmberků. Roku 1505 nastoupil na třeboňské panství Petr V. z Rožmberka. Ten do svých služeb přijal významného stavitele Štěpánka Netolického. Štěpánek Netolický postavil mnohé domy v Třeboni, podílel se také na stavbě městských hradeb. Právě on dal vystavět tzv. Zlatou stoku. Jednalo se o vodní kanál propojující soustavu rybníků. Jeho účelem bylo zásobovat rybníky vodou, vodu okysličovat, popřípadě při přebytku ji odvádět pryč. Kanál je dlouhý 40 – 50 km a je funkční dodnes. Dal také základ některým rybníkům, např. Horusickému a Opatovickému.

3 Roku 1551 nastoupil na třeboňské panství Vilém z Rožmberka
Roku 1551 nastoupil na třeboňské panství Vilém z Rožmberka. Za jeho působení panství spravoval Mikuláš Ruthard z Malešova. Vilém jej zaměstnal jako purkrabího a hejtmana. Mikuláš vybudoval soustavu rybníků v okolí Chlumu u Třeboně. V té době byl regentem rožmberského panství Jakub Krčín z Jelčan, Ten Mikulášovi příliš nepřál, viděl v něm silného konkurenta. Proto jej nechal odvolat a na jeho místo dosadil Jana Černého z Vinoře. Ten posléze Krčínovi pomáhal při budování dalších rybníků. Krčín pocházel z chudého zemanského rodu. Přesto odešel studovat na Karlovu Univerzitu vodohospodářství, studium ale nedokončil. Do služeb Rožmberků se dostal na přímluvu Evy z Rožmberka, kterou zachránil v lese po pádu z koně. Svou pílí se vypracoval až na regenta a v rybníkářství navázal na Štěpánka Netolického. Některé jeho rybníky ještě rozšířil a upravil. Zakládal také nové. Mezi nejznámější patří rybník Svět, který se nejprve jmenoval Nevděk. Kvůli jeho stavbě nechal zbourat část Třeboně. Byl to také právě Krčín, kdo založil další z jihočeských rybníků – Rožmberk, největší v Čechách. Vilém z Rožmberka ho za jeho práci odměnil darováním dvora Leptač a dvou vesnic. Krčín pozemky upravil a na jejich místě vystavěl oboru, ta se tak zalíbila Rožmberkovi, že ji s ním vyměnil za jiná panství – Sedlčany a Křepenici. V Sedlčanech také Krčín pravděpodobně zemřel. V 17. a 18. století docházelo k úpadku rybníkářství. Některé rybníky byly zaváženy a vysoušeny. Ustupovaly pěstování pšenice, která v té době byla velice výnosným artiklem. V této době vlastnil panství rod Schwarzenberků. Na počátku 20. století došlo k opětovnému rozkvětu rybníkářství. Počet rybníků se opět navýšil, a to z důvodu vzniku požárních nádrží. Započalo se také s údržbou dosavadních rybníků. Odbahňovala se celá rybniční soustava a zpevňovaly se hráze, které bránily povodním. Velký význam pro rozvoj rybníkářství na Třeboňsku měl v této době Josef Šusta (1853 – 1914), ředitel třeboňského schwarzenberského rybníkářského panství a hydrobiolog. Napal knihu „Výživa kapra a jeho družiny rybničné“, která se stala učebnicí rybníkářství a jež se používala po celém světě.

4 Dne 28. října 1918 vznikla Československá republika
Dne 28. října 1918 vznikla Československá republika. Většina rybníků tehdy přešla z majetku Schwarzenberků do státních rukou. V současnosti zde funguje akciová společnost Rybářství Třeboň. V České republice je v současnosti 21 000 rybníků. Mezi největší patří rybník Rožmberk, Horusický rybník, Bezdrev, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský rybník, Dehtář, Staňkovský rybník, Velká Holná a Svět. Najdeme je právě v jižních Čechách.

5 Jakub Krčín

6 Rybník Svět

7 Rybník Rožmberk

8 Výlov rybníka

9 David P. a Soukup V. , Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1
David P. a Soukup V., Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha, Euromedia – Knižní klub 2008. Obrazové přílohy převzaty z: 9