Demografické a socioekonomické faktory determinující vývoj potřeb zdravotní péče

Prezentace na téma: "Demografické a socioekonomické faktory determinující vývoj potřeb zdravotní péče"— Transkript prezentace:

1

2 Demografické a socioekonomické faktory determinující vývoj potřeb zdravotní péče
Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1.0 / červen 2019

3 Věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2017
Zdroj: Český statistický úřad Relativní struktura obyvatelstva ČR viditelně ukazuje tři zásadní věkové třídy, jejichž další posun v čase bude mít významný dopad na zdravotnických systém. Jde o velmi četnou třídu obyvatel ve věku 40 – 50 let a zejména ve věku 30 – 40 let. Tyto populační kategorie zestárnou do věku 60let a více v následujících 15, reps 20 – 25 letech, a nevyhnutelně významně znásobí potřebu zdravotně sociálních služeb. Velmi podstatný je i propad počtu obyvatel ve věku 10 – 25 let, který společně s odkládáním věku matky při prvním dítěti vytváří demografické riziko nedostatku osob v produktivním věku v následujících 15 – 30 letech. Relativní zastoupení jednotlivých věkových tříd ČR 2. ZLK 1. 1. Do 15 let očekávatelný nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. Do 20 – 25 let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. Nižší zastoupení mladších věkových skupin jako riziko poklesu porodnosti v následujících 10 – 15 letech. % osob ve věkové kategorii 3. 2. 3.

4 Trendy stárnutí české populace v projekci do roku 2050
Zdroj: Český statistický úřad Počet a podíl osob věku 60+ Počet osob starších 59 let Podíl osob starších 59 let (%) ČR Počet osob Podíl z populace ČR Počet a podíl osob věku 65+ ZLK Počet osob starších 64 let Počet osob Podíl z populace ČR

5 Rozdíl v počtu obyvatel v krajských městech ČR mezi roky 2016 a 2010
Migrace obyvatel ČR dle jednotlivých obcí Zdroj: Český statistický úřad Rozdíl v počtu obyvatel v krajských městech ČR mezi roky 2016 a 2010 Migrace obyvatel v ČR mezi rokem 2016 a 2010 má kladné saldo především v okolí velkých měst, i když vývoj není ve všech krajích stejný. Při porovnání krajských měst je zaznamenán především nárůst v počtu obyvatel v Praze a jejím okolí, Brně, Liberci, Plzni a Olomouci. Záporné saldo v počtu obyvatel mají města Zlín, Pardubice, Jihlava, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Ostravě. Lze očekávat, že bez intervencí státu k udržení obyvatel v menších městech, může docházet k přetlaku na zdravotní služby v některých krajských městech, kde je saldo migrace kladné. To se týká především Prahy, kde jsou z velké části využívány zdravotní služby i obyvateli Středočeského kraje.

6 Vývoj indexu stáří k 31. 12. v letech 1989 až 2017
Vývoj indexu stáří a další trendy ukazující na stárnutí české populace Zdroj dat: Český statistický úřad Vývoj indexu stáří k v letech 1989 až 2017 Index stáří vyjadřuje počet seniorů ve věku 65+ na 100 dětí ve věku 0–14 let. Ve stárnoucí české populaci hodnota indexu stáří dlouhodobě významně narůstá. Nicméně podíl seniorů starších než 65 let roste konzistentně a významněji než podíl dětí. Rovněž dlouhodobé predikce dokládají další pokračování stárnutí populace ČR.

