Základy Ekonomie pro adiktology část Prof. Martin Dlouhý

Prezentace na téma: "Základy Ekonomie pro adiktology část Prof. Martin Dlouhý"— Transkript prezentace:

1 Základy Ekonomie pro adiktology část 6 - 9 Prof. Martin Dlouhý

2 SMĚNA, specializace, mezinárodní obchod
Cíle: Vysvětlit proč směna zvyšuje bohatství, proč specializace vede k růstu produkce, proč se vyplatí zaměstnat i lidi, kteří něco dělají hůře než vy osobně.

3 Příklad Jsou dva chlapci, Petr a Pavel. Každý vlastní nějaké hračky. Rádi by si ovšem některé mezi sebou vyměnili. Jaké výměny jim poradíte? Petrovy věci Užitek pro Petra Užitek pro Pavla knížka káča míč pálka krabička Celkový užitek  2 4 12 1 Pavlovy věci psací pero hračka nůž čapka Celkový užitek 10 6

4 SMěnA Dobrovolná směna obohacuje oba směňující. Každý je na tom nyní lépe než před uskutečněním směny (vzpomeňte si účastníky stěhování ve filmu Kulový Blesk). Bohatství není měřeno počtem statků, ale uspokojením z nich. Směna ukazuje, že bohatství lze zvýšit i bez zvýšení produkce. Směna ovšem navíc umožňuje specializaci a tím i zvýšení produkce.

5 Specializace a Směna na základě absolutních výhod
Absolutní výhoda znamená, že jedinec (firma) je v něčem lepší než jiní lidé (firmy) Pan Novotný opravuje auta (bere 400 Kč/hod), daňové přiznání by asi zvládl, ale stálo by to hodně námahy a času při studování předpisů (6 hodin). Pan Novák je daňový poradce (bere také 400 Kč/hod), v autech se moc nevyzná (opravil by to za 2 hod). Pan novák udělá panu Novotnému přiznání za 2 hodiny a pan Novotný mu opraví auto za 45 minut. Směna umožňuje, aby každý dělal to, v čem je dobrý a ostatní si nakoupí od ostatních.

6 Specializace a Směna na základě Komparativních výhod
Už víme, že absolutní výhoda znamená, že jedinec (firma) je v něčem lepší než jiní lidé (firmy). Co když tomu ale tak není? Bude mít ostatním na trhu co nabídnout? Pan Novák je daňový poradce (bere také 400 Kč/hod). Taky umí perfektně a rychle žehlit košile (za 1 hodinu týdně vyžehlí všechny). Přesto si najme paní Novotnou, která vyžehlí všechny košile za 2 hodiny a je tedy méně výkonná.

7 Specializace a Směna na základě Komparativních (relativních) výhod
Za ušetřenou hodinu žehlení vydělá pan Novák 400 Kč, které věnuje daňovému poradenství. zatímco paní Novotné platí za žehlední 150 Kč za hodinu (tedy celkem 300 kč), takže 100 Kč vydělá díky specializaci a směně. Paní Novotná se tedy zapojuje do ekomického života i když je ve všem horší než pan Novák (Novotná neumí účtovat a košile žehlí pomalu). Komparativní výhodu má jedinec (firma) v činnosti, ve které je lepší než v jiných činnostech). Ze svobodného mezinárodní obchodu by tedy měly mít výhody i hospodářsky zaostalé země.

8 Zdroje Komparativních (relativních) výhod
Nahromaděná speciální znalost (studium, dlouhodobé historické zkušenosti). Přírodní podmínky (počasí, půda) Přirozený talent. Relativní vybavenost kapitálem a prací (často rozdíl mezi vyspělými ekonomika a nerozvinutými).

9 BariÉry mEzinárodního obchodu
Možnosti ochrany trhu: dovozní clo, dovozní kvóta, různé podmínky na kvalitu a technické parametry dovozu apod. Důsledky: ochrana domácího trhu znamená především výhodu pro domácí výrobce, vyšší cenu a méně zboží pro spotřebitelé.

