Výchova k občanství 8.ročník

Prezentace na téma: "Výchova k občanství 8.ročník"— Transkript prezentace:

1 Výchova k občanství 8.ročník
Moje smysly a paměť

2 Zapiš do sešitu: informace o světě kolem sebe získáváme prostřednictvím smyslových orgánů VNÍMÁNÍ = percepce, zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším i vnitřním světě VJEM = ucelený obraz předmětu, který působí na naše smysly, části vjemu = počitky

3 Psychické procesy poznávací procesy – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč procesy paměti – zapamatování, uchování, vybavení, zapomínání motivační procesy – citové a volní

4 Vnímání – percepce - poznávání okolí, které se uskutečňuje prostřednictvím našich smyslů (zrak, sluch, čich, chuť, hmat). Je základní kognitivní (poznávací) proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány. Umožňuje nám být v kontaktu se světem a se sebou samýmJe propojeno s dalšími psychickými procesy. Otázka : Napiš, které smysly považuješ za nejdůležitější a bez kterých se dokážeš obejít? Smysly

5 Vjem - vnímání informací o předmětech z vnějšího světa pomocí smyslových orgánů celistvě – v uceleném obraze. Vjem se vnímajícímu jeví jako vnitřní obraz něčeho vnějšího. Klamné vjemy jsou také vjemy. Druhy vjemů: Zrakové, sluchové, hmatové, čichové, chuťové Polohy, bolesti, interoceptivní vjemy Počitky – jednotlivé části vjemu (např. barva květu, vůně květu, hladkost květu). Úkol : vyjmenuj všechny smyslové orgány. Vjem

6 Proces vnímání Má dvě stádia:
Senzorické: přijetí informací z okolí, vedení do mozku, vytvoření nejjednoduššího vjemu – počitku Syntetické: počitky jsou zpracovány do větších celků – vjemů

7 Poznávání a vnímání PŘEDSTAVA = obraz věci nebo předmětu, který na smysly právě nepůsobí, hlavní nástroj praktické orientace ve světě, rozhodování a jednání lidská schopnost vytvářet představy = představivost FANTAZIE = obrazotvornost, rozvinutá představivost iluze, bludy, déjà vu, fikce, halucinace, sugesce pro člověka je kromě vnímání věcí kolem nás důležité poznávání druhých lidí – naše chování k druhému člověku se řídí tím: jak druhého vnímáme jak si vykládáme jeho chování co si o něm myslíme a co k němu cítíme

8 poškození části mozku nebo nedostatky ve vývoji
Vnímání prostoru tvar věcí, velikost, vzdálenost věcí prostor vnímáme zrakem, sluchem, hmatem, pohybem kvalita vjemu záleží na souhře receptorů, na souhře párových orgánů (oči, uši, ruce) i na souhře pravé a levé hemisféry poškození části mozku nebo nedostatky ve vývoji obtíže ve vnímání prostoru

9 Vnímání času Test: zvedni ruku až uplyne jedna minuta
Při vnímání času se někdy skutečný čas liší od vnímaného Čas můžeme vnímat zrakem (pohled na hodiny) a vnitřními pocity (určitá doba od posledního jídla) Závislost vnímání času na aktivitě – čím jsme zaměstnanější, zdá se nám den kratší

10 Vnímán prostoru

11

12 Výběrovost vnímání Figura = podněty, které nás zaujaly a vnímá je nejzřetelněji. Pozadí = ostatní podněty. Figura i pozadí se mohou střídat. Chvíli ostřeji vnímáme to, co bylo figurou a chvíli to, co bylo pozadím. Tento proces probíhá u někoho rychleji, u jiného pomaleji

13 Figura a pozadí

14

15 Smyslové klamy Příčiny: Klamou nás smysly.
Informace převedená do mozku je nesprávně zpracovaná Zdravý člověk je schopen si klamnost vjemů uvědomit, dokonce jich záměrně využívá, např. v módě, architektuře, umění. Smyslové klamy

16 Zrakové klamy Fraseova „spirala“ - Optický klam při kterém se kruhy jeví jako spirála. Pokusíte-li se sledovat prstem „spirálu“ z různých bodů, vždy zjistíte, že jsou to kružnice. Klam je tak silný, že i po přezkoušení budete vidět spirálu a nikoli kruhy. Potíže můžete mít i při vlastním sledování kružnice pro silný vliv spirálového efektu, který je způsoben mřížovou strukturou pozadí a šrafováním vlastních kruhů.