7 Střední délka života při narození – srovnání krajů ČR (2016 – 2017)
Zdroj: ČSÚ ( *Rok 2017, Eurostat Muži v ČR měli v roce 2017 střední délku života při narození 76,1 let a ženy o téměř 6 let více, tj. 82,0 let. Nejvyšší střední délka života při narození u mužů i žen byla za roky 2016 – 2017 zjištěna v Hlavním městě Praha (muži 78,1 let, ženy 82,7 let). Naopak nejnižší střední délkou života při narození se vyznačoval v případě mužů i žen Ústecký kraj (muži 74,1 let, ženy 79,8 let). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší střední délkou života činí 4 roky v případě mužů a téměř 3 roky v případě žen. Zjištěné rozdíly mezi regiony ČR jsou podstatné a statisticky významné. Hodnoty střední délky života tak mohou ukazovat na problémy s životním stylem, prevencí vážných chorob a také s dostupností zdravotní péče v některých regionech. Jde o faktor hodný zřetele při formování zdravotních politik a strategií v jednotlivých regionech. Roky

8 Střední délka života při narození u mužů: trend vývoje v krajích ČR
Zdroj dat: ČS Ú ( Období Období Ze srovnání vývoje střední délky života při narození u mužů mezi roky a je zřejmé, že se tento ukazatel významně zlepšil ve všech regionech ČR. Nejnižší regionální hodnoty zaznamenané v současnosti patřily před deseti lety k nejvyšším. K velmi zásadnímu zlepšení došlo v krajích JMK, PAR, LIB. Avšak nadále přetrvávají významné rozdíly mezi kraji, přičemž nejnižší hodnoty jsou zjištěny v Ústeckém kraji. Rozdíly ve střední délce života mezi kraji ČR tak jsou výzvou pro regionální zdravotní politiky a také pro studium příčin rozdílů. Z tohoto důvodu zahrnují specifické a dílčí cíle strategického rámce 2030 regionálně cílené preventivní programy a programy zvyšující zdravotní gramotnost a rovněž implementaci změn v organizaci zdravotních služeb s cílem zvýšit jejich dostupnost a kvalitu.

9 Střední délka života při narození u žen: trend vývoje v krajích ČR
Zdroj dat: ČS Ú ( Období Období Ze srovnání vývoje střední délky života při narození u žen mezi roky a je zřejmé, že se tento ukazatel významně zlepšil ve všech regionech ČR. K velmi zásadnímu zlepšení došlo v krajích PAR, HRA, PLZ a LIB. Avšak nadále přetrvávají významné rozdíly mezi kraji, přičemž nejnižší hodnoty jsou zjištěnu v Ústeckém kraji. Rozdíly ve střední délce života mezi kraji ČR tak jsou výzvou pro regionální zdravotní politiky a také pro studium příčin rozdílů. Z tohoto důvodu zahrnují specifické a dílčí cíle strategického rámce 2030 regionálně cílené preventivní programy a programy zvyšující zdravotní gramotnost a rovněž implementaci změn v organizaci zdravotních služeb s cílem zvýšit jejich dostupnost a kvalitu.

10 Chronická nemocnost Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření SILC
V České republice očekávatelně zásadně narůstá chronická nemocnost s věkem. U populace starší 65 let dosahuje podíl chronicky nemocných téměř 64 %, avšak vysoká je i chronická nemocnost kalkulovaná pro celkovou populaci ČR (35 %). Vysoká chronická nemocnost osob ve věku 65+ je zátěží pro zdravotní systém, která bude s pokračujícím demografickým stárnutím populace narůstat. Ve srovnání krajů je nejnižší celkový podíl chronicky nemocných obyvatel v Praze (25 %) a v Jihomoravském kraji (29 %). Naopak nejvyšší chronickou nemocnost vykazují kraje Plzeňský (46 %) a dále Olomoucký, Moravskoslezský a Kraj Vysočina (všechny 38–39 %).

