WILLIAM SHAKESPEARE Aj pro ročník reálie

Prezentace na téma: "WILLIAM SHAKESPEARE Aj pro ročník reálie"— Transkript prezentace:

1 WILLIAM SHAKESPEARE Aj pro 4.-5. ročník reálie
VY_22_INOVACE-J-A-37 WILLIAM SHAKESPEARE Aj pro ročník reálie Základní škola Ostrava, Gebauerova 8, příspěvková organizace Autorka:Mgr.Daniela Ondrisová není-li uvedeno jinak Pro změnu snímku klikej!

2 Narodil se ve Stratfordu 23. 4. 1564 a zemřel tamtéž 23. 4. 1616
Narodil se ve Stratfordu a zemřel tamtéž Oženil se ve svých 18 letech s Anne Hathaway a měl 3 děti. Za svého života byl obdivován pro své mistrovství využití slova a zároveň byl velmi pokrokový - emancipovaný. Patří k nejslavnějším autorům na světě a jeho díla byla překládána do všech světových jazyků. Shakespearovy hry se doposud hrají v divadlech nebo jsou zfilmována. Podpis/signature/

3 Rodný dům ve Stratfordu nad Avonou

4 Kdo? Napsal 39 divadelních her Napsal 154 sonety Psal básně
Psal tragedie Psal komedie

5 WS

6 Památník ve Stratfordu.

7 Portrait of Shakespeare on the right-side Pillar of Gates of Verona, next to the entrance to the Museo Maffeiano. Portrét Shakespearea na pravé straně vstupní brány do Verony

8 Hrob ve Stratfordu nad Avonou, v kostele Holy Trinity Church před oltářem.

9 Na náhrobku je psáno: Good frend for Jesus sake forbeare, To digg the dust encloased heare. Bleste be þe man þt spares thes stones, And curst be he þt moves my bones. V moderní angličtině : Good friend for Jesus sake forbear, To dig the dust enclosed here. Blessed be the man that spares these stones, And cursed be he that moves my bones.

10 Romeo a Julie Tuto tragedii uvedl Shakespeare poprvé v r ve svých 30 letech. Pojednává O 16-ti letých milencích Romeovi a Julii . Rody Kapuletových a Montekových jsou znesvářeny, Juliin otec chce provdat svou krásnou dceru za Parise. Avšak na ples Kapuletů se tajně dostal Romeo Montek a oba se do sebe zamilují. Jeho přítomnost, byť v převleku, je prozrazena . Již následující den se nechají tajně oddat otcem Vavřincem. Ve rvačce Romeo zabije Tybalda, který před tím zabil jeho nejlepšího přítele Mercucia. Romeo je vyhnán soudem z Verony do Mantovy. Julie požádá otce Vavřince o pomoc, který ji v kobce uspí nápojem. Nešťastnou náhodou se Romeo dozvídá o smrti své milované a odchází do Verony, kde si koupí jed, jde za Julií a v domnění, že je mrtvá, jed požije a vedle Julie umírá. Probuzená Julie sáhne po Romeově dýce, probodne se a umírá vedle své lásky. Tato nešťastná tragedie nakonec oba rody spojí a svým dětem postaví pomník ve Veroně.

11 Romeo Montek Julie Kapuletová
Předloha pro divadelní hru, cca 19.st. Francesco Hayez /1823 /:Romeo a Julie

12 Sonety……………… Sonet 146 Ubohá duše, v hříšném těle vězíš, tělesné pudy se v něm vzpurně sváří, proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele, tvůj zevnějšek však nádherou jen září? K čemu ten lesk, když zajde v krátké době? Proč pouhá schránka má tě tolik stát? Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě? Pro ně se pachtíš? Jim chceš všechno dát? Hleď z nouze těla udělat svou ctnost, čím ono schází, v tom zkus najít lék, pozemskou bídu vyměň za věčnost, bohatá uvnitř, chudá navenek. Ze Smrti žij, co ze života žije, smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.

13 Sonet 146 je zvláštní tím, že je to rozhovor s vlastní duší, připomínající středověké debaty duše a těla. Takové téma je v knize Shakespearových sonetů zcela výjimečné, vlastně ojedinělé. — Martin Hilský, Máš před sebou všechny mé cesty. (nakl. Lidové noviny, Praha 2008, s )

