PORIFERA (HOUBOVCI) porus = otvor, ferre = nésti

Prezentace na téma: "PORIFERA (HOUBOVCI) porus = otvor, ferre = nésti"— Transkript prezentace:

1 PORIFERA (HOUBOVCI) porus = otvor, ferre = nésti
Charakteristika, celkový vzhled Více vývojových línií. Celkem asi druhů, většinou mořští nebo sladkovodní (cca 100). V dospělosti nepohybliví a přisedlí. Často kolonie bochníkovitého, korovitého nebo keřovitého tvaru - bývá přizpůsobena substrátu (neživé ponořené předměty i živé organismy – rostliny, mlži, schránky chrostíků. Zbarvení kolonií je žlutavé či hnědavé, v některých případech zelené (symbiotické řasy, např. Scenedesmus)

2

3 Pohyb Kromě larválních stadií jsou nepohyblivé.
Larvy se pohybují kmitáním řasinkového epitelu, který pokrývá celé jejich tělo.

4 Potrava Mikrofágové. Choanocyty mají na volném konci bičík a kolem něj vytvořený plasmatický límeček. Kmitáním bičíků choanocytů - vodní proud, unáší seston ve směru: ostia, spongocoel, osculum. Stržené jemné částečky potravy se zachycují na lepivé a proudivé plasmě mikrovill, posouvány k vlastní buňce a fagocytovány. Větší částice potravy se mohou zachytit již v ostiích, kde bývají fagocytovány některými pinakocyty nebo jsou v kanálcích ostií pohlceny amoebocyty. Trávení probíhá pouze intracelulárně.

5 Dýchání Nemají dýchací orgány, výměna probíhá na povrchu a uvnitř kolonie, kam přichází kyslík s protékající vodou.

6 Rozmnožování a vývoj Nepohlavní i pohlavní rozmnožování
Nepohlavní rozmnožování - vnitřní i vnější pučení Vnitřní pučení - gemulace za vzniku vnitřních pupenů - gemulí gemule: kulovité shluky archeocytů, obalené dvojitým sponginovým obalem zpevněné křemičitými jehlicemi: ostnité drobné mikroskléry nebo dvojdiskové amfidisky - gemoskléry vnější - nejsilnější tzv. pneumatická vrstva tvořená buňkami, jejichž obsah na vzduchu vysychá - umožňující plavání po hladině

7 gemule - k přečkání nepříznivých životních podmínek, uvolňují se po uhynutí mateřské kolonie (vyschnutím nebo vymrznutím) vytvářejí se masově na podzim, u mnoha druhů ale také v malém množství po celý rok tvoří se u všech sladkovodních druhů klíčí většinou na jaře, při teplotě vody cca 12 – 13°C, buněčný obsah opouští schránku otvorem zvaným foramen a dává vznik nové houbě klíčivost se uchovává až 3 roky Vnější pučení - spojené se vznikem kolonií, trsů (dceřinní jedinci zůstávají spojeni s jedincem mateřským). Může dojít k mechanickému rozdělení.

8 Pohlavní rozmnožování
gonochoristé i hermafrodité spermatozoidy vyplavovány osculem do vody a  vodou se dostávají do těla samičího jedince z oplozeného vajíčka vznikají obrvené plovoucí larvy, které jsou na stádiu blastuly

9 Larvy hlavním typem larev je parenchymula, zcela obrvená larva u které vzniká stádium gastruly immigrací povrchových buněk dovnitř – u sladkovodních jen tento typ méně běžná amfiblastula, obrvená pouze na polovině a gastrulu vytvářející invaginací těchto obrvených buněk. oba typy larev po vytvoření gastruly přisedají na podklad, vznikají ostia, osculum a další následnou diferenciací buněk dorůstají v dospělé jedince produkce vajíček probíhá od června do srpna u houbovců je silně vyvinuta schopnost regenerace