11 Zdravotní stav obyvatelstva - Vybraná chronická neinfekční onemocnění
Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1.0 / duben 2019

12 Epidemiologie – diabetes mellitus (DM)
Zdroj: NRHZS 2010–2017 Celkový počet diabetiků a počet osob s antidiabetickou léčbou v ČR v letech 2010–2017: Celkový počet diabetiků a počet osob s antidiabetickou léčbou ve Zlínském kraji v letech 2010–2017: Celkový počet diabetiků v ČR se každoročně zvyšuje o cca 20 tisíc, v roce 2018 přesáhla četnost výskytu 1 milion. Ve věku nad 70 let se DM vyskytuje u více než 30 % populace, tedy v souvislosti se stárnutím populace lze očekávat pokračující nárůst počtu diabetiků. Pro rok 2030 je predikován výskyt diabetu u 1,3 milionu osob. Ve Zlínském kraji se zvyšuje počet diabetiků o 600 případů ročně. V roce 2017 byl zaznamenán DM u 57 tisíc obyvatel, z toho 40 tisíc mělo zároveň vykázanou antidiabetickou léčbu (inzulín / perorální antidiabetika).

13 Statistická predikce prevalence diabetu v ČR do roku 2030
Zdroj dat: NRHZS 2010–2017, pacienti s DM; Český statistický úřad – Projekce obyvatelstva ČR Metodika: Poissonův zobecněný lineární model, predikční báze 2010–2017 Pozorovaná prevalence Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti) Rok 2017 Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 Celá ČR ( – ) ( – ) ( – ) Zlínský kraj 57 170 (60 698–61 496) (67 098–68 197) (72 840–74 307) Zatímco v roce 2017 byl v ČR zaznamenán cca 1 milion nemocných s DM, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již téměř 1,3 milionu nemocných. Ve Zlínském kraji je predikován pro rok 2030 nárůst ze současného počtu 57 tisíc diabetiků na 74 tisíc diabetiků. * 95% interval spolehlivosti, na grafu znázorněn šedou plochou, interval spolehlivosti je důsledkem statistické neurčitosti odhadu věkově-specifické prevalence

14 Astma Zdroj: NRHZS 2010–2017 Definice: Osoby s vykázanou diagnózou J45 nebo J46. Celkový počet osob s astmatem v ČR v letech 2010–2017: Počet osob s astmatem (2017) – počet případů na obyvatel v kraji Průměrná meziroční změna +2,8 % +3,2 % +1,2 % +4,0 % +3,7 % +1,8 % +3,0 % +2,3 % +0,2 % +2,5 % +1,6 % +3,1 % +1,9 % Astmatem trpí půl milionu obyvatel ČR (4,9 % populace v roce 2017). Počet nemocných se v jednotlivých krajích pohybuje od 40 do 57 případů na 1 000 obyvatel. Počet astmatiků se zvyšuje meziročně v průměru o 2,5 %, nejvýrazněji v Libereckém a Ústeckém kraji (o +4,0 % za rok).

15 Hypertenze – počet léčených pacientů 2017
Zdroj: NRHZS 2017 Pacienti s vykázanou diagnózou I10 na pozici hlavní nebo vedlejší diagnózy dokladu v daném roce, kteří jsou v tomto roce zároveň léčeni některým z léků ze skupiny ATC kódů C02, C03, C07, C08, C09. V roce 2017 N = ( mužů a žen) Počet pacientů s hypertenzí léčených danými léčivy v čase roste a představuje tak stále větší zátěž pro zdravotní systém. V roce 2017 mělo na dokladu vykázanou diagnózu I10 a zároveň bylo léčeno vybranými léky téměř dva miliony pacientů. Nárůst oproti roku 2016 je osob. Proti roku 2010 je to však již o pacientů více. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v roce 2017 nejvíce osob léčených s hypertenzí v Pardubickém kraji. Naopak nejméně osob trpících hypertenzí se nacházelo v Praze. Bydliště > ,0 18 000,1 – ,0 17 000,1 – ,0 ≤ ,0 STC JHC PLK JHM VYS ZLK ULK MSK OLK PAK HKK LBK KVK PHA