14 Podrobnější informace o životě a díle WS.
/ určeno pedagogům/

15 William Shakespeare se narodil a vyrůstal
v městečku Stratfordu nad Avonou. Byl synem Johna Shakespeara, úspěšného rukavičkáře a  později i  radního města Stratfordu, pocházejícího ze Snitterfieldu, a Mary Ardenové, dcery bohatého velkostatkáře.[1] Ve Stratfordu bydlela rodina v Henley Street. Shakespeare se narodil ve Stratfordu a byl pokřtěn 26. dubna 1564. Za jeho datum narození je některými autory považován 23. duben, den Svatého Jiří. Toto datum však zřejmě není pravdivé, bývá připisováno jednomu badateli z 18. století, který se pravděpodobně zmýlil. Shakespeare se narodil jako třetí dítě z osmi a byl nejstarším synem, který přežil do dospělosti. Přestože se z tohoto období nedochovaly žádné záznamy, většina životopisců se domnívá, že Shakespeare navštěvoval ve svém rodném městě  gymnázium  (King Edward VI Grammar School) založené roku 1553.[2] Za vlády královny  Alžběty I.  měla gymnázia různou kvalitu, ale osnovy v celé Anglii určoval zákon a školy měly poskytovat intenzivní výuku latiny a klasického umění.

16 V 18 letech se Shakespeare oženil s 26letou Anne Hathaway
V 18 letech se Shakespeare oženil s 26letou Anne Hathaway. Povolení k jejich sňatku vydal církevní soud diecéze ve Worcesteru dne 27. listopadu 1582. Obřad byl pravděpodobně připraven ve spěchu, protože kancléř diecéze povolil, aby se ohlášky četly pouze jednou namísto třikrát, jak bylo zvykem. Důvodem spěšné svatby mohlo být těhotenství Anne, neboť šest měsíců poté se narodila dcera Susanna, která byla pokřtěna 26. května 1583. Další dvě děti byla dvojčata, syn Hamnet a dcera Judith, která se narodila necelé dva roky poté a byla pokřtěna dne 2. února  Hamnet však zemřel z neznámých příčin ve věku jedenácti let, což možná poznamenalo Shakespearovu tvorbu. Hamnetův pohřeb se konal 11. srpna 1596.

17 Po narození dvojčat Hamneta a Judithy následuje období, ze kterého o Shakespearovi nemáme prakticky žádné ověřené informace. V literatuře je toto období Shakespearova života mezi roky 1585 a 1592 označováno jako "ztracená léta". Životopisci se snaží vysvětlit toto období mnoha spornými příběhy. Nicholas Rowe, první životopisec zabývající se Shakespearem,[3] popsal zhruba v roce 1709 stratfordskou pověst, podle které Shakespeare uprchl ze Stratfordu do Londýna, aby se vyhnul stíhání kvůli pytláctví. Podle jiného příběhu sepsaného v 18. století začal Shakespeare svou divadelní kariéru hlídáním koní návštěvníků londýnského divadla. John Aubrey tvrdil, že Shakespeare byl učitelem na venkově. Několik vědců ve 20. století přišlo s teorií, že Shakespeare mohl být zaměstnán jako učitel Alexandrem Hoghtonem z Lancashire, katolickým statkářem, který jmenoval jistého "Williama Shakeshafte" ve své závěti. Kromě pověstí shromážděných po jeho smrti není žádný důkaz, který by podkládal tyto příběhy.

18 Sexuální orientace Na základě některých pasáží v jeho hrách a hlavně v Sonetech, jejichž část podle některých autorů popisuje přátelský nebo milostný vztah autora k jinému nejmenovanému muži, se spekuluje také o Shakespearově homosexualitě, resp. bisexualitě. Tyto spekulace nebyly nikdy definitivně potvrzeny ani vyvráceny. Jejich odpůrci však mimo jiné argumentují tím, že psát o příteli v termínech milostné poezie patřilo k dobové literární konvenci. Jiný významný argument uvedl Martin Hilský s poukazem na strukturu angličtiny ve svých poznámkách k vydání Shakespearových Sonetů z roku 2009 (s jeho překladem do češtiny). Podle Hilského je "velká většina Shakespearových sonetů dvojznačná či ambivalentní, pokud jde o rod".[16] A dále je zde s odvoláním na autorku Margretu de Grazia uvedeno: "Skutečným "skandálemSonetů" je vztah mluvčího k černé dámě, nikoli k mladému aristokratovi".[17] Tato ambivalentnost textu sonetů a mnohé další okolnosti vedou k tomu, že výklady jejich smyslu se naprosto diametrálně rozcházejí. Tyto rozpory jsou jedním z důležitých prvků současných bouřlivých diskusí o autorství a o výklad celého Shakespearova díla (kánonu).

19 Spekulace o autorství:
Vícekrát bylo zpochybněno autorství děl připisovaných Williamu Shakespearovi. Podle prvních hypotéz se jednalo například o pseudonym filozofa a státníka Francise Bacona, později byl jako možný autor jmenován dramatik Christopher Marlowe. Nejvíce hlasů mezi literárními badateli novější doby však připadá na "oxfordskou teorii", podle níž byl pravým autorem Shakespearových děl příslušník nejvyšší šlechty Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu.[11]  Podle této teorie byl Oxford dobovou konvencí a možná i z vůle královny Alžběty I. donucen se při své literární činnosti skrýt a použít vykonstruovaný pseudonym "William Shakespeare", zpočátku spíše "Shake-Speare", což je znění tohoto jména mj. ještě na titulní stránce prvního vydání  Sonetů  z roku  Will Shakspere, podle těchto výzkumů skutečné jméno muže ze Stratfordu, není "oxfordskými" badateli považován za pravého básníka a dramatika Williama Shakespeara.

