ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ

Prezentace na téma: "ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ"— Transkript prezentace:

1 ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Závěry z výzkumu provedeného v letech

2 Do výzkumu provedeného za účelem
Výzkum učitelů Do výzkumu provedeného za účelem zjištění životní spokojenosti a syndromu vyhoření u učitelů se celkem zapojilo 508 učitelů z mateřských, základních a středních škol.

3 Vzorek tvořilo celkem 385 učitelek (76%) a 123 učitelů (24%),

4 Zastoupení obou pohlaví učitelů ve vzorku
téměř odpovídá procentuelnímu rozdělení učitelů v České republice

5 Celkový soubor učitelů jsme rozdělili do sedmi kategorií dle délky praxe po intervalech pěti let.

6 Nejpočetnější zastoupení v souboru mají
ženy učitelky s délkou praxe v rozmezí mezi 16 – 20 lety (24,2%) a ve věkovém rozpětí 41 – 50 let (42,3%). V kategorii mužů je nejvíce zastoupena skupina učitelů s praxí do 5 let (27,6%) Ve stejném věkovém rozpětí jako ženy, tedy 41 – 50 let (35,8%).

7 Rozdělení učitelů podle pohlaví a věku

8 70 % (tj. 356) učitelů mělo VŠ vzdělání 30 % (tj
70 % (tj. 356) učitelů mělo VŠ vzdělání 30 % (tj. 152) učitelů vzdělání SŠ

9 Vzdělání učitelů ŽENY MUŽI VŠ 65% 85% SŠ 35% 15%

10 Další údaje o respondentech učitelích
MUŽI ŽENY CELKOVÝ POČET 123 385 PRŮMĚRNÝ VĚK 40 let 41 let VĚKOVÉ ROZPĚTÍ 22 – 70 let 19 – 65 let PRŮMĚRNÁ DÉLKA PRAXE 14 let 16 let ROZPĚTÍ PRAXE 0,5 – 43 let 1 – 42 let

11 Působiště či bydliště učitelů
Litomyšl Polička Ústí n. O. Jičín M. Třebová Svitavy Olomouc Choceň Světlá n. S. Brno D. Újezd Opatov Ostrava Police n. M. Bystré Vysoké Mýto

12 Zastoupení respondentů učitelů podle rodinného stavu
Ve zkoumaném souboru převažují vdané ženy (82%) a ženatí muži (65%). Následují svobodní muži (27%) a svobodné ženy (9%). 1% tvoří vdovci a vdovy 6,5% rozvedení muži a 7,5% rozvedené ženy.

13 Domácnost Celkově 83% respondentů žije s partnerem, 17% je osamělých

14 Počty rozdaných, odevzdaných, vyřazených a použitých dotazníků učitelů

15 Výzkum sociálních pracovníků
Do výzkumu provedeného za účelem zjištění životní spokojenosti a syndromu vyhoření bylo zapojeno 190 sociálních pracovníků

16 Vzorek tvořilo celkem 150 žen (79%) a 40 mužů (21%),

17 Zda zastoupení obou pohlaví sociálních
pracovníků ve vzorku odpovídá realitě v České republice, nebylo možné zjistit, nejsou dostupná kvalitní statistická data

18 Celkový soubor respondentů jsme rozdělili do sedmi kategorií dle délky praxe po intervalech pěti let.

19 Nejpočetnější zastoupení v souboru mají
ženy s délkou praxe do 5 let (58%) a ve věkovém rozpětí 31 – 40 let (32%). V kategorii mužů je nejvíce zastoupena skupina sociálních pracovníků s praxí mezi 6 – 10 lety (30%) ve stejném věkovém rozpětí jako ženy učitelky, tedy 41 – 50 let (35,8%).

20 Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku

21 Rozdělení respondentů sociálních pracovníků podle pohlaví a vzdělání

22 Vzdělání sociálních pracovníků
ŽENY MUŽI VŠ 29% 60% SŠ 71% 40%

23 Další údaje o sociálních pracovnících
MUŽI ŽENY Počet respondentů 40 150 Průměrný věk 37 let 38 let Věkové rozpětí 20 – 65 let 20 – 62 let Průměrná délka praxe 10 let 7,6 let Rozpětí praxe 1 – 42 let 1 – 41 let

24 Bydliště či působiště sociálních pracovníků

25 Rodinný stav: 64% je vdaných, ženatých 25% svobodných 3% vdov a vdovců 8% rozvedených

26 Domácnost 77% žije s partnerem. 23 % osaměle

27 Počty rozdaných, odevzdaných, vyřazených a použitých dotazníků sociálních pracovníků

28 Výstupy DŽS – učitelé MUŽI ŽENY ZDR 35 34 FIN 30 29 VLC 36 VLO SEX RPZ
BYT

29 ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DŽS - učitelé

30 DŽS – učitelky Nejméně spokojené jsou se svojí finanční situací a nejspokojenější s rodinou, přáteli a známými a také s vlastním bydlením. Stejných hodnot v celkové životní spokojenosti dosáhly ženy učitelky v oblasti spokojenosti se zdravím, vlastní osobou a sexualitou.