16 Mozková mrtvice – počet pacientů 2017
Zdroj: NRHOSP, LPZ 2017 Počet pacientů s diagnózou I60-I64 při akutní hospitalizaci nebo úmrtí. V roce 2017 N = ( mužů a žen) V roce 2017 mělo mozkovou mrtvici pacientů (271,4 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel). Nejvíce osob s mozkovou mrtvicí v roce 2017 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel bylo v kraji Moravskoslezském. Naopak nejnižším počtem pacientů se vyznačovala Praha. Existuje poměrně výrazná heterogenita mezi kraji. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem pacientů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 120,7 osob. Bydliště > 300,0 270,1 – 300,0 250,1 – 280,0 ≤ 250,0 STC JHC PLK JHM VYS ZLK ULK MSK OLK PAK HKK LBK KVK PHA

17 Celková zátěž zhoubnými novotvary (C00–C97) ve ZLK
Zdroj: 1Národní onkologický registr, 2Český statistický úřad průměrná roční změna 2012–2016 Absolutní počet 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Incidence1 4 162 4 392 4 325 4 529 4 565 4 791 4 807 4 778 Mortalita2 1 429 1 390 1 486 1 354 1 379 1 483 1 403 1 443 Prevalence1 24 401 25 677 26 781 28 111 29 211 30 433 31 684 32 866 V roce 2016 bylo ve Zlínském kraji nově diagnostikováno pacientů se zhoubným novotvarem, což je 817,9 na osob. V roce 2016 zemřelo ve Zlínském kraji osob v souvislosti se zhoubným novotvarem, což je 247,0 na osob. Celkem k ve Zlínském kraji žilo osob se zhoubným novotvarem nebo s minulostí tohoto onemocnění, což je na osob. +2,0 % −0,4 % +4,2 % Incidence a mortalita Prevalence incidence ČR incidence ZLK mortalita ČR mortalita ZLK ČR ZLK Počet případů na osob Počet případů na osob

18 Celková zátěž novotvary mízní a krvetvorné tkáně ve ZLK
Zdroj: Národní onkologický registr Meziroční změna 2012–2016* Absolutní počet 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Incidence 215 270 242 276 278 247 Mortalita 108 116 110 117 101 115 112 133 Prevalence 1 599 1 707 1 765 1 860 1 955 2 043 2 130 2 166 +1,6 % V roce 2016 bylo ve ZLK nově diagnostikováno 247 pacientů   s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. V roce 2016 zemřelo ve ZLK 133 osob v souvislosti s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. Celkem k ve ZLK žilo osob s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně nebo s minulostí tohoto onemocnění. +1,6 % +4,2 % Incidence a mortalita Prevalence incidence ČR incidence ZLK mortalita ČR mortalita ZLK ČR ZLK Počet případů na osob Počet případů na osob * Meziroční změna je hodnocena na základě lineární trendu

19 Záchyt onkologických onemocnění ve ZLK dle klinického stadia v letech 2012–2016
Zdroj: Národní onkologický registr Stadium: neznámo – objektivní důvody – neúplný záznam jiný kožní nádor (C44, D04) ZLK ČR hrdlo děložní (C53, D06) melanom kůže (C43, D03) prostata (C61, D07.5) močový měchýř (C67, D09.0) prs (C50, D05) u žen varle (C62) děloha (C54, C55, D07.0) ledvina mimo pánvičku (C64) tlusté střevo a konečník (C18–C20, D01.0–D01.2) N = 7 750 N = N = 600 N = N = 809 N = N = 2 438 N = N = 759 N = N = 2 140 N = N = 163 N = 2 442 N = 522 N = N = 873 N = N = 2 492 N = Dostupná data dokládají, že vedle rostoucí celkové epidemiologické zátěže populace zhoubnými nádory je v ČR dalším problémem pozdní záchyt těchto onemocnění. Stále je vysoké procento nádorů (a to i u diagnóz s organizovaným screeningem) zachytáváno v pokročilém stavu, kdy je léčba velmi nákladná a pravděpodobnost vyléčení významně snížená. Tento fakt je velkou výzvou k re-organizaci komplexních preventivních programů zaměřených na rizikové skupiny obyvatel. Pro celkové snížení onkologického rizika v české populaci bude nezbytné posílit všechny aspekty primární prevence.