10 Zástupci naše druhy mají křemičité jehlice
vyskytují se pouze v leukonovém typu Demospongia (rohovití) Monaxonida (jednoosí) jehlice jsou pouze jednoosé - “jehličkovité” Čeleď: Spongillidae zahrnuje druhy s typickou gemulací a většinou širokým, často kosmopolitním rozšířením. V ČR 6 druhů. Podčeleď: Spongillinae gemule bez amfidisků Podčeleď: Meyeninae gemule s amfidisky E. fluviatilis

11 Gemule s amfidisky E. fluviatilis

12 Podčeleď: Spongillinae
Spongilla lacustris (houba rybniční) - preferuje stojaté nebo pomalu tekoucí vody. kolonie bývají rozvětvené, laločnaté kosmopolit severní polokoule gemule vtroušeny v těle houbovce jednotlivě velké hladké makrosklery a drobné ostnité mikrosklery

13 Spongilla lacustris

14 Podčeleď: Spongillinae
Eunapius fragilis (houba lomivá) dříve Spongilla gemule jednak ve spodní části těla ve společné dutině, jednak ve shlucích v parenchymu kosmopolit, stojaté či mírně tekoucí vody

15 Podčeleď: Meyeninae gemule s amfidisky
Heteromeyenia baileyi (houba různocívkatá) - amfidisky různě dlouhé Stejně dlouhé amfidisky mají další tři druhy: Ephydatia muelleri (houba drsnatá) Trochospongilla horrida (houba celokrajná) Ephydatia fluviatilis (houba říční) – viz dále

16 Podčeleď: Meyeninae Ephydatia fluviatilis (houba říční) - běžná v řekách nížin i pahorkatin, kde může vytvářet až několikadecimetrové ale poměrně tenké povlaky na kamenech. Kosmopolit.

17 Bionomie Žijí v nejrůznějších typech vod tekoucích i stojatých, s výjimkou prudce tekoucích vod, na bahně a pohyblivém písku.

18 Charakteristika, celkový vzhled
CNIDARIA (ŽAHAVCI) Charakteristika, celkový vzhled vodní, převážně mořští s radiální symetrií a tělní organizací na stádiu gastruly povrch jejich obvykle váčkovitého těla je krytý jednovrstevným epitelem ektodermem (epidermis), ve kterém jsou mimo jiné obsaženy žahavé buňky - knidocyty uvnitř trávicí dutiny (láčky) je jednovrstevný entoderm (gastrodermis) mezi těmito vrstvami je různě silná rosolovitá nebuněčná mesoglea bez volných buněk tělo má jeden přijímací a současně vyvrhovací otvor, obvykle s chapadly kolem ústí

19 2 tělní typy: Polyp přisedlé stádium žije solitérně nebo v koloniích u některých druhů je polyp pohyblivý, stádium může být silně potlačeno, mesoglea je většinou slabě vyvinuta, množí se obvykle nepohlavně - pučením, zvláštním pučením na něm může vznikat další stádium medúza - žije pelagicky (vyjímečně přisedle), má vždy silně vytvořenou mesogleu, množí se pouze pohlavně a dává tak vzniknout obrvené plovoucí larvě (planula) stádium nemusí být vytvořeno, typy či stádia se mohou u téhož druhu střídat během životního cyklu (metageneze)

20 Pohyb Pokud je polyp přisedlý:
může se pohybovat nepatrným pohybem pedálního disku do stran může se také střídavě přichycovat okolím přijímacího otvoru a pedálním diskem. Medúzová stadia se pohybují stahy okružního svalstva v okrajové části zvonu – velum vzniká tak buď vlnivý pohyb vela nebo stahem je vytlačována voda z prostoru pod zvonem.

21 Potrava živí se drobnými korýši (Cladocera, Copepoda), medúzka i vířníky, nematody, drobnými máloštětinatci…. kořist chytají a omračují pomocí nematocytů umístěných na chapadlech kořist je pohlcena do láčky, obalena slizem a trávena jak extra, tak intracelulárně. mohou poškodit i rybí plůdek nemají-li živou potravu, spokojí se i detritem

22 Dýchání Dýchání probíhá pouze difuzí tkáněmi.

23 Rozmnožování a vývoj Hydrina Pohlavní i nepohlavní Pohlavní
Nezmaři jsou většinou gonochoristé. Testes mohou pokrývat téměř celý trup. Ovaria jsou hlavně ve střední části trupu. Některé druhy hermafrodité (Hydra attenuata). Testes jsou na povrchu pod chapadly. Ovaria blíže pedálnímu disku.