31 DŽS – učitelé Nejmenší spokojenost byla zjištěna v oblasti spokojenosti se svou finanční situací. Nejvyšší spokojenost vykazují muži se svým  volným časem, rodinou, přáteli a známými a stavem svého bydlení.

32 Výstupy DŽS – sociální pracovníci
MUŽI ŽENY ZDR 34 35 FIN 33 32 VLC VLO SEX RPZ 36 BYT 38 37

33 ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DŽS – sociální pracovníci

34 DŽS – sociální pracovnice
Nejméně spokojené jsou sociální pracovnice se svojí finanční situací a svým volným časem. Nejspokojenější jsou se svým bydlením.

35 DŽS – sociální pracovníci
Nejméně spokojení jsou sociální pracovníci se svojí finanční situací. Nejspokojenější jsou se svým bydlením.

36 Porovnání hodnot DŽS obou souborů

37 Porovnání Nejspokojenější jsou sociální pracovníci v dimenzi bydlení, následují sociální pracovnice také v dimenzi bydlení. Na stejné úrovni je spokojenost obou souborů bez ohledu na pohlaví v dimenzi RPZ.

38 Porovnání vzorku učitelů dle staninů

39 Staniny Při převedení hodnot DŽS na staninové normy, jsou rozdíly mezi pohlavími pouze u životní spokojenosti - v oblasti hodnocení vlastní osoby a spokojenosti s rodinou, přáteli a známými, kdy muži vykazují v obou dimenzích vyšší spokojenost.

40 Porovnání vzorku sociálních pracovníků dle staninů

41 V případě hodnocení svého zdraví jsou muži méně spokojení.
Staniny Při převedení hodnot DŽS na staninové normy, jsou rozdíly mezi pohlavími pouze u životní spokojenosti - v oblasti hodnocení volného času, spokojenosti s rodinou, přáteli a známými a bydlením, kdy muži vykazují vždy vyšší spokojenost. V případě hodnocení svého zdraví jsou muži méně spokojení.

42 Syndrom vyhoření učitelů – bez ohledu na pohlaví

43 Syndrom vyhoření ve 2. a nižším stádiu vyhoření, tedy dobrého výsledku z hlediska psychologie zdraví dosáhlo 11,4% mužů, ale pouze 4,7% žen. Uspokojivý výsledek, stádium, byl vyhodnocen u 52,8% mužů a u 37,7% žen, tedy celkově u 41,3% všech respondentů.

44 22% mužů se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3. – 4
22% mužů se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3. – 4. stádium, ale bohužel dvojnásobný počet žen, tedy 44,2% žen. Mezi 4. – 5. stupněm nalezneme 13% mužů a 11,2% žen, což v celkovém vzorku znamená, že u 11,6% respondentů je přítomný syndrom psychického vyčerpání.

45 Syndrom vyhoření souhrn
Mezi 3. – 6. stádiem se nachází: 35,8% mužů a 57,7% žen, celkem 52,4% respondentů z celého vzorku, z čehož se dokonce 2% respondentů nachází v  tak vysokém stupni vyhoření, kde je nutná terapeutická pomoc. Z pohledu pohlaví jde o 0,8% mužů a 2,3% žen.

46 Souhrn - učitelé Mezi prvním až třetím stádiem vyhoření, se nachází celkem 242 učitelů (47,6%), z čehož je 190 respondentů vysokoškolsky vzděláno (79%) a 52 rerspondentů má středoškolské vzdělání (21%). Ve třetím a vyšším stádiu je 266 učitelů (52,4%), z čehož 169 respondentů (64%) se vzděláním vysokoškolským a 97 respondentů (36 %) se středoškolským vzděláním. Vysokoškoláků je v tomto intervalu 1,7 krát více než středoškoláků.