20 Záchyt onkologických onemocnění ve ZLK dle klinického stadia
v letech 2012–2016 Zdroj: Národní onkologický registr Stadium: neznámo – objektivní důvody – neúplný záznam hrtan (C32, D02.0) ZLK ČR jícen (C15, D00.1) žaludek (C16, D00.2) řiť a řitní kanál (C21, D01.3) ret, dutina ústní a hltan (C00–C14, D00.0) vaječník (C56) slinivka břišní (C25) průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34, D02.1, D02.2) játra, žlučník a žlučové cesty (C22–C24) N = 152 N = 2 783 N = 237 N = 3 321 N = 498 N = 7 458 N = 41 N = 896 N = 508 N = 8 182 N = 334 N = 5 168 N = 628 N = N = 1 314 N = N = 494 N = 8 870 Dostupná data dokládají, že vedle rostoucí celkové epidemiologické zátěže populace zhoubnými nádory je v ČR dalším problémem pozdní záchyt těchto onemocnění. Stále je vysoké procento nádorů (a to i u diagnóz s organizovaným screeningem) zachytáváno v pokročilém stavu, kdy je léčba velmi nákladná a pravděpodobnost vyléčení významně snížená. Tento fakt je velkou výzvou k re-organizaci komplexních preventivních programů zaměřených na rizikové skupiny obyvatel. Pro celkové snížení onkologického rizika v české populaci bude nezbytné posílit všechny aspekty primární prevence.

21 Počet pacientů s Alzheimerovou nemocí a nedošetřenou demencí
Zdroj: NRHZS Počet a podíl pacientů léčených s demencí v letech 2015–2017 pro ČR a Zlínský kraj: Počet osob v populaci ČR s vykázanou dg. demence ve sledovaném období 2015–2017 narůstá meziročně o 5 %. V roce 2017 bylo v datech NRZHS identifikováno 102 tisíc osob s demencí (z toho s bydlištěm ve Zlínském kraji), z čehož 60 % tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí a 40 % pacienti s nedošetřenou demencí, u kterých existuje předpoklad, že není dořešen typ neurodegenerativní poruchy, a není tak vyloučena přítomnost Alzheimerovy nemoci a rozvoj Alzheimerovy demence v budoucnu. Vzhledem k celosvětově známé poddiagnostikovanosti pacientů s neurodegenerativními onemocněními (třetina jedinců s Alzheimerovou nemocí není diagnostikována) lze předpokládat, že z dostupných dat je odhalena pouze špička ledovce. Dle Alzheimer Disease International (2016 – je v zemích s nízkým a středním příjmem, diagnostikováno pouze 10 % postižených. V zemích s vyššími příjmy je diagnostikována přibližně polovina jedinců, ale ve všech zemích přetrvává po diagnostice problém s léčbou a překážky zhoršující kvalitu života pacientů. ČR ZLK

22 Počet osob s Alzheimerovou nemocí dle bydliště (2017)
Zdroj: NRHZS 2017; pacienti s Alzheimerovou nemocí (N = ) Počet osob s vykázanou Alzheimerovou nemocí v přepočtu na obyvatel daného kraje: Podle dat NRHZS je v ČR zaznamenána Alzheimerova nemoc s četností 582 případů na obyvatel (data za rok 2017). Nejvyšší výskyt vzhledem k počtu obyvatel je v Pardubickém kraji a kraji Vysočina, naopak nejnižší počet zaznamenaných případů je v Libereckém a Moravskoslezském kraji. Mezi kraji jsou výrazné rozdíly, a to i po provedení věkové standardizace. Tyto rozdíly mohou být i důsledkem nedostatečné diagnostiky nebo její nedostupnosti pro seniorní pacienty v určitých oblastech. Stand.* 776 689 621 597 590 574 582 558 539 588 546 615 580 476 481 STC JHC PLK JHM VYS ZLK ULK MSK OLK PAK HKK LBK KVK PHA > 700 601–700 501–600 ≤ 500 *Věkově standardizovaná hodnota zohledňuje rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých krajů, tj. udává teoretický počet případů na obyvatel daného kraje v situaci, kdy je věková struktura obyvatel všech krajů shodná. Za referenční populaci je zde považována celá České republika.

