Ženy v době komunismu.

Prezentace na téma: "Ženy v době komunismu."— Transkript prezentace:

1 Ženy v době komunismu

2 Obsah Milada Horáková Anna Schwarzová Růžena Vacková
Antonie Hasmandová Františka Plamínová Františka Zemínová

3 Milada Horáková Narodila se 25. prosince 1901 v Praze a zemřela 27. června 1950 V roce 1918 byla vyloučena ze studia na gymnáziu za účast na protiválečných demonstracích Studia zakončila roku 1921 maturitou na jiném gymnáziu , kam jí by umožněn přestup Poté studovala práva na Karlově Univerzitě , kde promovala roku 1926 1/5 Obsah

4 Roku 1924 se osobně setkala s Františkou Plamínkovou
Od roku 1929 byla členkou české strany národně sociální Podílela se i na tvorbě nového občanského zákoníku na částech o rodině a ženské rovnoprávnosti ( Zákoník nebyl jako celek schválen ) V roce 1939 byly vdané ženy ve státních službách penzionovány Po roce 1939 se zapojila do odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme a Politické ústředí, pro které aktivně vyhledávala na struktuře bývalé ŽNR nové ilegální pracovníky, zajišťovala tajné byty, získávala zpravodajské informace. 2/5 Obsah

5 2. srpna 1940 byla zatčena gestapem , byla vyslýchána a bita
Byla vězněna až do roku 1945 a během této doby se v Terezíně opět setkala s Plamínkovou Po propuštění z vězení se vrátila do Prahy zpět do své strany kde byla zvolena členkou parlamentu až do roku 1948 , poté rezignovala Přátele jí radili aby opustila vlast , ale Horáková zůstala abyla stále politicky aktivní 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim 3/5 Obsah

6 Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31
Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950  Během procesu se obžalovaní museli chovat podle jakéhosi scénáře avšak Horáková byla nepoddajná a nadále bránila sebe i své ideály i když věděla , že jí zato může čekat horší trest Milada byla odsouzena k trestu smrti oběšením a zrůdný rozsudek byl vykonán 27. června 1950. Na přání prokurátorky Brožové – Polednové byla udušena a umírala 15 minut v bolestech Její poslední slova zněla : „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to… „ 4/5 Obsah

7 Chvíle před vykonáním rozsudku
Jelikož samotná Horáková nechtěla požádat o milost , udělal to její otec a dcera Jana Navštívit ji směli jen její nejbližší – dcera Jana , sestra Věra a manžel Nakonec v , posledních hodinách , ji navštívil evangelický farář Jiří Vojtěchovský , který pak o této návštěvě podal svědectví 5/5 Obsah

8 Milada Horáková Obsah

9 Anna Schwarzová Narodila se 14. března 1921 v Praze
V roce 1939 se jako silně věřící hlásí do kláštera ale nepřijali ji kvůli rasovému důvodu Už svým židovským původem byla postavena „mimo právo“ V prosinci roku 1941 je deportována spolu s rodinou do Terezína Roku 1944 je Annin otec odvlečen do Osvětimi a okamžitě poslán do plynové komory 1/5 Obsah

10 Byt už není Schwarzových a z rodinného majetku nezbylo nic
Anna pár dní před osvobozením opouští tehdy už málo hlídané ghetto a vydává se na vlastní pěst do Prahy kde je zadržena příslušníky revoluční gardy v domnění že navádí německé snajpry Vše se vysvětlí a Anna se vydává do bytu kde žila s rodinou před deportací Byt už není Schwarzových a z rodinného majetku nezbylo nic Po pár měsících prožitých u příbuzných ji byl přidělen byt Anna opět přichází do karmelitánského kláštera kde ji přijmou jako postulantku Pak studuje angličtinu a francouzštinu roku 1946 vstupuje do Ústředí katolického studentstva, o rok později do Katolické ligy akademické 2/5 Obsah

11 Později byla ze studií vyhozena a propuštěna z Karmelu
Stýkala se s lidmi tzv. předurčenými k problémům , což byli Růžena Vacková , Václav Vašek nebo třeba Josef Zvěřina ( tito lidé pak jeden po druhém postupně zmizeli v kriminálech) Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se Anna stává členkou obnoveného křesťanského společenství Rodina StB pak postupně členy tohoto společenství zatýká a 12. února 1953 si přijde i pro Schwarzovou 3/5 Obsah

12 Nejdříve byla kvůli žloutence na nemocniční cele
Ve dne v noci byla vyslýchána „estébačkou“ Nevečeřalovou Záznamy výslechů se daly brát jako jakési vodítko o co se StB zajímala , o co jí šlo a jak postupovala Ve vězení se potkává s komunistkou Marií Švermovou V březnu roku 1954 se koná soud kde je vynesen rozsudek : 11 let odnětí svobody za velezradu , ztráta čestných občanských práv a propadnutí majetku 4/5 Obsah

13 Ve vězení se drží dobře , má tam přátele
Po nocích se vězenkyně vzdělávaly – vzdělanější z nich dávaly přednášky na záchodech avšak Schwarzová se těchto přednášek neúčastnila Roku 1960 byla propuštěna na amnestii 5/5 Obsah

