Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Přehled internetových technologií
Autor: Martin Fleischmann
2
Značkovací jazyky 1.část
SGML (Standard Generalized Markup Language) - univerzální značkovací metajazyk, který umožňuje definovat značkovací jazyky jako své vlastní podmnožiny. SGML je komplexní jazyk poskytující mnoho značkovacích syntaxí, ale jeho složitost brání většímu rozšíření. Příklad: <DOKUMENT> <adresa stát="cs"> <město/> <ulice>Nová</ulice> <číslo>5</číslo> </adresa> </DOKUMENT>
3
Značkovací jazyky 2.část
HTML (HyperText Markup Language) - značkovací jazyk pro hypertext. Je jedním z jazyků pro vytváření stránek v systému World Wide Web, který umožňuje publikaci dokumentů na Internetu. Příklad: <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" " <html> <!-- toto je komentář --> <head> <title>Titulek stránky</title> </head> <body> <h1>Nadpis stránky</h1> <p>Toto je tělo dokumentu</p> </body> </html>
4
Značkovací jazyky 3.část
XML (eXtensible Markup Language) - obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C. Umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovacích jazyků pro různé účely a široké spektrum různých typů dat. Příklad: <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <rss version="2.0"> <channel> <description>Novinky na BAK Bechyně</description> <title>BAK Bechyně</title> <link> <language>cs</language> <item>………
5
Definice značkovacích jazyků
DTD (Document Type Definition) - jazyk pro popis struktury XML případně SGML dokumentu. Omezuje množinu přípustných dokumentů spadajících do daného typu nebo třídy. DTD tak například vymezuje jazyky HTML a XHTML. Příklad: <!ELEMENT člověk (jméno, adresa*)> <!ELEMENT jméno (#PCDATA)> <!ELEMENT adresa (ulice?, číslo?, město)> <!ELEMENT ulice (#PCDATA)> <!ELEMENT číslo (#PCDATA)> <!ELEMENT město (#PCDATA)>
6
Stylování dokumentu CSS (Cascading Style Sheets) - jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML. Příklad: body { text-align: center; margin-bottom: 250 em;} div#hlavni { min-width: 80%; float: left;}
7
Vývoj CSS CSS 1 - omezení pouze na písma a barvy.
CSS 2 - obsahuje další vlastnosti pro formátování písma, ale i spousty dalších praktických věcí. Konečná verze se ustanovila někdy kolem roku 2000. CSS CSS 2.1 opravuje několik věcí v CSS 2, které byly buď považovány za nepoužitelné či nepraktické, nebo překážely v dalším přechodu na CSS 3. CSS 3 - nejviditelnější novinkou třetí edice kaskádových stylů je její rozdělení do více dokumentů, které mají (respektive budou mít) status samostatného doporučení W3C. Zatím ve stadiu vývoje.
8
Vývoj HTML 1. část Verze vydána 14. ledna 1997 a zachycuje stav jazyka v roce Připravovaná verze HTML 3.0 nebyla nikdy přijata jako standard, protože byla příliš složitá a žádná firma nebyla schopna naprogramovat její podporu. Standard už vydalo W3C, stejně jako následující verze. Přidává k jazyku tabulky, zarovnávání textu a stylové elementy pro ovlivňování vzhledu. Verze vydána 18. prosince Do specifikace jazyka přibyly nové prvky pro tvorbu tabulek, formulářů a nově byly standardizovány rámy (frames). Tato verze se snaží dosáhnout původního účelu – prvky by měly vyznačovat význam (sémantiku) jednotlivých částí dokumentu, vzhled má být ovlivňován připojovanými styly. Některé prezentační elementy byly zavrženy.
9
Vývoj HTML 2.část Verze vydána 24. prosince Tato verze opravuje některé chyby verze předchozí. Podle původního předpokladu se mělo jednat o poslední verzi, po které by se přešlo na XHTML. Verze března 2007 byla založena nová pracovní skupina HTML, jejíž cílem je vývoj nové verze HTML. V květnu 2007 bylo odhlasováno, že základem nové specifikace se stanou Web Applications 1.0 a Web Forms 2.0 ze specifikace WHATWG. Jako název nové specifikace bylo odhlasováno HTML 5.0 a specifikace by měla být hotova v roce 2010 (odtud ji začnou vývojáři webových aplikací používat, finalní verze zbavená všech chyb se však odhaduje až na rok 2022).
10
XHTML XHTML První specifikace, jejíž cílem bylo převedení staršího jazyka HTML tak, aby vyhovoval podmínkám tvorby XML dokumentů a přitom byla zachována zpětná kompatibilita. XHTML 1.0 Strict se používá, pokud chcete strukturovaný dokument osvobozený od formátovacích značek souvisejících s rozvržením stránky. Předpokládá se jeho užití společně s CSS, které vám umožní dosáhnout potřebných grafických efektů. Nicméně i tato verze obsahuje formátovací elementy, například <b> nebo <i> a naopak zavrhuje některé sémantické elementy, například <menu>. XHTML 1.0 Transitional je přechodným DTD pro webové stránky, který vám umožní používat překonané tagy. Je vhodný pro formátování stránek vytvářených pro staré prohlížeče, které nerozumí kaskádovým stylům CSS nebo chcete-li používat ve svých dokumentech některé zavržené, ale sémantické elementy, například již zmíněné <menu>. XHTML 1.0 Frameset vám umožňuje používat zastaralé značky jako XHTML 1.0 Transitional a přidává podporu pro rámce. V dnešní době by se mělo rámům vyhýbat použitím CSS, AJAXu nebo serverových skriptů jako například PHP.
