Květinářství obecné - úvod

Prezentace na téma: "Květinářství obecné - úvod"— Transkript prezentace:

1 Květinářství obecné - úvod
Latinské názvy rostlin

2 Podmínky zápočtu maximálně 2 omluvené neúčasti
poznávačka rostlin ze seznamu latinsky zápočtový test na 70% Literatura: Malý, M., Matiska, P. Nachlinger, Z. Nachlingerová, V., Holubová, P Květinářství I.VOŠZ a SZŠ Mělník. 391 s. ISBN:

3 Činnosti květinářské výroby
1. Produkce a) řezaných květů a řezané zeleně b) hrnkových květin c) balkonových a záhonových květin d) osiva, cibulí, hlíz a mladých rostlin

4 Činnosti květinářské výroby
2. Odbyt a obchod květinami 3. Vazačství a aranžování květin 4. Šlechtění květin 5. Květinářské poradenství a výzkum 6. Projekce a realizace květin. výsadeb 7. Zpracování rostlinného materiálu 8. Květinářské výstavnictví

5 Skupiny zahradnicky využívaných květin
Interiérové květiny (hrnkové okrasné listem a květem) Květiny a zeleň k řezu (skleníkové a exteriérové) Exteriérové květiny (letničky, dvouletky, balkónové květiny, cibuloviny, hlíznaté rostliny, trvalky)

6 Latinské názvy rostlin
mezinárodně platné, psány kurzívou složeny z podstatného jména(rod-Genus) a přídavného jména (druh-Species) jména rodů velkým písmem, jména druhů malým vyšší než rod je čeleď (Familia-koncovka aceae), nižší je poddruh (Subspecies), kulturní odrůda (kultivar-cv.) a botanická odrůda (varieta)

7 Psaní názvů odrůd kulturních - normálním písmem (stojatě) v jednoduchých uvozovkách nahoře botanických – kurzívou hybridů – ležatým křížkem před jménem druhu nebo rodu kulturní odrůda vzniká záměrně či spontánně, ale udržuje se výhradně lidskou činností botanická odrůda vzniká přirozeně a přirozenou cestou se také udržuje a množí hybrid vzniká nejčastěji křížením dvou druhů v rámci rodu, ale i dvou rodů, případně nižších jednotek

8 Výslovnost vědeckých (latinských) názvů
oe = vyslovuje se é (coeruleus) ae = vyslovuje se é (europaeus) eu = vyslovuje se eu (pseudo-, Heuchera) aë = vyslovuje se ae (Danaë) oë = vyslovuje se oe (Kalanchoë) c = vyslovuje se jako k, pouze před e, i, y a před ae, oe se vyslovuje jako c (glaucus, Campanula, ale Dicentra, Picea, Cytisus, Scaevola,Coelogyne) di, ti, ni = vyslovuje se dy, ty, ny (Digitalis, Potentilla, Genista)

9 Výslovnost vědeckých (latinských) názvů
ti před samohláskou = ci , nepředchází-li s nebo x, není-li slabikou dlouhou nebo nejde-li o slovo řecké, potom ty (Gentiana, elatior,Impatiens, ale Cerastium, Fritillaria, reticulata) i = před samohláskou na začátku latinských slov, po předponě a ve složenině se vyslovuje j, jinak jako i (Iochroma) u = qua, que, qui, quo, quu; gua; sua = vyslovuje se jako v (kva, gva, sva) (Aquilegia, aquaticus, Guaiacum, suavis) ngu = před samohláskou se čte ngv (Pinguicula, sanguineus)

10 Výslovnost vědeckých (latinských) názvů
s = vyslovuje se s na začátku a na konci slova, uvnitř slova musí být ss (Saponaria, conicus, spinosissimus) = vyslovuje se z mezi samohláskami, ve skupinách ns, rs, ls (obtusus, speciosus, Pulsatilla, hirsutus, ale repens) ph = vyslovuje se f (Daphne, Phormium) rh = vyslovuje se r (Rhododendron, Rhus) Všechny samohlásky se vyslovují zřetelně, neredukují se a nemění, např. Cotoneaster = kotoneaster, Papaver = papaver, hiemalis = hiemalis

11 Latinská výslovnost-slova z jiných jazyků
buď podle výše uvedených pravidel(jména osob žijících do začátku 19. století) nebo respektujeme zvláštnosti jazyka původu nepoznáme-li jazyk původu vyslovit latinsky