14 Anna Schwarzová Obsah

15 Růžena Vacková Narodila se 23. dubna 1901 a zemřela 14. prosince 1982
Vystudovala filozofii na Univerzitě Karlově Roku 1930 zde byla docentkou Od roku 1946 profesorkou letech publikovala své divadelní kritiky v Národním středu V letech byla vězněna nacisty 1/2 Obsah

16 Univerzita ji na začátku 50. let zakázala přednášet
V únoru roku 1948 šla jakožto jeden z učitelů Karlovy Univerzity ve studentském pochodu , čímž si vysloužila nenávist komunistů Univerzita ji na začátku 50. let zakázala přednášet Roku 1951 byla zatčena a o rok později odsouzena za vyzvědačství a velezradu na 22 let vězení Ve vězení strávila téměř 16 let Nějakou dobu po propuštění přednášela mladým lidem o duchovním životě a dějinách umění 2/2 Obsah

17 Růžena Vacková Obsah

18 Antonie Hasmandová Narodila se 25. března 1914 a zemřela 21. ledna 1988 Vystudovala učitelský ústav v Praze který roku 1933 zakončila maturitou Nejdříve působila jako učitelka a poté jako ošetřovatelka v nemocnici Roku 1952 byla zatčena a roku 1953 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k 8 letům vězení za špionáž a velezradu Ve vězení dokonce onemocněla tuberkulózou Roku 1960 byla propuštěna na amnestii 1/1 Obsah

19 Františka Plamínková Narozena 5. února 1875 a zemřela 30. června 1942
Po studiu se stala učitelkou matematiky fyziky a kreslení V roce 1905 stála u zrodu Výboru pro volební právo žen a nadále obhajovala ženy Rozpoutala dokonce debaty o zrušení zákona , který zakazoval učitelkám manželství V roce 1923 založila Ženskou národní radu 1/4 Obsah

20 Začalo se také poprvé hovořit o mateřské dovolené apod.
Snažila se i o to , aby zaměstnavatelé neodmítali vystudované ženy , aby ženy mohly normálně nastoupit do státních služeb nebo třeba o to aby ženám po svatbě nehrozilo propuštění z práce Sama sice zůstala svobodná ale nechtěla , aby žena musela volit mezi prací a manželstvím Díky ní vznikly Ženské domovy ( na Smíchově ) pro svobodné ženy a matky , a Ženský klub Začalo se také poprvé hovořit o mateřské dovolené apod. 2/4 Obsah

21 V roce1925 se stala místopředsedkyní Mezinárodní rady žen a viceprezidentkou Mezinárodní federace podnikatelek a manažerek Toho samého roku se dostala do senátu za národní socialisty a ke všemu dostala místo československé delegátky při Společnosti národů v Ženevě V té době se seznámila s Miladou Horákovou , se kterou později pracovala a přátelila se s ní V rámci politické působnosti pořádala také různé přednášky po Evropě se kterými ji pomáhala Horáková 3/4 Obsah

22 Po okupaci ČSR odmítla emigrovat a dále pokračovala v činnosti Ženské národní rady
Krátce potom byla poprvé zatčena ( 1939 ) ale na přímluvy zahraničí pak propuštěna Gestapo ale sledovalo každý její krok a tak byla nucena ukončit své aktivity v ženském hnutí 1942 v rámci heydrichiády byla zatčena podruhé a deportována do Terezína Poté byla převezena do Pankrácké věznice kde byla 30. června1942 popravena na Kobylinské střelnici 4/4 Obsah

23 Františka Plamínková Obsah

24 Františka Zemínová Narozena 15. července 1882 v Dolních Chvatlinách a zemřela 26. září ve Velichovkách Česká politička a představitelka ženského emancipačního hnutí Od roku 1902 až do roku 1918 pracovala jako účetní v pražském nakladatelství Od roku 1897 byla aktivní v Československé straně národně socialistické ( členkou však mohla být až od roku 1912 ) 1/3 Obsah

25 Aktivní byla nejen v odborovém, ale i feministickém hnutí
V roce 1905 byla společně s Františkou Plamínkovou spoluzakladatelkou Výboru pro volební právo žen a řady ženských spolků Aktivní byla nejen v odborovém, ale i feministickém hnutí V letech 1918–1939 a 1945–1948 byla poslankyní československého parlamentu za Národně socialistickou stranu, ve které působila také jako místopředsedkyně Byla to jediná žena v podobné funkci v ČSR 2/3 Obsah

26 Po vítězném únoru odešla z politického života ale i přesto byla na podzim roku 1949 zatčena a následujícího roku ve, ve svých 68 letech, odsouzena k 20 letům vězení ve vykonstruovaném soudním procesu s Miladou Horákovou Po jedenácti letech ve věznicích v Praze, Jihlavě a Plzni jí byl zbytek trestu prominut při velké amnestii A. Novotného v roce 1960 3/3 Obsah

27 Františka Zemínová Obsah