47 Syndrom vyhoření sociálních pracovníků

48 ve 2. a nižším stádiu vyhoření, tedy dobrého výsledku z hlediska psychologie zdraví dosáhlo 2,5% mužů, ale pouze 0,7% žen. Uspokojivý výsledek, stádium, byl vyhodnocen u 50% mužů a 42% žen, tedy celkově u 43,7% všech respondentů.

49 45% mužů a 50% žen se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3
45% mužů a 50% žen se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3. – 4. stádium. Mezi 4. – 5. stupněm nalezneme 2,5% mužů a 7,3% žen, což v celkovém vzorku znamená, že u 6,3% respondentů je přítomný syndrom psychického vyčerpání.

50 Syndrom vyhoření souhrn
Mezi 3. – 6. stádiem se nachází: 47,5% mužů a 57,3% žen, celkem 55,3% respondentů z celého vzorku, kdy žádný respondent se nenachází v  tak vysokém stupni vyhoření, kde je nutná terapeutická pomoc.

51 Souhrn sociální pracovníci
Mezi prvním až třetím stádiem vyhoření, se nachází celkem 85 sociálních pracovníků (44,8%), z čehož je 39 respondentů vysokoškolsky vzděláno a 46 respondentů má středoškolské vzdělání. Ve třetím a vyšším stádiu je 105 sociálních pracovníků (55,2%), z čehož 29 respondentů se vzděláním vysokoškolským a 76 respondentů se středoškolským vzděláním.

52 Průměrné BM u obou souborů
Soubor mužů učitelů dosáhl hodnoty míry vyhoření 2,69. Soubor žen učitelek dosáhl hodnoty míry vyhoření 2,87. Soubor mužů sociálních pracovníků dosáhl hodnoty míry vyhoření 2,91. Soubor žen sociálních pracovnic dosáhl hodnoty míry vyhoření 3,14.

53 Průměrné BM u obou souborů

54 Porovnání korelátů věku a dimenzí životní spokojenosti podle pohlaví u učitelů

55 Porovnání korelátů věku a dimenzí životní spokojenosti podle pohlaví u sociálních pracovníků

56 Porovnání korelátů BM a dimenzí životní spokojenosti podle pohlaví u učitelů

57 Porovnání korelátů BM a dimenzí životní spokojenosti podle pohlaví u soc. pracovníků

58 Hypotéza 1. Se zvyšující se mírou vyhoření bude statisticky významně souviset klesající celková úroveň životní spokojenosti. Mezi mírou syndromu vyhoření a celkovou životní spokojeností u učitelů obou pohlaví a žen sociálních pracovnic jsou statisticky významné souvislosti na 1% hladině významnosti (učitelé r= -0,584, učitelky r= -0,347, sociální pracovnice r= -0,387). V případě sociálních pracovníků mužů (r= -0,207), vztah nedosáhl statistické významnosti. Hypotéza se nepotvrdila pouze u mužů sociálních pracovníků.

59 Hypotéza 2. Se vzrůstajícím věkem respondentů (mužů i žen) bude statisticky významně souviset nárůst celkové životní spokojenosti U učitelů (mužů i žen) a sociálních pracovnic nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi věkem a celkovou životní spokojeností. Hypotéza se potvrdila pouze u sociálních pracovníků na 1% hladině významnosti ( r=0,394)

60 Hypotéza 3. Se vzrůstající senioritou respondentů (mužů a žen) bude statisticky významně souviset nárůst hodnot syndromu vyhoření Vzrůstající seniorita u všech respondentů (mužů i žen) obou souborů statisticky významně nesouvisí se syndromem vyhoření. Hypotéza se nepotvrdila

61 F test, t- testy muži Dvouvýběrovým t-testem bylo v kategorii mužů zjištěno, že signifikantní rozdíl mezi muži učiteli a sociálními pracovníky je v: délce praxe (učitelé 14 let, soc. prac. 10 let), spokojenosti s financemi ve vzdělání (učitelé 85% VŠ, soc. prac. 60% VŠ)

62 F test, t- testy ženy Dvouvýběrovým t-testem bylo v kategorii žen zjištěno, že signifikantní rozdíl mezi učitelkami a sociálními pracovnicemi je v: délce praxe (učitelky 16 let, soc. prac. 7,6 let), věku (učitelky 41 let, soc. prac. 38 let), vzdělání (učitelky 65% VŠ, soc. prac 29% VŠ) syndromu vyhoření ( učitelky 2,87; soc. prac. 3,14) spokojenosti s financemi, sexem a volným časem