důsledky v krajinné sféře

Prezentace na téma: "důsledky v krajinné sféře"— Transkript prezentace:

1 důsledky v krajinné sféře
Tvar Země, pohyby Země a jejich důsledky v krajinné sféře Pravděpodobně prvním, kdo vyslovil názor o kulatosti Země byl Aristoteles (384 př. n. l. – 322 př. n. l.)

2 Kdo byl Fernão de Magalhães (1480-1521)?

3 První družicový snímek Země byl pořízen
z družice TIROS-1 vypuštěné na oběžnou dráhu

4 Kdo byl Jurij Gagarin (1934-1968)?

5 Kdo mohl takto spatřit planetu Zemi?

6 geoid

7

8 Jaký vliv má tvar Země na množství přijímané sluneční energie?
sluneční paprsky rovník Od rovníku směrem k pólům klesá množství přijímané sluneční energie . Proč?

9 Od rovníku směrem k pólům
se zmenšuje úhel dopadu slunečních paprsků (klesá podíl záření, které je pohlcováno zemským povrchem a roste podíl záření odraženého) dopadá stejné množství paprsků na čím dál větší plochu se prodlužuje dráha průchodu paprsků atmosférou (čím delší je dráha průchodu atmosférou, tím více jsou paprsky zeslabovány)

10 Jaké důsledky má úbytek tepla od rovníku směrem k pólům v krajinné sféře?
Důsledkem je pásmovité uspořádání přírodního prostředí (tzv. šířková pásmovitost).

11 Které geosféry podléhají tomuto pásmovitému uspořádání a které naopak ne?
podnebné pásy troposféra

12 vegetační pásy ( tzv. biomy)
biosféra vegetační pásy ( tzv. biomy)

13 Jaké důsledky má pro život v krajinné sféře rotace Země?
1/ střídání dne a noci… Země se otáčí kolem zemské osy ve směru od západu k východu (proti směru hodinových ručiček). Zemská osa je myšlená přímka, která protíná zemský povrch ve dvou bodech-severním a jižním pólu Rotace Země je základem pro určování času na Zemi.

14 Vysvětli, jak je možné, že se jejich délka liší.
Jedno otočení kolem vlastní osy o 360° je tzv. siderický (hvězdný) den a trvá 23 hodin 56 minut a 4,09 s Jedno otočení kolem vlastní osy vůči Slunci je tzv. sluneční den a trvá 24 hodin Vysvětli, jak je možné, že se jejich délka liší. Rozdíl je způsoben tím, že za 1 otočení Země o 360° dojde k jejímu posunu na oběžné dráze kolem Slunce přibližně 1° a do stejného postavení vůči Slunci se tak dostane za přibližně 4 minuty (dotočení o 1°)

15 Dalším důsledkem zemské rotace je…
2/ vznik uchylující síly zemské rotace (Coriolisova síla) Stáčí vzduchové i vodní hmoty na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva od směru původního pohybu

16 Kde mohl být pořízen tento snímek?
… a 3/ zdánlivý pohyb Slunce, hvězd a planet po obloze Kde mohl být pořízen tento snímek?

17 Jak lze charakterizovat oběh Země kolem Slunce?
směr oběhu proti směru hodinových ručiček tvar dráhy eliptický vzdálenost Země-Slunce mění se perihelium (přísluní) je nejbližší bod dráhy Země a vzdálenost Země je 147mil.km afelium (odsluní) je nejvzdálenější bod dráhy Země a vzdálenost Země je 152mil.km

18 doba oběhu 1 tropický rok 365 dní 5 h 49 min 1 občanský rok trvá 365 dní a přestupný rok 366 dní rychlost oběhu nerovnoměrná v periheliu 30,3km/s v afeliu ,5km/s Podle 2.Keplerova zákona Plochy opsané průvodičem planety za stejné doby jsou stejné, v důsledku toho je rychlost planety v periheliu vyšší než v afeliu.

19 rovina oběhu Země kolem Slunce
sklon zemské osy je stálý 66,5° k rovině oběhu (rovina ekliptiky) zemská osa 66,5° rovina ekliptiky rovina oběhu Země kolem Slunce Důsledkem sklonu zemské osy je střídání ročních období nestejná délka dnů a nocí v průběhu roku

20 Oběh Země kolem Slunce…
30,3 km/s poč.I perihelium 147mil.km 152 mil.km poč.VII afelium 29,5 km/s

21 …a důsledky oběhu a sklonu zemské osy
střídání ročních období nestejná délka dnů a nocí v průběhu roku 21.3. jaro zima 92,8dne 89dnů dny se prodlužují dny se prodlužují 21.6. 21.12. dny se zkracují dny se zkracují 93,7dne 89,7dne léto podzim 23.9.

22 Pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky v průběhu roku u nás na 50ºs
Pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky v průběhu roku u nás na 50ºs.z.š.? Jarní a podzimní rovnodennost Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník,na ostatní místa na Zemi dopadají pod úhlem doplňku zeměpisné šířky do 90º úhel dopadu na 50ºs.z.š. 90º-50º=40º Letní slunovrat Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka (23,5ºs.z.š.), úhel dopadu na 50ºs.z.š. 90º-50º+23,5º=63,5º Zimní slunovrat Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha (23,5ºj.z.š.) úhel dopadu na 50ºs.z.š. 90º-50º-23,5º=16,5º

23 Co to je polární den a polární noc?
Polární den je jev,kdy Slunce nezapadne po dobu 24 hodin a delší pod obzor. Polární noc je jev,kdy Slunce nevyjde po dobu 24 hodin a delší nad obzor. Jak mohou být polární dny a noci dlouhé? Délka polárních dnů a nocí roste od polárních kruhů (24 hodin) k pólům (půl roku). Proč je na severním pólu polární den delší (186 dnů) než na jižním pólu (179 dnů)?

24 K procvičování… 1/Proč jsou na severní polokouli jaro a léto delší než podzim a zima. 2/Jak se mění délka dnů a nocí v průběhu roku na severní polokouli? 3/Jak se mění délka dnů a nocí v našich zeměpisných šířkách (50ºs.z.š.)? 4/Jak se mění délka dnů a nocí na polárních kruzích? 5/Jak se mění délka dnů a nocí na pólech?

25 K procvičování… Doplň správná data:
1/letní slunovrat na severní polokouli 2/nejkratší den na severní polokouli 3/polární noc na severním polárním kruhu 4/rovnodennost na 50ºseverní zem. šířky 5/nejdelší den na jižní polokouli 6/polární den na severním pólu 7/rovnodennost na jižní polokouli 8/nejdelší den na obratníku Raka