23 Statistická predikce prevalence Alzheimerovy nemoci do roku 2030
Zdroj dat: NRHZS 2015–2017, pacienti s Alzheimerovou nemocí; Český statistický úřad – Projekce obyvatelstva ČR Metodika: Poissonův zobecněný lineární model, predikční báze 2015–2017 Pozorovaná prevalence Predikce prevalence (včetně 95% intervalů spolehlivosti)* Rok 2017 Rok 2020 Rok 2025 Rok 2030 Celá ČR 61 620 (62 728–68 610) (74 620–81 164) (88 914–96 633) Zlínský kraj 3 735 3 980 (3 802–4 159) 4 721 (4 523–4 920) 5 623 (5 389–5 857) Zatímco v roce 2017 bylo v ČR zaznamenáno přibližně 60 tisíc nemocných s Alzheimerovou nemocí, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již více než 90 tisíc nemocných. Ve Zlínském je predikován pro rok 2030 nárůst ze současného počtu 3,7 tisíce osob s Alzheimerovou nemocí na 5,6 tisíce nemocných. * 95% interval spolehlivosti, na grafu znázorněn šedou plochou, interval spolehlivosti je důsledkem statistické neurčitosti odhadu věkově-specifické prevalence

24 Potřeba paliativní péče – očekávatelná úmrtí
Zdroj: Zdroj: List o prohlídce zemřelého 2007–2017; Národní registr hospitalizovaných 2007–2017 ČR Zlínský kraj Celkem 59,2 % všech úmrtí v ČR lze na základě úmrtní diagnózy a hospitalizační historie zpětně označit jako úmrtí z chronické příčiny. U těchto úmrtí lze předpokládat značnou míru očekávatelnosti a vysokou pravděpodobnost potřeby některé z forem paliativní péče. Tento podíl představuje cca 60 tisíc zemřelých ročně. Vzhledem k současným demografickým trendům, lze předpokládat, že podíl úmrtí chronických pacientů bude narůstat a představovat zvyšující se zátěž pro systém zdravotní péče. Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta Ostatní 68 % všech úmrtí nastává na lůžku zdravotnického zařízení Téměř 60 % všech úmrtí je výsledkem eskalace déle trvajících zdravotních problémů. Až 50 % těchto pacientů je opakovaně převáženo k hospitalizaci RZS Opakované přijetí k akutní hospitalizaci z RZS významně narůstá v posledním měsíci před smrtí. V průměru na jednoho zemřelého připadá v posledním roce života 42 dní hospitalizace, z toho 23 dní tvoří pobyt na lůžku akutní péče. Jedná se o očekávatelná úmrtí z chronických příčin, často po déle trvající hospitalizaci.

25 Hospitalizace – počet hospitalizací v posledním půlroce života
Zdroj: NRHOSP 2013 – 2017; hospitalizace v posledním půlroce života (posledních 5 let, bez hospitalizací pro „XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin“ . Průměr 2.18 Medián 2 25-75 percentil 1-3 5-95 percentil 1-5 Min-max 1-21 Pacienti s více než 3 hospitalizacemi v posledním půlroce života (celkem 14.9%) Ústecký kraj 17.9% Zlínský kraj 17.4% Karlovarský kraj 16.9% Moravskoslezský kraj 16.5% Olomoucký kraj 16.1% Středočeský kraj 15.7% ČR 14.9% Pardubický kraj 14.7% Jihočeský kraj 14.3% Kraj Vysočina 14.1% Jihomoravský kraj 13.8% Královéhradecký kraj 12.9% Plzeňský kraj 12.5% Hlavní město Praha 12.4% Liberecký kraj 11.3% Dostupná data Národního registru hospitalizací dokládají, že posledním půlroce života absolvuje více než polovina pacientů opakované hospitalizace, a to téměř z 15% více než tři hospitalizační pobyty. Evidentně jsou v ČR velké rezervy v organizaci péče, neboť řadě těchto hospitalizací jde předejít efektivním managementem péče o umírající. Velmi četné hospitalizace u více než 15% pacientů v posledním půlroce života vykazuje celkem 6 krajů čR. Pacienti (%) Pacienti s více než 3 hospitalizacemi v posledním půlroce života 14.9% Počet hospitalizací v posledním půlroce života