17 Zrakové klamy Heringův klam – Přetnutí silných úseček svazků paprsků vede k tomu, že se úsečky jeví jako prohnuté, ačkoliv jsou ve skutečnosti přímkami. K podobnému zkreslení může dojít i tehdy, když úsečky vytvoří např. čtverec. Když se čtverec přetne svazkem paprsků, vjemově se rozšiřuje. Většinu těchto klamů vysvětlujeme fyzikálně, například jako důsledek zvláštní konfigurace předmětů ve vjemovém poli. Toto vysvětlení je však příliš zjednodušeno.

18 Zrakové klamy Hermanova mříž – Nazývá se taky kontrastním klamem. Průsečíky bílých mříží mezi černými čtvercovými plochami se jeví jako tmavší. Jestliže předlohu změníme tak, že mříž bude černá a čtverce bílé, pak průsečíky černé mříže se budou jevit jako světlejší.

19 rotující obrazec Vjem rotujícího obrazce – Při bezprostředním vnímání se účastní zraková paměť. Když přecházíme postupně od prvního ke čtvrtému obrázku, tak poslední tvar se nám na několik sekund nejeví jako plošný obdélník, ale hloubkově jakož to třídimenzionální tvar.

20 Bolehlav Tento název je poměrně výstižný, však zkuste sami. U tohoto obrázku se nám může zdát, že kruh vystupuje do popředí, nebo naopak, tvoří pozadí. Někdy se nám také zdá, že černá barva, která vyplňuje kruh je znatelně sytější. Záleží rovněž na tom, jak obrázek pozorujeme, jestli se soustředíme, nebo jestli se při pozorování pohybujeme

21 Najdi, co skrývá obrázek.

22 Jsou čáry rovnoběžné?

23 Pierotova láska – co vidíš na obrázku
Pierotova láska – co vidíš na obrázku? Dnes si dokážou výtvarníci a optickými klamy náramně pohrát. Dokazuje to tento klam, který patří mezi obrázky, kde se spojují kontrasty. Posuďte sami.

24 Vjemy takového člověka se liší od vjemů člověka se zachovalými smysly.
Kompenzace Pokud je některý smyslový orgán poškozen nebo nevyvinut, naučí se člověk vnímat okolní svět výrazněji zbývajícími smysly. Vjemy takového člověka se liší od vjemů člověka se zachovalými smysly.

25 Rozsah pozornosti: množství podnětů, které jsme schopni vnímat najednou
Hloubka pozornosti: jak podrobně a detailně jsme schopni zpracovávat přicházející podněty Stálost pozornosti: délka soustředění na jeden objekt Pohyblivost pozornosti: jak jsme schopni přesouvat pozornost z jednoho objektu na druhý pozornost

26 Paměť a soustředění PAMĚŤ = schopnost mozku přijímat, zpracovávat a ukládat informace a zkušenosti a později si je vybavovat a opakovaně využívat 3 fáze paměti: zapamatování – ukládání informací pamatování – uchování informací vzpomínání – vybavení informací k paměti patří i zapomínání nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se něčemu většina lidí si pamatuje 10 % z toho, co čtou, 20 % z toho, co slyší, 30 % z toho, co vidí, 50 % z toho, co slyší a vidí, 70 % z toho, co řeknou, a 90 % z toho, co dělají