10 Mýty obchodního ochranářství
Mýtus ochrany domácích pracovních míst. Mýtus rovné konkurence. Mýtus mladých odvětví.

11 co jsou nedokonalé trhy, proč existují, jakou roli má informace.
Cíle: Vysvětlit co jsou nedokonalé trhy, proč existují, jakou roli má informace.

12 Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících a prodávajících. Nulové náklady na změnu dodavatele. Homogenní produkt. Velký počet prodávajích.

13 DokonalE elastická individuální poptávkA na dokonalém trhu
Rovnovážná cena je 50 Kč, můj podíl x. Když budu prodávat za 51 Kč, neprodám nic. Když budu prodávat za 49, obsadím celý trh.

14 Monopolistická konkurence
Heterogenita (diferenciace) produktu. Např. snaha odlišit se, být kvalitnější, poskytovat lepší služby. Příklady: restaurace, kavárny, výrobci nábytku. Rozmanitost zvyšuje užitečnost produktu (lidé si mohou vybrat to, co jim vyhovuje). Jde o kombinaci monopolu a konkurence (např. škodovky dělá pouze Škoda, má na ně monopol).

15 Oligopol Malý počet firem na trhu. Jednotlivá firma ovlivňuje dění na trhu. Příklady: energetika, letecké společnosti, mobilní operátoři. Menší množství produktu, vyšší ceny.

16 Nedokonalé trhy a informace
Na získání informací je třeba vynaložit náklady. Např. spotřebitelé nebudou obcházet všechny obchody s obuví, nebudou volat všem instalatérům, neseženou informace o kvalitě všech nemocnic v ČR. Reklama zvyšuje informovanost, takže vlastně snižuje nedokonalost trhů. (možnost manipulace lživou reklamou)

17 Informace a podnikatelé
Správné informace vytvářejí podnikatelské příležitosti. Když víte, kde lze koupit levnější jablka, můžete je nakoupit a přivézt na trh do Prahy. Když máte autobazar, víte lépe než zákazníci jak dobře koupit a prodat, protože dlouhodobě sbíráte informace o trhu. Když víte, že ve městě chybí služba domácí péče a lidé si ji rádi zaplatí. To znamená, že lidé vydělávají na tom, že trhy jsou nedokonalé (existuje mezera na trhu).

18 Podnikatelé INOVACE: Nejdůležitější podnikatelskou aktivitou jsou inovace. Inovace je uvedení nového výrobku nebo služby na trh. Překvapivě podnikání vzkvétá na nedokonalých trzích. PODNIKATELÉ A STÁT: Když mezeru na trhu zaplní stát, tak zmizí příležitosti pro podnikatele. Jsou z trhu vytlačeni.

19 proč a jak je konkurence na trh omezována.
Konkurence a regulace Cíle: Vysvětlit proč a jak je konkurence na trh omezována.

20 konkurence Statické pojetí: Velký počet firem na trhu. Procesní pojetí: Otevřenost trhu (potenciální konkurenti, kteří na trh mohou kdykoli vstoupit). Hlavním omezení konkurence tedy spočívá v omezení vstupu na trh.

21 Omezení vstupu na trh Licence, testy, akreditace, autorizace, atestace, zkoušky, povolení, registrace, vzdělání, vysvědčení, kvóty, bezpečností a hygienické požadavky. Cech (nyní spíše asociace, komora, svaz), je sdružení výrobců, které má moc od státu a může omezovat vstup na trh. Předpokladem je členství v cechu.

22 Antidumpingová politika
Kořistnický dumping – prodej za cenu, která je menší než náklady. Cílem je zničit konkurenci a získat na trhu dominantní postavení. Jak však zjistit, že cena je opravdu dumpingová?

23 Ochrana hospodářské soutěže
Státní politika, která má bránit kartelovým dohodám a zneužívání dominantního postavení. V ČR: Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Povolování fúzí: dominantní postavení na trhu nebo hledání optimální velikosti firmy za účelem snižování nákladů? Jak měřit dominantní postavení? Co je relevantní trh?

