Mezopotámie a Egypt VY_32_INOVACE_46_917

Prezentace na téma: "Mezopotámie a Egypt VY_32_INOVACE_46_917"— Transkript prezentace:

1 Mezopotámie a Egypt VY_32_INOVACE_46_917
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Mezopotámie a Egypt VY_32_INOVACE_46_917 Projekt MŠMT EU peníze středním školám Název projektu školy ICT do života školy Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 Sada 46 Anotace Stručné shrnutí starověké mezopotámské a egyptské architektury, příklady Klíčová slova Starověk, zikkurat, Sumer, Asýrie, Babylon,Egypt, pyramida, mastaba Předmět Architektura Autor, spoluautor Ing. arch. Ota Zápotocký Jazyk Čeština Druh učebního materiálu Prezentace Potřebné pomůcky PC, dataprojektor, pracovní listy Druh interaktivity Výklad pomocí prezentace, následná diskuze Stupeň a typ vzdělávání Střední škola Cílová skupina 3. ročník, žáci 16 – 18 let Speciální vzdělávací potřeby ne Zdroje Seznam viz poslední strana

2 Mezopotámie Společnost zemědělská a městská, rozvoj řemesel a obchodu, efektivní státní správa, intenzivní produktivní zemědělství zahradnického typu, lodní doprava na svou dobu vyspělá matematika a astronomie meziříčí přenesená kultura Časové zařazení: historická doba (starověk) – doba bronzová, 4. – 1. tis. př. n. l. Zeměpisná poloha – mezi Eufratem a Tygridem (dnešní Irák)

3 Sumerové 3500 – 2350 př. n. l. Akkadové 2350 – 2100 př. n. l
Sumerové 3500 – 2350 př. n.l. Akkadové 2350 – 2100 př. n.l. Babyloňané 1. pol. 2. tisíciletí př. n.l. Chetité a Kassité 2. pol. 2. tis. př. n.l. Asýrie 8. – 7. stol. př. n.l. Nový Babylonie 7. – 6. stol. př. n.l. Persie po roce 539 př. n.l.

4 Použité materiály – netrvanlivé materiály (hlína, rákos, sláma), cihly pálené i nepálené uměle zakládaná města (šachovnicový půdorys), palácové čtvrti zavodňovací systémy s kanály a retenčními nádržemi (400 km „Kanál Králů“) silnice a mosty opevnění měst zikkuraty orientace na pozemský život, absence pohřebních staveb, ... klenba nepravá přečnělková i pravá (i s ukloněnými klenebnými oblouky bez potřeby bednění masivní výroba cihel, obrovské přesunuté hmoty

5 Města: Ur, Uruk, Ninive, z pozdější doby Babylon, Aššur, Ektabana, Súsy, Ktesifón

6

7

8 Egypt Společnost podobná jako v Mezopotámii, silně ovlivněná náboženstvím a vírou v posmrtný život, výkonné zemědělství díky pravidelným záplavám Nilu, autochtonní kultura Časové zařazení: předdynastické období – počátky již v 5. tisíciletí př. n. l., především pak ve 4. tis. př. n. l. archaická doba – cca 3150 – 2700 př. n. l. Stará říše – cca 2700 – 2180 př. n. l. Střední říše cca 2060 – 1786 př. n. l. Nová říše – cca 1550 – 1060 př. n. l. Pozdní doba – 713 – 322 př. n. l. vláda Ptolemaiovců 323 – 31 př. n. l. Římské období – 31 př. n. l. – 395 n. l. Zeměpisná poloha – údolí Nilu až do Súdánu a jeho delta

9 Stavební materiály: nepálené cihly, kámen (žula, porfyr, vápenec, pískovec), dřevo z libanonských cedrů, hlína, dřevěné kostry s rohožemi z papyru a rákosu Stavební druhy: mastaby, pyramidy, paláce s obrannými věžemi, sloupové chrámy, skalní hrobky, zavlažovací systémy, obelisky mastaba – lavicovitá nástavba nad podzemní hrobkou (hloubka až 30 m) pyramida – vyvinula se z mastab jejich navršením Obelisk – sloup z monolitického kamene – zhmotnělý paprsek Slunce, výška běžně do 30 m i více pylon – obdoba vstupní brány se dvěma komolými strmými jehlany po stranách Nejznámější pyramidy: Džoserova v Sakkaře, Chufevova (Cheopsova), Menkaureova a Rachefova (Chafreova) – všechny tři v Gíze u Káhiry (tzv. velké pyramidy), pyramidy v Dahšúru (lomená), v Medúmu

10

11

12

13

14

15 Otázky pro opakování a k zamyšlení:
datuj mezopotámskou a egyptskou architekturu kde se nacházela mezopotámie a kde starověký Egypt? jmenuj mezopotámská města a stavby jmenuj egyptské typy staveb a popiš je uveď nejznámější egyptské pyramidy jak ovlivnilo náboženství architekturu v Egyptě?

16 Použité zdroje pérové kresby:
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Použité zdroje pérové kresby: HANUŠ, Karel a Marie BENEŠOVÁ. Vývoj architektury a umění I. Praha: Vydavatelství ČVUT, ISBN 000. fotografie: Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: