ČESKÁ POEZIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

Prezentace na téma: "ČESKÁ POEZIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ POEZIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

2 HISTORICKÝ KONTEXT osvobození Československa, nové rozdělení Evropy (1945) únorový komunistický převrat (1948) politické procesy a perzekuce (50. léta) po smrti Stalina a Gottwalda 1. vlna uvolnění studená válka („železná opona“) 2. vlna uvolnění, „pražské jaro“ (60. léta) okupace státu (srpen 1968) normalizace , „čistky“ (Palach, Zajíc) Charta 77 pád komunistického režimu – „sametová revoluce“ (1989) hledání a vytváření nového státního systému (vznik a obnova politických stran, přeměna orgánů státní moci a správy, změny a vývoj komunální a regionální správy) budování „tržního hospodářství“ (privatizace, kupónová privatizace, restituce) rozdělení Československa ( ) začlenění do mezinárodních struktur (NATO, EU) ÚKOLY: Vyberte si jedno z hesel historického kontextu a vypracujte k němu referát doplněný obrazovým materiálem.

3 FILOSOFICKÝ ZÁKLAD ÚKOLY:
marxisticko – leninská ideologie realizovaná v tzv. socialistické společnosti protirežimní skupiny a aktivní jednotlivci („podzemní církev“, tajná setkávání v domácnostech, exiloví politici, teoretici, novináři) ÚKOLY: Připravte si 10 – 20 otázek ke způsobu života a myšlení lidi žijících v našem regionu v druhé polovině minulého století a realizujte rozhovor s pamětníkem. Rozhovor zpracujte do písemné podoby.

4 ZNAKY LITERATURY literatura rozštěpena do tří skupin
Oficiální – cenzurovaná, povolená, vydávaná v Čechách (díla autorů podbízejících se režimu, ale i zachovávající neutralitu nebo autorů, kteří dokázali svou kritiku režimu v dílech vytvořit tak, aby jí rozuměl čtenář, ale cenzura ne) Samizdatová – od první poloviny 70. let, opoziční, kritizující režim, zesílila po vystoupení Charty 77, vydávání děl, která oficiálně vyjít nesměla, šlo o zachování kontinuity a svobody literatury (přepisovány na stroji a distribuovány tajně) Exilová – vydávaná v zahraničí, psána exulanty i domácími autory, kteří doma publikovat nesměli (v zahraničí často vycházela jejich díla pod pseudonymy nebo cizími jmény), nevýhodou byl chybějící kontakt s českým čtenářem, výhodou naopak spojitost s evropským a světovým literárním kontextem ÚKOLY: Mimo tyto skupiny působil tzv. underground. Vysvětlete tento pojem a uveďte některá jména jeho představitelů.

5 NAKLADATELSTVÍ A PERIODIKA
OFICIÁLNÍ Nakladatelství: Československý spisovatel, Státní nakladatelství krásné literatury, Státní nakladatelství dětské knihy, Albatros, Vyšehrad… Noviny a časopisy: Rudé právo, Mladá fronta, Květy, , Mladý svět… SAMIZDAT Edice: Petice (L. Vaculík), Edice Expedice (O. a V. Havlovi), Česká expedice (J. Hořec)… Periodika: Vokno (underground I. Jirous), Revolver Revue (mladí autoři a překlady – J. Topol)… EXIL Nakladatelství: Sixty-Eight Publishers Toronto (1971 – 1993) – J. Škvorecký, Z. Salivarová, Index (1971, Kolín nad Rýnem), Poezie mimo domov (Mnichov)… Časopisy: Svědectví (od 1956) Paříž – P. Tigrid, Listy (Řím), Obrys (Mnichov)… Po sametové revoluci záplava novin a časopisů, vznik mnoha nakladatelství, transformace stávajících oficiálních. Vydávání dříve zakázaných autorů, překlady světové literatury. Velké množství málo kvalitní tvorby.

6 TÉMATA POEZIE 1. radost z konce války, vděčnost osvoboditelům, oslava hrdinů, optimismus, patos) 2. obavy o budoucnost, nedůvěra, zklamání z poválečného vývoje, deziluze 3. oslava poválečného vývoje, socialisticky angažovaná poezie 4. všední realita, vlast, rodina, city, životní osudy, láska ÚKOLY: Zvolte ke každému okruhu témat jednoho autora a vypracujte jeho stručný medailon. Vyberte ke každému tématu jednu báseň a promluvte o její stavbě a uměleckých prostředcích.

7 LITERÁRNÍ SKUPINY Skupina kolem Rudého práva
reprezentuje socialistický realismus Ivan Skála, Karel Sýs Skupina kolem Mladé fronty představovali tzv. dynamoarchaismus (síla + vládnutí) František Listopad, Ladislav Fikar Skupina surrealistů přímá návaznost mladých básníků na světový surrealismus Zbyněk Havlíček, Vratislav Effenberger Katoličtí básníci duchovně orientovaná poezie (stíhaná cenzurou) Václav Renč, Zdeněk Rotrekl, Jiří Kuběna Skupina 42 sdružení básníků a výtvarníků (téma velkoměsta a periferie) Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný Ohnice básnická skupina blízká existencialismu hlásící se k odkazu Jiřího Ortena Kamil Bednář, Josef Hiršal, Ivan Diviš, Miroslav Holub Skupina Ra skupina básníků surrealistické orientace úzkosti a zklamání (název podle nakladatelství v Rakovníku) Ludvík Kundera

