Vztah mezi vědou a filosofií

Prezentace na téma: "Vztah mezi vědou a filosofií"— Transkript prezentace:

1 Vztah mezi vědou a filosofií
Vztahy mezi vědci a metodology (řevnivost, nesrozumitelnost, jiné cíle) Cíle filosofie (hledat pravdivé uspořádání světa, dokonalý model reality) Cíle vědy (najít model světa, jehož chování se nejlépe shoduje se skutečností) Zvláštnosti vědecké metody (plynou z tenze pravda x účelnost, konzistence, vědeckost-dobrovolně svázané ruce) Věda nástroj poznání? (není to naruby?) S.J.Gould 2004 (Pandin palec) Většina z vědců by se možnosti spolupráce s profesionálním filosofem smála. Podobný podnik bychom brali v lepším případě jako příjemnou kratochvíli, v tom horším jako přiznání skutečnosti, že ostrost našeho myšlení se jaksi zakalila Gould zastánce snah neredukovat lidské vlastnosti na pouhé biologické danosti, přírodovědu na disciplínu nezávislou na historických okolnostech a povznesenou nad nejasné teorie humanitních vědců. Vztah dnešního - běžného vědce k filosofovi je přinejlepším tolerance, ale spíše je nepěkný, k metodologovi obzvlášť, panuje určitá řevnivost v pohledu na svět: vědec má pocit, že ten filosof mu chce diktovat, jakým způsobem má tu vědu dělat.. To je jeden z důvodů, proč to pnutí stále existuje. Druhý je asi v tom, že věda se kdysi dávno odštěpila od filosofie a počala se věnovat jenom určité oblasti toho, co před tím studovala filosofie a odnesla si jen úzkou část toho filosof.slovníku, kterou potřebovala pro řešení těch svých otázek, v tom se stali docela zběhlí . Ale v tom co ponechali filosofii, až tak moc nerozumí. Vědec přijde na přednášku filosofa uslyší jsoucno, bytí, a osype se a kouká, kudy by utekl. Ten pojmový aparát vědce je trochu jinde a v obecné rovině filosofie nestačí. V minulém režimu se dokonce filosofie rozlišovala na vědeckou a nevědeckou, jakoby věda nějakým způsobem odlišila, co je ta správná filosofie…

2 jako antinomie (rozpor mezi zákony, protimluv, aporie).
Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu označil protikladná stanoviska k neřešitelným rozporům jako antinomie (rozpor mezi zákony, protimluv, aporie). Podle Kanta vznikají tam, kde omezený rozum překračuje svoji kompetenci a chce rozhodovat v otázkách, které mu nepřísluší. Svět je konečný X nekonečný. Co existuje, je jednoduché nebo složené z jednoduchého X nic jednoduchého neexistuje. Všechno musí mít nutnou příčinu X člověk jedná svobodně. Svět musí mít absolutně nutnou příčinu X žádná absolutně nutná bytost neexistuje. hradby dokonalého racionalismu

3 Scientometrie aneb Jak se (dnes) měří kvalita vědy
Pravdivé výroky nejlépe vysvětlují nebo nejúplněji popisují svět Pravdu lze také definovat jako dokonalý model reality. Může však být dokonalý, tedy na 100 % odpovídající skutečnosti, pouze teoreticky. Naše schopnosti popsat realitu mají omezení. Často neumíme skutečnost dokonale změřit (máme nedokonalé smysly) nebo nás může limitovat vyjadřovací schopnost jazyka, ve kterém poznání reprezentujeme. Informace mohou být také zkreslené při jejich přesunu v prostoru a čase, a to jak záměrně, tak použitím nespolehlivého média. Nejen lidé, ale i ostatní živé organismy, potřebují pro své přežití činit správná rozhodnutí, a k tomu potřebují znát pravdu. Ta je však často prakticky nedostupná, a proto si v reálném životě pomáháme dalšími nástroji, které nám umožňují se pravdě alespoň přiblížit: Konsenzus - pokusíme se na pravdě dohodnout. Většina - pravda je to, čemu věří víc lidí. Autorita - pravda je to, co řekl náčelník kmene, soudce, centrální server, Bible, atd. Vědecké metody - pravda je to, co bylo opakovaně potvrzeno dobře navrženým experimentem.

4 Jak se měří kvalita vědy
počet publikací počet citací ( - autocitace) chybné práce – negativní ohlas v jakých časopisech  journal impact factor vědecká reputace pracovníka (zvané přednášky, ocenění, apod.)