20 Poslední roky a smrt: Shakespeare zemřel 23. dubna 1616. Ve své poslední vůli zanechal své starší dceři Susanně značné množství majetku. Podmínkou bylo, aby jej předala nedotčený svému prvnímu synovi. Shakespearova manželka, v literatuře většinou zvaná Anne Hathaway, je v jeho dochované závěti zmíněna jen jako dědička "druhé nejlepší postele". Manželé Hallovi měli jen jedno dítě, dceru Alžbětu, která se dvakrát provdala, ale zemřela bezdětná v roce Quineyovi měli tři děti, ale všechny zemřely bez potomků. Tak v roce 1670 Shakespearův rod zanikl. Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele "Holy Trinity Church" ve Stratfordu dva dny po smrti. Možná již před rokem 1623 byl pořízen jeho památník, na kterém byl Shakespeare pravděpodobně až později vyobrazen v gestu psaní. Plaketa na něm jej srovnává s postavou řecké mytologie Nestorem, filozofem Sokratem a básníkem Vergiliem, tedy se žádným tehdy známým slavným dramatikem. Shakespearovi je věnováno mnoho jiných památníků po celém světě.

21 Komedie: Komedie omylů (1593, The Comedy of Errors),
Zkrocení zlé ženy (1594, The Taming of the Shrew), Dva šlechtici z Verony (1595, The Two Gentlemen of Verona), Marná lásky snaha (1595, Love's Labor's Lost), Sen noci svatojánské (1596, A Midsummer-night's Dream), Kupec benátský (1597, The Merchant of Venice), Mnoho povyku pro nic (1599, Much Ado About Nothing), Veselé paničky windsorské (1601, The Merry Wives of Windsor), Jak se vám líbí (1601, As You Like It), Večer tříkrálový (1602, Twelfth Night), Dobrý konec vše napraví (1603, All's Well That Ends Well), Něco za něco (1606, Measure for Measure).

22 Historické hry: Jindřich VI. (1591, Henry VI.), tři díly,
Richard III. (1593), Richard II. (1596), Král Jan (1597, King John), Jindřich V. (1599, Henry V.), Jindřich IV. ( , Henry IV.), dva díly, Jindřich VIII. (1611, Henry VIII.), společně s Johnem Fletcherem

23 Tragedie: Titus Andronicus (1594),
Romeo a Julie (1595, Romeo and Juliet), Julius Caesar (1599), Hamlet (1604), Othello (1605), Macbeth (1606), Král Lear (1606, King Lear), Antonius a Kleopatra (1607, Antonius and Cleopatra), Coriolanus (1608), Timon Athénský (1608, Timon of Athens), Troilus a Kressida (1608, Troilus and Cressida).

24 Zdroje: Všechny uveřejněné odkazy /cit / dostupné pod licencí Creative Commons na www: Portrét WS, volné dílo, autor:In Helmolt, H.F., ed. History of the World. New York: Dodd, Mead and Company, 1902. Podpis WS,volné dílo Rodný dům ve Stratfordu,autor: John Portrét – olej, autor neznámý Postava WS,autor neznámý,volné dílo Památník ve Stratfordu v kostele Sv,Trojice,autor:Cropped from Image:ShakespeareMonument.JPG released to PD by Tom Reedy Památník ve Veroně,autor: Source: photo uploaded by User:RicciSpeziari. Photographer: Riccardo Speziari Hrob WS, nápis na náhrobku, autor: David Jones,uživatel: Flickr upload bot Shakespeare: mládí a dospělost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Sexuální orientace,text Wikipedie: Otevřená encyklopedie: William Shakespeare [online]. c2012 [citováno 10. 02. 2012]. Dostupný z WWW: < Spekulace,autorství, text /část/

25 Poslední roky a smrt Wikipedie: Otevřená encyklopedie: William Shakespeare [online]. c2012 [citováno 10. 02. 2012]. Dostupný z WWW: Dílo Wikipedie: Otevřená encyklopedie: William Shakespeare [online]. c2012 [citováno 10. 02. 2012]. Dostupný z WWW: < Ukázka z díla,sonety Wikipedie: Otevřená encyklopedie: William Shakespeare [online]. c2012 [citováno 10. 02. 2012]. Dostupný z WWW: < Romeo a julie,F,Hayez,volné dílo Romeo a Julie,předloha pro divadelní hru,volné dílo