Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice

Prezentace na téma: "Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
Autor: Mgr. Nikol Charvátová Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_32_INOVACE_1B_17_Živočichové v zimě Téma: Prvouka a přírodověda na 1. stupni

2 Anotace Žáci se podrobněji seznámí s liškou a veverkou. Doposud o těchto zvířatech se učili jen okrajově, ve čtvrté třídě se seznámí a získají informace o jejich životě a důležitosti v lese. Hodina je spojena s vycházkou, kde děti budou pozorovat stopy a později si udělají odlitky ze sádry. Nakonec žáci zodpoví na otázky (dle situace: ve skupinách nebo společně s učitelem).

3 Živočichové v zimě Na zimní vycházce můžeme pozorovat i některé živočichy. Na polích, v parcích, kolem cest i domů jsou hejna havranů. Někteří živočichové však i v zimě hledají potravu. Ve sněhu jsou často patrné stopy. Z jejich tvaru a velikosti můžeme vyčíst, který živočich je ve sněhu zanechal. Prohlédni si stopy živočichů na dalším obrázku. Pokus se ve sněhu najít a určit stopy zajíce, jelena a dalších zvířat.

4

5 Vytvoření odlitku stopy ze sádry.
Pomůcky: sádra, miska nebo kelímek z umělé hmoty, stará lžíce, proužky tvrdého papíru asi 5 cm široké a 30 cm dlouhé, kancelářské svorky, staré noviny, štěteček, láhev s vodou. Postup: nejlépe se dělají odlitky stop v bahně, jdou zhotovit i ve vlhkém sněhu. Vyhledej si dobrý, čistý a zřetelný otisk, ve kterém není ani voda, ani spadené jehličí či listy. Kolem stopy dej rámeček z papírového proužku, konce spoj kancelářskými svorkami. Rámeček trochu přitlač do země. Namíchej ze sádry a vody ne moc řídkou, spíš hustší kaši, ale aby ještě tekla. Lijeme vodu do sádry! Pak nalij sádru do rámečku tak, aby ještě asi 2 cm sádry bylo nad povrchem stopy. Až sádra ve stopě ztvrdne, vyrýpni opatrně sádrový blok i s trochou hlíny. Vše zabal do novin a odnes domů. Po několika hodinách sundej rámeček a mírným proudem vody uvolni bláto. K dokonalému čištění použij štětec nebo měkký starý kartáček. Po oschnutí napiš ze strany na blok sádry jméno zvířete a místo a datum nálezu.

6 Liška obecná Tato krásná šelma má horní stranu svého těla pokrytu rezavými chlupy, spodní část tlamy, hrdlo, břicho a vnitřní část nohou je bílá. Toto je ale pouze základní zbarvení. I u nás se totiž vyskytuje několik barevných variant. Například liška s tmavou spodní stanou tzv. uhlířka. Charakteristický je její dlouhý huňatý ocas. Od svých příbuzných volně žijících psovitých šelem se liší především šikmo položenýma očima s podlouhlou zřítelnicí, jemněji zašpičatělým čenichem a kratšíma nohama.

7 Způsob života Liška je aktivní večer a v noci, kdy loví obratlovce do velikosti husy a zajíce, především však ty malé - hlodavce. Mimo to si pochutná i na lesních plodech. V době, kdy má liška mláďata se její plachá a opatrná povaha mění v odvážnější. V tomto období dokáže napadnou i psa, který se objeví v blízkosti její nory. Lišky žiji v naprosté většině případů samotářsky. Jediné období, kdy se lišky sblíží je období páření. Samec však záhy od své družky odchází a o mláďata se stará matka. Tento lstivý a loupeživý tvor díky vynikajícímu sluchu zraku i čichu snadno uteče našim očím, takže ho jen málokdy zahlédneme. Liška je také výtečný lovec. Málokdy se stane, že ji vyhlídnutá kořist uteče. Ráda si smlsne na koroptvičce, zajíci či malých hlodavcích. Nepohrdne ani lesními plody. Neobyčejnou drzost těchto zvířat znají především obyvatelé vesnických stavení, kterým lišky za týden vylovily jejich malý domácí chov drůbeže.

8 Veverka obecná Veverka obecná je snad nejznámější zvíře naší přírody. Dlouhý, huňatý ocas a boltce opatřené chvostky, jakož i jedinečná obratnost při šplhání a prolézání korunami stromů, to jsou vlastnosti, které veverku nejlépe charakterizují. Zbarvení je velmi variabilní. U západoevropských druhů převládá rezavé, ve vysokých polohách a východních Karpatech šedé a černé zbarvení. Délku těla má mm, délka ocasu 140 až 240 mm, hmotnost g. Je to typické stromové zvíře. V korunách stromů blízko kmene si veverky stavějí kulovitá hnízda ze suchých větviček, trávy, lýka a zvířecí srtsti, případně využíjí dutin stromů. Používají je k úkrytu i odchovu mláďat. Rozmnožování probíhá od února do srpna a po 38 dnech březosti vrhá samice 3 až 7 mláďat, která jsou holá a nevidomá. Prohlédnou teprve po čtyřech týdnech a asi po 2 měsících se osamostatňují. Během jednoho roku odchová samice 2 až 3 pokolení. Veverka je převážně býložravec. Potravu mění podle ročního období. Na podzim se živí zejména plody a semeny, na jaře okusuje pupeny a ohryzává stromovou kůru. Ráda požírá i houby. Je li během roku málo semen a plodů, požírá veverka i ptačí násady a někdy i ptačí mláďata. V letech, kdy se urodí hojnost šišek, živí se veverky jen semeny smrků. Stejně jako šišku si veverka dovede obratně poradit i s lískovými oříšky. Rychle jimi otáčí, spodními hlodavými zuby do nich vyhryže otvor a pak oříšky rozlouskne. Lískové oříšky veverkám tak chutnají, že se na podzim stahují do míst, kde rostou lísky.

9 Výskyt Veverka může žít jedině tam, kde jsou stromy. Obývá vysokokmenné porosty mírného pásu Euroasie, celou lesnatou část Evropy od nejzazšího severu až po Středozemní moře. Čím dále k východu, tím bývají veverky šedší. Není žádnou zvláštností, žijí-li pospolu v lese veverky dvou barevných typů. Často se také stává, že v jednom vrhu jsou veverčata různě zbarvená. S jistotou je však možno tvrdit, že v nížinách se vyskytují spíše veverky rezavé, kdežto v horách veverky tmavé.

10 Závěrečné otázky Porovnej lišku se psem a kočkou. Kterému z těchto živočichů se více podobá? Podle čeho poznáš lišku? Znáš některou pohádku, která vypráví o chytrosti lišky? Jakou barvu mívá srst veverky? Jaký význam mají drápy na nohou? K čemu slouží veverce huňatý ocas? Četli jste knížku O veverce Zrzečce? Vyprávějte o životě veverky v lese. Čím se veverka živí? Jak přispívá k rozšiřování plodů a semen po lese?

11 Citace Obrázek: version="1.0"?> version="1.0"?> version="1.0"?> version="1.0"?> Text: vlastní tvorba autora.