5 Jak se měří kvalita vědy
1. Journal Impact Factor - impakt 2. Hiršův index Finanční aspekty – patenty, granty

6 Journal Impact Factor kvantitativní nástroj pro hodnocení časopisů
Thomson ISI (Institute for Scientific information) = počet citací průměrného článku během daného období (obvykle dvou let)

7 Journal Impact Factor Úloha 1: Impakt časopisu Nature je v roce V letech bylo v časopise publikováno celkem článků. Kolikrát byl v roce 2510 průměrně citován průměrný článek v Nature? Úloha 2: Během předchozích dvou let bylo v časopise A publikováno 16 článků. Počty citací jednotlivých článků v letošním roce jsou: 10, 4, 1, 0, 0, 0, 2, 3, 0, 1, 8, 12, 1, 0, 0, 0. Jaký by byl impakt faktor tohoto časopisu pro letošní rok? Výsledky: Úloha 1: 130x Úloha 2: ( )/16=2,65

8 Journal Impact Factor Žebříčky časopisů: Časopisy v oblasti
Časopisy v oblasti Education&Educational Research 4. Review of Educational Research IF 2007: 2,60 9. Journal of the Learning Sciences IF 2007: 1,57 15. Journal of Research in Science Teaching IF 2007: 1,15

9 Časopisy Physics Teacher Physics Education American Journal of Physics
Journal of Research in Science Teaching Physical Review: Physics Education Research, Research in Science Education International Journal of Science Education European Journal Of Physics Education ……

10 h-index J. E. Hirsch: An index to quantify an individual's scientific research output . PNAS : Český překlad J. E. Hirsch: Index ke kvantifikaci vědeckovýzkumného výkonu jednotlivce

11 Hiršův index seřadíme práce od nejvíce po nejméně citovanou
Měřítko kvality vědeckého pracovníka seřadíme práce od nejvíce po nejméně citovanou vyznačíme hranici prací, které mají citovanost alespoň jako jejich pořadí h=počet prací, které jsou před touto hranicí h je nízký i např. v případě, že máme jen jednu dobrou (hojně citovanou) publikaci a ostatní špatné

12 Hiršův index

13 h-index ve WoS Vyhledání autora, jehož h-index chceme zjistit pomocí Author Finder

14

15

16

17

18 Hiršův index Úloha 3 Vědec Frankenstein publikoval celkem 10 článků.
Z toho 1 článek byl citován 20x, 1 článek 5x a ostatní 1x. Vědkyně Frankensteinová publikovala celkem 6 článků z nichž každý byl citován 5x. Kdo z nich má větší Hirschův index? H1=2 H2=5

19 Rešerše – výběr článků Nelze přečíst vše!
Celé rešerši věnovat max. 1/3 času výzkumu V databázi jste našli 3 články. Chcete-li však článek získat, musíte za něj zaplatit. Bohužel jste ve velké finanční tísni, takže si můžete dovolit koupit jen jeden článek. Který by to byl? A proč?

20 Rešerše – výběr článků Článek 1 Článek 2 Článek 3 Autor
Nic mi to jméno neříká. Je to známý odborník. Název Přehledový, rešeršní článek. Přesně to téma, Výzkumný problém, které mě zajímá. Výsledky bych mohl/a použít ve své práci – teorie, diskuze. Časopis Impakt neznám, ale časopis vychází od nepaměti. S vysokým Impakt faktorem. Nový časopis. Rok publikování Před 10-ti lety Před 5-ti lety Před rokem Počet citací na článek 200 30 7 Diskuze

21 Rešerše – Co dělat, když záznamy nejsou relevantní
ujasněte si ještě jednou předmět rešerše, kontrolujte vhodnost termínů – nejsou používány i v jiném smyslu, nejsou rozdílné podívejte se do záznamů, které relevantní jsou, a vyberte z nich vhodnější termíny vyberte jiný zdroj (jinou databázi) výsledkem je příliš mnoho záznamů přidejte další vyhledávací termíny limitujte vyhledávací termíny výskytem v určitém poli (název, téma,...) omezte vyhledané záznamy v plnotextových databázích počtem slov (vytřídění krátkých nevýznamných článků) nepoužívejte v dotazech obecná slova (problém, systém, otázka, využití...) a slovesa (tzv. stop-slova) výsledkem je příliš málo záznamů vypusťte nejméně důležitý vyhledávací termín, použijte krácení (přidání dalších variant termínu) podívejte se do vyhledaných záznamů a vyberte z nich další termíny (metoda rostoucí perly) přehodnoťte požadavek – psalo se o tom vůbec? (obtížné hledání informací ke zcela novým tématům)

22 Citace Citační normy http://www.citace.com/
Generátor citací

23 Rešerše – odkazy INFOGRAM – Portál pro podporu informační gramotnosti
Portál vznikl s podporou centralizovaného rozvojového projektu MŠMT v roce 2008 – jak vyhledávat v databázích – pro studenty – odkazy na prezentace týkající se rešerše, práce s informacemi, apod. na různých VŠ, zde odkaz na e-learningové kurzy:

24 Newton