11
XHTML XHTML Příklad rozsáhlé sady modulů pro komplexnější tvorbu XHTML dokumentů. Vynechává již prakticky všechny prezentační vlastnosti. Je velice podobné XHTML 1.0 Strict, ale na rozdíl od něj může vzhledem ke své modularizaci sloužit jako základ budoucím rozšířeným dokumentům z rodiny XHTML. Je výslovně zakázáno odesílat takto zformátovaný dokument s MIME typem text/html, ale je nutno ho odesílat s MIME typem application/xhtml+xml. XHTML Vývojové stádium Working Draft. Není zamýšleno tak, aby bylo zpětně kompatibilní se svými předchůdci.
12
Skripty Skripty jsou programy, které jsou buď přímo vloženy do souboru HTML nebo jsou z něj odkázány. Podstatnou vlastností skriptů je to, že nejsou kompilované, ale interpretované. na straně klienta - na počítač uživatele (čili na klienta) se odešle HTML stránka spolu se skriptem. Skript je vykonán až při načítání a prohlížení stránky. na straně serveru - při požadavku server vykoná program a klientovi posílá pouze data ve formátu HTML. Klient s programem nepřichází vůbec do styku.
13
Skriptovací jazyky na straně serveru CGI, PHP, ASP, AJAX, Perl
plnohodnotné aplikace, spolupráce s formuláři, databázemi a s poštou nutná podpora na serveru na straně klienta JavaScript, Java, DHTML, VBScript, ActiveX, ActionScript vizuální efekty, animace, hlášky, změny stylů, prvotní kontrola dat z formulářů… často zásuvné moduly v prohlížeči
14
Přehled technologií PHP + MySQL (PostgreSQL, …) ASP(.NET) + MS SQL
Adobe Flash, Silverlight JavaScript, JScript, … VBScript , ActiveX Java, C# AJAX
15
PHP + MySQL skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či WML, což je velmi výhodné pro tvorbu webových aplikací. spojen s databázovými aplikacemi jako MySQL, PostgreSQL, Oracle, ODBC podpora v řadě operačních systémů včetně MS Windows. Linux je nejvhodnější. MySQL - multiplatformní databázový systém s komunikací pomocí jazyka SQL.
16
ASP(.NET) + MS SQL ASP - technologie nezávislá na programovacím jazyce (vyvinutá společností Microsoft), která umožňuje vykonávání kódu na straně serveru a následné odeslání výsledku uživateli. Používají se jazyky VBScript a JScript .NET - je součást .NET Frameworku firmy Microsoft pro tvorbu webových aplikací a služeb. Je nástupcem technologie ASP (Active Server Pages) a přímým konkurentem JSP (Java Server Pages). MS SQL – relační databázový systém vyvinutý firmou Microsoft založený na dotazovacím jazyku SQL.
17
Adobe Flash, Silverlight
Adobe Flash - grafický vektorový program, momentálně ve vlastnictví společnosti Adobe (dříve Macromedia). Používá se především pro tvorbu (převážně internetových) interaktivních animací, prezentací a her. Silverlight - plug-in vytvořený společností Microsoft pro prohlížeče Internet Explorer, Firefox a Safari pro vytváření interaktivních webových aplikací. Plug-in je postaven na technologii Windows Presentation Foundation (WPF) a .NET Framework 3.0.
18
JavaScript, JScript JavaScript - multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, jehož autorem je Brendan Eich z tehdejší společnosti Netscape. Nyní se zpravidla používá jako interpretovaný programovací jazyk pro WWW stránky, často vkládaný přímo do HTML kódu stránky. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky GUI (tlačítka, textová políčka) nebo tvořeny animace a efekty obrázků. JScript - původně obchodní název implementace společnosti Netscape, kde byl vyvíjen nejprve pod názvem Mocha, později LiveScript, ohlášen byl společně se společností Sun Microsystems v prosinci 1995 jako doplněk k jazykům HTML a Java. Pro verzi firmy Microsoft je použit název JScript.
19
VBScript, ActiveX VBScript - skriptovací jazyk Microsoft Visual Basic Scripting Edition určený pro vkládání kódu do webových stránek a běžné skriptování ve WSH (Interpreter skriptů nazývaný Windows Scripting Host), založený na jazyce Visual Basic. ActiveX – modulární technologie vytvořená firmou Microsoft pro tvorbu zásuvným aplikací internetového prohlížeče. Primárně pro IE.
20
Java, C# Java - objektově orientovaný programovací jazyk, který vyvinula firma Sun Microsystems a představila roku Jeho syntaxe je zjednodušenou (a drobně upravenou) verzí syntaxe jazyka C a C++. Objektově orientovaný jazyk interpretovaný – nevytváří přímo spustitelný kód, ale tzv. mezikód zcela nezávislý na platformě, který je interpretován pomocí Java Virtual Machine. C# - vysoce úrovňový objektově orientovaný programovací jazyk vyvinutý firmou Microsoft zároveň s platformou .NET Framework, později schválený standardizačními komisemi ECMA a ISO. Microsoft založil C# na jazycích C++ a Java (a je tedy nepřímým potomkem jazyka C, ze kterého čerpá syntaxi).
21
AJAX obecné označení pro technologie vývoje interaktivních webových aplikací, které mění obsah svých stránek bez nutnosti jejich znovunačítání. Na rozdíl od klasických webových aplikací poskytují uživatelsky příjemnější prostředí, ale vyžadují použití moderních webových prohlížečů. Podobně jako DHTML, LAMP, Ajax ve skutečnosti není konkrétní jednotlivá technologie, ale pojem označující použití několika technologií dohromady s určitým cílem.
22
© 2008, Gymnázium Milevsko Autor: Martin Fleischmann – Obsah: ing. Jiří Školník – Zdroj: Wikipedia.org, Jakpsátweb.cz, W3C.org …
Podobné prezentace
