Vzájemné silové působení těles

Prezentace na téma: "Vzájemné silové působení těles"— Transkript prezentace:

1 Vzájemné silové působení těles
Fyzika 6.ročník ZŠ Vzájemné silové působení těles Creation IP&RK

2 Vzájemné silové působení těles, síla
Pojem síla se používá k podrobnějšímu popisu vzájemného působení těles. Působení těles je vždy vzájemné. Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí současně i druhé těleso silou na první těleso.

3 Vzájemným silovým působením se může změnit
Tvar tělesa Pohyb těles (uvést z klidu do pohybu, zrychlit či zpomalit, zastavit nebo změnit směr) Tělesa na sebe mohou působit Při dotyku „na dálku“ – magnetickou, elektrickou či gravitační silou

4 Gravitační síla, gravitační pole
Okolo Země je gravitační pole, v něm na každé těleso působí svisle dolů gravitační síla. Svislý směr určujeme olovnicí. Čím větší je hmotnost tělesa, tím větší gravitační síla na něj působí. S rostoucí vzdáleností od středu Země se gravitační síla zmenšuje.

5 Gravitační silou se vzájemně přitahují každé dvě tělesa.
Velikost gravitační síly závisí na jejich hmotnostech, proto pozorujeme účinky gravitačních sil těles o velkých hmotnostech - např. Měsíc, planet, Země. Sir Isaac Newton ( )

6 Měření síly Sílu značíme písmenem F a její jednotkou je 1 N (Newton).
Sílu měříme pružinovým siloměrem. Prodloužení pružiny je tolikrát větší, kolikrát větší silou je pružina napínána. Jeden Newton je přibližně roven síle, kterou je k Zemi přitahováno těleso o hmotnosti 100 g. Sílu značíme písmenem F a její jednotkou je 1 N (Newton).

7 Pro větší síly používáme větší jednotky: 1 kilonewton = 1 kN
1 meganewton = 1 MN Platí: 1 kN = N 1 MN = kN = N Pro bližší popis síly používáme „dolní index“ - F G

8 Složení látek Difuze Všechny látky jsou složeny z nepatrných
částic, které se neustále neuspořádaně pohybují. O tomto pohybu nepřímo svědčí Brownův pohyb (trhavý pohyb pylových zrnek v kapce vody  ) Difuze Samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky (probíhá rychleji při vyšší teplotě) Lze pozorovat u látek kapalných i plynných. U pevných jde o dlouhodobý proces. Díky difuzi částic cítím špenát!!!

9 Videa: Model Brownova pohybu Brownův pohyb – částice ve vodě
Brownův pohyb – kouř a pyl Model Brownova pohybu Brownův pohyb – částice ve vodě

10 Částicová stavba látek
Pevné látky Krystalické Částice jsou pravidelně uspořádány (tvoří krystaly). Jsou velmi blízko u sebe a působí na sebe velkými silami (nemohou se vzdálit). Kmitají kolem pevných poloh. Například sůl, led, diamant. Amorfní Beztvaré. Částice jsou blízko u sebe, ale nejsou pravidelně uspořádány. Například parafín, sklo, asfalt. Pevné látky díky silovému působení částic obtížně mění svůj tvar.

11 Částicová stavba látek
Kapaliny Částice jsou nepravidelně uspořádány. Jsou velmi blízko u sebe (prakticky nestlačitelné). Mohou se vzájemně snadněji přemísťovat. Proto jsou kapaliny tekuté, dělitelné, snadno mění svůj tvar a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země vodorovnou hladinu.

12 Částicová stavba látek
Plyny Částice se pohybují zcela volně a neuspořádaně, přitažlivé síly jsou nepatrné. Proto jsou rozpínavé a stlačitelné.

13 Vzájemné silové působení částic
Částice látek na sebe působí přitažlivými silami. Přitažlivé síly působí jen tehdy, jsou-li částice velice blízko. Přitahují se nejen částice téže látky, ale i částice různých látek. (např. křída na tabuli, rtěnka na rty, tuha na papír, …)

14 Atomy a molekuly Atom (z řeckého slova atomos = nedělitelný) je velmi malá částice, která se skládá z ještě menších částic – elektronů, protonů a neutronů. Molekula se skládá ze dvou nebo více atomů. Všechny látky jsou složeny z atomů a molekul. Model atomu Model molekuly vody

15 Atomy a molekuly Prvky jsou látky, které jsou složeny z atomů jednoho druhu. Sloučeniny jsou látky složené ze stejných molekul, Molekuly sloučenin jsou tvořeny dvěma nebo více různými atomy. Modely molekuly DNA

16 A to je dnes vše …