8 LITERÁRNÍ SKUPINY Underground
nezávislost, pohrdání jako odpor proti režimu, sarkasmus, extrémní názory Ivan Martin Jirous (Magor), Egon bondy, Jáchym Topol, J. H. Krchovský (vl. jm. Jiří Hásek) Písničkáři básnické zhudebněné texty (oblíbená forma kritiky a satiry proti režimu) – hudební žánr většinou folk Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Pavel Dobeš, Jaromír Nohavica, Vlastimil Třešňák Generace osamělých běžců autoři narození v druhé polovině 20. století (postaveni před dilema konfliktu nebo spolupráce s režimem – často tvorba v ústraní – vnitřní lyrika) Lubomír Brožek, Zdena Bratršovská, Miroslav Huptych, Jiřina Salaquardová, Sylva Fischerová, Viola Fischerová Skupina kolem časopisu Host do domu v Brně, ovlivněni existencialismem, směřování k lyrice (Halasův odkaz) Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Ludvík Kundera Skupina kolem časopisu Květen poezie všedního dne Miroslav Florian, Miroslav Červenka, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola, Milan Kundera Skupina kolem časopisu Tvář, Sešity proti režimu (samizdat) Václav Havel, Jiří Gruša, Josef Topol, Petr Kabeš, Ivan Wernisch

9 AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 1945 – 1948 1948 - 1956
reakce na válku - skupina Ra - Ohnice Vladimír Holan (Rudoarmějci) Vítězslav Nezval (Historický obraz) Jiří Zahradníček (La Saletta) Vilém Závada (Povstání z mrtvých) František Halas (V řadě) Josef Čapek (Básně z koncentračního tábora) Jiří Kolář (Prométheova játra) Ivan Blatný (Hledání přítomného času) Viktor Fischl (Hebrejské melodie) Josef Kainar (Lazar a píseň) Zbyněk Havlíček (Miluji, tedy jsem) socialismus jako oficiální umělecká ideologie – Blok (sdružení socialistických umělců) x časopis Květen, exiloví básníci, samizdat Miroslav Florian (Cestou k slunci) Miroslav Červenka Karel Šiktanc (Tobě, živote) Jiří Šotola (Náhrobní kámen) Miroslav Holub (Achilles a želva) Ladislav Fikar (Samotín) František Listopad (Daleko, blízko) Ivan Blatný (Hledání přítomného času)

10 AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 70. a 80. léta 60. léta po roce 1968
oficiální ideologická tvorba – Rudé právo, Svaz spisovatelů x exil – samizdat (Tvář, Sešity) - underground – písničkáři Ivan Skála (Co si beru na cestu) Jan Pilař (Pohled do očí) Karel Sýs (Nadechni se a leť) Jiří Žáček (Ráno moudřejší večera) Petr Skarlant (Věk slasti) Vratislav Effenberger (Lov na černého žraloka) Zbyněk Havlíček (Otevřít po mé smrti) Karel Kryl (Kníška Karla Kryla) Václav Havel (Protokoly) Ivan Martin Jirous (Magorova mystická růže) Egon Bondy (Trapná poezie) Jáchym Topol (Miluju tě k zbláznění) 60. léta 1. vlna uvolnění, časopis Host do domu, záblesk vlivu světové poezie Oldřich Mikulášek (Svlékání hadů) Jan Skácel (Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka) Václav Hrabě (Blues pro bláznivou holku) po roce 1968 okupace vojsky SSSR- samizdat – exil Daniel Strož (nakladatelství Poezie mimo domov) Ivan Diviš (emigrace – rádio Svobodná Evropa) Ivan Wernisch (samizdat) – (Zimohrádek)

11 AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 90. léta 21. století
noví autoři – publikování samizdatové a exilové literatury v reformovaných i nově vzniklých nakladatelstvích i časopisech Václav Renč (Popelka Nazaretská) Zdeněk Rotrekl (Útěk do Egypta) Jiří Kuběna (Láska Boha i Člověka) Lubomír Brožek (Vlaštovky na dně jezera) Zdena Bratršovská (Klínopis v notesu) Miroslav Huptych (Zodiac) Jiřina Salaquardová (Snídaně na Titaniku) Sylva Fischerová (V podsvětním městě) Viola Fischerová (Odrostlá blízkost) 21. století různorodost a šíře motivů, tématiky i kvality (snadná publikovatelnost – soukromá vydání, internet) Jaroslav Pížl Pavel Kolmačka Petr Borkovec Jaromír Typlt Petr Hruška Pavel Šrut Petr Nikl Miloš Doležal Kateřina Rudčenková Radek Fridrich

12 SEZNÁMENÍ S VYBRANÝM DÍLEM
ÚKOLY: Vyberte (z čítanky nebo oblíbené básnické sbírky) libovolnou báseň tohoto období. Naučte se ji recitovat a přeneste. Vysvětlete důvod svého výběru. Seznamte ostatní se smyslem, estetikou a uměleckými prostředky díla.

13 SEZNAM DOPORUČENÝCH POMŮCEK K VYPACOVÁNÍ ÚKOLŮ:
POLÁŠKOVÁ, Taťána, MILOTOVÁ, Dagmar, DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN X. SOCHROVÁ, Marie. Kompletní přehled české a světové literatury: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 356 s. Maturita. ISBN Internet – vyhledané údaje ověřovat z několika zdrojů Další knižní publikace – encyklopedie, slovníky, literární přehledy Konkrétní literární díla (školní knihovna, městská knihovna, úryvky v čítankách)

14 Seznam použité literatury
POLÁŠKOVÁ, Taťána, MILOTOVÁ, Dagmar, DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN X. SOCHROVÁ, Marie. Kompletní přehled české a světové literatury: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 356 s. Maturita. ISBN BALAJKA, Bohuš. Přehledné dějiny literatury vyd. Praha: Fortuna, 1995, 239 s. ISBN