26 Hospitalizace – počet hospitalizací v posledním půlroce života
Zdroj: NRHOSP 2007–2017 . Průměrný počet hospitalizací v posledním půlroce života Průměrný počet hospitalizací v průběhu posledního půlroku života pacientů je v posledních pěti letech 2,18. Tato hodnota představuje mírný nárůst oproti předchozímu období 2007–2012 (2,10). Tuto průměrnou hodnotu je možné interpretovat jako vysokou v řadě oblastí (okresů) lze pozorovat i hodnoty blízké čtyřem opakovaným hospitalizacím v posledních šesti měsících života pacientů. Mezi regiony ČR jsou výrazné rozdíly v průměrném počtu hospitalizací v průběhu posledního půlroku života, nejvyšší je v Ústeckém kraji (2,36), nejnižší v Libereckém kraji (1,85).

27 Poskytovatelé zdravotních služeb - síť ambulantních služeb
Analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatel: analytická studie verze 1.0 / červen 2019

28 Věk všeobecných praktických lékařů
Zlínský kraj Zdroj: NRZP Průměr 55 let Medián 56 let 60 a více let 31,7 % 65 a více let 15,2 % Fyzické osoby Přepočtené počty (úvazky) Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 31 % z nich je ve věku nad 60 let. Absolutní počet Věk

29 Věk praktických lékařů pro děti a dorost
Zlínský kraj Zdroj: NRZP Průměr 55 let Medián 60 a více let 28,7 % 65 a více let 10,4 % Fyzické osoby Přepočtené počty (úvazky) Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 28 % z nich je ve věku nad 60 let. Absolutní počet Věk

30 Věk zubních lékařů Zlínský kraj Zdroj: NRZP
Průměr 48 let Medián 53 let 60 a více let 27,8 % 65 a více let 8,5 % Fyzické osoby Přepočtené počty (úvazky) Populace zubních lékařů výrazně stárne, více než 27 % z nich je ve věku nad 60 let. Absolutní počet Věk

31 Dynamika počtu ordinací praktických lékařů pro dospělé
Zdroj: Národní registr zdravotnických pracovníků (NR-ZP) Celková bilance počtu míst PZS v roce 2017 Bilance počtu míst PZS v průběhu roku Roční bilance -32 (-0,5 %) -26 (-0,4 %) -94 (-1,5 %) Dle kraje + - 11 7 16 12 21 22 18 19 25 27 15 20 8 13 23 29 31 42 36 17 33 38 73 56 104 47 32 68 79 28 34 59 80 Již v období 2015–2017 je možné pozorovat začínající trend úbytku aktivních ordinací praktických lékařů z důvodu jejich odchodu do důchodu. Roční úbytek činí v průměru 0,5 až 1,5 %. Celková bilance počtu míst PZS Dle velikosti sídla Měsíc daného roku Měsíc 2017 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 + 2017 65 23 25 18 19 20 22 14 30 17 - 2017 40 13 28 24 16 100 Bilance 2017 -7 -3 -8 -2 -11 -5 -91 Bilance + - Celá ČR 2017 -94 281 375 Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) - ICO+PCZ+PCDP.