24 Monopol a substituce Monopol a Regulace ceny
Monopol – existuje jediný dodavatel na trhu (je třeba rozlišovat, zda existuje jediný výrobce a zda existují k produktu nějaké substituty). Definice trhu, definice produktu a substitutů. Příklad: jsou České dráhy monopolem? Rovnováha monopolu MR=MC. Monopol dosahuje monopolního zisku, vyrábí méně za vyšší ceny. Regulace ceny zvýší produkci monopolu, ale může zabránit vstupu konkurentů. Cena jako náklady + přirážka může vést ke špatné motivaci.

25 Státem vytvořené monopoly
Vstup na trh vázán na povolení státu ve veřejném zájmu – administrativní monopol – např. pošta, televize, telekomunikace, energetika. Důsledkem může být neefektivnost a vysoké ceny. Hrozí ovládnutí strážce.

26 Přirozený monopol Přirozené překážky vstupu na trh – např. nutnost budovat nákladnou přenosovou síť (kabely, trubky) – voda, odpad, elektřina, plyn, ale také placené dopravní cesty (silnice, tunely, koleje, metro).

27 Kartelové dohody Kartelová dohoda je formou nekalé konkurence. Velké firmy, ale i státy (OPEC). Cílem je domluvit se na produkci a cenách a zvýšit tak zisky. Nelegální kartely mají tendenci se časem rozpadat, když na porušení firma vydělá (dodržování dohody není vynutitelné). Modelem rozpadu kartelu je tzv. vezňovo dilema, které je známo z teorie her.

28 Vysvětlit možnosti státu zasahovat do cen a dopady těchto zásahů
Zásahy státu do cen Cíle: Vysvětlit možnosti státu zasahovat do cen a dopady těchto zásahů

29 Cenový strop (maximální cena)
Cenový strop – prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je stanovena státem (potraviny, energie, nájemné, doprava). Účelem je snad chránit spotřebitele proti vysokým cenám statků, které uspokojují základní potřeby. Výsledkem však může být pouze omezení nabídky při vzniku vyšší poptávky(vzniká nedostatek - nerovnováha na trhu). Např. farmaceutická firma nebude dodávat lék na daný trh, omezí výzkum a vývoj v dané oblasti. Vznik nepeněžních nákladů k získání nedostatkového zboží nebo služby (i nelegálně).

30 Spotřební daň Jedna z možností výběru daní (vybrané zboží, vychází z množství). Břemeno padá na spotřebitele (vyšší celková cena) i výrobce (omezení poptávky, nižší originální cena). Spotřební daň z neřesti (tabák, alkohol), luxusu, ekologie (benzín). Daň z přidané hodnoty – na všechno zboží, vychází z ceny, může existovat více sazeb.

31 Subvence Částka placená státem k ceně statku či služby (záporná spotřební daň). Cílem je snížit cenu pro spotřebitele nebo vůbec zajistit produkci statku či služby. Příklady – doprava (městská hromadná doprava, České dráhy), bytová výstavba, potraviny, sociální služby, mateřské školy. Vyšší nabídka může vést k vyšším nákladům (křivka nabídky je rostoucí).

32 Minimální cena a vývozní subvence
Minimální výkupní ceny od zemědělců. Potom se ovšem nemusí podařit vše prodat a jsou poskytovány vývozní subvence. V mezinárodním obchodu pak probíhá boj proti subvencovaným dovozům (např. cla). Silný lobbing zemědělců, strategická potravinová soběstačnost.

33 Státní invervenční nákupy produkční kvóty
Nákupy státu, například nákupy obilí. Stát tak zajišťuje zemědělcům vyšší cenu. Časem by však měl přijít intervenční prodej ke snížení cen (co se zásobami dělat?) Produkční kvóta – podoptimální množství statku (neefektivnost), například cukr. Problém rozdělování kvót mezi výrobce.