24 Rozmnožování a vývoj Hydrina Pohlavní
Zralé vajíčko opouští vaječník a zůstává spojeno s tělem mateřského jedince pouze tenkou protoplazmatickou stopkou. Po oplození se vajíčko rýhuje a ve stadiu gastruly se na něm vytvoří dva obaly. Vnější obal je silný, skulpturovaný a s četnými výrůstky – embryotheca. V tomto stadiu je embryo rezistentní a také se odděluje od mateřského jedince. Po určité době klidu embryotheca praská a uvolňuje se mladý jedinec.

25 Hydrina Nepohlavní Dělení – podélné nebo příčné, spíše jako reparativní proces Pučení – velmi časté, zejména v letním období – při dostatku potravy a vyšší teplotě vody. Pupeny vznikají jako jednoduchá vchlípenina tělní stěny a obsahující výběžek gastrovaskulární dutiny.

26 (Craspedacusta sowerbii)
Limnomedusae (Craspedacusta sowerbii) Střídá se polypová generace s medusovou. Polypové stadium, velké mm, se množí pouze pučením. Na polypech se mohou vytvářet zvláštní pohyblivé pupeny - frustuly. Oddělují se od mateřského jedince, samostatně pohybují a pak přemění v polypa. Polyp nemá chapadla, nad 25 °C vytvoří zvláštní typ pupenu, na němž se zakládá malá medúzka. Medúzka se uvolní, samostatně plave a dorůstá.

27 (Craspedacusta sowerbii)
Limnomedusae (Craspedacusta sowerbii) Medúzy jsou gonochoristé, vajíčka i spermatozoidy jsou uvolňovány do vody, kde dochází k oplození. Z vajíčka se vyvíjí volně plovoucí larva, která se na vhodném substrátu mění v polypové stadium.

28 Zástupci U nás žijící patří do řádu: Hydroida Podřád: Limnomedusae
Podřád: Hydrina (nezmaři) Většinou sladkovodní druhy, převážně tropické. Polypové jsou solitérní, mikroskopičtí. U nás jediný druh: Craspedacusta sowerbyi - medúzka sladkovodní

29 Zástupci Craspedacusta sowerbyi - medúzka sladkovodní
Pasivně se šíří polypové přichycením na vodních rostlinách a živočiších. Původně pravděpodobně z Amazonie, díky polypu přežívajícímu nepříznivé teplotní podmínky je rozšířena kosmopolitně v temperátní zóně. U nás známa z řady náhodných nálezů - polypové unikají běžné pozornosti, medúzy pučí pouze v krátkých obdobích vyšší teploty vody. V bazénech ve sklenících, v akváriích, ve Vltavě mezi Prahou a Mělníkem. Nově v zatopených lomech u Hlinska a Blanska.

30 Hydrina (nezmaři) Čeleď: Clavidae Čeleď: Hydridae
Čeleď: Clavidae – možný výskyt v ČR v budoucnu Cordylophora caspia - původem pontokaspický druh, brakické vody, zavlečen lodní dopravou do Baltského moře a dále do vnitrozemí, do Británie, na americký kontinent. Význam - kompetice, narušení rovnováhy

31 Cordylophora caspia

32 Hydrina (nezmaři) Čeleď: Hydridae Hydra oligactis - nezmar hnědý - běžný Hydra viridissima - nezmar zelený - je snadno makroskopicky rozeznatelný podle typického zbarvení, způsobeného symbiotickými řasami rodu Chlorella, umístěnými v entodermálních buňkách trávicích. Hydra circumcincta Hydra attenuata

33 Hydra viridissima

34 Rozšíření Žahavci u nás nežijí pouze v prudce tekoucích vodách, na bahně, písku, v příbojové zóně. Upřednostňují vody stojaté a zarostlé vegetací. Medúzka žije v tekoucí vodě i v menších nádržích.