32 Dynamika počtu ordinací praktických lékařů pro děti a dorost
Zdroj: Národní registr zdravotnických pracovníků (NR-ZP) Celková bilance počtu míst PZS v roce 2017 Bilance počtu míst PZS v průběhu roku Dle kraje + - 6 5 1 2 9 4 10 11 16 7 14 21 12 3 15 19 13 57 17 33 Již v období 2015–2017 je možné pozorovat začínající trend úbytku aktivních ordinací praktických lékařů z důvodu jejich odchodu do důchodu. Roční úbytek činí v průměru 1,7 až 3,3 %. Celková bilance počtu míst PZS Roční bilance -48 (-1,7 %) -54 (-2,0 %) -88 (-3,3 %) Dle velikosti sídla Měsíc daného roku Bilance + - Celá ČR 2017 -88 73 161 Měsíc 2017 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 + 2017 20 - 2017 16 53 Bilance 2017 13 -1 -12 -2 -10 -5 -3 -7 -53 Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) - ICO+PCZ+PCDP.

33 Samostatné ordinace (ambulance) v ČR: stav k 1.2. 2019
Zdroj dat: NRPZS Podíl na celkovém počtu Samostatná ordinace praktického lékaře * Samostatná ordinace lékaře specialisty 29.6% 70.4% 42.5% 57.5% 44.1% 55.9% 52.9% 47.1% 49.6% 50.4% 47.2% 52.8% 51.3% 48.7% 40.1% 59.9% 43.5% 56.5% 52.3% 47.7% 46.5% 53.5% 48.0% 52.0% 35.3% 64.7% ČR 43.9% 56.1% Počet ordinací Rozdíly v dostupné kapacitě ambulantních specialistů vs. praktických lékařů se významně liší mezi regiony ČR – velmi vysoký podíl ambulantních specialistů je patrný ve velkých městech, zejména pak v Praze. U praktických lékařů je nadto velkým problémem jejich demografické stárnutí, které zvyšuje riziko uzavírání ordinací z důvodu odchodu do důchodu.

34 Samostatné ordinace (ambulance) v ČR: počet obyvatel na ordinaci
Zdroj dat: NRPZS Samostatná ordinace praktického lékaře* Samostatná ordinace lékaře specialisty Počet obyvatel na ordinaci Počet obyvatel na ordinaci Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres zdravotnických zařízení (každé IČO poskytovatele může mít více adres) – ICO+PCZ+PCDP. * Počet ordinací praktických lékařů zahrnuje PLD + PLDD.

35 Ambulantní návštěvy u praktických lékařů pro dospělé dle bydliště
Zdroj: NRHZS ; Zlínský kraj Podíl ambulantních návštěv u praktických lékařů pro dospělé Počet ambulantních návštěv Průměrný počet návštěv na jednoho pacienta 2,3 2,5 3,2 3,3 Podíl ambulantních návštěv u praktických lékařů pro dospělé Počet ambulantních návštěv 28 161 26 811 15 238 7 305 1 423 706 611 559 403 358 343 298 274 Neznámý kraj amb. návštěvy byl u 439 dokladů. Ambulantní návštěva v kraji bydliště pacienta Ambulantní návštěva mimo kraj bydliště pacienta Zrušení regulačních poplatků pro praktické lékaře pro dospělé

36 Ambulantní návštěvy u ambulantních specialitů dle bydliště
Zdroj: NRHZS ; Zlínský kraj Podíl ambulantních návštěv u ambulantních specialistů Počet ambulantních návštěv Průměrný počet návštěv na jednoho pacienta 6,9 6,8 7,0 7,2 7,1 Podíl ambulantních návštěv u ambulantních specialistů Počet ambulantních návštěv 88 029 85 940 43 680 3 265 2 269 2 133 1 847 1 561 1 260 951 902 433 Neznámý kraj amb. návštěvy byl u 295 dokladů. Ambulantní návštěva v kraji bydliště pacienta Ambulantní návštěva mimo kraj bydliště pacienta