27 pokud si chceme něco zapamatovat, potřebujeme se na to nejprve soustředit, zaměřit svou POZORNOST = zaměřenost a soustředěnost na určitý objekt nebo děj rozlišujeme pozornost záměrnou - cíleně vnímáme podnět a bezděčnou - vnímáme podnět bez úmyslu základní vlastnosti pozornosti: rozsah, šířka – množství podnětů, které je člověk schopen vnímat najednou (dítě 2-3, dospělí 4-5) hloubka – stupeň soustředění, na kolik jasně a zřetelně člověk zpracovává přicházející podněty stálost – délka soustředění pozornosti na stejný podnět oscilace – přesouvání pozornosti z objektu na objekt rozdělení – věnování se najednou dvěma či více předmětům v daném směru - poruchy pozornosti: roztržitost = neschopnost dlouhodobé koncentrace rozptýlenost = neschopnost udržet pozornost v daném směru ADHD = porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou Paměť a soustředění

28 zapomínání K lidské paměti patří i ZAPOMÍNÁNÍ
Mnohdy nám může komplikovat život (zapomeneme na rande, nebo kde jsme schovali lístek na KOMETU) Zapomínání má i kladný vliv (zapomínáme na nepříjemné a traumatizující zážitky – čas je nejlepší lékař) Obrana proti zapomínání je OPAKOVÁNÍ zapomínání

29 senzorická – ultrakrátká, vědomá část paměti, která uchovává informace přicházející ze smyslů (člověku to, co před chvilkou viděl) krátkodobá - pracovní, operativní, vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů) střednědobá - je schopná informaci udržet po dobu asi 20 minut dlouhodobá - relativně pasivní část paměti uchovávaná v nevědomí, její kapacita je hypoteticky neomezená, ukládá významné zkušenosti zraková – člověk si zapamatuje krajinu, situaci, ví, kde je informace v knize napsána sluchová – člověk si zapamatuje melodie, slova, věty, snadno se učí texty, básně a cizí jazyky pohybová – šikovnost a zručnost v práci mechanická – člověk se učí informace mechanicky, nerozumí souvislostem logická – člověk se těžko učí nazpaměť, převypráví obsah vlastními slovy, vysvětlí a odvodí pravidla na základě logických souvislostí Druhy paměti

30 Myšlení a tvoření nového
MYŠLENÍ = souhrn všech vědomých psychických činností, zpracovává informace poskytované smysly, podstatou je vykonávání určitých myšlenkových postupů abstraktní myšlení – důležité při vytváření pojmů konkrétní myšlení – uplatňuje se při praktické činnosti člověka myšlení je těsně spjato s ŘEČÍ = umožňuje sdělovat myšlenky pomocí slov vnější řeč – vyjadřujeme myšlenky navenek vnitřní řeč – „pro sebe“ Myšlení a tvoření nového

31 analýza = myšlenkové členění celku na části, vyčleňování jednotlivostí
syntéza = myšlenkové sjednocování, spojování vyčleněných částí srovnávání = zjišťujeme podobnosti a odlišnosti mezi předměty nebo jevy abstrakce = vyčleňujeme podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů zobecňování = zjišťování a spojování společných vlastností předmětů a jevů indukce = vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů dedukce = aplikace obecného poznatku na konkrétní případ analogie = vyvozování poznatku o nějakém předmětu nebo jevu na základě jeho podobnosti s jinými předměty nebo jevy Myšlenkové operace

32 Učení HRA = spontánní a dobrovolná činnost, má za cíl radost či relaxaci, hry se hrají především pro zábavu, ale můžou také sloužit ke vzdělávání UČENÍ = cílevědomé a systematické osvojování vědomostí, zkušeností, dovedností, návyků, hodnot a způsobů chování PRÁCE = uvědomovaná činnost zaměřená na vytváření hmotných (fyzická práce) i duchovních (duševní práce) hodnot

33 mozek

34

35 Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD