PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ.

Prezentace na téma: "PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ."— Transkript prezentace:

1 PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ

2 CHUDOZUBÍ Pásovci protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
Je řád savců žijících v Jižní a střední Americe, zahrnujících 29 druhů ve 4 čeledích. I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků: přídatné kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří zpevňuje páteř a pomáhá mravenečníkům a pásovcům při hrabání do termitišť redukovaná sklovina (nebo absence celého chrupu) malý mozek pomalý metabolismus vynikající čich Chudozubí jsou velmi starobylou skupinou savců a v minulosti dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium - až 6 m) Pásovci protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk nejvíce zubů ze suchozemských savců - až 100 Lenochodi jako jediní savci mají 6-9 krčních obratlů žijí zavěšeni na stromech - hřbetem dolů jsou býložraví Mravenečníci jazyk je dlouhý až 60 cm jsou na něm trny a lepkavé sliny, na které chytá termity

3 PÁSOVEC VELKÝ Je největší ze všech pásovců.
Typickým je pro pásovce mohutný třetí dráp obvykle na třetím prstu předních končetin, který používají k rozhrabávání země. Jeho potravou jsou mravenci, termiti, červy a pavouci, dokáže ale ulovit i malé hady a ještěrky. Pásovec velký je aktivní v noci, ve dne přebývá ukrytý ve vyhrabaném doupěti. Vždy žije na určitém místě maximálně 3-4 týdny a pak se stěhuje asi za potravou zase jinam. Jedná se o ohrožený druh žijící v jižní Americe

4 PÁSOVEC ŠTĚTINATÝ Pásovec štětinatý dorůstá délky až 40 cm a má tělo pokryté krunýřem z kostěných destiček. Krunýř se skládá z osmnácti pásů spojených navzájem měkkou kůží. Pokud ho někdo napadne, stáhne končetiny a okraje krunýře dosednou na zem. Vyskytuje se na území severní Argentiny a Paraguaye.

5 LENOCHOD TŘÍPRSTÝ nejpomaleji se pohybující savec
Obývá tropické lesy Jižní Ameriky. Dorůstá do délky 50 cm a hmotnost má 4 až 5 kg. Žije na stromech, kde požírá nízkokalorické listí. Pohyby má pomalé, jeho průměrná rychlost je 1,5 až 2,5 m/min. Na zem sestupuje jen kvůli vylučování, a to asi jednou za týden. Trávení má tak pomalé, že potrava se mu až měsíc dostává ze žaludku do tenkého střeva. Na stromech i spí, a to tak, že visí zády dolů, zachycený na větvi dlouhými, hákovitými drápy. Zavěšený hlavou dolů se dokonce i páří a rodí mláďata. Někdy i po smrti zůstane jeho tělo zavěšeno na mohutných drápech. Většině zvířat roste srst tak, aby po ní co nejlépe stékala dešťová voda. Lenochod visící stále hlavou dolů, ji má proto orientovanou opačně. Roste mu od středu břicha směrem k hřbetu. Hlavně v období dešťů mu v dlouhé srsti rostou zelené řasy a od nich dostává nazelenalou barvu. V korunách stromů je proto při svém pomalém pohybu jen těžko viditelný.

6 LENOCHOD DVOUPRSTÝ Obývá území Jižní Ameriky.
Kromě zelených řas se jeho srst stává domovem i hmyzu. Jeho tělo dorůstá na délku přibližně 60 až 64 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem kg. Má dlouhé končetiny s dvěma (na předních končetinách) a třemi (na zadních končetinách) zahnutými drápy, které slouží jako háčky při zavěšování na stromech. Lenochodi dvouprstí nemají ocas, který ve vývoji pomalu zcela zakrněl. Lenochodi mají celkem dvacet zubů. Zajímavý je i tím, že nejsou zuby potaženy sklovinou, ale řídkou a pórovitou zubovinou, do které pronikají šťávy z potravy a proto získávají zuby tmavohnědou barvu. Lenochodi mají i v poměru na své tělo obrovský žaludek, který pokud je naplněný může zabírat i celou břišní dutinu. Lenochod dvouprstý se vyprazdňuje zhruba jednou za deset dní, ale přílišnou výjimkou ani nebylo jednou za třicet dní. Má také proměnlivou teplotu těla, která i během dne může kolísat mezi 27 až 35 °C a při velkém kolísání teploty upadají lenochodi dvouprstí do strnulosti, která se na první pohled podobá zimnímu spánku.

7 MRAVENEČNÍK VELKÝ Zvaný též mravenečník tříprstý nebo hřivnatý, je největší druh. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky. Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 29 až 65 kg a ocas obvykle měří 64 až 90 cm. Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a 12,5 mm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku. Ke hledání potravy používá mravenečník velký především svůj dobrý čich. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště. Občas sežerou i housenku nebo vejce. Často bývají v jejich žaludcích nalézány drobné kamínky, které v žaludku pomáhají ve trávení tím, že potravu rozemelou. Mravenečníci se mezi sebou dorozumívají prskáním, čenicháním, syčením nebo pachy, které jsou velice nápadné a cítitelné na několik metrů daleko. Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá na udržení rovnováhy a velice rychle začne sekat svými ostrými drápy, což může být pro jeho predátory, které tvoří kočkovité šelmy jako např. jaguár nebo puma velice nebezpečné a občas dochází i ke smrtelným zraněním. Mravenečníky velké nejvíce ohrožuje hromadná ztráta lokalit, ale také lov.

8 MRAVENEČNÍK ČTYŘPRSTÝ
Celková délka: cm Délka těla: cm Délka ocasu: cm Hmotnost: 2,5-8,5 kg Je středně velký. Lysý ocas, který je částečně ovíjivý má stejnou délku jako tělo. Hlava není tak protažená jako u mravenečníka velkého. Srst je hrubá, středně dlouhá, zbarvení je velmi proměnlivé. Výborně dovede šplhat, ale pohybuje se obratně i na zemi. Aktivní je hlavně v noci a za soumraku. Přes den se ukrývá v dutinách stromů. Obývá suché i vlhčí lesní a křovinaté biotopy. Živí se hlavně všekazy mravenci, požírají i vosy a jiný hmyz a jeho larvy. Rádi vyloupí hnízda divokých včel, kde s oblibou konzumují včelí plod, med i vosk. Samice rodí na jaře jediné mládě, které nosí na hřbetě. Dožívají se okolo deseti let.

9 POUŽITÉ ZDROJE Zoo Praha: [online] [cit ]. Lexikon zvířat - Zoo Praha:. Dostupné z WWW: < Ucivo.webnode.cz: [online] [cit ]. Lenochod tříprstý Chudozubí.jpg :: ucivo.webnode.cz:. Dostupné z WWW: < Ucivo.webnode.cz: [online] [cit ]. Mravenečník Chudozubí.jpg :: ucivo.webnode.cz:. Dostupné z WWW: < Blank: [online] [cit ]. Blank:. Dostupné z WWW: < GamePark : Online hry zdarma: [online] [cit ]. Savci - Pásovci : blog - GamePark.cz:. Dostupné z WWW: < BioLib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online] [cit ]. BioLib - Chaetophractus villosus (pásovec štětinatý) - Obrázek:. Dostupné z WWW: < Magazín ČN: [online] [cit ]. Detail obrázku - Pásovec štětinatý -:. Dostupné z WWW: < Bazar zajimavosti: [online] [cit ]. Lenochod tříprstý | Bazar zajimavosti:. Dostupné z WWW: < Lenochodi | Úvod: [online] [cit ]. Lenochodi | Členové:. Dostupné z WWW: < Domů | Fotogalerie PřF JU: [online] [cit ]. Savci - Přírodověda.cz:. Dostupné z WWW: < Klub chovatelů: [online] [cit ]. Mravenečník velký - Články - Klub chovatelů:. Dostupné z WWW: < ZOO Olomouc: [online] [cit ]. ZOO Olomouc:. Dostupné z WWW: < Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit ]. Dostupné z WWW: < JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, s.